Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

PĚSTOVÁNÍ

  

POSTŘIK

  

MNOŽENÍ

  

ODRŮDY

  
Téma

KALENDÁŘ PRO VINAŘE ČERVENEC

Slovníček použitých odborných výrazů:

  • čepička – srostlé korunní plátky, při kvetení odpadávají
  • sprchávání – jev, kdy některé kvítky nejsou opylené
  • auxin – fytohormon řídící prodlužovací růst
  • interkostální chloróza – pletiva listové čepele ztrácejí chlorofyl kromě hlavních cévních svazků a jejich bezprostředního okolí, zabarvování do žluta nebo do červena
  • úlet – odborný výraz pro poškození rostlin při aplikaci chemických látek na jiné parcele, často s odlišnou pěstovanou kulturou

Zdroj: Kalendář pro vinaře - červen

Diskuze: Kalendář pro vinaře - červenec

Dobrý den,
prosím je možné u plisně na vinné révě ve skleníku použít i polyversum.(postřik§

Děkuji Žižková

Zdroj: diskuze Kalendář pro vinaře - červenec
Počet odpovědí: 0

Slovníček použitých odborných výrazů

  • osečkování – odstraňování vrcholů letorostů s auxinem, hormonem podporujícím růst
  • apikální dominance – převaha vrcholových výhonů nad spodními, daná auxinem
  • osečkovač – stroj nesený traktorem, zakracující výhony
  • iniciace oček – zakládání buněk, ze kterých budou v následujícím roce květenství a po odkvětu hrozny
  • padlí – houbová choroba, rozvíjející se převážně za sušších podmínek a vyšších teplot
  • peronospora – plíseň révy, houbová choroba rozvíjející se v dobách s delším výskytem srážek a vyšších teplot
  • ochranná lhůta přípravku – počet dní po aplikaci přípravku, po kterou se nesmí sklízet plody
  • biopřípravek – přípravek na ochranu rostlin nahrazující chemický přípravek
  • lalokonosec rýhovaný – na révě se málo vyskytující škůdce, který způsobuje požery na listech

Zdroj: Kalendář pro vinaře - červenec

Diskuze: Re: Pěstování vinné révy pro začátečníka

Přečtěte si náš kalendář pro vinaře: www.vinna-reva-pesto…
Kalendář obsahuje důležité informace pro začátečníky rozdělené do měsíců. Obsahuje i informace o péči o malé sazenice vinné révy.

Zdroj: diskuze Opora pro víno
Počet odpovědí: 2

Podzimní řez vinné révy

Na podzim je pro stříhání vinné révy moc brzy. Na podzim se může provést jen lehký sestřih například na pergole, aby v zimě nepřekážely dlouhé šlahouny. Nejvhodnější je řezat až v předjaří, po přejití největších mrazů, protože až v té době zjistíme do jaké míry očka pomrzla. Termín zahájení řezu záleží především na tom, jak je veliká výměra vinice, kterou je třeba ořezat. Majitelé několika desítek či dokonce stovek hektarů začínají řezat už v prosinci, protože jinak by to do jara nestihli. I ti však s počátkem řezu čekají do prvních mrazů, kdy jsou listy definitivně opadané a je do keřů pořádně vidět, aby bylo jasné, do jaké míry jsou výhony vyzrálé. Únor je nejlepší doba na řez vinné révy.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - listopad

Diskuze: Re: chemické přípravky pro vinnou révu

Pro ošetření více chorob můžete smíchat různé přípravky do jednoho postřiku. Smícháním vznikne takzvaná jícha, která se pak aplikuje na rostliny. O tom, jaké postřiky na co použít, se dodočtete v kalendáři pro vinaře, kde je pro každý měsíc popsáno jak postupovat. Zde najdete kalendář pro vinaře: www.ceskenapady.cz/k…

Zdroj: diskuze Chemické přípravky pro vinnou révu
Počet odpovědí: 1

Dozrávání hroznů

Jak réva vinná pokročila ve svém vegetačním cyklu? Už se máme začít těšit na zralé hrozny?

Na většinu zralých hroznů si ještě chvíli počkáme. V září, u některých odrůd již na konci srpna, réva vstupuje do posledního období aktivního vegetačního cyklu, kdy začíná vyzrávat to, co vyzrávat může a co vyzrávat má. Proto tomuto období říkáme období zrání. Kromě hroznů ještě také vyzrávají letorosty, o nichž budeme mluvit v dalších měsících.

První fenofází, která toto období zahajuje, je zaměkání bobulí. Je to často doba, kdy vinař už se nejen těší na sklizeň, ale kdy už začíná mít konkrétní představu, jaká ta sklizeň bude. Bobule v předchozí fenofázi uzavírání hroznů dosáhly své konečné velikosti a dále nerostou. Hrozny jsou plné, husté, podle toho, co je jim dáno v genech. Pochopitelně, pokud nesprchly. (Vysvětlení tohoto pojmu viz Kalendář pro vinaře v měsících duben, červen, červenec.) Jak název fenofáze naznačuje, během zaměkání se mění konzistence dužniny v bobulích. Buňky se naplňují vodou, bobule se na omak stávají pružné, dají se zmáčknout mezi prsty.

Chlorofyl až do této fenofáze sloužil - jako všude jinde v  zelených částech keře - k fotosyntéze, ovšem v bobulích se teď začíná rozkládat. Postupně se v nich objevují další barviva, která byla do té doby chlorofylem zakryta. Barviva jsou u většiny odrůd umístěna ve slupkách nebo v pletivech těsně pod slupkou. Nechci článek příliš zatěžovat chemickými termíny, nicméně bych ráda uvedla názvy některých barviv, vyskytujících se u bílých odrůd: karoteny, xantofyly, kvercetiny. Pro modré odrůdy jsou typická barviva ze skupiny antokyanů. To jsou barviva, která se nacházejí v řadě ovocných druhů, jako jsou borůvky, ostružiny nebo třeba v bezinkách. U některých modrých odrůd se antokyanová barviva ukládají nejen ve slupce a těsně pod ní, ale také v moštu. Takovým odrůdám se říká barvířky a jejich vína mají velmi tmavou, intenzivně červenou barvu.

Postupně zaměkající bobule na hroznu:

Postupně zaměkající bobule na hroznu

O antokyanových barvivech už řada spotřebitelů ví, že jsou zdraví prospěšná a že patří k takzvaným antioxidantům. Jak říkával například Miroslav Horníček, červené víno je možné považovat za „mléko starců“. Možná by konzumenty i pěstitele vína zajímalo také to, proč jsou bobule modré, ale vína z nich jsou pak červená?

Protože antokyanová barviva mění svoji barvu mezi červenou a modrou podle pH: při nízkém pH jsou červená a při vysokém modrá. Jistě to znáte ze sbírání borůvek. Vaše prsty i rty jsou červené, a když se pak umyjete mýdlem (tuhé mýdlo bývá zásadité), máte ruce černé. A protože ve vínech jsou vždy kyseliny, jsou bobule modré podle prostředí ve slupce, a při kvašení se barvivo dostane do kontaktu s kyselinami z dužniny; proto jsou vína červená.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - září

Diskuze: Re: vinná réva

Pročtěte si náš kalendář pro vinaře, kde je po měsících popsáno, co je třeba udělat, aby byly hrozny krásné a zdravé: www.vinna-reva-pesto…

Zdroj: diskuze Postřiky vinné révy
Počet odpovědí: 6

Slovníček použitých odborných výrazů

  • rosné kořeny – kořeny umístěné mělce pod povrchem
  • ramování – odstraňování rosných kořenů u mladých keřů
  • spící očka – očka na starém dřevě, vyrůstají z nich jalové výhony
  • podlom (ometání kmínků) – odstraňování nežádoucích výhonů z kmínku a dalších částí starého dřeva
  • réví – jednoleté dřevo, v předchozím roce zelené letorosty
  • letorost – zelený výhon vyrůstající z očka
  • apikální dominance – růstová převaha vrcholu
  • fenofáze – část vegetačního cyklu přesně popsatelná
  • slzení – vytékání míry z řezných ran na jaře
  • vatička – narašené pupeny, u kterých je viditelné chmýří
  • holoubě – více narašený pupen s viditelným narůstajícím zeleným letorostem
  • čepička – útvar vzniklý srůstem korunních plátků na horní části květu
  • zavěšování hroznů – otáčení odkvetlého květenství ze vzpřímené polohy do polohy visící
  • uzavírání (zapojování) hroznů – dorůstání bobulí do konečné velikosti, vyplňování prostorů v hroznech
  • dormance, postdormance – vegetační klid

Zdroj: Kalendář pro vinaře - leden

Diskuze: Kalendář pro vinaře - září

mám vypěstované sazeničky vinné révy z února 2019 nevím ale kdy je mám zasadit na stanoviště a do jaké hloubky. Děkji za odpověď . A.P.

Zdroj: diskuze Kalendář pro vinaře - září
Počet odpovědí: 0

Postřik

A co přímá ochrana?

Přímá ochrana – to znamená zásah vhodným chemickým přípravkem. Samozřejmě existují metody prognózy výskytu padlí révového, používají je hlavně velcí producenti, kteří si nechávají dělat jak prognózy výskytu, tak následné doporučení přípravku. Pro drobné pěstitele, a především pro ty, kteří pěstují běžné evropské odrůdy, by se dalo obecně říci, že v době před kvetením je potřebné provést jeden až dva postřiky přípravkem proti padlí. V současné době je vhodné použít některý z přípravků na bázi síry, např. Sulikol K, Kumulus WG nebo nějaký jiný. Následné opakování chemické ochrany závisí na průběhu počasí a vývoji tohoto patogenu.

