Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

PĚSTOVÁNÍ

  

POSTŘIK

  

MNOŽENÍ

  

ODRŮDY

  
Téma

PŘÍPRAVA BORDEAUXSKÉ JÍCHY

Příprava postřiku

Dávkování v zemědělství:

  • Hnojení (zálivkou i postřikem): 0,5 g na 1 l vody na 1 m².
  • Předseťové máčení semen (při setí na půdách s nízkým obsahem Cu): roztok 0,02–0,05 %, tedy 0,2–0,5 g hnojiva na 1 litr vody.
  • Potlačení lišejníků, mechů a houbových chorob (zálivkou i postřikem): 10–20 g na 1 litr vody (nelze přesně určit na jakou plochu tato dávka vystačí, neboť to závisí na velikosti listové plochy či porostu).
Obecně:
  • Příprava 1% bordeauxské jíchy (prostředek k hubení škůdců rostlin – houby, plísně): 100 g modré skalice rozpusťte do 5 litrů vody v plastové nádobě. V další minimálně 5litrové nádobě rozpusťte v 5 litrech vody 150 g hašeného vápna. Do takto připraveného vápenného mléka vlijte tenkým proudem za stálého míchání rozpuštěnou modrou skalici (nikdy ne obráceně). Aplikujte do 4 hodin od přípravy.

Zdroj: Postřik vína modrou skalicí

Diskuze: příprava záhonu na česnek

Před výsadbou česneku je možno použít hnůj?Určitě?

Zdroj: diskuze Příprava záhonu na česnek
Počet odpovědí: 2

Modrá skalice proti plísni

Modrá skalice se používá proti plísni u vína. Do suspenze hašeného vápna se přidá stanovené množství roztoku síranu měďnatého, aby měl postřik neutrální až slabě zásaditou reakci. Například na přípravu 1% bordeauxské směsi potřebujeme na hašení 500–600 g páleného vápna, nebo 1 500–1 800 g hašeného vápna, které zředíme vodou, přecedíme do dřevěného nebo cementového sudu a doředíme vodou na objem 50 litrů. V jiném sudu rozpustíme v objemu 50 litrů vody 500 g síranu měďnatého (můžeme ho dát do plátěného sáčku, který zavěsíme tak, aby byl volně ponořený ve vodě). Roztok modré skalice pak za stálého míchání vléváme do vápenného mléka.

Zdroj: Postřik vína modrou skalicí

Diskuze: pečení v pekárně

Dobrý den,nevím co dělám špatně při pečení chleba v pekárně.Nejprve do nádoby naliju vodu,dám sypkou směs koupené v obchodě.Dám příprava těsta a po u míchání pečení.
Po upečení mám stvrdlou hroudu.Může mi někdo poradit?Děkuji Eva

Zdroj: diskuze Pečení v pekárně
Počet odpovědí: 3

Příprava půdy

Půda pro úspěšné pěstování vinné révy by měla být dostatečně provzdušněná, teplá, přiměřeně vlhká, ideálně kyprá a bohatá na minerály. Vhodné jsou kamenité a štěrkovité půdy, které vyhovují obzvláště modrým odrůdám a Ryzlinku vlašskému. Dále písčité půdy, které jsou vhodné především pro pěstování modrých odrůd a bílých odrůd, jako je Sauvignon či Veltlínské červené rané. Nevhodné jsou hlinité a jílovité půdy, které jsou obvykle málo propustné, slabě se provzdušňují a pomalu se prohřívají.

Půdu musíte před výsadbou hluboce zkypřit a vyhnojit. Místo určené pro výsadbu zryjte nejlépe do hloubky 60 cm a do jámy přidejte zetlelý hnůj nebo kompost.

Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky

Diskuze: Re: český rozhlas brno přezimování muškátů v krabici

Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů

Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.

Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.

Jarní příprava

Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.

