PŘÍPRAVA BORDEAUXSKÉ JÍCHY je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Síran měďnatý je známý pod názvem skalice modrá. Patří k nejběžnějším sloučeninám mědi. Jedná se o průmyslově nejvyráběnější měďnatou sůl. Síran měďnatý v bezvodém stavu tvoří bílý prášek, který přijímáním vody modrá, to znamená, že z vodného roztoku krystalizuje jako pentahydrát (skalice modrá) v azurově modrých, průhledných, trojklonných krystalech, které na vzduchu na povrchu větrají.
Příprava postřiku
Dávkování v zemědělství:
Hnojení (zálivkou i postřikem): 0,5 g na 1 l vody na 1 m².
Předseťové máčení semen (při setí na půdách s nízkým obsahem Cu): roztok 0,02–0,05 %, tedy 0,2–0,5 g hnojiva na 1 litr vody.
Potlačení lišejníků, mechů a houbových chorob (zálivkou i postřikem): 10–20 g na 1 litr vody (nelze přesně určit na jakou plochu tato dávka vystačí, neboť to závisí na velikosti listové plochy či porostu).
Bordeauxská jícha:
Příprava 1% bordeauxskéjíchy (prostředek k hubení škůdců rostlin – houby, plísně): 100 g modré skalice rozpusťte do 5 litrů vody v plastové nádobě. V další minimálně 5litrové nádobě rozpusťte v 5 litrech vody 150 g hašeného vápna. Do takto připraveného vápenného mléka vlijte tenkým proudem za stálého míchání rozpuštěných 50 gramů modré skalice v 5 litrech vody (nikdy ne obráceně). Aplikujte do 4 hodin od přípravy.
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA ZÁHONU NA ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Bukáček.
Před výsadbou česneku je možno použít hnůj?Určitě?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromir svoboda.
Dobrý den, prosím, chtěl bych se zeptat co je za odrůdu česneku NEO, nikde jsem ji v katalogu nenašel. Tady ji prodávají z Odbytového družstva Mochov. Je tam psáno, země původu Česká republika.
Za kladné vyřízení děkuji předem. S pozdravem jaromír svoboda
Nároky na přípravu postřikové jíchy se zpřísňují, což je dáno především vyspělejší aplikační technikou, která umožňuje snižovat dávku postřikové jíchy, a snahou o vyšší využívání nízkosti úletových trysek a kapalných hnojiv. Jakákoliv chyba při přípravě postřikové jíchy se pak výrazně projeví v kvalitě ošetření. Před otevřením obalu, v němž je přípravek uložen, je proto vhodné seznámit se s údaji uvedenými na etiketě přípravku, především těmi, které se týkají přípravy postřikové jíchy a možností mísení s jinými přípravky. Jakákoliv manipulace s přípravky na ochranu rostlin by měla být provedena pouze podle zásad bezpečnosti práce s těmito látkami a vždy v ochranných pracovních pomůckách.
Postup při přípravě postřikové jíchy
Nádrž postřikovače se nejprve naplní asi z 1/3 vodou (DAMem). Přípravky na ochranu rostlin je obvykle nutné před použitím rozpustit v menším množství vody, což je důležité především u pevných formulací (SP, WG, DF, SX). Kapalné přípravky je nutné před použitím důkladně protřepat. Olejové adjuvanty je lepší lít přímo do nádrže postřikovače, protože pokud se vlijí do menšího množství vody, vytvoří se bílá kaše, kterou je třeba rozředit vodou.
Připravená koncentrovaná jícha se následně vlije (přečerpá) do nádrže, ve které se krátce předtím spustí míchání. Moderní postřikovače jsou vybaveny předmíchávací nádrží, která obsluze výrazně usnadňuje přípravu postřikové jíchy. Následně se doplní potřebné množství vody (DAMu). Doporučuje se plnit nádrž postřikovače pouze z 90 % její kapacity, aby nedošlo k vylití postřikové jíchy během transportu.
S aplikací je třeba vyčkat, až se jícha v nádrži postřikovače dokonale promíchá. Připravenou hotovou jíchu je třeba bezodkladně spotřebovat. Přípravě a manipulaci s postřikovou jíchou je třeba věnovat velkou pozornost také proto, že ke kontaminaci prostředí přípravky na ochranu rostlin dochází nejčastěji vylitím postřikové jíchy z postřikovače.
Dávka postřikové jíchy
Pro běžné aplikace pesticidů se v polních podmínkách nejčastěji používá dávka postřikové jíchy v rozmezí 200–300 l/ha. Množstvím aplikované vody výrazně ovlivňujeme pokryvnost rostlin postřikem, což ve svém důsledku ovlivňuje účinnost ošetření. Aplikace malého množství postřikové jíchy (do 200 l/ha) je výhodnější z ekonomického hlediska (doprava vody, prostoje při tankování), vyžaduje však přesnou aplikační techniku a zkušenou obsluhu, neboť i relativně malá odchylka od požadovaného množství jíchy může způsobit významné posunutí dávky přípravku. Nižší dávka aplikační jíchy může být také pozitivní z pohledu správného načasování aplikace, neboť s rostoucí výkonností se snižuje riziko opožd
Ve svém příspěvku PEČENÍ V PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,nevím co dělám špatně při pečení chleba v pekárně.Nejprve do nádoby naliju vodu,dám sypkou směs koupené v obchodě.Dám příprava těsta a po u míchání pečení.
Po upečení mám stvrdlou hroudu.Může mi někdo poradit?Děkuji Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Najka.
Zvláštní pozornost je potřeba věnovat pořadí při míchání přípravků na ochranu rostlin. Jednotlivé přípravky je doporučováno nejprve promísit s malým množstvím vody a poté je přidávat za neustálého míchání do nádrže postřikovače. Při přípravě postřikové jíchy je vhodné pesticid nejprve rozmíchat v malém množství vody a následně tuto koncentrovanou jíchu vlít do nádrže naplněné DAMem.
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
Modrá skalice se používá proti plísni u vína ve směsi s názvem Bordeauxská jícha, v počeštěné verzi je to bordóská jícha. Vyrábí se tak, že se do suspenze hašeného vápna přidá stanovené množství roztoku síranu měďnatého, aby měl postřik neutrální až slabě zásaditou reakci. Bordeauxská jícha by tedy měla mít své pH v hodnotách 7 nebo mírně nad 7.
Například na přípravu 1% bordeauxské směsi potřebujeme na hašení 500–600 g páleného vápna, nebo 1 500–1 800 g hašeného vápna, které zředíme vodou, přecedíme do sudu a doředíme vodou na objem 50 litrů. Nějaký jiný vhodný sud naplníme 50 litry vody a rozpustíme v ní 500 g síranu měďnatého (můžeme ho dát do plátěného sáčku, který zavěsíme tak, aby byl volně ponořený ve vodě). Roztok modré skalice pak za stálého míchání vléváme do vápenného mléka.
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA NA PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav zajic.
Dobry den.
Letos na jare jsme si poridili k baracku na jizni stranu vinou revu ,pry do vyssich pasem EARLY CAMPBELL,ze skolky Libverda Decin.Z ctyriceticentimetrove rostliny je po pul roce dvoumetrova !!Co mam delat s revou v unoru,to jsem se docetl ale co pred zimou s takovou vyskou,ktera nema promrznout??
Dekuji za informaci M.Z.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bylo zjištěno, že směs Bordeaux je škodlivá pro ryby a pro hospodářská zvířata, a kvůli potenciálnímu hromadění mědi v půdě, i pro žížaly.
Bordeauxská jícha byla používána jako prevence plísní na bramborách v tak zvané bramborové zemi severní Severní Ameriky Maine od roku 1921. Začala ji také používat United Fruit Company v celé Latinské Americe kolem roku 1922. Směs tam byla přezdívána perico nebo „papouch“, protože dělníci po její aplikaci na rostliny úplně zmodrali. Mnoho těchto pracovníků později onemocnělo nebo zemřelo na otravu kvůli toxické chemikálii.
Měď je pro všechny savce nezbytným stopovým prvkem, ale jen ve velmi nízkých dávkách. Pro člověka se stává toxickou s akutními účinky nad 0,3 až 1,4 g/kg tělesné hmotnosti, nejtoxičtější je síran měďnatý neboli modrá skalice. Nejbolestivější a velmi častý účinek se týká očí a jde o zánět spojivek, který představuje 24 % zjištěných příznaků. Další pak jsou postižené sliznice a kůže (dermatitida nebo ekzém představují až 80 % hlášených případů), až po respiračními problémy a podráždění nosu.
Plicní syndrom zvaný Vineyard Sprayers' Lung byl popsán u portugalských vinařů manipulujících se směsí Bordeaux. Intersticiální plicní onemocnění (někdy fibrotizující), charakterizované výskytem histiocytárních granulomů a fibrohyalinních uzlů obsahujících měď. U těchto pacientů byl hlášen vysoký výskyt adenokarcinomu (zejména karcinomu alveolárních buněk) a v některých případech také poškození jater (fibróza, mikronodulární cirhóza, angiosarkom) a portální hypertenze. Měď byla také nalezena v makrofázích odebraných ze sputa pracovníků pověřených postřikem bordeauxské směsi na vinice.
Ze všech těchto důvodů je tento produkt označen „Xi“: produkt dráždící oči a kůži.
Bordeauxská směs dosahuje svého účinku pomocí iontů mědi (Cu 2+). Tyto ionty obsažené v modré skalici ovlivňují enzymy ve sporách plísní takovým způsobem, že brání klíčení. To znamená, že směs Bordeaux se musí používat preventivně, ještě před tím, než udeří houbové onemocnění.
pH Bordeauxské směsi je 7 nebo mírně nad 7.
Nutné je, aby byly postřikem z modré skalice důkladně pokryty celé rostliny. Bordeauxská jícha dobře přilne k rostlině a vydrží na ní i během dešťů, i když z dlouhodobého hlediska je deštěm smývána. V praxi se aplikuje jednou ročně, v zimním období. [2] Nebo od poloviny jara postupně v několika opakováních.
Brambory, rajčata, vinnou révu a jahody je vhodné ošetřit v polovině jara a pak opakovat v případě potřeby maximálně každých 15 dní (podle klimatu). Je třeba dávat pozor, aby se neošetřovalo samotné ovoce, aby nedošlo k pachuti a riziku otravy.
Ošetření jsou pouze preventivní - neléčí, a proto je nutné je provádět před deštěm, při nebo po kterém hrozí vznik houbového onemocnění. Postřik bude částečně smýván deštěm a je nutné s kúrou začít znovu, jakmile dojde k jejímu vymytí.
Na růže, ovocné stromy, keře s opadavým olistěním se preventivní ošetření aplikuje někdy na podzim (ideálně těsně po opadu listů) nebo na samém začátku jara, těsně před objevením prvních poupat. Pokud je rok nebo období vlhké, v obou případech je často vhodné operaci opakovat 2 až 3krát (v 15denních intervalech). Toto ošetření omezí tvorbu škodlivých plísní na jaře. Použití na růže je třeba zvážit, i když se používá po desetiletí, tak pro tuto plodinu je k ošetření povolena pouze síra.
Bordeauxská jícha chrání pouze to, co zakrývá. Zlepšením přilnavosti produktu přidáním jednoho litru odstředěného mléka na 10 litrů jíchy vidíme lepší odolnost proti dešti, ale tyto bílkoviny mohou také živit plísně nebo bakterie. Preferuje se proto černé mýdlo nebo efektivněji smáčedla na bázi terpenalkoholu (borová pryskyřice), která zvyšují retenci, přilnavost a odolnost vůči smytí.
T-bone steak: T-bone steak získal svůj název podle hřbetní kosti ve tvaru písmene T, která protíná dva svaly – pravou svíčkovou a nízký roštěnec. Jedná se tedy v podstatě o dva steaky vysoké kvality v jednom. Měl by vážit nejméně 400 gramů a jeho chuť dobře vynikne grilováním. Jeho variantou je steak porterhouse, který má stejný tvar, ale větší část masa je ze svíčkové, protože se krájí z místa blíže oháňce.
Příprava: Obecně pro všechny steaky platí, že méně je více. T-bone steak dochuťte pepřem, solí a olivovým olejem – vše pečlivě vmasírujte do masa. Pokud si rádi s masem pochutnáte i na jiných chutích, připravte si chutney, omáčku nebo vyzkoušejte balsamico.
Filet mignon steak: Filet mignon steak (v překladu malý) se připravuje z malého kousku masa v koncové části svíčkové. V restauraci se také můžete setkat s názvy tenderloin, tournedos nebo jednoduše filet či medailonky. Svíčková je díky svému umístění pod páteří téměř nepoužívaným svalem, tudíž je maso obzvlášť křehké, libové a zároveň také nejdražší ze všech částí hovězího. Chuť tohoto dílu není příliš výrazná. Ze svíčkové připravíte kromě steaku také skvělé carpaccio, rostbeef nebo tatarský biftek. Maso na tatarák ideálně naškrábejte ostrým nožem, rozdíl oproti mletí je znát.
Příprava: Nejvhodnější úpravou je propečení rare nebo medium rare. Pro zachování kulatého tvaru lze ovázat provázkem.
Rib eye steak a prime rib: Plátek masa oválného tvaru pochází z vysokého roštěnce, tedy přední části hovězího hřbetu. Zde je maso méně svalnaté a díky tomu i křehčí než z nízkého roštěnce. Charakteristické je bohaté mramorování včetně takzvaného tukového oka. Právě vysoký obsah tuku zajišťuje tomuto plátku masa vynikající chuť. Rib eye steak se prodává bez kosti. Maso z vysokého roštěnce s kostí, tedy žebrem, je označováno jako cote de boeuf a celý roštěnec nerozdělený na jednotlivé steaky se nazývá prime rib. Nejjemněji je maso mramorované mezi 9. a 12. žebrem, a naopak bohatě mramorované je maso od 6. do 8. žebra, kde se nachazí i rib eye steak.
Příprava rib eye: Chuť kvalitního masa je výborná sama o sobě, proto stačí dochutit rib eye steak jen solí, pepřem a olivovým olejem – pomocí opatrného vmasírování. Tato část masa se skvěle hodí na pánev i gril, který mu navíc dodá nezaměnitelnou kouřovou chuť.
Připrava prime rib: Obrovský prime rib se snad ani jinam než na gril nevejde. I při jeho úpravě znamená méně více. K soli a pepři ale můžete ještě přidat plnotučnou hořčici. Pomazané maso nechte klidně přes noc odpočívat. Na žhavém grilu se maso peče něco přes hodinu, dokud jeho vnitřní teplota nedosáhne 59 °C. Obyčejné, ale funkční teploměry na steak stojí jen pár korun,
Tymián má poměrně velké množství silice obsahující tymol (až 3,5 %) a další účinné látky, jako je cymol, karvakrol, a-pinén, linalol, borneol a cineol, dále až 10 % tříslovin, organické kyseliny, hořčiny, saponiny a flavonoidy. Léčivé účinky této byliny můžeme využít například prostřednictvím výluhu. Čaj lze připravit jak z čerstvého, tak ze sušeného tymiánu. Měla by se sbírat nať kvetoucí nebo nať těsně před rozkvětem. Tymián lze sušit ve svazcích, které se zavěsí na šňůru v suché a vzdušné místnosti, nebo umělým teplem (v sušičce) při maximální teplotě 40 °C.
Příprava čaje: 1 plnou lžíci tymiánu vložte do hrnečku se 150 ml studené vody a pomalu přiveďte k varu. Poté sejměte ze sporáku a nechte 10 minut louhovat. Sceďte a oslaďte nejlépe medem.
Pozitiva tymiánového čaje:
působí proti průjmům a nadýmání, při zánětech zažívacího traktu;
mírní kašel a bolest v krku při léčbě nachlazení, působí protizánětlivě;
je účinný proti bakteriím a plísním, střevním prvokům a parazitům;
stimuluje produkci bílých krvinek, čímž zvyšuje odolnost organismu;
je vhodný při inhalacích, jako ústní voda nebo kloktadlo;
pomáhá při infekcích močových cest a močového měchýře, účinkuje jako diuretikum.
Pozor, jeho nadužívání může způsobit tyreotoxikózu, proto (nejen) čaj konzumujte s mírou. Tymián se úspěšně používá ve formě kloktadel, koupelí (působí výborně na regeneraci buněk pleti) a jako koření do různých jídel (zlepšení trávení, proti nadýmání).
Příprava tymiánových kapek: 150 g čerstvě nasekané natě tymiánu vložte do zavařovací sklenice. Přidejte 300 ml čistého alkoholu z lékárny a vše nechte jeden týden odpočívat. Čas od času obsah sklenice promíchejte. Po týdnu sceďte, zřeďte 300 ml převařené vody a naplňte do malých skleniček. Kapky uchovávejte v chladu a temnu.
Příprava tymiánu k inhalaci: 1 l vody přiveďte k varu a přidejte 3 lžíce tymiánu. Hrnec odstavte ze sporáku. Vše nechte asi 10 minut louhovat. Připravený nálev vlijte do misky a můžete inhalovat.
Příprava koupele s tymiánem: Do většího hrnce nasypte 1–2 hrsti čerstvého nebo sušeného tymiánu. Přilijte 2–3 l vařící vody. Nechte 10 minut louhovat a nakonec opatrně sceďte. Tento koncentrát si pak přidejte do teplé vody ve vaně.
Tip: Čerstvou nať tymiánu lze použít na poštípání hmyzem.
Tymián má nejen dezinfekční účinky, ale také výborně pomáhá k vykašlávání sekretu z horních cest dýchacích. Lze si vyrobit vynikající domácí sirup, který zabírá lépe než drahé sirupy a tablety v lékárně, přitom neškodí, a navíc je i chuťově výborný, takže i děti ho budou mít rády. Je to přírodní medicína, která vám pomůže více než chemie.
Příprava domácího sirupu: Svařte 500 ml vody a 40 dkg hnědého cukru. Vařte asi 10 minut a potom přisypte 10 g tymiánu (nejlépe z vlastní zahrádky). Můžete přidat také lžičku strouhaného čerstvého zázvoru nebo lžičku mletého zázvoru. Nechte odstát cca 6 hodin, poté přeceďte přes jemné umělohmotné sítko nebo plátýnko. Sirup nalévejte do čistých skleněných nádob, například do sklenic od dětské výživy. Užívejte 3–5x za den polévkovou lžíci, dětem pak dávku snižte na čajovou lžičku. Sirup výborně funguje i na úporný kašel.
Příprava bylinkového čaje pro zlepšení odkašlávání: K namíchání čajové směsi budete potřebovat 2 díly natě tymiánu nebo mateřídoušky, 1 díl listu jitrocele, 1 díl semene anýzu nebo fenyklu. Dvě lžíce této směsi zalijte 0,5 l teplé vody a nechte přes noc macerovat. Ráno uveďte do varu, odstavte a nechte 10–15 minut luhovat. Poté čaj přeceďte a užívejte po lžících během celého dne.
Půda pro úspěšné pěstování vinné révy by měla být dostatečně provzdušněná, teplá, přiměřeně vlhká, ideálně kyprá a bohatá na minerály. Vhodné jsou kamenité a štěrkovité půdy, které vyhovují obzvláště modrým odrůdám a Ryzlinku vlašskému. Dále písčité půdy, které jsou vhodné především pro pěstování modrých odrůd a bílých odrůd, jako je Sauvignon či Veltlínské červené rané. Nevhodné jsou hlinité a jílovité půdy, které jsou obvykle málo propustné, slabě se provzdušňují a pomalu se prohřívají.
Půdu musíte před výsadbou hluboce zkypřit a vyhnojit. Místo určené pro výsadbu zryjte nejlépe do hloubky 60 cm a do jámy přidejte zetlelý hnůj nebo kompost.
Ingredience: 500 g cizrny, 2 lžíce másla, půl lžičky soli
Postup: Do 1 litru vody vsypte 500 g cizrny a vařte asi 30 minut, dokud není cizrna měkká. Potom ji sceďte a nechte odkapat. Cizrnu nasypejte na 2 lžíce rozpuštěného másla a pražte ji při teplotě 120 °C. Nezvyšujte teplotu, cizrna by se spálila a ztratila by svou charakteristickou chuť, a to chuť pražených kaštanů. Po několika minutách se máslo nabalí na cizrnu, poté můžete přidat sůl. Pražte ještě asi hodinu, cizrna se nesmí pálit. Velmi vhodný je indukční sporák. Přesypejte cizrnu do misky vystlané ubrousky, aby se přebytečné tuky vsákly. Tomu můžeme dopomoci občasným promícháním obsahu mísy. Křupky necháváme na ubrouscích nejlépe přes noc.
Příprava: Uvařenou cizrnu slijte, osušte a rozmačkejte. Smíchejte s nasekanou cibulí, utřeným česnekem, vejcem, moukou, nasekanou petrželkou a kořením. Dochuťte kmínem a solí. Z hmoty rukama tvořte karbanátky. Na pánvi zahřejte olej a opékejte 3 minuty z každé strany dozlatova. Podávejte s listovým salátem.
Pikantní cizrna
Ingredience: 1 konzerva sterilované cizrny, 150 g anglické slaniny, 1 větší cibule, 4 stroužky česneku, sůl, pepř, vegeta, chilli, 1 větší protlak nebo loupaná krájená rajčata, trochu kečupu
Postup: Anglickou slaninu nakrájíme na nudličky, přidáme nakrájenou cibuli a osmahneme dozlatova. Přidáme nasekaný česnek, protlak a krátce osmahneme. Vmícháme scezenou cizrnu a krátce povaříme. Dochutíme solí, vegetou, kořením a kečupem. Pokud je pokrm moc hustý, přidáme trochu nálevu z cizrny nebo vodu. Místo protlaku můžeme použít loupaná krájená rajčata.
Postup: Cizrnu namočíme přes noc do vody, ve které druhý den cizrnu uvaříme. Sójové maso uvaříme ve vodě, ve které necháme volně rozpustit masox podle chuti. Mezitím si nakrájíme jednu větší cibuli nadrobno. Čerstvé žampiony oloupeme a nakrájíme na plátky. Po uvaření cizrny slijeme vodu a ponecháme v hrnci pod pokličkou. Sójové maso po 20 minutách necháme okapat v cedníku a vývar z masoxu necháme do směsi. Na oleji osmahneme cibuli a přidáme sójové maso, houby a podle potřeby vývar. Osolí
Příprava probíhá v tzv. Couscousière. Ze spodního hrnce, ve kterém se vaří zelenina a ostatní přísady, stoupá pára do hrnce umístěného nad ním, v němž se nachází kuskus. Během paření a bobtnání se několikrát sundá z ohně, nechá nakypět a poté se opět vrátí. Nakonec se kuskus smíchá s olivovým olejem nebo máslem. Instantní kuskus se zalévá stejným objemem osolené vody. Tradičně se kuskus podává s masovo-zeleninovou směsí na velkém talíři, u nějž se sejde k jídlu celá rodina.
Kuskus má jednu neocenitelnou výhodu při přípravě, a to, že se nemusí vůbec vařit. Stačí ho jen zalít horkou vodou a chvíli počkat, než nabobtná. Při nabobtnávání krásně sám změkne. Kuskus vložte do mísy a zalijte jej vařící vodou v poměru 1 : 2 (2 díly vody na 1 díl kuskusu). Po zalití nechte cca 10–15 minut stát, pročechrejte kuskus vidličkou a přímo servírujte jako přílohu, náplň nebo ho můžete různě dochutit.
K výrobě medoviny se zpravidla používá méně kvalitní med, který se dost dobře nehodí pro přímou konzumaci. Na kvalitu medu je však třeba dbát při výrobě nedochucených medovin, ve kterých má chuť a kvalita medu nejdůležitější roli. Druh medu je také zásadní pro výslednou barvu medoviny. Ze světlého lučního medu vznikne světlá medovina, naopak z lesního zas medovina tmavší. Pro částečnou podobnost s výrobou vína se medovině někdy přezdívá medové víno.
Abyste mohli vyrobit medovinu, potřebujete tyto suroviny: kvasinky, živná sůl, koření (skořice, zázvor, koriandr, badyán, hřebíček); a toto vybavení: plastové nádoby pro kvašení, demižony pro dokvašování a zrání, plátno, nálevka, hadička, kvasná zátka, korkové špunty, hrnec.
A jak probíhá výroba medoviny? Příprava zákvasu (rozkvašení kvasinek), příprava medového roztoku (smíchání vody s medem a zákvasem, včetně koření), bouřlivé kvašení, stáčení, dokvašování, zrání, stáčení do lahví.
Technologický postup
Na 100 litrů medoviny přidáme 25 g skořice, 15 g hřebíčku, 15 g zázvoru, 25 g valeriány lékařské, 150 g čerstvé celerové natě, 40 g jalovce, 3 tyčky vanilky, 50 g máty peprné, 75 g šípků, 75 g pomerančové kůry, 125 g chmele. Tyto přísady vložíme do plátěného pytlíku, povaříme v malém množství roztoku, který vlijeme do celé směsi, nebo vložíme sáček do chladného roztoku a necháme vložený po celou dobu kvašení. Ke kvašení použijeme čisté odrůdy kvasinek, namnožené podle přiloženého návodu. Po ukončení kvašení medovinu stočíme a necháme dozrát při snížené teplotě (10–15 °C). Lehké medoviny – čtyřnásobné – dozrávají za rok, dvojnásobné a trojnásobné za 2–4 roky, těžké a jedenapůlleté zrají 5–10 let.
Ingredience: balíček plátků na lasagne, 1 kg mletého hovězího masa, 2– 3 velké cibule, 2–3 stroužky česneku, konzerva naložených celých rajčat, rajčatový protlak, koření italské (oregano, bazalka, tymián), sůl, pepř, 200 gramů nastrouhaného eidamu (nebo jiného sýra)
Na bešamel: 1 litr polotučného mléka, nastrouhaná půlka muškátového oříšku, cca 1/4 másla, dvě čajové lžičky olivového oleje (se zavřenýma očima obyčejný olej), malý šálek hladké mouky, špetka soli a pepře
Postup:
Příprava směsi masa: Nakrájenou cibuli a česnek osmažíme na velké pánvi malinko dozlatova, poté postupně přidáváme ostatní suroviny: mleté maso, které se musí uzavřít a oddělit od sebe, až se oddělí, tak přidáme konzervu celých rajčat, 1 rajský protlak, bylinky dle chuti, sůl a pepř. Provaříme, ochutnáme a odstavíme.
Příprava bešamelu: Na mírném ohni v kastrůlku rozpustíme máslo a dvě polévkové lžíce olivového oleje. Nastrouháme muškátový oříšek, přisypeme do másla a rychle přidáme 3 lžíce hladké mouky a důkladně rozmícháme. Ještě přidáme trošku soli a pepře. Začneme po malých částech přilévat mléko a metličkou mícháme, a to svižně, směs bude houstnout. Dle potřeb přidáváme mouku – velmi málo, a to nejlépe přes sítko, aby nevznikly hrudky. Stále mícháme. Takto pokračujeme, až nám nezbude žádné mléko. Konzistence by měla být hustá asi jako sladké Salko.
Lasagne: Připravíme vyšší zapékací misku, dno vytřeme kouskem másla nebo olejem. První vrstva budou plátky na lasagne. Na ni vyložíme a rozprostřeme masovou směs (asi 1 cm do výšky), tu polijeme bešamelem a posypeme sýrem. Dáme druhou vrstvu těstovinových plátků, maso, bešamel a sýr. Takto pokračujeme až do úplného vyčerpání ingrediencí. Poslední vrstva je vrstva masa, bešamelu a sýra. Vložíme do středně vyhřáté trouby a cca hodinku necháme na 180 °C péct.
Ingredience: 1 000 g hovězí hrudi bez kosti, 20 g čerstvě mletého pepře, 15 g čerstvě mletého koriandru, 1,5 lžičky čerstvě drceného koriandru, 1 ks hřebíčku, ¾ lžičky mletého zázvoru, 90 g směsi Praganda, 1,5 l vody, 6 kuliček nového koření, 1,5 lžičky hořčičného semínka, 1 celá skořice (minimálně 3 cm), 2 ks bobkového listu, 40 g hnědého cukru, 1,5 lžičky chilli vloček, anglická hořčice, nakládané okurky, majonéza, pečivo
Technologický postup: Příprava pastrami je časově náročnější a vyžaduje kvalitní maso. Výsledek však za to stojí. Nejdříve maso naložíme, pak vyudíme a nakonec vaříme v páře. Naložení masa provedeme následovně: Hovězí hrudí o výšce asi 4–5 cm očistíme od nežádoucích šlach a blan (nižší vrstva tuku není na závadu). Připravíme si nálev. Vodu přivedeme k varu a odstavíme z tepla. V horké vodě rozpustíme cukr a Pragandu a následně přidáme rozdrcený pepř, koriandr a ostatní koření. Takto připravený nálev vychladíme na teplotu pod 5 °C (což je důležité) a do něj vložíme maso tak, aby bylo zcela ponořené. Naložené maso zakryjeme a necháme v lednici macerovat asi 5–7 dní. Poté následuje příprava na uzení masa. Maso vyjmeme z nálevu, omyjeme pod tekoucí studenou vodou a důkladně osušíme. Maso položíme na mřížku a nezakryté necháme přes noc v ledničce odležet. Druhý den maso obalíme ve směsi čerstvě mletého pepře a koriandru a udíme při teplotě 60–70 °C přibližně 3 hodiny. Vyuzené hovězí hrudí necháme vychladnout. Pak je zabalíme do potravinové fólie a necháme opět přes noc v lednici odležet. Vyuzené maso dokončíme vařením v páře. Do papiňáku nalijeme 250 ml vody, vložíme pařáček, na který položíme vyuzené maso, a v uzavřeném hrnci vaříme asi 1 hodinu. Takto připravené hovězí pastrami ihned nakrájíme na plátky a můžeme plnit do sendvičů. Plátek chleba potřeme hořčicí, poklademe vrstvou pastrami a kyselými okurkami a přiklopíme druhým plátkem chleba potřeným vrstvou majonézy. Sendviče si můžeme sestavovat podle vlastní chuti. Výborně chutnají s přídavkem kysaného zelí nebo i s listovým salátem. Sendviče s pastrami podáváme jako sytou svačinku, hodí se však i k večeři. Pastrami nejlépe chutná teplé, ale výborné je i za studena.