I po takovémto ošetření se výskyt houbových onemocnění může opakovat?

Samozřejmě že ano, a za vhodných podmínek také velmi pravděpodobně bude! Ochranou proti chorobám a škůdcům se během vegetace ještě budeme zabývat i v následujících měsících.

Aby chorob a škůdců ubývalo a radosti z pěstování révy přibývalo, vám přejí Hanka Synková a Ludmila Svobodová.

Text: © Hanka Synková a © Ludmila Svobodová

Zdroj: Kalendář pro vinaře - květen

Diskuze: nemoc hrušní

Krásná mladá hrušeň má jíž plody a už 2 rok opadávají listy jsou na nich tečky a žloutnou vždy tuto dobu červenec, potřebuji poradit jak a čím stříkat.Děkuji.

Zdroj: diskuze Nemoc hrušní
Počet odpovědí: 1

Legislativa, zákony, předpisy a nařízení

Mluvila jste o nařízeních a právech v dobách historických. Jak je tomu teď?

Prvním zákonem, jak ho chápeme dnes, byl zákon o vinařství z roku 1907 o moštech a rmutech a také o obchodu s vínem, který vydržel poměrně dlouho. V době socialismu žádný vinařský zákon neplatil, pouze v roce 1954 byla vydána Československá státní norma, která byla zaměřená na dělení druhů vín, a na předepsané technologické postupy. V současnosti existuje řada legislativních předpisů, často v návaznosti na legislativu EU, které musí vinaři dodržovat. Především máme Vinařský zákon č. 321/2004 Sb., již několikrát novelizovaný, který se zabývá vinohradnictvím a vinařstvím obecně. Ten uvádí kategorie vín, informace, které jsou předepsány na etikety, a také se zabývá Vinařským fondem. Do Vinařského fondu jsou všichni profesionální vinaři povinni přispívat a mohou z něho čerpat prostředky na akce propagující víno.

Každý zákon je do určité míry napsán v obecné poloze, a proto musí být konkretizován prováděcími vyhláškami. Vinařský zákon doplňují dvě důležité prováděcí vyhlášky. Ta první, v současnosti platná, má označení č. 88/2017 Sb. a zabývá se konkrétními postupy při naplňování jednotlivých paragrafů Vinařského zákona. Druhá vyhláška, č. 254/2010 Sb. uvádí přehled vinařských oblastí, podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, což je velmi zajímavé čtení. Například jen jména viničních tratí! Jsou to často místní jména, a některá jsou velmi krásná.

Samozřejmě pro vinaře platí řada dalších souvisejících předpisů, není však problém, aby si zájemci příslušné legislativní předpisy dohledali sami.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - prosinec

Diskuze: Re: Jak získat řízky vinné révy

Tady je návod, jak rozmnožit vinnou révu pomocí řízků: www.ceskenapady.cz/j…
Sledujte tento web, protože připravujeme další praktické informace ve formě kalendáře pro vinaře. Odkaz je zde: www.ceskenapady.cz/k…

Zdroj: diskuze Jak získat řízky vinné révy
Počet odpovědí: 1

Slovníček použitých odborných výrazů:

  • auxin – fytohormon řídící prodlužovací růst
  • klasické pěstování – intenzivní hnojení, preventivní aplikace přípravků na ochranu, předpoklad vysokých výnosů bez ohledu na stav vinice a životní prostředí
  • rezidua postřiků – zbytky účinných látek postřiků, které zůstávají v půdě
  • integrovaná produkce – pěstování s ohledem na životní prostředí, omezené hnojení, ochrana podle signalizace
  • bioprodukce – pěstování za přísných podmínek, bez používání přípravků na ochranu na chemické bázi, velmi limitované hnojení, výsledkem „biovína“
  • interspecifické odrůdy – odrůdy pocházející z křížení mezi různými druhy rodu Vitis, rezistentní nebo tolerantní k houbovým chorobám nebo mrazu
  • sporangiofóry – nosiče sporangií, útvary vyrůstající z podhoubí, na nich se vytvářejí plodnice
  • sporangia – plodnice, nacházejí se na sporangioforech, obsahují spóry
  • spóry – výtrusy (rozmnožovací tělíska pro nepohlavní rozmnožování hub a jiných mikroorganizmů)
  • oospory – silnostěnné spóry schopné přežívat v nepříznivých podmínkách (např. v zimě)
  • zoospory – výtrusy opatřené bičíky k snadnému pohybu
  • nekrotizace – odumírání
  • patogen – biologický původce (vir, houba nebo škůdce), poškozující jiný organizmus

Zdroj: Kalendář pro vinaře - květen

Diskuze: Rakytník

Dnes je červenec a na půl keři rakytníku jsou plody zralé a listy suché a na druhé půlce je zelený a plody ještě nejsu zralé. O co se jedná? Mám plody sebrat na té suché straně? Děkuji

