První úkol při sázení révy do květináče nebo sudu je jedním z nejdůležitějších. Protože přebytečná závlaha a dešťová voda musí mít možnost rychle odtékat, proto jsou zásadní co největší otvory na dně sudu.
K vyvrtání několika otvorů do dna sudu je proto nejlepší použít vrták do dřeva. Do dna je třeba vyvrtat alespoň devět otvorů, každý o průměru 45 milimetrů. Předejdete tak zanášení a ucpání.
Poté, co je sud připraven pro úspěšnou výsadbu, lze ho postavit na zvolené místo a nainstalovat kotevní mříž. Tu nemusíte kupovat, můžete si ji snadno postavit sami pomocí naší metody vysvětlené v následujícím odstavci. Z hlediska materiálu jsme zvolili kombinaci dubového dřeva (stejné dřevo jako sudy) a bambusových tyčí.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Theimer.
Dobrý den,
mám velký problém s vinnou révou. Zasazena před 4 roky, loni měla bohaté, velké střapce vína, na každé větvi řadu, bohatý nárůst, vynikající chuť. Těšili jsme se na letošní úrodu. Na jaře začala velice narůstat, roztáhla se do tří metrů a byla úplně planá střapců hroznů. Po nějaké době se začaly listy kroutit do sebe. Viz snímek. Ptal jsem se odborníka vinaře a ten mi řekl, že je to nedostatek výživy. Že to chce nadělat dokola hluboké díry a tam nalít rozpuštěné draslo a NPK. Udělal jsem to přesně tak, rozpustil jsem v 10l. konvi draslo a v dalším
NPK. Po dvou dnech jsem to naléval do všech otvorů. Nic se nezměnilo a má réva pomalu odchází. Několik střapečků vína zakrnělo a obávám se, že je to konec. Díval jsem se na stránky, ale nikde jsem neviděl ony pozkrucované listy, jak mám. Pokud může někdo poradit, poraďte, prosím. velmi děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Listy vinné révy svinuté na okrajích a zkroucené nebo zakrnělé mohou být příznakem náhodné kontaminace hormonálním přípravkem na hubení plevele aminopyralidem. Nejčastěji se k rostlině dostane v kompostu ve kterém je ošetřená biomasa a nebo je v něm hnůj zvířat krmených ošetřenou plodinou.
Aminopyralid se objevuje v koňském, kravském a slepičím hnoji, lejnu/podestýlce pro malá zvířata, kompostu ze zeleného odpadu, slámě, senu, trávě a některých značkových kompostech z obchodů. Je to potenciální problém pro každého pěstitele. Kontaminovaný kompost se začne rozpadat při kontaktu s půdními bakteriemi a šíření herbicidu skončí přibližně po 12 až 15 měsících.
Vnější hemoroidy – malé měkké uzlíky zbarvené do modra, které se vyskytují kolem řitního otvoru, vnější hemoroidy nekrvácí.
Vnitřní hemoroidy – nacházejí se uvnitř konečníku a způsobují otoky, následné bolesti a krvácení při stolici. Bohužel někdy dochází k jejich nepříjemnému vyhřeznutí (prolaps), kdy je potřeba vrátit je operativně zpět. Obecně jsou vnitřní hemoroidy ale méně bolestivé než vnější.
Vnitřní hemoroidy se projevují nebolestivým krvácením, zatímco vnější se vyznačují bolestivým vyprazdňováním.
V naší poradně s názvem JAK VYPADÁ KOUSNUTÍ OD PAVOUKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Nejspíše to byl pavouk. Na téhle fotografii https://goo.gl/images/ReWZ4H je vidět kousnutí od pavouka a vypadá úplně stejně jako to vaše.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miloslav Bičak.
Včera mě něco kouslo do stehna, když jsem sednul na židli při štípání dřeva. Do rána to zčervenalo a je to ztuhlé a svědí to. Velikost je jako dlaň. Vosa to nebyla. Počkám co se z toho udělá. Jestli to byl pavouk, mělo by to za 2 dny zmizet. Nejsem alergický na nic. Měl někdo podobné příznaky? Děkuji za odpověď. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Štípání jazyka může souviset s otravou těžkými kovy, epilepsií nebo mozkovou mrtvicí.
Příčiny
Otrava těžkými kovy: Příkladem může být otrava olovem a otrava rtutí. Průvodním příznakem je mimo jiné i štípání jazyka.
Epilepsie: Štípání jazyka může být součástí aury, což je stav předcházející epileptickému záchvatu. Aura je u každého jedince jiná a může kromě štípání jazyka zahrnovat velké množství dalších smyslových vjemů včetně čichových, zrakových a sluchových.
Mozková mrtvice: Mrtvice může způsobovat poruchy citlivosti jednotlivých částí těla včetně jazyka. Poruchy citlivosti mohou zahrnovat i štípání jazyka, které může být spojené s poruchami řeči, hybnosti nebo citlivosti dalších částí těla. Takový stav je okamžitým důvodem k návštěvě lékaře, a to i když popsané obtíže rychle vymizí. V takovém případě totiž může jít o situaci známou jako TIA (tranzitorní ischemická ataka), která může být následována rozsáhlou mozkovou mrtvicí.
Léčba
Léčba je vždy individuální, záleží na primárním onemocnění. Výše uvedené stavy jsou život ohrožující a vyžadují rychlý lékařský zásah.
Ptačí budka pro kosa musí mít šířku otvoru přes celou šířku přední stěny, to je 8 x 25 cm, šířka budky by měla mít 25 cm, vnitřní výška budky i s otvorem 21 cm, výška zavěšení nad zemí by měla být 1–2 m.
Kýla nikdy sama nevymizí, naopak, neléčená kýla se zvětšuje nebo může dojít k uskřinutí jejího obsahu, které je závažnou komplikací projevující se velkou bolestí, zvracením, zástavou plynů a podobně. Tato komplikace ohrožuje pacienta na životě a musí se co nejdříve chirurgicky řešit. Kýlu lze definitivně vyléčit jen operačně! Kýlní pás může jen zmírnit obtíže a zpomalit nárůst kýly. Nezajistí ale uzavření otvoru v břišní stěně.
Operace je nejvhodnější co nejdříve. Čím je kýla menší, tím jednodušší je ji opravit. Otvor v břišní stěně lze uzavřít sešitím vlastních tkání, což vede k jejich napětí a riziku opakování kýly. Nebo pomocí umělé síťky, která se do otvoru umístí a tím ho uzavře. Do několika dnů potom zcela splyne s okolní tkání. PHS síťka navíc zesiluje břišní stěnu ve 3 vrstvách a snižuje tak riziko opakování kýly.
Než se pustíte do práce nebo jen zvolíte koupi budky, ujasněte si, pro který druh má být budka určena – podle toho potom vyberete její rozměry, velikost dutiny a vletového otvoru. Budka by měla mít dobré izolační schopnosti, vyplývající z kvalitních materiálů, a nezávadný vnější nátěr, který prodlouží její životnost.
U každé budky jsou nejdůležitějšími parametry velikost a tvar vletového otvoru a vnitřní rozměry hnízdní dutiny, rozměry dna a hloubka dutiny. Nejčastější je používání budek s vletovým otvorem o průměru 28, 34 a 45 mm, ale pro větší druhy ptáků se používají i otvory 65, 85 i 120 mm. Chceme-li, aby došlo ke zdárnému vyvedení mláďat, musí být hnízdní dutina (to je vnitřní rozměry budky) dostatečně prostorná, a to i pro dospívající mláďata. Jako minimum se například pro běžné druhy sýkor uvádí 12 x 12 cm, optimum je však o něco větší – 13 x 14 cm. V málo prostorné dutině se mláďata vzájemně utiskují, za horkých dnů se dusí a hynou. Naopak za deštivého počasí seskakují promáčení rodiče v úzkém prostoru na stěsnaná mláďata, místo na okraj hnízda, a mláďata pak provlhnou, prokřehnou a uhynou. Dostatečně velký prostor je důležitý i pro správný vývin peří, zejména letek, což je důležitý faktor pro přežívání mláďat po opuštění hnízda.
Není výjimkou, že děti předají neznalým rodičům několik miniaturních vajíček, a tak se často musí léčit celá rodina. A pozor, onemocnění roupy (enterobióza) někdy probíhá i bez typických svědivých příznaků! Roupi v pochvě u děvčátek a žen nejsou při nakažení žádnou výjimkou, také roupy v těhotenství nebo roupy v pochvě si mohou některé ženy zažít.
Roup dětský je nenápadný, tenoučký, sotva 2 cm dlouhý bílý parazit, který dokáže svému hostiteli pořádně znepříjemnit život. A co více, může být i potencionálně nebezpečný, ve výjimečných případech může kupříkladu vyvolat zánět slepého střeva.
Sameček roupa je drobnější a z hostitelova útočiště je vypuzen až po smrti, k níž dochází za krátký čas po kopulaci se samičkou. Ta naopak ze svého útulného úkrytu v tlustém a tenkém střevě, a dokonce i v apendixu vycestovává ráda. Samičky roupa navečer vylézají ze svého útočiště a kladou vajíčka do záhybů řitního otvoru, což vyvolává úporné svědění. Vylíhlí roupi se opět vrací do úkrytu. A koloběh se opakuje! Někdy je samička roupa tak aktivní a zvědavá, že naklade vajíčka v okolí poševního vchodu či močové trubice. No, a kam se její potomci vrátí? Právě do prostor nakladení, to je do močové trubice nebo poševního vchodu, a na problém je zaděláno ještě více.
Příznakem osídlení roupy je svědění konečníku, a to zvláště v noci, kdy samičky kladou vajíčka. Pociťovat můžete nejen svědění, ale i pálení. Ovšem existují i další nespecifické příznaky, kterými hostitel může trpět. Patří mezi ně bolesti břicha, nevolnost, hubnutí, průjmy, podrážděnost, neschopnost soustředění, poruchy spánku a bolesti hlavy. U postiženého se nemusí projevit všechny příznaky najednou.
Na zvoleném místě vykopejte jamku, která je dvakrát širší a stejně hluboká jako kořenový bal rostliny borůvky vysoké. Umístěte do otvoru trochu kompostu, abyste rostlině dodali živiny.
Opatrně umístěte rostlinu borůvky do díry a ujistěte se, že je ve stejné hloubce, jako byla na svém původním místě. Horní část kořenového balu by měla být v rovině s povrchem země.
Zasypte díru zeminou smíchanou s organickým kompostem a jemně ji zpevněte kolem základny borůvky.
Po přesazení borůvky důkladně zalijte, nechte vodu vsáknout.
Přidejte vrstvu mulče kolem základny rostliny. To pomůže udržet vlhkost a teplotu půdy a omezí to růst plevele.
Návod krok za krokem pro přesazování kanadské borůvky
Příprava jamky Na zvoleném místě vykopejte jamku, která je dvakrát širší a stejně hluboká jako kořenový bal rostliny borůvky vysoké. Umístěte do otvoru trochu kompostu, abyste rostlině dodali živiny.
Umístění rostlin Opatrně umístěte rostlinu borůvky do díry v zemi a ujistěte se, že je ve stejné hloubce, jako byla na svém původním místě. Horní část kořenového balu by měla být v rovině s povrchem země. Rovněž si pohlídejte, aby rostlina byla orientována k jihu stejnou stranou, jako na původním stanovišti.
Vyplňte díru Zasypte díru zeminou smíchanou s organickým kompostem a jemně ji zpevněte kolem základny borůvky.
Zalévání Po přesazení borůvky důkladně zalijte a nechte vodu vsáknout.
Mulčování Přidejte vrstvu mulče kolem základny rostliny borůvky. To pomůže udržet vlhkost a teplotu půdy a omezit růst plevele.
Každá ptačí budka musí odpovídat způsobu života a zvyklostem opeřenců, jinak zůstane neobydlena.
Materiál: pilka, vrtačka, vrtáky, tužka, metr, hoblík nebo smirkový papír, prkno 15 x 2 cm o délce 85 cm, prkno 15 x 2 cm o délce 100 cm, barva, štětec, vruty do dřeva
Postup: Prkna z vnější strany ohoblujeme. Na vnitřní straně mohou zůstat hrubá. Pokud nemáme k dispozici hoblík, očistíme důkladně venkovní stranu smirkovým papírem. Připravíme si 2 prkna o šířce 15 a 19 cm, na které si narýsujeme rozměry jednotlivých dílů. Na prkno široké 15 cm vyznačíme zadní stěnu o délce 30 cm, dno o délce 15 cm a přední stěnu o délce 35 cm. Na prkno široké 19 cm vyznačíme střechu budky o délce 30 cm a dva lichoběžníky tvořící boční stěny (delší strana 35 cm, kratší 30 cm). Šikmou horní plochu děláme kvůli lepšímu odvodu vody ze stříšky. Vletový otvor pro ptáky na čelní straně vyřízneme 17 cm od horního okraje. K vyříznutí je ideální takzvaná děrovací pila, která se nasazuje do sklíčidla elektrické vrtačky. Je velmi důležité, jaký průměr otvoru zvolíme. Rozměry naší budky vyhovují strakapoudům, krutihlavům, sýkorám a špačkům, proto jsme zvolili průměr vletového otvoru 4,8 cm. Bidýlka před vletovým otvorem jsou nevhodná, usnadňují zásah škodné do budky. K sešroubování jednotlivých dílu použijeme vruty do dřeva o délce 40 mm. Máme-li budku sešroubovanou, připevníme k její zadní stěně závěsnou lištu. Lišta zhotovená z laťky 8 x 50 cm slouží k přichycení budky na strom. Budku opatříme vhodným ochranným nátěrem. Natřeme ji nenápadnou hnědou nebo zelenou barvou, výraznějších barev se totiž ptáci bojí. Pokud však nemáme k dispozici žádnou vhodnou barvu, nic se neděje. Budku můžeme nechat klidně i nenatřenou.
Když včela pryskyřici odkousne, zpracuje ji kusadly, čímž ji obohatí o výměšky svých žláz, a zformuje ji do kuličky, kterou přilepí do pylového košíčku. S takto zformovanou propolisovou kuličkou neboli rouskou odletí včela zpět do úlu, kde jí ostatní včely pomohou s okusováním propolisu, protože ona sama si propolisovou rousku nedokáže odstranit. I tyto včely zpracují propolis svými kusadly, obohatí ho opět o výměšky svých žláz a ihned použijí. Včely využívají propolis k potírání vnitřních částí úlu a plástů (dezinfekce), k utěsňování trhlin a otvorů, utěsnění česna a k mumifikaci mrtvolek (včelích, ale i vetřelců).
Propolis jakožto látka pryskyřičné povahy lehce taje, při teplotách nad 45 °C se stává lepivým až gumovým, bod tání se v průměru pohybuje kolem 60–70 °C, chladem pak propolis křehne a tuhne. Vůně je pryskyřičná, chuť trpká a hořká; hustota je 1,112–1,136 g/cm3.
Složení propolisu je velice proměnlivé a patří sem: látky pryskyřičnaté povahy (cca 50 %), vosky a mastné kyseliny (cca 30 %), éterické oleje (10 %), pyl (5 %), ostatní složky (5 %, minerální látky, vitamíny, cukry).
Hubení klíšťat – přípravek se aplikuje formou postřiku ručními tlakovými postřikovači. Je vhodné použít hrubšího postřiku. Větší množství zajistí dokonalejší pokryvnost plochy insekticidem a tím i spolehlivější účinnost. Při postřiku se asanovaná plocha prochází dvakrát, a to ve směrech na sebe kolmých. Nejvhodnější dobou provedení zásahu je duben až červen. Při dodržení výše uvedených podmínek se omezí výskyt klíšťat o 97–100 % od doby asanace až do poloviny září téhož roku, kdy do aktivity vstupuje nová generace klíšťat.
Hubení švábů – přípravek aplikujeme jako pásový postřik kolem vstupních otvorů do místnosti (okna, dveře), okolo zdí, výlevek, lednic, mrazáků, rozvodů topení a vody. Aplikaci provádíme postřikovačem v poměru 10 ml/l vody.
Hubení štěnic – přípravkem postříkáme konstrukce nábytku, postele, naneseme i za obrazy a na jiná místa, která slouží štěnicím jako úkryt. Aplikaci provádíme postřikovačem v poměru 10 ml/l vody.
Hubení blech – přípravkem se ošetřují podlahy v celé ploše, dále místa, kde se zdržují domácí zvířata (psi, kočky). Aplikaci provádíme postřikovačem v poměru 10 ml/l vody.
Habr výborně snáší jakýkoli řez, dobře se tvaruje. Je i v zimě dost neprůhledný, protože hnědé listí na habru drží a opadá až na jaře, když raší listy nové. Zajímavou variantou je kromě stříhání habru ještě štípání a zaplétaní větví, což je ale dost pracné.
Duben a květen je ideální doba na střih, případně začátkem června a pak ještě v srpnu. Stříhat ho můžete klidně na 1 m a bude hustý. Habry rostou moc dobře a rychle. Střihem je budete ještě více podporovat v růstu (což je pro někoho dobře pro jiného špatně).
Zpravidla se živý plot začíná stříhat v době, kdy rostliny dorostou 2/3 výše zamýšlené výšky plotu.
Tip: Stříhat začněte, až začnou praskat listové pupeny. Stromky jsou v plné síle a listy navíc řezy rychle zakryjí. Potom budete muset v průběhu vegetace ještě minimálně jednou nůžky použít.
Dobrý den,
mám velký problém s vinnou révou. Zasazena před 4 roky, loni měla bohaté, velké střapce vína, na každé větvi řadu, bohatý nárůst, vynikající chuť. Těšili jsme se na letošní úrodu. Na jaře začala velice narůstat, roztáhla se do tří metrů a byla úplně planá střapců hroznů. Po nějaké době se začaly listy kroutit do sebe. Viz snímek. Ptal jsem se odborníka vinaře a ten mi řekl, že je to nedostatek výživy. Že to chce nadělat dokola hluboké díry a tam nalít rozpuštěné draslo a NPK. Udělal jsem to přesně tak, rozpustil jsem v 10l. konvi draslo a v dalším
NPK. Po dvou dnech jsem to naléval do všech otvorů. Nic se nezměnilo a má réva pomalu odchází. Několik střapečků vína zakrnělo a obávám se, že je to konec. Díval jsem se na stránky, ale nikde jsem neviděl ony pozkrucované listy, jak mám. Pokud může někdo poradit, poraďte, prosím. velmi děkuji
Včera mě něco kouslo do stehna, když jsem sednul na židli při štípání dřeva. Do rána to zčervenalo a je to ztuhlé a svědí to. Velikost je jako dlaň. Vosa to nebyla. Počkám co se z toho udělá. Jestli to byl pavouk, mělo by to za 2 dny zmizet. Nejsem alergický na nic. Měl někdo podobné příznaky? Děkuji za odpověď.
