Révu vinnou pěstujeme především na svahovitých pozemcích s jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní expozicí. Zcela nevhodná jsou stanoviště exponovaná směrem k severu. Nevhodné jsou také rovinaté pozemky. Výhoda jižních svahů se nejvíce projeví na jaře a potom v září a říjnu, kdy je příjem slunečního záření nejlepší. Porovnáme-li východní a západní svahy, mají východní největší příjem sluneční energie dopoledne, západní odpoledne. Západní svahy dosahují ve slunečných dnech většinou vyšší teplotní maxima než východní svahy.
Stanoviště v lokalitách mimo vinařské oblasti, kde se pěstuje réva jen na zahrádkách, by mělo být co nejvíce exponované k jihu a vhodný je rovněž mírný svah. Je výhodnější, když révu vinnou chrání ze severní strany stavba. Proto ji můžeme vysazovat podél stěny domu.
Ve zcela netypických lokalitách pro pěstování révy vinné se můžeme orientovat podle jiných teplomilných dřevin, například meruněk a broskvoní. Mnohdy rozhodují mikroklimatické podmínky přímo na určitém stanovišti.
Jamky pro výsadbu sazenic vykopeme na předem rozměřeném pozemku. Hloubka každé jamky je asi 30–40 cm, podle velikosti sazenice. Do vykopané jamky přidáme na dno asi 0,5 l dobře uleželého kompostu, biohumusu nebo zahradnického substrátu. Sazenici upravíme, kořeny dobře rozprostřeme na dně jamky a kmínek orientujeme šikmo ke kolíku. Sazenici zahrnujeme a současně zavlažujeme asi 5 l vody.
Aby se podpořil růst mladých sazenic, používáme pouze doplňkovou závlahu rostliny, nikoli dusíkaté hnojení. Lze využívat i plastových tubusů, které podpoří růst révy. Dokud se letorosty nacházejí v tubusu, nemusíme provádět ochranu proti houbovým chorobám, protože se v tubusu nerozvíjejí. V průběhu vegetace rostliny neustále vyvazujeme k opoře. V místě za listem se vytvářejí zálistky, které během vegetace postupně vylamujeme (viz výše).
Tloušťka letorostu pro budoucí kmínek by měla být 8–10 mm. Silnější letorosty mají obvykle horší vyzrálost dřeva a nejsou zárukou dostatečné stability a odolnosti pěstitelského tvaru.
V závislosti na intenzitě růstu révy a podmínkách můžeme dosáhnout požadované výšky kmínku již v prvním roce po výsadbě. Obvyklé to ale není. Nedosáhne-li kmínek v prvním roce žádané výšky, seřízneme letorost na jaře následujícího roku na 2 očka a postupujeme stejným způsobem, dokud se nepodaří zapěstovat kvalitní kmínek.
Ve svém příspěvku RAKOVINA DÁSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nofran.
Věřím ozónu,když mne dokázal vyléčit z ukrutných bolestí zánětu zubu s váčkem hnisu..Druhy den jsem byl již bez bolesti..Jsem vyléčen a zub mne zůstal..To by takto nikdo nedokázal ani náhodou!!!!!Začnu nyní ofukovat odhalené krčky ozonem a věřím,že nad paradentózou ve svých 70 letech zvítězím... Přesně tak jako nad cov. CDS!!!!! Škoda,že jsem tyto praktyky neznal dříve...Všem přeji hodně zdraví!!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nofran.
Hezký den pane Cempírek..Děkuji Vám za upozornění..Všechno to dobře vím a taky se mne to jednou povedlo to zažít a vychutnat si to.. Jsem velice citlivý na ozon..Udělal jsem si na něho generátor..Nyní měním coronovou výbojkovou elekrodu za nerezovou,abych neměl toxické ozonové plyny díky elektrodě z jiného materiálu..Ve vodě ozon nelze přesytit v tom je ta výhoda.. Stačí počkat 20 min a odpaří se pryč.. Ozon dokáže léčit několik druhů rakoviny a pomáhat citelně v boji s cukrovkou a mnoha dalšími nemocemi..Dodělávám nový ozonový přístroj,který bude nasávat čistý kyslík skrze generátorovou křemíkovou trubici a ozonové plyny,tak budou naprosto čisté a použitelné v určitém množství i pro lidskou krev a nebo klistýrem do těla..Ozon však,ale bude dál pro přímé dýchání stále nebezpečný..Zkoušel jsem olivovou mast s ozónem a co ta dokáže je doslova neuvěřitelné!!!! Ono se není čemu divit,když má tento takřka nesilnější oxidant na světě ORP 2,07 mV..Ozon lidem jednou hodně ve zdravíčku pomůže!!!!! Zdravím všechny..
Především nákaza moru včelího plodu se šíří téměř výhradně kontaminovanými plásty, úly a vyloupením hroutících se včelstev v důsledku této choroby. Přenos pomocí smetenců představuje spíše hypotetickou možnost.
Také problém s varroázou se dá u smetenců řešit poměrně jednoduše. Po usazení smetence má chovatel devět dní na efektivní ošetření. V období, kdy ve včelstvech není žádný zavíčkovaný plod, je účinnost ošetření vysoká. Pro bio provozy se přímo nabízí použití kyseliny mléčné.
Výhoda tofu je v tom, že neobsahuje nasycené mastné kyseliny a cholesterol jako maso živočišné, tudíž je pro zdraví mnohem vhodnější. Tofu je zdrojem kvalitních bílkovin. Naopak obsahuje prospěšné nenasycené mastné kyseliny a vlákninu. Také se v tofu ukrývají vitamíny skupiny B a minerální látky, jako je vápník, železo a hořčík. Sója dále obsahuje velmi diskutované fytoestrogeny, které mají schopnost upravovat u lidí hormonální nerovnováhu. U žen se podílejí na snížení rizika rakoviny prsu, snižují vedlejší projevy přechodu u žen či slouží jako prevence před osteoporózou.
Technologický postup: Brambory nakrájíme na hranolky o velikosti 0,5–1 cm, dáme do vařící vody a vaříme tak asi 5 minut. Nesmí být dovařené, jen předvařené. Doba varu záleží na druhu brambor. Pak vyndáme na utěrku a necháme oschnout (dají se uvařit v předstihu). Před smažením posypeme hladkou moukou a dáme do oleje na pánev smažit. Doba smažení je od 2 do 5 minut. Hranolky jsou méně nasáklé olejem, uvnitř nejsou tvrdé, a co je především velká výhoda: v krátké době se jich usmaží více porcí. Solí se až před podáváním, na talíři.
V půjčovnách jsou k dostání různé typy, je však důležité obsluze sdělit co nejvíce informací o vašem trávníku, aby vám kvalifikovaný personál mohl zapůjčit ten správný model.
Výhodou půjčovny je to, že nemusíte vynakládat finanční prostředky na pořízení přístroje, který používáte jen zhruba dvakrát do roka.
Nevýhoda spočívá v tom, že vertikutátor nemáte kdykoli při ruce a tím práci musíte plánovat dopředu a také si ho včas zamluvit v půjčovně.
Při přebírání se vždy přesvědčte, zda je vše plně funkční, v případě zjištění sebemenšího poškození to okamžitě nahlaste obsluze.
Některé vertikutátory mají již zabudované počítadlo motohodin, takže platíte pouze dobu provozu, což je velká výhoda. U takto vybaveného vertikutátoru se cena půjčovného pohybuje kolem 250 korun za motohodinu, plus 150 korun jako paušální poplatek. V půjčovnách se vždy skládá nějaká vratná záloha, která se liší podle modelu. Některé půjčovny mají cenu stanovenou za půjčovné na den, přičemž se půjčovné pohybuje obvykle kolem 1 000 korun za 1 den.
Čerstvé droždí je na omak jemné, má růžovohnědou barvu, voní příjemně a při lámání lístkuje. Vyschlé droždí je tvrdé, má trhliny a tmavou i nazelenalou barvu. S takovým droždím těsto nevykyne. Na vyzkoušení droždí je jednoduchý recept: Když dáte malý kousek droždí do horké vody, vystoupí ihned na povrch, pokud má ještě schopnost kynout.
Sušené droždí je lepší v tom, že se dá koupit do zásoby a nemusí se hlídat datum spotřeby, těsto vykyne stejně jako u čerstvého droždí.
Čerstvé droždí obsahuje vodu. Vyrábí se ve tvaru kostiček, je hebké a snadno se drolí. Skladuje se v lednici při teplotě od 1 do 10 °C. Instantní droždí je dehydrované droždí vyráběné ve formě drobných krystalků. Tento typ droždí se prodává například v sáčcích o hmotnosti 10 g pod značkou Saf-instant nebo v 7 gramových od Dr. Oetkera a může se při pokojové teplotě skladovat až 18 měsíců, což je jeho velká výhoda. Množství sušeného droždí v balíčku odpovídá asi 25 g čerstvého droždí neboli 1/4 kostky čerstvého droždí (10–12 g) se rovná jedné čajové lžičce sušeného droždí.
Sukulentní bonsaje se sice těžko vyrovnají svým pravým kolegyním, ale mají oproti nim řadu výhod. Hlavní z nich je to, že nemusíte čekat desítky let, než rostlina vytvoří svůj charakteristický bonsajový tvar. Ze sukulentních rostlin můžete vytvarovat efektní bonsaj již za několik málo let. Pokud se vám řez nepodaří, není nic ztraceno, sukulenty rychle obrůstají, takže můžete brzy provést nápravu. Jsou to rostliny velmi nenáročné a odolné. Bez problému snesou i delší absenci zálivky, což je další nesporná výhoda oproti klasickým bonsajím, které musíte pravidelně zalévat. Sukulenty, mezi nimi i Aeonium, které chcete tvarovat jako bonsaj, pěstujte stejně jako ostatní, pouze je nehnojte a dopřejte jim méně vody. Hnojením byste rostlinu zbytečně podporovali v růstu, což by bylo v rozporu s vašimi úmysly vytvořit z ní bonsaj. Tvarování se nebojte, rostliny snesou hodně. Řez provádějte pouze ve vegetační sezóně. Myslete na to, že ne všechny sukulenty (Aeonia) jsou vhodné k tvarování. Například z Aeonia tabuliforme bonsaj uděláte těžko, jeho přízemní růžice se nemůže stříhat.
Klíčovým prvkem v jednotce je současná novinka na trhu - generátor výměníku tepla, který zvyšuje efektivitu jednotky o využití tepla, které se uvolňuje při amoniaku a je absorbováno do vody. Další inovace zahrnují vysokou účinnost oddělených par s variabilními sazbami toků amoniaku a nízkými emisemi s variabilní kapacitou spalování zemního plynu.
Používá se především v průmyslových nebo obchodních prostorách, absorpční chladiče jsou běžně dostupné a bývají instalovány především do velkých obytných domů. Absorpční tepelná čerpadla jsou neustále ve vývoji. V současné době jsou k dispozici pětitunové obytné chladicí systémy, jsou vhodné pouze pro domácnosti o rozloze 400 metrů čtverečných a více.
Absorpční chladiče a tepelná čerpadla mají obvykle smysl pouze v domácnostech bez zdroje elektřiny. Jejich výhoda spočívá v tom, že mohou využívat jakékoli zdroje tepla včetně solární energie, geotermální teplé vody a jiných. Podléhají také pásmovému systému, ve kterém jsou různé části domu udržovány při různých teplotách.
Účinnost vzduchového absorpčního chladiče a tepelného čerpadla je indikována jejich koeficientem výkonnosti. Koeficient výkonu je poměr odstraněného tepla (při chlazení) nebo vzniklého tepla (při topení) a vstupu energie. Uvádí se v kWh.
Medrol účinkuje dřív, má vyšší účinnost ve tkáních a je i silnější. U Medrolu existuje ještě i vodný roztok, který se používá při infuzích (Solu-medrol), je velmi účinný a doporučuje se potom pokračovat v užívání ústy (perorálně) lékem se stejnou molekulou, což je právě Medrol.
U Prednisonu roztok neexistuje, takže tato výhoda odpadá.
Medrol je silnější než Prednison, a tak se ho může vlastně užívat méně při stejném účinku na tkáně:
4 mg Medrolu odpovídají 5 mg Prednisonu
16 mg Medrolu odpovídá 20 mg Prednisonu
Medrol (metyprednisolon) má také méně nežádoucích účinků, zejména pak v oblasti vyplavování iontů z těla a zadržování vody (otoky ve tváři a šíji), takže nezpůsobuje takové přibývání na váze.
Navíc existuje větší škála možností pro dávkování Medrolu – tabletky se totiž vyrábějí po 4, 16, 32, 64 i 100 mg. A tak se snadněji najde lepší dávka pro pacienta, tablety se nemusí půlit a není nutné experimentovat s dávkováním.
U Prednisonu existují pouze tablety 5 a 20 mg, takže se většinou dává plošně buď moc, nebo málo, což s sebou nese vyšší nebezpečí nežádoucích účinků pro pacienta.
Kortikoidy nejsou nebezpečné léky s mnoha nežádoucími účinky, ale jsou to život zachraňující léky a mnoha nemocným život zlepšující. V rukou lékaře, který se kortikoidů bojí a neumí s nimi zacházet, se však stávají nebezpečnou zbraní. Ale kdo dodržuje pravidla správné léčby, pro toho jsou kortikoidy opravdu užitečné.
Nejprve omyjte vepřové kotlety a osušte je kuchyňskou utěrkou.
Nyní vložte kotlety do sáčku na zip nebo do vakuového sáčku.
Do misky dejte sójovou omáčku, použijte světlou, v mase zanechá méně tmavé barvy a je slanější, takže sůl nepotřebujete. Přidejte k ní worcester, hnědý cukr, pepř, hořčici a prolisovaný česnek a vše smíchejte a poté marinádu nalijte do sáčku s kotletami a maso trochu promasírujte.
Vymačkejte vzduch, jak nejlépe to půjde a nechte v lednici 2 až 24 hodin marinovat.
Pokud vlastníte vakuovou zatavovačku, je to výhoda.
Půl hodiny před vložením na gril maso vyndejte z lednice.
Kotlety položte na gril, aby se ostře opékala.
Po 90 sekundách maso pootočte 45°. Po dalších 90 sekundách otočte a opékejte stejným způsobem. To mu dává skvělé pražené aroma a pěknou značku.
Poté kotlety umístěte do oblasti s nepřímým žárem na odkládací mřížku, kde by měla být teplota kolem 120-140°C.
Pro sledování teploty jádra zapíchněte sondu teploměru do nejtlustšího kusu kotlety.
Jakmile teplota jádra dosáhne 75°C, sundejte je z grilu.
Kotlety nechte chvíli odpočinout a poté podávejte.
Maso nejen vypadá velmi lákavě kvůli barvě, ale má také úžasnou chuť díky marinádě.
Jako přílohu můžete použít domácí bramborový salát.
Do oblasti živých metod sanace vlhkého zdiva a v boji proti kapilární vodě patří metody založené na elektrofyzikálních jevech. Přesvědčivá výhoda je zde zřejmá: malý zásah do stavební konstrukce. Díky tomu zaznamenaly tyto metody značné rozšíření. Teoretická východiska jsou založena na třech takzvaných elektrokinetických jevech:
Elektroosmóza je známá už od roku 1807, kdy F. F. Reuss, profesor moskevské univerzity, zjistil, že po napojení stejnosměrného elektrického proudu do trubice tvaru U naplněné vodou, v jejímž ohbí byla vrstva jemného křemenného prachu o zrnitosti 0,35 mm, nebyla voda v obou ramenech stejně vysoko, ale že u záporné elektrody vystoupila mnohem výše než u kladné.
Potenciál proudění je jev, který vzniká při pohybu polární kapaliny silnou vrstvou porézní látky, například při filtraci, nebo naopak při vzlínání kapaliny.
Elektroforéza je pohyb jemných koloidních nebo suspendovaných částic v kapalině, kterou prochází stejnosměrný elektrický proud. Například částice nabité kladným nábojem se začnou soustřeďovat u záporné elektrody (katody). Přitom s sebou strhávají vodu ve formě takzvaného solvátového obalu.
Výsledky pečlivě navržených a provedených laboratorních experimentů jsou využity pro praxi zavlhlých, zasolených a rozpadávajících se zdiv s níže popsanými praktickými závěry.
Může-li elektrický proud výrazně zvednout hladinu vody u jedné elektrody v experimentu s elektroosmózou, lze ve zdivu orientovat elektrody tak, aby tytéž síly působily proti vzlínající vodě a výška vzlínání výrazně poklesla. Jestliže při proudění polární kapaliny (například voda s rozpuštěnými solemi) látkou vzniká potenciál proudění, potom lze ve zdivu – přiložením silného vnějšího elektrického pole opačné orientace – celý proces obrátit včetně otočení orientace vzlínající vody, která pak poputuje zpět do podloží. Jestliže v laboratoři elektricky nabité suspendované částice putují k elektrodě a přitom s sebou strhávají vodu, potom lze ve zdivu tyto částice vhodně nabít (například kladným elektrickým nábojem) a odvádět k záporné elektrodě umístěné pod základy. Spolu s částicemi poputuje do podzákladí i voda.
V dnešní době jsou velmi oblíbené vestavěné šatny. Jejich výhodou je, že už jsou v jejich ceně započítané dveře do šatny, které jinak samostatně bývají velmi drahé (vždyť v některých případech musí pokrýt celou šířku místnosti). Asi jednou z největších výhod, kvůli které si řada lidí vestavěnou šatnu pořídí, je to, že se jedná o uzavřený prostor, do kterého návštěvníci jen tak nikdo nenahlídne. Málokomu by bylo příjemné mít otevřenou šatnu, která je součástí obývacího pokoje, v takovém případě je nutné pořád pečovat o pořádek v této místnosti. U vestavěné šatny je vlastně jen na majiteli, co a jak má v šatně umístěné. Zájemci o šatny se ale nemusí bát omezeného výběru, v dnešní době je již na trhu velké množství návrhů na vestavěné šatny, navíc většina bytových architektů je schopná vytvořit návrh vaší šatny tak, aby to vyhovovalo vaším požadavkům a zároveň u toho respektovala potřeby šatny (dobré osvětlení a nutnost odvětrávání). V neposlední řadě je výhodou vestavěné šatny i to, že vnitřek šatny nemusí být dokonalý, není třeba, aby skříně v této šatně měly například zadní stěnu. Vestavěná šatna klidně může být tvořená jen policemi, bez jakýchkoliv skříněk, tím se také ušetří za materiál. Vestavěná šatna navíc zaručuje dostatek soukromí, což je jistě také příjemná výhoda.
Rozmístění vestavěných skříní v šatně je samozřejmě vždy na majiteli, obvykle si ale vybírají buď rozestavění skříní do tvaru písmene U, nebo do tvaru písmene L. Samozřejmě je možné udělat šatnu u jediné zdi, což je ale nepraktické, protože se pak majitel připravuje o další prostor, který mohl využít k ukládání předmětů. A proto jsou předcházející dva modely praktičtější.
Šatna ve tvaru U se využívá většinou v těch případech, kde je na šatnu dostatečně velký prostor. Všechny tři stěny jsou zastavěné vestavěnými skříněmi a čtvrtá stěna je volná jen proto, že je v ní umístěný vchod do šatny. Výhodou této šatny je, že se v ní dá uložit velké množství předmětů, a tak šatna může sloužit pro celou rodinu. Výhodou této šatny je také to, že uprostřed vzniká volný prostor, který se dá vhodně využít k manipulaci s věcmi umístěnými v šatně, nebo tu jen tak posedět. Tento typ šatny se ale dá využít i v případě, že pro šatnu nezbyl dostatečný prostor, základem ale je, aby uprostřed zůstal alespoň metrový prostor, v němž se může majitel šatny klidně a bez obav pohybovat.
Druhé oblíbené uspořádání šatny je do tvaru písmene L, k tomu obvykle dochází v případě, kdy se třetí stěna nedá z nějakého důvodu využít, například se zde nachází topení, nebo něco podobného. Výhodou této šatny je, že také vytváří mezi skříněmi dostatečný prostor třeba pro oblékání, navíc třetí volná stěna se může využít třeba k umístění velkého zrcadla, které v šatně jistě najde uplatnění.
Jde o nejstarší cukrářský recept na výrobu piškotového dortu. Tento nadýchaný piškotový dort tvoří pěnový korpus, jehož vzdušná textura pochází z našlehaných vajec bez chemických kypřících přísad, jako je jedlá soda nebo prášek do pečiva. Klasický piškotový korpus na dort, jako je tento, je bez tuku, to znamená, že v těstíčku není žádné máslo ani olej.
I když je piškot krásně vysoký, nadýchaný a lehký, nejedná se o vlhký druh dortu. Piškot bývá trochu sušší. Ale to je vlastně výhoda tohoto dortu, protože vrstvy dortu můžete napouštět nejrůznějšími lahodnými sirupy, likéry a ovocnými omáčkami. Po sestavení nebudou tyto krásné piškotové dorty vůbec suché.
Ingredience
6 velkých vajec pokojové teploty
1 hrnek cukru krupice nebo moučka
1 1/4 hrnku hladké mouky
3 vrchovaté lžíce kukuřičného škrobu
½ lžičky soli
Postup
Úplně první věc, kterou je třeba udělat, je z vychlazených vajec oddělit žloutky od bílků. Dejte pozor, aby se do bílků nedostalo ani trochu žloutku! Žloutky od bílků je vždy snazší oddělit, když jsou vejce studená přímo z lednice. Pak nechte obě složky vajec prohřát na pokojovou teplotu.
Předehřejte troubu na 175 °C. Připravte si formu o průměru 23 cm a na její dno položte do kruhu vystřihnutý pergamenový papír. Formu pak již nijak nevymazávejte.
V míse pomocí mixéru vyšlehejte všechny žloutky s ½ hrnkem cukru, dokud nebudou bledé a ztrojnásobí objem, asi 5 minut.
Mezitím smíchejte mouku, škrob a sůl.
V jiné míse pomocí mixéru ušlehejte všechny bílky při středně nízké rychlosti do pěny.
K bílkům pak přidávejte zbývající ½ hrnku cukru po 1 polévkové lžíci a pokračujte v šlehání, dokud nebudou bílky tuhé, postupně zvyšujte rychlost na středně vysokou. Celkem bílky šlehejte 7-10 minut.
Pomocí stěrky opatrně přidejte 1/3 ušlehaných bílků do žloutkové směsi a jemně promíchejte vařečkou. Přidejte zbývající ušlehané bílky a jemně promíchejte, dokud nebude vše spojeno. Snažte se udržet bílky stále nadýchané, proto při míchání dalších ingrediencí postupujte opatrně.
Do těsta ve 3 fázích přidejte přes sítko mouku a po každém přidání těsto dobře prošlehejte.
Těsto nalijte do připravené formy a uhlaďte povrch.
Korpus pečte, dokud nevyjde zapíchnutá špejle čistá, asi 40 minut. Minimálně prvních 30 minut troubu neotevírejte! Jinak riskujete spadnutí korpusu.
Dortový korpus nechte ještě 5 minut vychladnout na pánvi. Poté přejeďte nožem po okrajích formy a korpus vyklopte na chladicí mřížku, kde ho nechte zcela vychladnout. Po vychladnutí zabalte do igelitové fólie a dejte do lednice, nejlépe přes noc. Korpus se vám bude snáze krájet, když bude důkladně vychlazený.
Piškot pevně zabalený v igelitové fólii lze uchovávat v chladničce až 1 týden nebo zmrazovat až 1 měsíc.
Důvodem, proč se sloučeniny na bázi aktivního chloru používají k úpravě bazénové nebo pitné vody, jsou oxidační schopnosti chloru, který dokáže spolehlivě eliminovat nežádoucí organické látky přítomné ve vodě. Dalším plusem je relativně nízká cena, dostupnost a jednoduchost dávkování. Aplikace sloučenin aktivního chloru pro zabezpečení vody má ale bohužel také nevýhody, z nichž některé mohou být při praktické aplikaci zásadní.
Jednou z nejznámějších rizikových sloučenin chloru v bazénové vodě upravované pomocí aktivního chloru je trichloramin, jeden z anorganických chloraminů (dále existují monochloraminy a dichloraminy). Vznik chloraminů obecně je podmíněn vyšší koncentrací amoniakálního dusíku v bazénové vodě. V bazénových vodách vzniká trichloramin primárně chlorací močoviny, jejímž zdrojem jsou sami plavci – jejich moč a pot. Trichloramin přechází z bazénové vody do ovzduší a je příčinou typického „chlorového“ pachu, dobře známého hlavně z krytých hal umělých koupališť. Výhoda i nevýhoda trichloraminu spočívá ve skutečnosti, že je člověkem poměrně lehce smyslově postižitelný (již od koncentrace 0,02 mg/m3 vzduchu).
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje jako limitní koncentraci trichloraminu 0,5 mg/m3 vzduchu. Hlavním důvodem stanovení limitní koncentrace trichloraminu v ovzduší krytých bazénů umělých koupališť je podezření, že může při dlouhodobé expozici (zaměstnanci koupališť, sportovní plavci) způsobovat chronickou bronchitidu nebo poškozením plicního epitelu iniciovat vznik astmatu. Výzkum problematiky výskytu a působení chloraminů ve vodách a ovzduší krytých bazénů umělých koupališť stále probíhá, nicméně jednou z cest minimalizace vzniku trichloraminu v bazénové vodě je zcela nepochybně důsledné dodržování hygieny a používání toalety a sprchy vždy před vstupem do bazénu.
Základní pravidlo pro udržování optimální kvality vody v domácích bazénech je zcela totožné – důsledné dodržování hygieny před vstupem do bazénu (návštěva toalety, sprcha), v případě zastřešených domácích bazénů je velmi důležité důkladné a pravidelné větrání. Vzhledem k tomu, že jsou domácí bazény obvykle plněny buď pitnou vodou, nebo vodou z podzemního zdroje, lze předpokládat spíše nižší obsah organických látek i amoniakálního dusíku. Nicméně vnos těchto látek do bazénové vody z pokožky (pot, kosmetické a opalovací přípravky) a produktů metabolismu (moč) plavců už zanedbatelný být nemusí, a právě proto je dodržování hygieny při využívání domácího bazénu tak důležité.
Chlornan sodný – nejpoužívanější sloučenina aktivního chloru v technologiích úpravy pitných vod a bazénových vod umělých koupališť – má za sebou desítky let úspěšné a účinné aplikace pod přísným legislativním dozorem předpisů vztahujících se k úpravám zmiňovaných druhů vod. Démonizace přípravků bazénové chemie na bázi aktivního chloru, používaných v souladu s pokyny výrobce pro úpravu bazénové vody, není namístě – jedná se o desetiletími prověřený a v bazénech umělých koupališť běžně používaný způsob zabezpečení kvality bazénové vody. Chemismus aktivního chloru ve vodách je dlouhodobě zkoumán a dobře znám, včetně problematiky vzniku a výskytu nežádoucích chlorových anorganických i organických sloučenin v pitných či bazénových vodách.
Uzené maso je masný výrobek. Vyrábí se uzením v udírnách. Výroba tohoto masa je jednoduchá. Maso se musí nejprve nasolit buď klasickou solí, sanytrem, nebo dusitanovou směsí, přičemž možnosti nasolení jsou tři: nakládání do láku, suché nasolení a solení injekční stříkačkou. V českých podmínkách se nejčastěji užívá nakládání do láku. Kromě soli (rychlosoli) se do masa vetře či mezi jednotlivé vrstvy vloží různé další ingredience, jako například česnek, cibule, jalovcové bobule, pepř, cukr a podobně. V láku se maso nechá odležet určitou dobu, která je odvislá na použitém způsobu solení. Po tuto dobu je třeba maso průběžně kontrolovat. Takto připravené maso se vkládá do udírny, kde se vyudí.
Způsob průmyslového uzení je odlišný. To má za účel výrobky pouze vybarvit, ochutit a aromatizovat. Na maso se aplikuje takzvaný tekutý udírenský kouř, doba skutečného uzení je pak příliš krátká. Výhoda tohoto uzení spočívá v tom, že takto upravené maso neobsahuje karcinogeny, které při běžném uzení v kouři vznikají. Nevýhodou je odlišná chuť. Po zrušení závazných norem na výrobu potravin počátkem 90. let 20. století začali někteří výrobci za účelem zlevnění masa či většího zisku do uzeného masa injekčně vpravovat vodu s polyfosfáty, což jsou zvýrazňovače chuti spolu s dalšími éčky. Některá uzená masa obsahují pouze 70 % masné části. Dalším způsobem šizení uzeného masa je jeho nastavování práškem ze sušené krve. Proto je dnes průmyslově vyráběné uzené maso velmi rozdílné kvality.
Uzené maso je úplně stejně tučné jako neuzené maso, záleží na tom, co je to za maso. Kuřecí šunka bude mít tuku minimum, naopak anglická slanina, turistické salámy nebo uzená krkovička klidně víc než 50 %. Uzené maso je nezdravé spíš svým vysokým obsahem soli a také možnou přítomností karcinogenních látek, které vznikají špatným vyuzením.
100 g vařeného uzeného masa má energetickou hodnotu 1 004,88 kJ (123,99 kcal) a obsahuje zhruba 15 g bílkovin a 20 g tuku.
Uzené maso často obsahuje velké množství tuku (podle druhu zvířete, ze kterého maso pochází, a podle použité části) a o něco méně bílkovin. Velké množství přidávané soli může být příčinou vysokého krevního tlaku (rizikové pro vznik infarktu myokardu) či zadržování vody v organismu. Solicí směsi často obsahují i další látky, které jsou podezřelé z negativního vlivu na lidské zdraví. Hovoří se o žaludečních vředech, rakovině tlustého střeva a jiných civilizačních chorobách. Při úpravě uzením vzniká množství dalších zdraví škodlivých látek (maso se několik hodin udí zavěšené v kouři). Pokud je to proto možné, uzenému masu se zcela vyhněte. Uzené maso je nevhodné zejména pro děti, starší lidi, pacienty s šetřící dietou nebo pro osoby s ledvinovými obtížemi. Nehodí se ani při redukční dietě. Pokud si uzené maso nedokážete odepřít, vybírejte alespoň méně tučné druhy a s jeho konzumací to nepřehánějte.
Řešením by bylo použít Vermox. Vermox je léčivo na lékařský předpis a obsahuje mebendazol, který spolehlivě zničí všechny roupy a jejich zárodky. U mebendazolu je výhoda, že může být použit i v průběhu kojení, protože se do mateřského mléka absorbuje pouze asi 2% až 10% perorální dávky a díky tomu je množství léčiva vylučovaného do mléka pod úrovní detekce a zdá se, že je klinicky nevýznamné. Dohodněte se se svým gynekologem, jak nejlépe tuto situaci řešit.
Hezký den pane Cempírek..Děkuji Vám za upozornění..Všechno to dobře vím a taky se mne to jednou povedlo to zažít a vychutnat si to.. Jsem velice citlivý na ozon..Udělal jsem si na něho generátor..Nyní měním coronovou výbojkovou elekrodu za nerezovou,abych neměl toxické ozonové plyny díky elektrodě z jiného materiálu..Ve vodě ozon nelze přesytit v tom je ta výhoda.. Stačí počkat 20 min a odpaří se pryč.. Ozon dokáže léčit několik druhů rakoviny a pomáhat citelně v boji s cukrovkou a mnoha dalšími nemocemi..Dodělávám nový ozonový přístroj,který bude nasávat čistý kyslík skrze generátorovou křemíkovou trubici a ozonové plyny,tak budou naprosto čisté a použitelné v určitém množství i pro lidskou krev a nebo klistýrem do těla..Ozon však,ale bude dál pro přímé dýchání stále nebezpečný..Zkoušel jsem olivovou mast s ozónem a co ta dokáže je doslova neuvěřitelné!!!! Ono se není čemu divit,když má tento takřka nesilnější oxidant na světě ORP 2,07 mV..Ozon lidem jednou hodně ve zdravíčku pomůže!!!!! Zdravím všechny..