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Počet odpovědí: 7

Slovníček použitých odborných výrazů

  • sprchávání – projev nedostatečného opylení z různých důvodů (srážky v době kvetení, přehnojení dusíkem, virová onemocnění), kdy bobule jsou malé a bez semen nebo v hroznech úplně chybí
  • karoteny, xantofyly, kvercetiny – barviva ve slupkách bílých a červených odrůd
  • antokyany – barviva ve slupkách modrých odrůd, u některých odrůd i v moštech
  • barvířky – skupina odrůd, které mají antokyanová barviva i v moštech, např. Neronet nebo Rubinet
  • glukóza, fruktóza – monosacharidy obsažené v moštech, kvasinky je (na rozdíl od vyšších sacharidů) bez problémů umí zkvašovat
  • cukernatost – obsah monosacharidů v hroznech, jednotka 1°NM
  • fenolické a aromatické látky – organické sloučeniny různého složení, podílející se na barvě, vůni a chuti vín
  • redukce hroznů – snižování množství budoucí sklizně ve prospěch její kvality, odstřihávání hroznů
  • štěpování – spojování roubu s podnoží (starý výraz specifický především pro vinohradnictví)
  • školkování – proces zapěstování kořenů na štěpovancích v révové školce
  • novošlechtění – tvorba nových odrůd křížením vybraných rodičovských odrůd s cílem vylepšit některé jejich vlastnosti
  • ampelografie – část vinohradnictví, zabývající se popisem znaků a vlastností odrůd révy vinné

Zdroj: Kalendář pro vinaře - září

Diskuze: Re: Pěstování vinné révy pro začátečníky

Moc zaléváte. Vinná réva je suchomilná rostlina. Vodu získává přes listy ze vzdušné vlhkosti. Proto jsou listy révy tak velké. Když ji soustavně zaléváte, udržujete rostlinu i její okolí příliš vlhké a to nahrává plísním. Pak stačí krátké deštivé období a plíseň zachvátí plody i listy. Ptáte-li se jak se tomu bránit, tak určitě omezit zálivku. Rostlinu zalévat jen ke kořenům a ne na listy. Také pomůže, když umožníte lepší proudění vzduchu, prořízkou okolní vegetace. S chemickou ochranou vám pomůže kalendář pro pěstitele vinné révy, najdete ho tady: www.vinna-reva-pesto…

Zdroj: diskuze Vinná réva plísně
Počet odpovědí: 4

Cibéby

Tím přehled kategorií vín podle našeho vinařského zákona končí?

Ne tak úplně. Na konec jsem si nechala zvláštní kategorii vín, na jejichž kvalitě se podílí jedna z houbových chorob, a to plíseň šedá. Tato kategorie vín se nazývá „výběr z cibéb“, minimální cukernatost je 24°NM a mezi bobulkami musí být také takové, kterým se říká cibéby. O cibébách jsme mluvili v souvislosti s touto houbovou chorobou v srpnu, a proto jen krátce. Pokud šedá plíseň napadne hrozny v době, kdy už je v nich alespoň 18°NM cukernatosti, bobulky nezačnou hnít, ale houba začne zapouštět do bobulek své hyfy (vlákna podhoubí) a ty odtud odebírají vodu. Bobulky se začnou scvrkávat, a tím se zvyšuje koncentrace sacharidů v moštech, čili roste cukernatost. Takováto vína mají specifické aroma a chuť, což se vinařsky označuje jako „chlebovinka“. Pochopitelně jsou velmi sladká. Co se týká sladkosti vín posledních tří kategorií, kde je nějakým způsobem zahušťován mošt pro zvýšení cukernatosti, je dobré poznamenat, že limity dané zákonem jsou velmi nízké. Běžně se stává, že hrozny pro vína ledová, slámová a výběry z cibéb dosahují při sklizni cukernatosti dokonce okolo 40 - 60°NM.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - listopad

Diskuze: Re: černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů

Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: www.google.cz/images…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.

Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.

Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.

Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: www.zbozi.cz/hledani…

Zdroj: diskuze Černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů
Počet odpovědí: 5

Slovníček použitých odborných výrazů

  • slzení – první aktivní projev vegetace, z řezných ran vytéká míza
  • suchá vazba – vazba částí keřů (kmenů, ramen a hlavně tažňů před nástupem do vegetace
  • aktivní teplota – průměrná denní teploty vyšší nežli 10°C (např. 10,1°C)
  • suma aktivních teplot – součet číselných hodnot aktivních teplot za rok
  • iniciace – zakládání zárodečných buněk pro květenství v následujícím roce
  • „sprchlé“ hrozny – hrozny obsahující některé bobulky malé a nevyvinuté (ztráta výnosu)
  • suma srážek – součet hodnot všech srážek za rok
  • černý úhor – nakypřený povrch půdy bez rostoucích plevelů
  • ozeleňování vinic – zeleň cíleně pěstovaná pod keři révy několik let
  • zatravnění – travní směsi vyseté a udržované pod keři
  • přirozené ozelenění – sekané porosty plevelných rostlin ponechávané v meziřadí
  • výsevy směsek na ozeleňování – vyseté druhově pestré směsi bylin určených k obohacování půdního profilu
  • zelené hnojení – pěstování vybraných druhů rostlin, produkujících biohmotu, která se následně zapravuje do půdy jako organické hnojivo
  • bakteriální nádorovitost – vznik nádorů především na starších částech keře
  • fytoplazmové žloutnutí nebo červenání listů révy – karanténní onemocnění stolbur brambor, vyskytující se u révy
  • žilnatka vironosná – křís přenášející fytoplazmózu

Zdroj: Kalendář pro vinaře - březen

Kdy réva kvete?

„Většinou v druhé polovině června a na začátku července. Velmi záleží na počasí, především na teplotě.

Kvetení se projevuje opadáváním čepiček, což jsou srostlé korunní plátky, vždy zelené barvy. Po opadnutí čepiček (někdy současně s nimi) se uvolňují pylová zrna z prašníků tyčinek a dopadají na bliznu. Tam se zachytí v sekretu, který je na blizně udrží do doby, než pylová láčka začne prorůstat čnělkou do semeníku k vajíčkům. Po opylení se semeníky zvětšují a mění se na bobule. Vinaři tomuto stádiu říkají nasazování bobulí. Délka doby kvetení je opět závislá na teplotě.“

Když kvetou růže, voní. A co réva?

„Květy révy také voní - krásně jemně.

A pak už se objevují bobulky...

„Bobule dorostly do velikosti semen hrachu, a v důsledku zvětšující se hmotnosti se ze vzpřímené polohy ohýbají dolů. Této fenofázi se proto říká velikost hrášku nebo také zavěšování hroznů.“

A hrozny se nalévají... a odborníci pro to jistě mají nějaký výraz?

„Poslední fenofází období růstu je uzavírání hroznů nebo také zapojování hroznů. Bobule dorostly do takové velikosti, že se navzájem dotýkají a hrozen se zaplňuje, děje se tak nejčastěji na konci července a v srpnu.

Následuje období vyzrávání. Především vyzrávají letorosty, které postupně dřevnatí, ztrácejí chlorofyl a pomalu začínají vypadat jako jednoleté dřevo.“

Zdroj: Kalendář pro vinaře - leden

Slovníček použitých odborných výrazů

  • nákladníci hor viničních – vlastníci vinic v době Karla IV.
  • džberobjemová jednotka z téže doby (různé velikosti podle místa, kde se užíval: 50 až 80 litrů)
  • perkmistr hor viničnýchnejvyšší představitel perkmistrovského úřadu, který kontroloval vinice (perkrecht = daň)
  • horenské právolegislativní předpisy související s vinicemi, různé v různých místech, byly platné několik století
  • padlíhoubové onemocnění (= oidium, moučnatka)
  • peronospora - houbové onemocnění (= plíseň révy, plíseň révová)
  • mšička révokazškůdce žijící u evropských odrůd jen na kořenech, může zlikvidovat celé keře
  • plíseň šedá - houbové onemocnění (=botrytida), napadá hlavně bobule při zrání
  • kastraceve šlechtění – odstranění tyčinek
  • státní odrůdové zkouškyproces, kterým musí projít každá nová odrůda, má-li být zapsána do Státní knihy odrůd
  • interspecifické odrůdy (PIWI odrůdy)odrůdy vzniklé křížením druhu Vitis vinifera a jiných druhů révy z rodu Vitis
  • rezistentní odrůdyodrůdy odolné
  • tolerantní odrůdyodrůdy snášející chorobu či škůdce do značné míry
  • resveratrolpolyfenol působící jako antioxidant, kromě hroznů je obsažen v dalších druzích ovoce a také zelenin
  • barikovánízvláštní úprava červených vín, kdy získávají různé aromatické látky ze dřeva dubových sudů

Zdroj: Kalendář pro vinaře - prosinec

Slovníček použitých odborných výrazů

  • uzavírání hroznů – dorůstání bobulí do konečné velikosti; bobule se vzájemně dotýkají, až vytlačují ven z hroznu
  • osečkování – odstraňování vrcholů letorostů s auxinem, hormonem podporujícím růst
  • odlisťování – odstraňování části listů, aby hrozny byly lépe osluněny
  • cibéby – bobule napadené ušlechtilou formou plísně šedé; plíseň odebírá z bobulí vody a zahušťuje mošt
  • chlebovinka – speciální vůně a chuť cibéb, typická pro některé druhy vín, např. Tokajské
  • ppm – speciální veličina, udávající množství živin v půdě, tj. 1 ppm přestavuje 1 mg živiny, např. draslíku nebo fosforu, v 1 kg půdy
  • mineralizace – přeměna organických forem živin na anorganické, týká se především dusíku
  • zelené hnojení – jedna z forem organických hnojiv; směska pěstovaná na místě a posléze zapravená do půdy
  • sorpční komplex – „zásobárna“ některých živin v půdě; tvoří ho buď částice jílu, nebo humus
  • rigolační pluh – pluh převracející půdu do větší hloubky
  • parafínování – ošetření místa srůstu na révové sazenici na ochranu před vysycháním
  • zpravokořenění sazenice – úhyn kořenů rostoucích na podnoži a rozvoj rosných kořenů vyrůstajících z roubu
  • kontejnerovaná sadba – sazenice révy prodávané za vegetace s kořenovým balem
  • etiolizovaný výhon – vybělený výhon, rostoucí pod povrchem půdy bez přístupu světla, nemá vytvořený chlorofyl
  • ramování – odstraňování rosných kořenů po výsadbě a v dalším následujícím roce

Zdroj: Kalendář pro vinaře - srpen

Choroby vinné révy v září

Vína ledová, slámová či výběry z bobulí jsou velmi chutná, ovšem cena odpovídá kvalitě... Raději se vraťme do práce, tedy na vinici. Je potřebné v září ještě aplikovat nějaké prostředky na ochranu?

K tomuto tématu už jen stručně. Když si zopakujeme informace o jednotlivých druzích houbových onemocnění, musíme dojít k závěru, že škodit v této době mohou jen ta onemocnění, která už nejsou závislá na teplotě, ale jen na vlhkosti. A to je především plíseň šedá, a které jsme mluvili minule. V září je poslední možnost aplikace některého přípravku na ochranu před touto chorobou. Často se doporučují přípravky např.: Melody combi 65,3 GW, Teldor 500 SC nebo jiný, nejlépe systémový přípravek. Jednu věc je však nutné zdůraznit: je bezpodmínečně nutné porovnat ochrannou lhůtu uvedenou na obalu postřiku, ve které se ještě nesmí hrozny sklízet, s počtem dní, které ještě naše hrozny stráví na keři. Jinak bychom se dostali do situace, že potřebujeme začít sklízet, třeba kvůli nástupu řady deštivých dní, a přitom ochranná lhůta ještě neuplynula. Rezidua postřiků na bobulích nejenže nesvědčí našemu zdraví, ale už vůbec neprospívají kvasinkám, které mají mošty nebo rmuty zpracovávat.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - září

Odlisťování

Bobulky se nalévají, hrozny pěkně rostou, stejně jako celé keře. Co s nimi bude teď?

Porostou dál, až do své konečné velikosti. Tato fenofáze se nazývá uzavírání hroznů – bobulky narostly tak, že se vzájemně dotýkají a mizí prostory mezi nimi. U některých odrůd s hustým hroznem se dokonce vzájemně tolik utlačují, že se až deformují. Místo kuliček budou při sklizni tvary podobné malým padáčkům. Tekutiny při aplikaci postřiků se teď budou dostávat ke všem bobulím už jen obtížně. Zároveň se v této fenofázi v hroznech vylepšují životní podmínky pro nepřátele révy z řad různých plísní, takže bobule budou více ohroženy.

Dá se tomu nějak zabránit?

Jistěže. Především „zelenými“ pracemi, tedy takovými, jejichž cílem je provzdušnění keře. Mám na mysli již na začátku vegetace dobře provedený podlom, následné vylamování zálistků i pozdější úhledné uspořádání letorostů při jejich zastrkávání či vyvazování, aby se jednotlivé výhony překrývaly jen minimálně. A tomu samozřejmě také prospívá osečkování výhonů, kterými se zastaví prodlužovací růst a keř začne věnovat pozornost především hroznům.

K těmto zásahům, o kterých jsme se bavili již v předchozích dílech (viz také leden, duben, květen a červenec), dnes přidáme další druh ošetřování keřů za zelena, a to je odlisťování. Neznamená to ovšem, že na výhonech otrháme všechny listy a budeme si myslet, že to révě prospěje. Jde o to keře dobře provzdušnit. Odstraňují se při tom některé listy, které ve větším počtu zastiňují hrozny, takže se k nim nedostane dost světla. Nějaké listy se však v okolí hroznů musí ponechat, jinak by réva, podobně jako člověk, mohla být postižena přemírou slunce! Samozřejmě, že profesionálové i na tuto práci mají stroje, které se příznačně jmenují odlisťovače či odsávače listů, protože pracují na obdobném principu jako vysavače (ovšem s menším sacím výkonem).

Zkušení pěstitelé provádějí tento zásah už v době před kvetením, ale musí být přitom velmi opatrní a měli by odstraňovat skutečně jen velmi malý počet listů – tak asi jeden až dva listy na jednom výhonu. Podruhé se pak odlisťuje právě v srpnu.

Přiměřeně odlistěné hrozny:

Přehnané odlistění:

Letorosty, které ve srovnání s těmi silnějšími byly do dvoudrátí zastrčeny teprve nedávno, protože rostly pomaleji, se musí také zbavit vrcholu, abychom omezili jejich další růst. Mohou to být i fazochy vyrůstající na horních částech výhonů, které jsme neměli důvod vylámat. Jsou na nich mladší, světlejší listy, které keře zastiňují seshora. Tyto listy také zakrátíme.

Osečkovaný porost vinice:

Zdroj: Kalendář pro vinaře - srpen

Hroznové víno

Když se řekne víno, každému se vybaví něco jiného. Někdo si představí vinohrad, někdo kulaté bobulky a někdo láhev s tekutinou...

„Na keři či v obchodě s ovocem jsou k mání hrozny. Vínem se stávají až po vykvašení. Profesionální vinaři neradi slyší, když révě nebo hroznům říkáme víno. A tak plodům jejich práce říkejme stejně jako oni víno, nebo důvěrně vínečko.“

Vinaři někdy používají slova, kterým mladá generace už mnohdy ani nerozumí...

„Ano, jde třeba o archaická slova, jako jsou rosné kořeny, tažně, fazochy, podlom, vyklučení aj. Vysvětlíme si je později.“

Proti některým vinařským termínům by i botanici mohli mít námitky. Tradice však má navrch, viďte?

„Jednou z nepřesností je označování rostlin révy vinné slovem keř. Podle botanických zásad je réva liána a liána není keř! Pomineme-li posledních sto padesát let, kdy existuje vinařské vzdělávání, vinařství se vyvíjelo pouze cestou předávání zkušeností z generace na generaci. A tak zůstaly zachovány nejen některé staré odborné výrazy, ale z úcty k tradici zůstáváme u výrazu „keř“, i když víme, že botanicky není správný. Nebo výraz hlava - ten řada vinařů používá jako synonymum révového keře, i když se ve většině vinic rozhodně již „na hlavu“ neřeže.“

Zdroj: Kalendář pro vinaře - leden

Sazenice vinné révy

Plevelům se na povrchu té nevyhnojené půdy tolik dařit nebude, zatímco réva bude mít lepší podmínky. Musí se sazenice na výsadbu nějak připravit?

Záleží na tom, jak je připravená z révové školky. Sazenice při vyorávání ze školky mají dlouhé kořeny a na vrcholu dobře vyzrálý delší letorost – jak to nařizuje vyhláška o sadbě. Některé školky však pro zákazníky sazenice předem částečně upravují tak, že výhon zakrátí nanejvýše na dvě viditelná očka a celou vrchní část sazenice včetně místa srůstu podnože a roubu zaparafínují. To pak umožní výsadbu tzv. „na vysoko“, kdy místo srůstu bude trvale nad povrchem půdy a nebudou se tak vyvíjet rosné kořeny. Ty je totiž nutné v prvních letech odstraňovat nůžkami, aby se nestalo, že sazenice „zpravokoření“. Tím by se eliminovala ochranná funkce podnože před mšičkou révokazem, jak jsme o tom mluvili v lednu. Odstraňování rosných kořenů se odborně nazývá „ramování“.

Pokud sazenice ze školky zakrácené a naparafínované nejsou, musí se odstřihnout na dvě očka před výsadbou a musíme je vysadit hlouběji, aby místo srůstu (parafínem nechráněné) nevysychalo. Pak se ovšem ramování nevyhneme. Kořeny se zakracují tak, aby se bez problémů vešly do jamky a neměly tendenci se obracet nahoru – pak by nerostly. Obvykle je to na šířku dlaně, tady asi na 8 – 10 cm. Tyto úpravy se dělají bezprostředně, nejvýše den před výsadbou, a sazenice se pak na několik hodin, nejlépe přes noc, namočí, aby nasály vodu.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - srpen

Slovníček použitých odborných výrazů

  • dormance – vegetační klid
  • fyziologická dormance – dormance způsobená biochemickými procesy, řízená fytohormony
  • vynucená dormance = postdormancedormance způsobená vnějšími vlivy, především chladem
  • borka – povrchová vrstva dřeva
  • vyzrávání dřeva – lignifikace, dřevnatění
  • osečkování – odstranění vrcholu k zabránění dalšího růstu, jedna z prací za zelena
  • auxin – fytohormon ovlivňující prodlužovací růst
  • chlorofyl – zelené barvivo rostlin, v něm se uskutečňuje fotosyntéza
  • kyselina abscisová – fytohormon podněcující např. opad listů
  • apikální dominancerůstová převaha vrcholu
  • cukernatost – vinařská veličina pro stanovení množství vytvořených sacharidů v bobulích
  • 1°NM – jednotka cukernatosti (1 stupeň normalizovaného moštoměru) – 1 kg sacharidů ve 100 litrech moštu
  • zatříďování vín – státní kontrola kvality vína pře zahájením jeho prodeje
  • cuveé – víno tvořené směsí několika odrůd (známkové víno)
  • cibéby – scvrklé bobule napadené „ušlechtilou formou“ plísně šedé
  • hyfy – vlákna houby, dohromady tvoří podhoubí
  • chlebovinka – zvláštní chuť (jako po čerstvě upečeném chlebu) u některých ušlechtilých vín, může být způsobení cibébami
  • Státní odrůdová kniha – dokument, ve kterém jsou zapsány registrované odrůdy
  • Ústřední zkušební ústav zemědělský – státní instituce, zabývající se například zkoušením a uznáváním nových odrůd, také eviduje výměru vinic v ČR
  • peronospora (plíseň révy, plíseň révová), padlí, plíseň šedá (botrytida) – houbové choroby škodící na révě
  • redukce počtu hroznů – odstraňování části hroznů před zaměkáním za účelem zvýšení kvality hroznů ponechaných na keři

Zdroj: Kalendář pro vinaře - listopad

Slovníček použitých odborných výrazů:

  • auxin – růstový fytohormon podporující prodlužovací růst letorostů; v době dozrávání by už neměl působit
  • refraktometr – optický přístroj k namátkovému zjišťování cukernatosti, pracuje na principu lomu světla na rozhraní
  • moštoměr – zařízení pro měření obsahu sacharidů v moštu, v podstatě hustoměr se zvláštní stupnicí
  • aromatické látky – organické látky, tvořící především vůni vína, také se mohou podílet na chuti
  • terroir – souhrn lokálních podmínek pro pěstování révy, počínaje podložím, půdou, klimatickými a situačními podmínkami (orientace svahu, poloha na svahu, stíněn aj.)
  • zatížení keře – počet oček ponechaných na keři po řezu, přepočítaný na 1 m2
  • bentonit – speciální jílovitá zemina, určená pro potravinářské účely, která se používá k rychlejšímu odkalování moštů
  • partenogenetická samička – klade neoplodněná vajíčka, nepotřebuje samce k oplodnění
  • borka – povrchová vrstva buněk pletiva, chránící spodnější vrstvy kmínku
  • hálky – výrůstky na rubové straně listů, uvnitř je samička kladoucí vajíčka
  • Pinot noir – francouzský název odrůdy u nás zvané Rulandské modré
  • Roučí modré – staročeský název pro tutéž odrůdu
  • cibéby – bobulky napadené „ušlechtilou“ formou plísně šedé (Botrytis cinerea), vínům v kategorii botrytické výběry dávají zvláštní chuť
  • vína barrique – zvláštní technologie úpravy vín, především červených, která tak získávají chuť po dřevě
  • barvířky – modré odrůdy obsahující antokyanové barvivo nejen ve slupce, ale i v moštu a dužnině
  • scelování vín – smíchávání různých vín (v rámci jedné odrůdy nebo několika odrůd) za určitým účelem, např. použití barvířek pro zvýšení barvy vína nebo spojení dvou či více vín při výrobě známkových vín či při výrobě sektů

Zdroj: Kalendář pro vinaře - říjen

Kdy se tak asi člověk poprvé napil vína?

„Pravděpodobně tehdy, kdy mu zapomenuté bobulky zkvasily a on je ze zvědavosti nebo ze šetrnosti nevyhodil, nýbrž ochutnal.“

Kde to asi bylo?

„Je známo, že révu pěstovali a víno pili již Sumerové, Egypťané, Féničané. Tyto znalosti od nich převzali také Řekové a Římané, kteří si vína tolik cenili, že považovali za barbarství pít je jen tak. Ředili si je vodou, aby je mohli popíjet delší dobu, aniž by se opili.“

Jak na révu nahlížejí botanici?

„Celému rodu říkají Vitis. U nás se pěstují odrůdy druhu Vitis vinifera L .“

Karel IV. dle Jana Nerudy přivezl révu z Burgund. Měl básník pravdu, nebo to byla básnická licence nebo legenda?

„Ne, není to legenda, on ji skutečně přivezl a vydal dvě privilegia - dnes bychom řekli „Nařízení“ o povinnosti zakládat na vhodných místech vinice.“

Takže se burgundská réva stále pěstuje?

„Skutečně, většinou jsou to odrůdy rodiny Rulandských (dříve Burgundských), Tramíny, Ryzlinky, Merloty aj.

Sortiment těchto starých evropských odrůd je doplňován o nově vyšlechtěné odrůdy. Jejich rozšíření bývá často omezeno na území státu, kde vznikly.“

Například?

„Německá odrůda Dornfelder či rakouský Zweigeltrebe

Nebo poněkud starší odrůda z první poloviny 20. století Müller Thurgau, který byl u nás dlouho nejvíce pěstovanou odrůdou. Pochází původně ze Švýcarska, kde byl vyšlechtěn a po Evropě se rozšířil z Německa.“

Zdroj: Kalendář pro vinaře - leden

Autor obsahu

Mgr. Hanka Synková


Vinna-reva-pestovani

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU