Kdy se rozhodnout pro sklizeň už tedy víme. Řeknete nám něco ke sklizni samotné?
Mluvit o možných způsobech sklizně má význam především pro velké pěstitele. Malovinař to má mnohem jednodušší. Nicméně některé obecné zásady by měl znát také. Ještě se k nim vrátím. Nejprve tedy ke sklizni na zahrádkách. Tam mají pěstitelé několik keřů či několik desítek keřů. Do zahrádek většinou vybíráme stolní odrůdy, které budeme používat coby ovoce. V takovémto případě budeme sklízet probírkou, tedy sklidíme jen to, co v nejkratší době spotřebujeme. Když hrozny někomu nabídneme a některé bobule na nich ještě nebudou dostatečně vyzrálé, pokazíme si tím renomé vinařského pěstitele. Budeme tedy pečlivě vybírat hrozny nejvyzrálejší. Tím, že odebereme ty nejzralejší hrozny, dáváme šanci hroznům zbývajícím na keři, aby ještě nějakou dobu mohly dozrávat. Takže se stolními odrůdami asi nebude problém.
Pokud jsme si vysadili na zahrádce odrůdy moštové, problém při určení termínu sklizně nastat může. Například proto, že jsme zvolili příliš velké zatížení při řezu. (To znamená počet oček, které jsme nechali po řezu na keři, což určuje míru pravděpodobné budoucí sklizně.) Pokud tedy na keři ponecháme příliš mnoho hroznů, cukernatost neroste podle našich představ, a hlavně se nebudou přirozeně odbourávat kyseliny. Každému, kdo chce sázet révu, předem doporučuji, aby si rozmyslel, co s vypěstovanými hrozny moštových odrůd hodlá dělat, pokud z nich nechce vyrábět víno. Hrozny se samozřejmě dají prodat, avšak těmto obchodům se daří jen ve vinařských oblastech, kde sídlí také výrobci vín. Samozřejmě, že dobře vyzrálé hrozny moštových odrůd se také dají konzumovat. Ale takový hrozen už na stole tak dobře nevypadá. Také je možné dělat z hroznů kompoty, ale opět se zde lépe uplatní odrůdy stolní. Jednak takový kompot lépe vypadá, je-li vyroben z větších bobulí, a jednak stolní odrůdy mají dužninu chruplavější, mohli bychom říci „masitější“ (kdysi tento výraz používali pěstitelé třešní), a tak lépe snáší teploty při sterilizaci. Mimochodem, na pohled velmi dobře vypadají tzv. melanž kompoty – jsou z více odrůd či dokonce kombinované s jiným ovocem. Je však potřeba ohlídat, aby šlo o velmi šetrnou sterilizaci.
Na co hlavně by měli dbát ti, kteří pěstují hrozny výhradně pro výrobu vína?
Zásadně se nesklízí za deště. Není to pouze z ohleduplnosti vůči sběračům neboli česačům, ale především proto, aby dešťová voda nenatekla do sběrných nádob, protože by tak nařeďovala mošt a tím bychom si snižovali cukernatost. Při sklizni je dobré s hrozny zacházet asi jako při sklizni jablek – ta se také musí opatrně ukládat, jinak by se mohla pomačkat či potlouci. U hroznů je důležité, aby se bobule zbytečně nerozmačkaly dříve, nežli se dostanou do lisu. Při každém předčasném narušení slupky dochází k oxidaci vytékajícího moštu, což technologa nutí, aby už na začátku výroby vína přidával více oxidu siřičitého (SO2). A my víme, že s konzervačními prostředky je záhodno šetřit. Je tedy nabíledni, že jako sklizňové nádoby bychom neměly používat přepravky na zeleninu či jiné perforované nádoby, abychom o cenný podíl moštu nepřišli. Hrozny je potřebné po sklizení urychleně zpracovat. S prodlením dochází nejen ke zmíněné oxidaci, ale delším „ležením“ sklizených hroznů (myslím tím 2 až 3 dny bez zpracování) dojde v nádobách k „prodýchávání“ sacharidů – zkrátka cukernatost se bude snižovat.
Myslím, že řadu lidí překvapí, když řeknu, že i pro sklizeň hroznů už velcí producenti používají kombajny. Na první pohled to vypadá, že tyto stroje keřům ubližují; jejich pracovní části (podobně jako u setřásačů třešní) narážejí do kmínků a dobře vyzrálé hrozny tak oddělují od letorostů. Znám však několik technologů, kteří raději zpracovávají hrozny sklizené kombajnem, protože tvrdí, že při ruční sklizni se hrozny do sběrných nádob stlačují a bobule se rozmačkávají. Také při přesypávání na valníky se bobule mohou poškodit a mošt se dostává předčasně „na světlo“.
Kombajn při sklizni
A co zdravotní stav hroznů? Sklízíme jen ty zdravé hrozny, viďte?
Nejprve si musíme připomenout, které houbové choroby mohou napadat révu v podzimním období. Jsou to ty, které už nepotřebují vyšší teploty a pro jejich rozvoj jim stačí srážky. Tou nejvýznamnější je plíseň šedá. Samozřejmě, že jsme provedli závěrečný postřik proti ní v posledním možném termínu, jak dovolí ochranné lhůty jednotlivých přípravků. Neznamená to však, že hrozny nemohou být napadeny, zvláště tehdy, když se vyskytnou intenzivní deště po dobu několika dní. S nebezpečím výskytu plísně šedé se musí počítat vždy.
U sklizně stolních odrůd je jasné, že si pěstitel nedá na stůl nahnilé hrozny. U moštových odrůd by to mělo být podobné. Realita je taková, že při ruční sklizni velkých ploch nemůžeme počítat s tím, že česači si každý hrozen budou ze všech stran bedlivě prohlížet tak, jako to my uděláme na zahrádce. Navíc plíseň se vyvíjí z nitra hroznu ven. Takže obecně můžeme říct, že napadené hrozny by se sklízet neměly, ale stoprocentně se tomu zabránit nedá. Zvláště, když se sklízí strojově.
Ale pak se „částečky“ plísně mohou dostat také do vína?
Mohu vás uklidnit, že tak tomu není; před kvašením mošty procházejí technologickým krokem, kterému se odborně říká odkalování, a při něm se do vína přidává pomocník jménem bentonit, který na sebe umí navázat řadu nežádoucích látek. Například částečky zeminy, které se dostaly na hrozny při sklizni. Nebo případná rezidua pesticidů (i když by při dodržování ochranných lhůt pro jednotlivé přípravky jejich zbytky na povrchu bobulí už být neměly), a také některé bílkoviny, které by v dalším postupu při výrobě mohly způsobovat problémy. A bentonit umí na sebe navázat také spory plísní, takže o své zdraví se bát nemusíme. Při odkalování se tato sedlina, tvořená bentonitem a vším, co se na něj navázalo, odstraní, a všichni tito „kazitelé vína“ jsou eliminováni už před kvašením.
Takže závěrem lze říct, že pokud jsou některé bobule nahnilé, technologové si s nimi poradí. Ale tímto dotazem jste mi připomněla, že na poli ochrany proti chorobám a škůdcům dlužím podat alespoň základní informaci o škůdci, který v minulosti téměř zlikvidoval vinařství v řadě zemí Evropy, než se přišlo na to, jak s ním úspěšně bojovat. Jde o škůdce jménem mšička révokaz.
V naší poradně s názvem HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.
Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše vám hrozny napadla plíseň šedá. Této nemoci se daří všude, kde je zvýšené vlhko a to je přesně ve skleníku. Chemický pomocník proti této houbové chorobě je v přípravku s názvem MELODY COMBI. Zde je jeho cena: http://www.zbozi.cz/hledani…
Pokud se vám nechce převařovat a rozlévat voda, je možné použít horkou páru rovnou z napařovačky. Tento pomocník je určen na hubení plevele ekologickou cestou a koupit se dá v zahradnictvích.
Vysavač popela AS-18 je velice praktický pomocník k úklidu kotle a kotelny. Má dostatečný sací výkon. Je lehký a přitom výkonný. Vysavač je vybaven 18litrovou plechovou nádobou, motorem o výkonu 1 000 W a sací hadicí vyztuženou kovem. Nevýhodou je hlučnost a nepoddajná sací hadice. Cena vysavače se pohybuje kolem 490 korun.
Účinky jsou pozitivní. Křen obsahuje fytoncidní látky, které ničí bakterie. Také povzbuzuje žaludeční a střevní činnost a rozpouští hleny. Křen pomáhá také při únavě a v rekonvalescenci, neboť obsahuje hodně vitaminu C. Křen je dobrý pomocník, ale i u něj platí - všeho s mírou!
Hanka Synková, poradkyně zdravého životního stylu
autorka 5 knih o výživě, např. „Všechno je dobré“.
Stavebnicový malotraktor VARI IV je spolehlivý pomocník nejen při obdělávání půdy, ale i při přepravě nákladu. Je osazen úsporným a tichým semi-profesionálním čtyřtaktním motorem.
Šípkový olej je možné užívat i vnitřně. Osvědčil se zejména jako pomocník při odstraňování žlučníkových kamenů, prospívá ale i ledvinám. Díky vysokému obsahu železa je bojovníkem proti anémii. Nenasycené mastné kyseliny v něm obsažené prospívají kardiovaskulárnímu systému. Šípkový olej je prostředkem k posílení celkové obranyschopnosti organismu, proto se doporučuje jeho používání v období stresu a psychického vypětí.
Kdo již vlastní domácí pekárnu, jistě dobře ví, že se v ní dá míchat, hníst, kynout, péct, ale i vařit. A kdo to nevěděl, tomu už jsme to sladké tajemství prozradili. Domácí pekárna je opravdu výborný pomocník, postará se o vaše těsto tak, že i kdybyste se sebevíc snažili, nezvládnete to bez ní lépe. Důkladně všechny suroviny promíchá, zahřeje, ohlídá správnou teplotu a nakonec upeče výborný chléb. Co navíc ještě oceníte, že nenaděláte žádné velké nádobí.
Já osobně nedám na domácí pekárnu dopustit, nekupovala jsem si ji cíleně, dostala jsem ji jako dárek a chvíli mi trvalo, než jsem si k ní našla cestu a než jsem sama zjistila, jak je vše rychlé a jednoduché, zpočátku to byl takový malý pokus–omyl, ale dnes musím říct, že si bez ní neumím představit kynuté těsto. Taková vánočka, o jejíž recept se tu s vámi určitě podělím, by u nás nikdy bez pekárny nebyla tak nadýchaná a vláčná. Dříve jsem si dokonce raději vánočku kupovala než pak přemlouvat rodinu, aby snědli alespoň část toho mého díla. Dnes vím, že jedna vánočka rozhodně stačit nebude. Osobně pekárnu využívám častěji k tvorbě sladkých kynutých těst než k pečení chleba, ale to hlavně proto, že sladké máme opravdu rádi.
Po vyjmutí česneku ze země následuje proces sušení, kdy se suší česnek i s natí. Ideálním místem pro sušení je stinný kout nejlépe v průvanu. V žádném případě se nevyplácí snaha urychlit sušení česneku na přímém slunci. Dobrou volbou je česnek zavěsit nebo umístit do dřevěných beden či na sušicí rošty. Sušení by mělo probíhat po dobu nejméně jednoho měsíce. Po dokonalém usušení česnek zbavíme natě a zkracujeme kořeny. Pokud zpozorujeme nějaké poškozené, nahnilé nebo plesnivé palice, ihned je vytřídíme. Očištěný česnek skladujeme na suchém a dobře větraném místě.
Další možností je sušení česneku v sušičce. Sušený česnek patří mezi základní potraviny v mnoha kuchyních po celém světě a připravíte s ním mnoho velmi chutných jídel. Sušený česnek je přesně tím, co dodá tu pravou chuť každému vašemu jídlu. Sušení česneku v sušičce potravin není vůbec složité. Díky množství táců si pohodlně a velmi rychle usušíte potřebné množství a vytvoříte si tak zásoby na dlouhou dobu. Již nebudete muset složitě shánět česnek do připravovaného pokrmu. Poctivý česnek se dnes velmi těžko shání. Uchovejte si ho proto v sušené formě pro každý případ. Vaše pochutiny získají díky sušenému česneku naprosto novou chuť. Vyzkoušejte sami, co všechno dokáže přidání jedné poctivé suroviny do jídla. Ten rozdíl zaručeně poznáte!
Sušený česnek je výborný pomocník v kuchyni, který je stále po ruce. Nemusíte ho loupat ani drtit. Sušený česnek je nakrájený na plátky a nachystaný přímo k použití. Přitom si zachovává svou původní vůni, sílu a čerstvou chuť.
Ingredience: 250 g hladké mouky, 2 vejce, 100 g majonézy, 1/2 vinného kypřicího prášku do pečiva, 40 g kakaa, 150–180 ml mléka, 200 g mletého cukru, 1 lžíce rumu, špetka skořice, pikantní marmeláda na pomazání, 100 g bílé čokolády, 200 g husté zakysané smetany, tenký plátek másla
Technologický postup: Majonézu, cukr a vejce prošleháme metličkou. Přidáme mléko, prosátou mouku a zbytek surovin. Všechno spojíme do hladkého těsta. Pekáček o velikosti cca 25 x 35 cm vyložíme pečicím papírem a nalijeme těsto. Pečeme ve vyhřáté troubě na 180 C cca 30–40 minut. Vyzkoušíme špejlí. Na krém rozpustíme ve vodní lázni čokoládu s máslem. Do rozpuštěné čokolády vmícháme smetanu. Na ještě teplý koláč namažeme tenčí vrstvu marmelády a necháme zchladnout. Poté nahoru mažeme krém z čokolády a smetany. Necháme ztuhnout.
Trojúhelníky s brusinkami, čokoládou a ořechy
Ingredience: 500 g hladké mouky, 50 g hnědého cukru, 1 lžička vinného kypřicího prášku do pečiva, špetka soli, 75 g másla, 65 ml mléka, 65 ml smetany, 1 vejce, 100 g sušených brusinek, 100 g hrubě sekaných vlašských ořechů, 50 g čokolády nasekané na kousky
Technologický postup: V míse smícháme mouku, cukr, vinný prášek, sůl, pak přimícháme máslo, až se udělá drobenka. Odděleně smícháme mléko, smetanu a vejce, dáme si 2 lžíce stranou, zbytek vlijeme do mouky, přidáme ořechy, brusinky a čokoládu a vypracujeme hladké těsto. Těsto rozválíme na placku tlustou asi 1 cm a rádýlkem nařežeme na trojúhelníky. Trojúhelníky naskládáme na plech vyložený papírem na pečení, potřeme je odloženou mléčno-vaječnou směsí a pečeme při teplotě 180 °C asi 15–20 minut.
Rychlé muffiny s kousky čokolády
Ingredience: 250 g hladké mouky, 100 g cukru, 2 lžičky vinného kypřicího prášku do pečiva, špetka soli, 1 vanilkový cukr, 2 vejce, 200 ml mléka, 85 g másla, malé kousky čokolády
Technologický postup: Vyšleháme vejce s cukrem. Přidáme mouku, prášek do pečiva, sůl, vanilkový cukr, mléko a rozpuštěné máslo. Vše dohromady vyšleháme. Těsto nalijeme rovnoměrně do 12 košíčků a posypeme kousky čokolády. Pečeme na 180 °C asi 20–25 minut.
Technologický postup: Jablka očistíme a nastrouháme je nahrubo. Přidáme k nim mouku, mléko, vejce, vinný prášek do pečiva a skořici. Pokud máte raději sladké lívance, můžete přidat třtinový cukr. Všechny suroviny pořádně promícháme a těsto necháme přibližně 5 minut odpočinout. Na pánvi rozehřejeme přepuštěné máslo a zlehka na něm smažíme dozlatova malé lívance. Před podáváním je ozdobíme řeckým jogurtem, ovocem nebo domácí marmeládou a můžeme mlsat.
Sušit houby můžete jak v horkovzdušné, tak v plynové nebo elektrické troubě. Houby je zpočátku vhodné sušit v troubě vyhřáté jen na 20-30 °C, pouze tak se čerstvé houby zpočátku nezapaří. Zhruba v polovině sušení už můžete teplotu zvýšit na 50-70 °C. Pro sušení hub v troubě je vhodné pořídit si speciální mřížky na sušení. Oproti klasickému plechu jimi totiž proudí vzduch a sušení je tak efektivnější. V případě, že se rozhodnete zvolit klasickou variantu, tedy plech, vyložte ho napřed pečicím papírem, aby se houby nepřilepily. Při sušení hub v troubě nechte dvířka mírně pootevřená, aby vzniklá pára měla kam unikat. Pro správné usušení je také nutné houby pravidelně obracet.
Sušení v elektrické troubě
Ingredience: houby, pečicí papír
Postup: Hříbky očistíme suchým hadříkem nebo ubrouskem a nakrájíme je na půlcentimetrové plátky. Na rošt do elektrické trouby položíme pečicí papír a plátky hub na něj rozložíme. Troubu vyhřejeme na 50 °C a vložíme rošt s houbami (můžeme použít i plech). Troubu necháme pootevřenou asi na 10 cm, pokud se zavírá, zajistíme dvířka vhodným předmětem. Sušíme cca 12 hodin. Usušené houby musí chrastit a lámat se. Uchováváme v suchu, v uzavřené nádobě. K sušeným houbám vložíme jeden bobkový list a kuličku nového koření.
Sušení v horkovzdušné troubě
Postup: V horkovzdušné troubě se houby nakrájené na plátky začínají sušit na 45 °C a postupně se teplota zvyšuje asi do 80 °C, ne víc. Houby je nutno neustále hlídat, aby se neupekly, a také je potřeba je častěji obracet.
Sušení v plynové troubě
Postup: Plech vyložte pečicím papírem, houby se vám tak nebudou lepit. Zpočátku houby sušte za nižší teplotu, ideálně okolo 20-30 stupňů Celsia. Ke konci sušení teplotu zvyšte, a to maximálně na 70 stupňů. Houby alespoň dvakrát obraťte a suchou utěrkou je zbavujte vlhkosti, aby se vám nezapařovaly. Aby vznikající vlhkost mohla unikat, je dobré nechat trochu pootevřená dvířka trouby nebo pustit větrák. Po usušení nechte houby vychladnout a až poté je dejte do sklenice. Teplé houby by se vám ve sklenici zapařily a dříve či později by zplesnivěly.
Sušení hub v mikrovlnce
Postup: Plochý talíř vyložte papírem nebo papírovým ubrouskem (kuchyňskou papírovou utěrkou), na něj rozložte omyté osušené houby, seshora přikryjte opět papírem a sušte 3 minuty při výkonu 850 W. V polovině sušení ubrousek obraťte, zkontrolujte, jak se houby suší, a proces dokončete. Po vypnutí trouby je nechte ještě chvíli nezakryté pomalu dosušit.
Sušení hub v sušičce
Upřednostňujete-li rychlou a pohodlnou variantu sušení hub, pořiďte si sušičku. Praktický pomocník se skládá z několika plátů, na které houby nebo jiné plodiny jednoduše vyskládáte. Ventilátor potom rovnoměrně rozhání ohřátý vzduch o teplotě 40 až 50 stupňů do prostoru a zbaví houby téměř veškeré vlhkosti. Bez dalšího obracení a starostí se tak za pár hodin dočkáte perfektně usušených hub. Sušení hub v sušičce je vhodné zejména v případě, sušíte-li pravidelně větší množství.
Nejspíše vám hrozny napadla plíseň šedá. Této nemoci se daří všude, kde je zvýšené vlhko a to je přesně ve skleníku. Chemický pomocník proti této houbové chorobě je v přípravku s názvem MELODY COMBI. Zde je jeho cena: http://www.zbozi.cz/hledani…