Zdroj: diskuze Český rozhlas brno přezimování muškátů v krabici
Počet odpovědí: 1

Příprava kuskusu

Příprava probíhá v tzv. Couscousière. Ze spodního hrnce, ve kterém se vaří zelenina a ostatní přísady, stoupá pára do hrnce umístěného nad ním, v němž se nachází kuskus. Během paření a bobtnání se několikrát sundá z ohně, nechá nakypět a poté se opět vrátí. Nakonec se kuskus smíchá s olivovým olejem nebo máslem. Instantní kuskus se zalévá stejným objemem osolené vody. Tradičně se kuskus podává s masovo-zeleninovou směsí na velkém talíři, u nějž se sejde k jídlu celá rodina.

Kuskus má jednu neocenitelnou výhodu při přípravě, a to, že se nemusí vůbec vařit. Stačí ho jen zalít horkou vodou a chvíli počkat, než nabobtná. Při nabobtnávání krásně sám změkne. Kuskus vložte do mísy a zalijte jej vařící vodou v poměru 1 : 2 (2 díly vody na 1 díl kuskusu). Po zalití nechte cca 10–15 minut stát, pročechrejte kuskus vidličkou a přímo servírujte jako přílohu, náplň nebo ho můžete různě dochutit.

Zdroj: Kuskus

Příprava oškvarkových Pagáčů

Na vál prosejeme mouku, přidáme tuk, mleté škvarky a dobře promícháme. Přidáme protlačené vařené brambory, žloutky, smetanu, sůl a vypracujeme těsto, které rozválíme a přeložíme, jako se to dělá s listovým těstem. Plát necháme asi 15 minut odležet, poté jej opět dvakrát přeložíme a necháme odpočinout. Nakonec těsto rozválíme na plát silný 1,5 cm, nožem do něj vykrojíme hustou mřížku a kulatou formičkou z něj vykrajujeme pagáče (kolečka), která potřeme rozšlehaným vejcem a upečeme ve středně vyhřáté troubě (180–200 °C).

Zdroj: Recept na oškvarkové pagáče

Uzené maso s bramborovou kaší

Ingredience: 2 kg brambor, 1/2 l mléka, 250 g másla, 1 kg uzené kotlety, 1/2 kg uzeného bůčku, 125 g másla, 100 g tuku

Postup: Brambory oloupeme, nakrájíme na menší kostičky, zalijeme vodou a uvaříme hodně doměkka. Mezitím ohřejeme mléko a necháme povolit máslo. Uvařené brambory slijeme, přidáváme postupně máslo s mlékem a šleháme ručním šlehačem do požadované hustoty. Příprava uzeného masa je taková, že maso povaříme doměkka, nakrájíme na plátky a na chvíli podusíme na másle s tukem, abychom získali sós na kašičku. Z vývaru z masa můžeme připravit polévku s rýží.

Zdroj: Recepty na uzené maso

Pěstování vinné révy

Již pár sazenic stolních odrůd umí nádherně obrůst pergolu s venkovním posezením a pro šťavnaté hrozny pak můžete jen natáhnout ruku. Vinná réva je vhodná nejen jako popínavá rostlina pro různé pergoly, loubí a podobně. V místech, kde to drsnější klima nedovoluje, ji lze s úspěchem pěstovat ve skleníku.

Máte-li tedy chuť stát se „vinaři“, nabízíme vám alespoň pár základních rad. Réva je totiž rostlina velmi náročná na klimatické podmínky a určité půdní vlastnosti. Důležité je také zvolit vhodnou odrůdu právě pro vaši zahradu či skleník.

Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky

Výběr odrůd révy podle místa pěstování

Nejvhodnější odrůdy vinné révy pro skleníky

  • bílá: Venuše, Aron, Panonia Kincse, Vitra, Arkadia
  • červená: Kodrjanka, Kardinal
Nejvhodnější odrůdy vinné révy pro teplá stanoviště
  • bílá: Irsai Oliver, Muškát Otonel
  • červená: Ajvaz, Onyx
Nejvhodnější odrůdy vinné révy pro stanoviště do 300 m. n. m.
  • bílá: Chrupka Jalabertova, Julski biser, Diamant, Opál, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Topas, Lena, Suručenskij bělyj
  • červená: Modrý Portugal, Vitra, Lukas, Karneval, Svatovavřinecké

Nejvhodnější odrůdy vinné révy pro stanoviště do 500 m. n. m.

  • bílá: Čabaňská perla, Chrupka bílá, Vostorg, Jana, Madlenka královská
  • červená: Chrupka červená, Olšava, Karbola

Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky

Půda pro pěstování rajčat a její složení

Rajčata jsou poměrně náročné rostliny, vyžadují pro svůj růst speciální půdu, která je dobře zásobená živinami. Půda by měla mít pH mezi 6,0 až 6,5. Hodnotu pH na vámi připravovaném záhonu či v nádobě určené k pěstování zjistíte použitím lakmusového papírku. Jste-li si jisti, že vám v předchozím období v této půdě rostla zelenina bez problému, nechyběly jí žádné živiny a úroda byla solidní, pak je velice pravděpodobné, že hodnota pH spadá do správného rozsahu a vy se tím dále nemusíte zabývat. Zjišťovat pH půdy byste měli asi dva až tři měsíce pře samotnou výsadbou rajčat, abyste byli schopni odstranit možné nedostatky. Potřebujete-li zvýšit pH, je zapotřebí použít mletý vápenec, zatímco použitím sodíku pH snížíte.

Příprava záhonu

Před přesazováním sazeniček rajčat do zvoleného záhonu je zapotřebí půdu přerýt a obohatit živinami, a to buď z dobře rozleželého kompostu, nebo použitím proleželého chlévského hnoje. Půdu pečlivě upravte, větší hroudy hlíny rozmělněte, zbavte plevele, aby zbytečně neoslaboval rostliny tím, že bude odčerpávat potřebné živiny. Teprve takto pečlivě připravený záhon je nachystaný k sázení.

Příprava nádoby pro pěstování

Chystáte-li se pěstovat rajčata v nádobě, můžete použít klasický zahradní substrát, který zakoupíte v každém zahradnictví. Opět nejlépe použijte rozleželý kompost a se substrátem promíchejte jedna ku jedné. V nádobě je dobré na dno použít chlévský hnůj nebo rozsekanou trávu, obojí se při svém rozkladu zahřívá, čímž pak bude podporován růst rostliny. Hnůj či trávu zasypte připraveným speciálním substrátem – a máte hotovo.

Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování rajčat

Přípravy před budováním

Důležité je vše důkladně předem zvážit, protože fóliové zahradní jezírko se nedá koupit v obchodě a s vybudovaným jezírkem už nemůžete hýbat, neposunete ho třeba o pět metrů jinam. Až si rozmyslíte, zda jezírko bude jen okrasné nebo bude osázeno rostlinami a umožní život rybám, případně jestli vám nabídne osvěžení v horkých letních dnech, přijde na řadu samotná příprava a realizace. Pokud máte k dispozici plánek zahrady, bude určitě dobré ho využít. Načrtněte si na něj, kam přesně jezírko umístíte, naznačte si i jednotlivé hloubky, aby pak samotná realizace byla snazší. Nezapomeňte přihlédnout k tomu, jak je vaše zahrada zastíněna, sami ji znáte nejlépe.

Zdroj: Budujeme fóliové zahradní jezírko

Příprava výstavby zahradního jezírka

Výstavba hotového zahradního jezírka se hodně podobá výstavbě fóliového jezírka a určitě není náročná. Jen je potřeba zvážit, zda máte dostatek sil k tomu, abyste zvládli sami výkopové práce, nebo zda je zapotřebí včas objednat firmu či malý bagr, který vám s namáhavou prací pomůže.

Prvním důležitým krokem, který musíte při budování provést, je správně vybrat místo, kde zahradní jezírko bude umístěno. Nesmíte zapomenout na žádný z faktorů, který by vám mohl způsobit komplikace. Jste-li si jisti, že vybrané místo je to správné a že vám ve výkopových pracích nebude překážet žádná skála, na kterou narazíte, začněte.

Zdroj: Jak vybudovat plastové zahradní jezírko

Uzené maso se švestkovou omáčkou

Ingredience: 500 g uzené krkovice, 200 g švestkových povidel, 50 g másla, 1 lžíce jablečného octa, 1 špetka sušené citrónové kůry, špetka skořice, sůl (jen v případě potřeby)

Postup: Uzenou krkovičku vložíme do hrnce s 5 dl vody a uvaříme ji doměkka. Vyjmeme z vody a uložíme v teple. V pánvi rozpustíme máslo, zasypeme ho moukou a za stálého míchání připravíme světlou jíšku. V ještě teplém masovém vývaru rozmícháme švestková povidla, dochutíme octem, skořicí a citrónovou kůrou a přivedeme k varu. Poté do vývaru vmícháme připravenou prochladlou jíšku, omáčku povaříme ještě asi 20 minut a podle potřeby ji přisolíme. Uzené maso nakrájíme na plátky, rozdělíme je na talíře a přelijeme teplou omáčkou. Podáváme s bramborem. Příprava tohoto pokrmu je opravdu rychlá a jednoduchá.

Zdroj: Recepty na uzené maso

Podzimní příprava půdy pro brambory

Po sklizení letošní úrody zasejte na pozemek, na němž chcete v příštím roce pěstovat brambory, zelené hnojení. Jako zelené hnojivo se označují rostliny, které se na půdu vysévají po sklizni kulturních rostlin, nechají se vyrůst do květu (nesmí nasadit semena) a poté se posečou a zapraví do půdy. Jako zelené hnojení je možné vysadit například svazenku (výborná pastva pro včely), pohanku, hořčici, řepku, měsíček (pomáhá z půdy vypudit háďátka a rozvíjející se léčivé květy můžete sklízet). Můžeme zvolit i různé kombinace a přebytky osiva zeleniny a na zelené hnojení vysít třeba salát, špenát, fazole a bob (které umí poutat dusík i ze vzduchu) či košťáloviny.

Zelené hnojení na podzim posekáme a zasypeme vrstvou hnoje nebo kompostu. Poté vše zapravíme do půdy (rytím nebo orbou).

Zdroj: Pěstování brambor

Příprava špenátu

Špenát při zdlouhavém ohřívání bez vody pouští vodu, které je tolik, že se v ní může naměkko uvařit. Proto se má po pečlivém přebrání jen opláchnout a pouze s tou vodou, která na něm uvízla, postavit na mírně teplé místo a tam za častého míchání nechat stát tak dlouho, až na něm zůstane tolik vody, aby k jeho uvaření postačila. Pak se uvařený prolisuje sítem a znovu postaví na plotnu a vaří tak dlouho, až nabude náležité měkkosti a hustoty. Špenát takto vařený je třikrát výživnější, než když se vaří ve vodě přidané, zvlášť když se nehledí na množství této vody. Zbude-li po vaření nějaká voda, hodí se k přípravě polévky. Špenát se konzervuje buď jako mražený, nebo jako sterilovaný, nebo se může sušit.

Zdroj: Recepty se špenátem

Příprava na pěstování česneku

Než s pěstováním česneku začnete, zjistěte si, kdy je nejvhodnější ve vašem regionu česnek zasadit. Obecně však platí, že nejlepší doba pro výsadbu je polovina podzimu nebo brzy na jaře. Nejchutnější česnek ale sklidíte, když proběhne výsadba česneku na podzim, začátkem listopadu.

Česnek dobře poroste v různých klimatických podmínkách, má rád vysoké teploty a vlhkost. Nejlépe uděláte, když zvolíte pro pěstování místo na přímém slunci, částečný stín může být tehdy, nebude-li během dne trvat příliš dlouho. Půda by měla být písčitá, protože jílovitá není pro pěstování česneku vhodná. Nejlépe se mu bude dařit v živné půdě s téměř neutrálním pH mezi 6,5 a 7,0. Vyberte tedy správné místo výsadby a připravte půdu. Určitě uděláte dobře, pokud před výsadbou česneku použijete kompost či hnůj pro získání živin.

Zdroj: Jak pěstovat česnek

Příprava řízků

Řízky před zakořeněním nejprve celé namočte nejméně na 24 hodin do vody. V případě výskytu plísně můžete řízky omýt v 5% roztoku Sava, ale většinou stačí, když je jen omyjete ve vodě. Obvykle se zakořeňují tříočkové řízky, ale měl by vám zakořenit i jednočkový řízek. Horní řez na řízku není nutné obnovovat, pouze ten spodní řez by se měl udělat bezprostředně po spodním nodem (místem na stonku, kde vyrůstají listy nebo větve květenství – kolénko), navíc se doporučuje provést ho opravdu ostrým nožem, aby byl řez ideálně hladký. U tříočkových řízků se většinou vyslepuje spodní očko. Jednoočkové řízky se připraví tak, že se horní řez udělá opět 2 až 3 cm nad očkem a spodní část řízků se nechá co nejdelší, aby měl řízek co největší délku réví a tím co nejvíce zásobních látek potřebných pro své zakořenění. Řízky nejlépe koření v místech okolo nodu, nejhůře v polovině vzdálenosti mezi nody. K dobrému zakořenění řízků se doporučuje použít stimulátor. Namočte řízky čerstvě obnoveným spodním řezem například do gelového stimulátoru Clonex (ten obsahuje jako účinnou látku kyselinu 3-indolylmáselnou).

Zdroj: Jak na rozmnožování vinné révy řízky

Výběr místa pro pěstování révy

Výběr vhodného místa je velmi důležitý, vinná réva je teplomilná rostlina, proto vybírejte dobře osluněné místo s teplou a záhřevnou půdou. Při výsadbě v zahradě se jí bude dařit například u jižní či jihovýchodní strany zdi nebo plotu, kam svítí většinu dne slunce a kde je chráněná před studeným severním větrem. Dobře osluněné a nejlépe chráněné místo jí vyberte i tehdy, když budete chtít, aby vám vytvořila přirozenou optickou clonu tím, že ji necháte pnout po pergole nebo dělicí stěně.

Ve venkovních podmínkách se bude rostlině dobře dařit do 300 m n. m., bude-li mít vytvořeny příznivé podmínky, lze ji pěstovat až do 500 m n. m. Venku může vinná réva růst jen tam, kde je místo výsadby celodenně vystaveno přímému slunečnímu záření. Průměrná teplota za rok by měla být mezi osmi a devíti stupni Celsia. Jedině při průměrné denní teplotě vyšší než 10 °C totiž probíhají životní děje v nadzemní části keře. V červenci například nesmí být teplota nižší než osmnáct stupňů Celsia. Pokud tyto podmínky nejste schopni splnit, pak musíte révu pěstovat na jižní straně ve skleníku. V horách, kde je příliš málo slunečných dní, k úspěšnému dozrání hroznů nepomůže ani vytápěný skleník.

Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky

Odrůdy vhodné pro začátečníky

Vinnou révu lze pěstovat i v takzvaných nevinařských oblastech, a to díky výběru správné odrůdy. Vybírat můžete mezi révou bílou, modrou či růžovou, dále se dělí na typy skleníkové a venkovní. Výběr ale tímto nekončí, v dnešní době si i běžní pěstitelé mohou vybrat mezi peckatými/semennými či bezsemennými odrůdami. Pokud máte děti, vybírejte raději mezi bezsemennými typy.

Pro malopěstitelské účely se nejlépe hodí takzvané stolní odrůdy, což je označení pro druhy révy vinné určené především k přímé spotřebě, nicméně i z těchto odrůd lze vyrábět lehká vína. Jako stolní můžete pěstovat i některé známé moštové odrůdy, například Müller Thurgau. Stolní odrůdy také mívají větší výnosy než odrůdy označované jako moštové.

S jakou odrůdou tedy začít a nezkazit si chuť do dalšího pěstování? Rozhodně s takovou, která je odolná, chutná a výnosná! Zkušení pěstitelé doporučují například odrůdy Nero (rodí vždy a spolehlivě), Niagara, Arkadia, podle nich tyto tři odrůdy nejen dokážou porůst váš dům či pergolu, ale ještě si na nich skvěle pochutnáte. Pro začátečníky navrhují rovněž odrůdu Krystal, která je velmi odolná proti chorobám i mrazu, je bujná, plodná, plody jsou relativně velké a mají vynikající chuť. Pro vyšší nadmořskou výšku (ale k jižní stěně domu) doporučují například bílou odrůdu Vostorg nebo modrou Kodrjanka. Obě jsou rané, odolné a poměrně mrazuvzdorné.

Základním vodítkem při výběru odrůdy vinné révy by pro vás měla být nadmořská výška a jí dané klimatické podmínky. Při nákupu si zkuste nechat poradit od odborníků, která odrůda je nejvhodnější přímo pro vaši zahradu, nebo zkuste vycházet z následujících řádků.

Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky

Výběr odrůd révy podle klimatických podmínek

Různé odrůdy mají různě dlouhé vegetační období, jehož délka se počítá od vyrašení až do sběru hroznů. Zkuste si tedy vybrat takovou odrůdu, která ve vašich podmínkách stihne dozrát, to zamená, že její vegetační doba nepřesáhne počet dní, ve kterých teplota neklesá pod 10 °C.

  1. Velmi rané odrůdy – potřebují k dozrání 105 až 115 dnů: Irsay Oliver a Sieger
  2. Rané odrůdy – potřebují 115 až 120 dnů: Julski Biser, Košutův hrozen
  3. Středně rané odrůdy – dozrávají za 130 až 145 dnů: Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Panonia Kincse
  4. Pozdní odrůdy – vyžadují 150 až 165 dnů: většina moštových odrůd
  5. Velmi pozdní odrůdy – potřebují k dozrání 165 až 180 dnů: Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, André, Frankovka

Shrneme-li to, tak na pokrytí pergoly vybírejte vždy ze stolních odrůd vinné révy, které mívají velké a sladké bobule a vyznačují se zejména odolností proti mrazu a houbovým onemocněním. Jejich hrozny jsou předně určeny ke konzumaci a k výrobě stolních vín. Právě pro tyto účely se dlouhá léta speciálně šlechtily. Jde o tyto v České republice povolené a registrované odrůdy:

  • Arkadia – odrůda původem z Ukrajiny, má velké žlutozelené bobule; mezi u nás registrovanými odrůdami je nejodolnější proti houbovým onemocněním
  • Diamant – slovenská odrůda vhodná do zahrádek, velké mrazy nesnáší příliš dobře, proto je pro ni vhodnější teplé stanoviště
  • Chrupka bílá a červená – velmi staré odrůdy s nejasným původem, pravděpodobně pocházejí z Egypta či Malé Asie; získávají se z nich lehká stolní vína
  • Julski biser – odrůda z Bulharska, která vyžaduje teplé stanoviště, má žlutozelené bobule
  • Olšava – moravská mrazuvzdorná odrůda, která nemá vysoké nároky na polohu, velké hrozny s červenofialovými bobulemi tak dobře dozrávají i v náročnějších podmínkách
  • Panonia Kinsce – odrůda pocházející z Maďarska, vhodná do skleníků, její hrozny vydrží uskladněné poměrně dlouhou dobu
  • Pola – moravská odrůda s výbornými hrozny, vhodná jak pro pěstování v okrajových vinařských oblastech, tak i pro fóliovníky a skleníky
  • Vitra – moravská odrůda vhodná pro pěstování ve sklenících a fóliovnících, velké bobule mají příjemnou chuť

Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky

Opora

Druhy opory musíte volit podle toho, kde chcete vinnou révu pěstovat, zda ji chcete nechat pnout po pergole, domu, nebo růst u kamenné zdi, či ve volném prostoru. Jestliže se chystáte vysazovat skleníkovou odrůdu, vybírejte ve skleníku místo v rohu, aby rostlina nebránila dalšímu pěstování jiných plodin. Dále je vhodné připravit jednoduchou konstrukci na podporu bujně rostoucích šlahounů tak, aby réva rostla u stropu a nebránila volnému pohybu po skleníku. Pokud se rozhodnete vysazovat sazenici ven, vybírejte nejlépe kryté místo, kde vytvoříte opěrnou konstrukci, nebo můžete nechat vinnou révu růst a plazit se po pergole. Při pěstování u zdi formou takzvané palmety, kdy se réva rozrůstá podél zdi do šířky, dodržte vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi čtyři až pět metrů. Rostlinu zasaďte ke zděné stěně a oporu zakotvěte do ní. Pokud chcete mít úrodu hroznů, nenechávejte révu příliš rozrůst; a pozor, nesázejte révu poblíž studny, táhne se za vodou a její kořeny by vám mohly prorůst i pod nejnižší skruží do studny.

Pro pergoly a loubí, po nichž se sazenice mají pnout do výšky i šířky, bude vzdálenost záviset na tom, zda je povedete více do výšky nebo do šířky. V případě, že chcete révu pěstovat na volném prostranství, například na jižním svahu pozemku, musíte pro ni vytvořit opory. Vzdálenost mezi sazenicemi pak bývá jeden metr. Protože musíte v prvních letech vypěstovat rovný kmínek, použijte opěrný kůl, který může být z nejrůznějších materiálů: dřeva, kovu nebo plastu. Podle způsobu vedení révy (nízké, střední, vysoké) se pak pro rostliny vytvářejí podpůrné konstrukce, po kterých se od třetího roku začnou pnout. Jsou to různé typy pergol či drátěnek. Mezi nosné sloupky a případně trámky se pak napíná nosný a vodicí drát. Různé způsoby vedení a opor najdete podrobně popsané například na těchto stránkách: způsoby vedení a opor.

Zkušení pěstitelé například postupují takto: Na dvě až tři rostlinky vinné révy postačí dvě staré železné trubky (3/4" nebo 1") z vyřazeného ústředního topení, nebo železné pozinkované trubky ze starého vodovodu, a to v délce 1,8 až 2 metry. Tyto trubky se zatlučou 3 až 4 metry od sebe cca půl metru do země, aby je nevyvrátil ani vítr. Mezi tyto trubky se pak vodorovně natáhnou vodicí dráty – několik řad vzdálených od sebe asi 40 cm. Někteří používají drát z PVC a letorosty vážou provázkem, jiní betonářské pletivo koupené ve stavebninách a mezi trubky natáhnou velmi pevný drát, který přichytí objímkami, aby po trubce nesklouzl. Nedoporučují dřevěnou konstrukci, protože mnoho let nevydrží.

Ve vinařských prodejnách lze zakoupit na vyvazování letorostů speciální drátky, sloupky například nakoupíte zde: potřeby na vyvazování.

Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky

Autoři obsahu

Mgr. Jana Válková

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Michal Vinš


Vinna-reva-pestovani

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU