ŠKODLIVOST KAROTENU

Túje jsou oblíbenou rostlinou pro výsadbu živých plotů. Neprůhledný plot není vůbec špatný v případě, že je zahrada dost velká. Pokud ale máte malou zahradu, nedělejte živý plot z tújí. Tento způsob ochrany pozemku před nechtěnými pohledy kolemjdoucích si fádností nezadá s betonem a zahradu opticky zmenší.

Zdroj: článek Jak daleko od plotu zasadit túje

Příbalový leták Mospilanu

V příbalovém letáku Mospilanu 20 SP najdete veškeré potřebné informace – složení, škodlivost, dávkování, ochrannou lhůtu, bezpečnostní opatření, likvidaci, skladování a první pomoc.

Zdroj: článek Mospilan

Léčba oranžové stolice

Pokud je oranžová stolice výsledkem stravy obzvláště bohaté na oranžové potraviny, zvažte jejich výměnu za jiné zdravé možnosti. Pak pozorujte, zda má tato změna požadovaný efekt. Obvykle přebytek beta karotenu ve stravě má ​​jen dočasný účinek na vaše střeva. Ve většině případů není nutná žádná léčba.

Pokud barvu stolice mění lék, který užíváte nebo způsobuje jiné nepříjemné nežádoucí účinky, poraďte se s lékařem o těchto nežádoucích účincích. Alternativní lék může být vhodným řešením. Pokud při užívání antibiotik nemáte mimo oranžové stolice žádné jiné nežádoucí účinky, počkejte na ukončení léčby, a pozorujte, zda se vaše stolice vrací do normální zdravé barvy.

Zdroj: článek Oranžová stolice u dospělého

Potraviny způsobující oranžovou stolici

Příčinou oranžové stolice je obvykle oranžově zbarvená strava. Konkrétně je to beta karoten, který dává jídlu oranžové zbarvení a dělá totéž i vaší stolici. Beta karoten je typ sloučeniny nazývané karotenoid. Karotenoidy mohou být červené, oranžové nebo žluté a nacházejí se v mnoha typech zeleniny, ovoce, zrna a oleje. Potraviny bohaté na beta karoten zahrnují mrkev, sladké brambory a zimní dýně.

Beta karoten je také známý jako "provitamin". To proto, že může být přeměněn na aktivní formu vitaminu A. Syntetické formy beta karotenu se také prodávají jako doplňky stravy. Užívání doplňků s beta karotenem může vést k oranžové stolici. Také potravinářská barviva - například ta, která se používají k přípravě oranžové limonády nebo k výrobě oranžově přibarvených potravin, mohou udělat stejný barevný efekt i ve stolici.

Zdroj: článek Oranžová stolice u dospělého

Léčivé účinky rakytníku

Kvality rakytníku objevili již naši předkové, o čemž svědčí i písemné doklady. Rakytníkové plody v sobě mají ohromné množství vitamínů A, B, C, D, E, K. Co se vitamínu E týká, rakytník ho má v sobě nejvíce z veškerých rostlinných plodů. Rakytník obsahuje také karoten, z něhož se tvoří vitamín A. Množstvím karotenu se dokonce rakytník vyrovná mrkvi. V rakytníku jsou obsaženy též minerální látky, barviva, sacharidy, oleje, organické kyseliny a flavonoidy jako rutin či kvercetin.

Keře rakytníku dožívají i sta let. Rakytníku se také někdy přezdívá sibiřský ananas.

Rakytník se dá užívat vnitřně i zevně. Využít lze i jeho tonizujících účinků na lidské tělo. Pokud se rozhodnete konzumovat čerstvé plody, pak si tím zlepšíte celkový zdravotní stav. Využívat můžete i rakytníkový olej.

Pozor na rakytníkové trny, kterých se od třetího roku na rostlině vyskytuje velké množství (délka až 8 cm). Trnům se asi nevyhnete při sklizni, jejich špičky se často po dostatečně hlubokém zabodnutí odlomí tak, že nevyčnívají z kůže ven a způsobují dost velkou bolest.

Zdroj: článek Rakytník - jeho pěstování a využití

Využití v kuchyni

V kuchyni je využití špagetové dýně velmi široké. Slouží jako náhrada klasických těstovinových špaget. Na rozdíl od nich je ale daleko lépe stravitelná a méně kaloricky náročná. Obsahuje velké množství beta karotenu důležitého pro náš organismus. Dužinu dýně můžete také vydlabávat a používat jako přílohu k masu nebo do polévek. Naopak vydlabaná dýně se hodí pro zapékání např. se sýrem, vajíčkem, šunkou nebo další zeleninou.

Abychom u dužiny potřebné „špagety“ získali, máme dvě možnosti přípravy. První je, že dýni jednoduše uvaříme. Ať už vcelku nebo rozkrojenu na polovinu. Vlákna dužiny rostou uvnitř v kruzích, takže pokud chcete „špagety“ co nejdelší, aby se daly namotat na vidličku, překrojte dýní příčně. Při podélném rozkrojení již budou natrhaná na menší kusy. Při vaření v celku počítejte zhruba s 30 – 50 minutami podle velikosti dýně. Před vložením do vroucí vody ji na několika místech propíchněte, aby z ní mohla unikat pára. Dalším způsobem přípravy je pečení. Dýni rozkrojte podélně a dužinu vydlabejte. Doporučuje se podlít ji vodou. Vznikající pára podporuje měknutí a hlavně brání vysychání dýně.

Zdroj: článek Špagetová dýně

Zdravotní účinky kapusty

Všechny druhy kapusty mají velký obsah vlákniny, což příznivě působí na náš trávicí systém, a rovněž obsahují množství vitamínů, například vitamin C (někdy větší množství než citrusové plody), vitaminy skupiny B, vitamin E a K. Uvádí se, že stačí sníst 100 g kapusty a tělo dostane například tři čtvrtiny doporučované denní dávky vitaminu A. Najdeme zde také draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor, selen a kyselinu listovou. Kapusta obsahuje dostatek vody, zanedbatelný není ani obsah kvalitních rostlinných bílkovin. Hodně karotenu obsahuje zejména kadeřavá kapusta. Kdo má potíže s žaludkem či játry, měl by pojídat právě kapustu, která navíc příznivě působí i na snižování hladiny cholesterolu. Konzumace této listové zeleniny posiluje stěny cév i náš imunitní systém, podporuje hojení ekzémů a jiných kožních potíží.

Kapusta je sice lépe stravitelná než zelí, ale přesto nadýmá. Nedoporučuje se tedy lidem po operacích, těhotným i kojícím ženám, vyhýbat by se jí raději měly osoby se zažívacími problémy a srdečními chorobami. Není vhodná ani v jídelníčku nepohyblivých seniorů. Nadýmavost můžete částečně snížit, když budete kapustu vařit bez pokličky a přidáte k ní vhodné koření, například kmín, saturejku, koriandr, zázvor, semínka fenyklu nebo anýzu.

Zdroj: článek Dušená kapusta

Rukola a vitamíny

• Má pikantní nahořklou chuť, která podporuje vylučování žluči a tím i chuť k jídlu a trávení.
• Její l listy (více však odvar z jejího kořene) působí proti nadýmání.
• Pro vysoký obsah kyseliny listové, minerálních látek, beta-karotenu a jiných vitamínů je doporučována do jídelníčku těhotné ženy.
• Je doporučována k takzvaným jarním očistným kúrám (posiluje činnost jater, „čistí“ krev).
• Má pozitivní vliv na kvalitu vlasů a pokožky, zrak, stav sliznic.
• Zahání jarní únavu a optimalizuje imunitní systém.

Zdroj: článek Jak pěstovat rukolu

Rakytníkový olej

Rakytníkový olej připravíme tak, že plody rakytníku usušíme na mírně teplém a vzdušném místě, musí si zachovat svou původní barvu a vůni. Potom je rozdrtíme a zalijeme slunečnicovým nebo olivovým olejem, na vnitřní užívání je nejlepší panenský, aby byla drť dobře zakrytá. Necháme 3 až 4 týdny stát na teplém místě. Denně protřepáváme. Přecedíme, zbytek protlačíme přes řídké plátno, skladujeme v tmavé sklenici na chladném místě. Užíváme vnitřně 3x denně 1 lžičku.

Olej z plodů obsahuje navíc karoteny a je tedy více oranžový. Je-li čistý, je tak oranžový, až je rudočerný. Olej z listů je pak s menším množstvím karotenů jen nažloutlý. V rakytníkovém oleji jsou rozpuštěny snad všechny možné olejové vitamíny, a proto se užívá pro zdraví zvláště při zánětech v zažívacím traktu, žaludečních vředech, Crohnově chorobě, zanesených žlučovodech, rakovině, zácpě, jaterních chorobách, poleptaném jícnu a hemoroidech. Doporučuje se užívat i při arteroskleróze, zvýšeném cholesterolu, poruchách prokrvení, infarktech, mrtvicích, trombózách, poruchách břišních mízovodů, při nedostatku olejových vitamínů a antioxidantů, únavnosti, v rekonvalescenci – vlastně téměř kdykoliv, když se necítíte dobře. Doporučuje se užívat olej 1–4x denně 1 lžičku, ale ne na noc.

V případě polypů a rakoviny střev se osvědčilo užívání směsi rakytníkového oleje a měsíčkového lymfoleje v poměru 1 : 2, a to 2–3x denně 1 lžíce (podle snášenlivosti).

Zevně se rakytníkový olej používá na rány, popáleniny, nežity, křečové žíly, omrzliny, bércové vředy a změněnou či atrofovanou pokožku na nohách, na poševní záněty, hemoroidy.

Zdroj: článek Rakytník - jeho pěstování a využití

Plstnatost révy vinné

Plstnatost révy vinné (erinózu) způsobuje roztoč vlnovník révový (Colomerus vitis). Na horní straně čepelí listů se tvoří nápadně vypouklé, různě velké, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře, na rubu vyplněné hustou plstí (erineum), v níž roztoči žijí. Škodlivost vlnovníka révového je malá, jde spíš o estetickou vadu. Vlnovník (vlnovníkovec) je velice drobný roztoč (jen 0,16 mm) patrný jen pod mikroskopem. Přezimuje ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů. Postřik se provádí jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky onemocnění. Sirnaté přípravky, jako je například Kumulus WG, případně i akaricidy, například Omite 570 EW, Sanmite 20 WP a další, se aplikují na jaře při rašení a po vyrašení révy (jsou plně účinné při teplotách nad 15 °C). Postřik se opakuje podle potřeby ještě dvakrát ve dvoutýdenních intervalech. Postřik omezí i případné napadení sviluškou chmelovou a ovocnou.

Zdroj: článek Postřiky na vinnou révu

Rajčata a zdraví

Rajčata, zejména ta v syrovém stavu, jsou tak součástí mnoha diet, především u cukrovky, onemocnění trávicího traktu, srdce, cév a krevního oběhu. Ukrývají v sobě z hlediska výživy spoustu vitamínů a látek blahodárných pro lidský organismus. Zralé rajče obsahuje 91,7–96,7 % vody. Obsah sušiny, jejíž podstatnou složku tvoří sacharidy, je 3,3–8,3 %, přičemž asi desetina připadá na sacharózu, zbytek tvoří glukóza a fruktóza. Nutriční obsah rajčat je vysoký díky přítomnosti důležitých vitamínů C, E, provitamínu A (především β-karotenu), vitamínu B (B1, B2, B6), minerálních látek, jako je železo, draslík, vápník a fosfor, aminokyselin, vlákniny, lykopenu. Největší předností rajčat je, že obsahují právě zmiňovaný lykopen, který patří mezi silné antioxidanty.

Proto neváhejte a konzumujte rajčata v jakékoliv podobě – a můžete využít i našich rad pro jejich zpracování.

Zdroj: článek Recepty s rajčaty

Účinky na zdraví

Z látek, které jsou v řepě hojně zastoupené, můžeme jmenovat například sodík, draslík a vápník. Neméně důležitý je obsah barviv, která zpevňují naše cévy. Z vitamínů převažuje vitamín C a vitamíny B. Díky obsahu většího množství betainu působí kladně na náš cévní systém, zpevňuje kůži a podporuje funkci jater. Způsobuje lepší náladu díky látce zvané GABA (kyselina gama-aminomáselná). Podporuje tvorbu červených krvinek. Neutralizuje jedovaté látky, které se nacházejí v našem těle. Působí preventivně proti rakovině. Nemusíte používat pouze bulvy, zkuste do salátů i mladé listy řepy. Listy jsou totiž plné vitamínů a beta-karotenu. Nemusíte je dávat pouze do salátů, ale je možné je upravit také jako špenát nebo jako náplň do francouzského koláče.

Vařená řepa je stejně výživná jako syrová. Zavařovaná červená řepa je hůře stravitelná a nemá již takovou hodnotu jako řepa vařená či syrová.

Zdroj: článek Recepty s červenou řepou

CALYPSO 480 SC

Jde o postřikový insekticidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu pro ředění vodou určený primárně k ochraně řepky olejky, jabloní, třešní, višní, slivoní a brambor proti žravým a savým škůdcům.

Škodlivost

Přípravek Calypso je zdraví škodlivý pro člověka. Bezpečný pro včely a při dodržení aplikačních doporučení bezpečný pro ptáky a zvěř. Pro ryby je tento přípravek škodlivý.

Použití

Přípravek se přidává za stálého míchání nebo za pohybu míchadel. Ředí se vodou v poměru 2 ml na 5 litrů vody. Pro aplikaci se používá tryska určená k aplikaci velkých objemů vody až do bodu stékání. Postřikovač je třeba nastavit tak, aby se dosáhlo rovnoměrného pokrytí porostu. Aplikuje se dostatečné množství tekutiny k pokrytí plodiny až do bodu stékání, ale je třeba zabránit nadměrnému stékání. Je zakázáno používat vyšší koncentraci koncentrátu.

Cena a dostupnost

Thiacloprid respektive Calypso má ztíženou dostupnost. Například ve Francii je zakázán od 1. září 2018. V Česku je k dispozici pro zemědělce s přísnými ochrannými nařízeními. V maloobchodě ho běžný zahrádkář nekoupí. Lze ho objednat na internetu v obchodě s celoevropskou působností. Odkaz na internetový obchod je zde: pilatka švestková postřiky cena. Pestiless.com je globální online platforma nabízející insekticidy, herbicidy, fungicidy, přípravky na ochranu rostlin, zvířata a přípravky na ochranu proti škůdcům na farmách. Společnost byla založena v roce 2020 a zaměřujeme se na evropský i světový trh. Všechny produkty deklarují jako originální, dodané výrobcem nebo zástupcem výrobce.

Zdroj: článek Pilatka švestková nepřežije postřiky přípravkem Calypso

Proč ořechy barví ruce

Slupky ořechů obsahují juglon,což je aromatická a barvicí látka. Juglon není dostatečně prozkoumaný a má potenciální mutagenní efekt, proto je brán jako mírně toxický a léčiva s jeho obsahem se užívají jen zevně. Na druhou stranu juglon umí apoteózu, totiž zničit buňku bez nekrotických procesů. A tak je jednou z látek, která má potenciál léčit rakovinu. Juglon je rozhodně jedovatý pro spoustu ostatních rostlin. Ostatně je klasickým případem alelopatie, tedy chemické války mezi rostlinami. Proto v okolí ořešáku spousta rostlin neroste a proto se ořešákové listí v kompostu špatně rozkládá.

Každý, kdo utrhl nezralý ořech a pokusil se rozloupnout zelenou slupku, velmi rychle zjistil, že má hnědé prsty. A protože ořechy barví téměř cokoliv, tuto vlastnost můžeme využít i na vlasy. Ty získají krásnou hnědou barvu a navíc prospějeme kůži na hlavě, tudíž i vlasovým cibulkám, protože jim poskytneme slušnou dávkou křemíku, vitamínu B, draslíku, selenu, vápníku a beta-karotenu. Odvar ze slupek připravíte tak, že zelené slupky nasekáte na menší kousky, zalijete je vodou a na staženém sporáku vaříte hodinu a půl až dvě. Vznikne velmi tmavá tekutina, kterou používáme po umytí hlavy na poslední opláchnutí vlasů. Při dalším mytí většina barvy zmizí. Další možností je vytvoření kašičky. Její výroba není složitá, jen si musíte ještě sehnat nějaký olej. Nejvíce se doporučuje kokosový nebo panenský olivový, ale pokud barvu z ořechových slupek zkoušíte poprvé, efekt splní vlastně cokoliv, co máte v kuchyni. Jestliže vám výsledek bude vyhovovat, tak si pro budoucí barvení vlasů pořiďte už něco kvalitnějšího. Slupky rozmixujte s vybraným olejem tak, aby vám vznikla kašička. Tu naneste v rukavičkách na vlasy, zabalte je do fólie a nechte účinkovat asi tak třicet minut. Nesmíme zapomínat na to, že ořech opravdu hodně barví, takže se snažte ve vaně či umyvadle všechno nepocákat a také si dávejte pozor na kůži na čele či obecně na obličeji a krku.

Zdroj: článek Hnědé ruce od ořechů

Škodlivost tújí

Túje neboli zeravy jsou stálezelené jehličnaté dřeviny z čeledi Cupressaceae (cypřišovité), které jsou u nás nepůvodní, ale velmi často se pěstují v parcích a zahradách. Jde o stromy či keře se šupinovitými listy, v juvenilním stadiu mohou mít i listy jehlicovité. Jednotlivé druhy se liší zvláště tvarem listů a šišek. Stejně jako další druhy čeledi Cupressaceae i zeravy obsahují velké množství silice.

V ČR se běžně pěstují 2 druhy rodu Thuja – Thuja occidentalis a Thuja plicata. Dále se zde pěstují i druhy Platycladus orientalis a Thujopsis dolabrata, které byly dříve také řazeny do rodu Thuja.

Thuja occidentalis (zerav západní) patří k nejčastěji pěstovaným druhům. Jsou to keře či stromy vysoké až 20 m, pocházející z východní části Severní Ameriky. V Evropě se pěstují již od 16. století.

Thuja plicata (zerav obrovský, zerav řasnatý) je podobná předchozímu druhu, jsou to stromy vysoké až 60 m. Pocházejí z tichomořského pobřeží Severní Ameriky. V Evropě se pěstují od 19. století, první exemplář byl vysazen v Praze.

Platycladus orientalis (zeravec východní), uváděný také pod jménem Thuja orientalis či Biota orientalis, je dřevina keřovitého či stromovitého vzrůstu, pocházející z Číny a Koreje. V Evropě se pěstuje od 18. století.

Thujopsis dolabrata syn. Thuja dolabrata (zeravinec japonský) se v Evropě pěstuje od 19. století. Jde o velmi dekorativní dřeviny s výraznou kresbou na spodní straně listů, pochází z Japonska.

Z hlediska obsahových látek jsou nejlépe prozkoumány druhy Thuja occidentalis a Platycladus orientalis. Rostliny obsahují 0,4–1 % silice, podle jiných zdrojů 1,4–4 %. Hlavní složkou je monoterpen thujon (směs stereoizomerů alfa-thujonu a beta-thujonu), který tvoří až 65 % silice. Kromě terpenických látek rostliny obsahují kumariny, flavonoidy a třísloviny.

Terpeny: alfa-pinen, borneol, kamfen, fenchon, limonen, myricen, terpin, terpinolen, thujon (85 % alfa-thujonu a 15 % beta-thujonu), thujylalkohol.

Kumariny: p-kumarová kyselina, umbelliferon.

Flavonoidy: katechin, gallokatechin, kemferol, kemferol-rhamnosid, mearnsitrin, myricetin, myricitrin, procyanidin, prodelfinidin, kvercetin, kvercitrin, isokvercitrin.

Rostliny jsou jedovaté – aplikace silice na pokožku vede k podráždění a alergické reakci. Otrava po požití se projevuje mydriázou (rozšíření zornice), poruchami vidění, zvracením, průjmem, tachykardií, hypertenzí a křečemi. Může také dojít k poškození jater a ledvin. LD50 thujonu pro potkana je při intravenózním podání 500 mg/kg. Dlouhodobý příjem thujonu, který je obsažen také v rostlinách čeledi Asteraceae, například v pelyňku (nápoj Absint), vede k poškození CNS.

Rostliny se tradičně používaly k léčbě nachlazení, horečky, bolestí hlavy, revmatismu a zánětu močového měchýře a také jako abortivum. Současné studie zkoumají účinky obsažených látek na organismus a možnosti jejich využití k léčebným účelům. Za účinky na organismus jsou zodpovědné především terpenické látky. Zjištěny byly protivirové účinky, ovlivnění imunitního systému (produkce cytokinů a protilátek, aktivace makrofágů) a protizánětlivé a protinádorové působení. Flavonoidy mají antioxidační účinek. Silice zeravce východního vykazuje toxické působení proti Alternaria alternata, původci houbových onemocnění. Zajímavé a perspektivní je také působení proti plžům při pěstování zeleniny. Kombinace túje a zelenina by mohla být tedy pro hubení plžů přínosná.

Zdroj: článek Kdy sázet túje