Spalničky jsou infekční virové onemocnění, jehož původci jsou viry ze skupiny paramyxovirů. Přenáší se vzduchem jako kapénková infekce nebo také přímý stykem s nemocným. Pokud se ocitneme s nemocným v jednom prostoru, riziko nákazy se zvyšuje. Onemocnění se nevyhýbá ani dospělým.
Zdroj: článek Spalničky v dospělosti
Jak vypadají příznaky spalniček v dospělosti, můžete vidět zde.
Zdroj: článek Spalničky v dospělosti
Spalničky latinsky: morbilli.
Spalničky slovensky: osypky.
Zdroj: článek Spalničky - obrázky
V rámci pravidelného očkování se podává MMR vakcína, která obsahuje oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek. První dávka se podává po 15. měsíci věku dítěte a přeočkování se provádí za 6 až 10 měsíců po provedeném základním očkování.
Zdroj: článek Spalničky v dospělosti
Protože spalničky nejsou samy o sobě nebezpečným onemocněním, léčí se jen jejich příznaky. Onemocnění však bývá nebezpečné v kombinaci se zánětem plic, encefalitidou a jinými vážnými nemocemi. Spalničky začínají jako běžné virové onemocnění spojené s rýmou, zánětem spojivek a kašlem. Až poté se objevuje typická spalničková vyrážka. Jedná se o takzvané Koplikovy skvrny, což jsou červené makuly, které jsou v centru modrobílé, vybledlé. Nacházejí se na vnitřní straně tváří – na bukální sliznici. Po třech až pěti dnech se na kůži vytvářejí jasné červené makuly, hlavně na čele, za ušima a na krku. Vyrážka se dále šíří na trup a končetiny. Odeznívá po několika dnech ve stejném sledu, jako se objevila. Po prodělaných spalničkách zůstává dlouhodobá imunita. V době vyrážky se mohou přidat i průjmy, nechutenství a zvětšení mízních uzlin. Nemoc trvá 7–10 dní.
U dospělých jedinců se mohou vyskytnout komplikace respiračního traktu, otitis media a trombocytopenie.
Zdroj: článek Spalničky v dospělosti
Následuje několik odkazů na fotografie. Na těchto odkazech je možné si prohlédnout, jak spalničky vypadají u kojence a u dospělého člověka.
Zdroj: článek Spalničky - obrázky
Inkubační doba viru spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Mezi první projevy patří kašel, zánět spojivek a rýma. Na sliznici v dutině ústní se mohou objevit charakteristické bílé skvrny na červeném podkladě, takzvané Koplikovy skvrny. O něco později se objevuje makulopapulózní vyrážka, která začíná typicky za ušima a postupně se odtud šíří přes obličej na celé tělo.
Zdroj: článek Spalničky v dospělosti
Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se přenáší kapénkovou infekcí. Typickým příznakem onemocnění je kromě jiných doprovodných příznaků horečka a výskyt malých červených skvrn na obličeji a na trupu. Jelikož je zde možné riziko nákazy ještě dříve, než se objeví příznaky, není možné vyhnout se kontaktu s infikovanou osobou. Nejlepší ochranou je onemocnění v dětském věku – ten, kdo jednou měl spalničky, má celoživotní ochranu. Ženy, které chtějí mít děti a které nejsou imunní, by měly být proti spalničkám včas očkovány. Očkování v těhotenství již není možné, protože by mohlo uškodit plodu. Pokud nastávající matka dostane spalničky v prvních třech až čtyřech měsících těhotenství, může přenést infekci na plod. Čím dříve se dítě nakazí, tím větší je nebezpečí potratu nebo předčasného porodu a riziko vzniku očních problémů, hluchoty a srdeční poruchy. Po čtvrtém měsíci je infekce nenarozeného dítěte sice stále možná, ale méně riskantní, protože orgány jsou v podstatě vyvinuty.
Na prvním screeningu se pomocí krevního testu určí, zda je těhotná žena imunní vůči spalničkám. Takzvaný titr spalniček označuje, zda jsou protilátky proti virům dostatečné: pokud je hodnota 1 : 32 nebo vyšší, má těhotná žena dostatečnou ochranu. Pokud je hodnota 1 : 16 nebo nižší a těhotná žena přijde do kontaktu s nakaženou osobou, může pasivním nakažením s protilátkou imunoglobulinem dojít k tomu, aby se zabránilo infekci.
Zdroj: článek Spalničky v dospělosti
Inkubační doba u spalniček je zhruba deset až čtrnáct dní. Člověk je infekční již několik dní (5 – 7 dní) před vznikem vyrážky a ještě zhruba 5 dní poté, co se vyrážka objeví. V tuto dobu je potřeba, aby nemocný byl v izolaci a nemohl šířit spalničky dále.
Zdroj: článek Spalničky - obrázky
V současnosti se v dubnu 2017 vyskytla epidemie spalniček v Moravskoslezském kraji. Zhruba polovinu případů tvořily děti do čtyř let. Zhruba čtvrtina byly děti dokonce mladší jednoho roku. Pacienti byli v izolaci a kvůli tomuto onemocnění přijala řada oddělení v nemocnicích (například dětské oddělení Městské nemocnice v Ostravě) zákaz návštěv. Nemoc se sem dostala pravděpodobně ze zahraničí jako v roce 2014, kdy se do České republiky dostaly spalničky z Indie.
Zdroj: článek Spalničky - obrázky
Avicularia versicolor neboli sklípkan barvoměnný patří asi k těm nejběžnějším sklípkanům chovaným v českých chovech, a to díky své poměrné nenáročnosti, klidné povaze a nádhernému zbarvení samic v dospělosti. Dokonce i samec, který má u většiny sklípkanů po dosažení dospělosti nezajímavou a tmavou barvum je u tohoto druhu mírně metalický.
Domovem tohoto sklípkana je Jižní Amerika, zvláště pak Ekvádor a Martinik. Jedná se o stromového sklípkana. Žije v pralesech, dorůstá velikosti (v těle) asi 6 cm a v rozpětí nohou až 12 cm. Zbarvení končetin a zadečku je zelenočerné s delšími červenofialovými chloupky. Hlavohruď je zbarvena zelenomodře. Na zadečku mají odrostlí jedinci typické zrcátko. Mláďata 1.–6. svleku mají zelenomodré zbarvení se vzorkem na zadečku. Zbarvení tohoto druhu je u obou pohlaví stejné, i v dospělosti. Dospělí samci se od samic liší pouze drobnějším vzrůstem, tibiálními háky na končetinách a bulby na koncích makadel. Někdy se rod Avicularia brání útokům rozstřikováním vlastních výkalů. Sklípkani netkají sítě, pavučinu používají například při rozmnožování, k vytvoření kokonu nebo při svlékání.
Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout všechny možné podoby tohoto sklípkana: avicularia versicolor foto.
Zdroj: článek Pavouk avicularia versicolor
Jedle ojíněná je oblíbený rychle rostoucí jehličnan, který v dospělosti může dosahovat 20–25 m výšky. Růst stromu je kuželovitý. Jehlice jsou šedivé až namodrale zelené. Vyžaduje dobře propustnou písčitou a hlinitou půdu. Ze všech jedlí snáší nejlépe letní přísušky, v zimě je plně mrazuvzdorná. Vhodné použití je jako solitér i do skupinových výsadeb.
Zde můžete vidět, jak vypadá jedle ojíněná.
Zdroj: článek Jedle
Chcete-li si bergénii srdčitou namnožit, pak část rostliny oddělte, například rýčem, a přesaďte ji. Při výběru místa myslete na to, že výška této rostliny dosahuje v dospělosti 20 až 60 cm a květ, tvořený drobnými kvítky, můžete očekávat v březnu až červnu, někdy je ještě zem pokrytá sněhem a rostliny už vyhánějí svá kvítka (bergénie je v tomto období vhodná i k řezu).
Zálivka by měla být pravidelná, ale ne zase taková, aby rostlina neustále stále ve vodě, pak by kořeny mohly začít zahnívat a rostlina by vám mohla odumřít.
Zdroj: článek Bergenia cordifolia
Příznaky spalniček jsou u těhotných žen stejné jako u ostatních dospělých a dětí, to znamená vysoká horečka, rýma, kašel, únava, kožní vyrážka a vyrážka v dutině ústní.
Pokud těhotná žena přijde do kontaktu s člověkem nakaženým spalničkami (například se nakazí od staršího dítěte), měla by určitě vyhledat lékaře, který bude sledovat nejen její zdravotní stav, ale i stav dítěte. Je třeba si také uvědomit, že těhotná žena nemůže být proti spalničkám přeočkována. Léčba spalniček u těhotných žen probíhá stejně s větším důrazem na zamezení vzniku různých imunitních onemocnění. Zároveň je také více sledován zdravotní stav těhotné a vliv onemocnění na vývoj dítěte.
Pro těhotné ženy mohou být spalničky velmi nebezpečným onemocněním, protože mohou způsobit úmrtí dítěte, případně některé vývojové vady.
Toto onemocnění je spojené s vysokými teplotami, které mohou (obzvlášť v prvních měsících těhotenství) způsobit potrat, v pozdějších měsících pak předčasný porod dítěte. Navíc pokud se žena nakazí spalničkami v průběhu prvního trimestru, hrozí tak u plodu rozštěp rtu, mentální postižení, hluchota a různé srdeční vady.
Zdroj: článek Spalničky - obrázky
Lékaři ke stanovení diagnózy tohoto onemocnění obvykle využívají vyšetření krve, kde se zkoumá množství protilátek IgM a IgG v krvi. Mimoto k diagnóze spalniček slouží také právě skvrny, které se objevují uvnitř ústní dutiny (hlavně na vnitřní straně tváří).
Zdroj: článek Spalničky - obrázky
Dobrý den nyní na podzim jsem zasadil dva rakytníky.První z návětrné strny-Rakytník řešetlákový samosprašný ,Friesdorfer Orange(Hippophae Rhamnoides Friesdorfer Orange) a druhý JSEM VSADIL za první rakytník po větru, Rakytník řešetlákový samice,Altajská sladká (Hippophae Rhamnoides Altajská).
Prosím o radu zda rakytník samice potřebuje ještě pro opylování samce nebo mu stačí vedle samosprašná odruda.
Přemýšlel jsem ,že bych mohl na samici naroubovat jednu větvičku samce a tím bych to asi také vyřešil,ale raději bych slyšel radu odborníka.Stromy jsou od sebe vzdálené asi 3metry.Samce se mě už nechce sázet,protože na tomto místě už není kam vsadit,aby pak v dospělosti nepřekážel.
Děkuji za radu Josef Duffek Tachov.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět