BOBKOVIŠEN VZDÁLENOST je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Kdo chce zasadit bobkovišeň, nečeká ho těžký úkol. Bobkovišeň je jednoduchá, nekomplikovaná, přesto krásná a praktická rostlina a výsadba je také snadná, pokud dodržíte několik faktorů, mezi které patří vzdálenost výsadby. Živý plot z bobkovišně je na zahradě skvělým poutačem. Vzhledem k tomu, že živé ploty z bobkovišně rostou velmi rychle a jsou husté, často se také používají jako živé ploty pro ochranu soukromí, také proto, že jsou odolné a stálezelené. Právě tento bujarý růst může být za pár let problém, když se nedrží minimální vzdálenost od hranic pozemku, či staveb.
Jak daleko od sebe sázet bobkovišeň, je velmi častá otázka, kterou dostávají přední čeští zahradníci. Rostlinám bobkovišně s výškou do 1 m je vhodné ponechat před a za živým plotem 40 cm až 60 cm prostoru. U vysokých odrůd dodržujte vzdálenost až 90 cm živého plotu od okolí.
Nejlepší vzdálenost výsadby pro bobkovišeň
Jaká je nejlepší vzdálenost pro výsadbu uvnitř živého plotu z bobkovišně? Mnozí hobby zahrádkáři jsou netrpěliví a chtějí rychle hustý živý plot a jednotlivé keře vysazují příliš hustě. I když se živý plot hned po výsadbě zdá trochu prořídlý, měli byste stále dodržovat minimální vzdálenost mezi rostlinami. Samotná vzdálenost se liší odrůda od odrůdy a závisí na výšce rostlin, které zasadíte do země. Nejlepší vzdálenost výsadby, kterou by odrůda měla mít, lze nalézt také na produktových stránkách příslušných odrůd bobkovišně.
Rozestup mezi jednotlivými rostlinami je důležitá a aby mohly v budoucnu tvořit hustý a neprůhledný živý plot, je třeba vysadit 2 až 3 rostliny na běžný metr. Rozestupy určuje rychlost růstu a požadovaná výška živého plotu.
Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:
bobkovišeň Caucasica,
bobkovišeň Novita.
Tyto dva druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a na živý plot jich budete potřebovat:
na živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr;
na živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr;
na živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.
Středně rychle rostoucí druhy jsou:
bobkovišeň Rotundifolia - rychlost růstu 30 až 60 cm za rok;
bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok.
Tyto středně rychle rostoucí druhy bobkovišně potřebují mít četnost rostlin ve výsadbě na jeden běžný metr shodnou jako u rychle rostoucích druhů.
Pouze u pomalu rostoucí odrůdy jako je bobkovišeň Otto Luyken, u které je rychlost růstu 10 až 20 cm za rok, se rostliny vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:
Živý plot vysoký 20 až 40 cm: 4 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 40 a vyšší: 3 rostliny na metr.
Rychle rostoucí bobkovišně mohou dorůst až tří metrů a rostou velmi hustě a i zdánlivě vzdálené rozestupy rychle zarostou. Pokud jsou rostliny zasazeny příliš blízko u sebe, kořeny mohou mezi sebou soutěžit a bránit růstu.
Měli byste také myslet na vzdálenost před a za živým plotem z bobkovišně. Pokud jste si zakoupili rostliny bobkovišně, které chcete nechat dorůst do výšky jednoho metru, je vhodné dodržet vzdálenost 40 cm od hranice pozemku a nebo případných konstrukcí, jako je plot, zeď nebo zeď domu. U rostlin bobkovišně, které jsou vyšší než jeden metr, byste měli dodržet vzdálenost minimálně 60 cm.
V naší poradně s názvem MAGNÓLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cardová Dana.
Dobrý den, mám asi 2metrovou magnolii a potřebovala bych jí přeladit na jiné místo.Nechci ale o ní přijít a tak prosím o radu jak to udělat. Děkuji Cardová Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přesazení magnólie není jednoduché. Přesazuje se na podzim, ale aby to rostlina přežila, tak je zapotřebí začít již na jaře, kdy se vykope kolem rostliny hluboká rýha. Vzdálenost rýhy je 12 cm na každý jeden centimetr průměru kmínku. Máte-li kmínek magnólie tlustý 5 cm, bude vzdálenost rýhy 60 cm kolem dokola. Hloubka rýhy je shodná, také 60 cm. V této době až do přesazení musíte vydatně a často zalévat! Rostlina si během léta vytvoří zátky na přeťatých kořenech a snáze tak snese přemístění. V nové lokalitě umístěte rostlinu stejně, to znamená co bylo na jih, musí být na jih i v novém místě. Na novém místě obložte kořeny organickým kompostem, ne čerstvým hnojem! A přihnojujte až za rok od přesazení. Stále i po přesazení vydatně zalévejte. Rostlina se bude zapamatovávat dlouho a nejspíše rok nepokvete.
Prunus laurocerasus Rotundifolia je pohledný stálezelený druh bobkovišně. Jak vypadá se můžete podívat tady: bobkovišeň Rotundifolia obrázky živých plotů. Jeho velké stálezelené listy tvoří hustý, atraktivní dlouhověký větrolam nebo zástěnu. Bobkovišeň Rotundifolia se vyznačuje těmito vlastnostmi:
Tvarovací řez se provádí dvakrát do roka.
Nenáročná údržba a péče.
Zimní odolnost.
Rychlost růstu je 40 až 60 cm za rok.
Snese stín, částečný stín i plné slunce.
Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:
bobkovišeň Caucasica,
bobkovišeň Novita,
bobkovišeň Rotundifolia.
Tyto tři druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a díky tomu potřebují výchovný střih dvakrát do roka. Pokud by to pro vás byl problém a moc starostí, můžete použít pomaleji rostoucí druhy jako je:
bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok;
bobkovišeň Otto Luyken - rychlost růstu 10 až 20 cm za rok;
Tyto pomalu rostoucí druhy bobkovišně potřebují výchovný udržovací řez jednou ročně.
Jak daleko se sází rostliny bobkovišně do živého lotu z varianty Prunus laurocerasus Rotundifolia a dalších rychle a středně rychle rostoucích:
Živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.
Pomalu rostoucí odrůdy jako je Otto Luyken se vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza kadlecová.
Na plánovaný živý plot o výšce 2m z NOVIT na vzdálenost 6 m mám zakoupit 7 rostlin, které budou sázeny mezi sebou ve vzdálenost 100cm? tk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na živý plot by všechny druhy bobkovišně měly být vysazeny ve vzdálenosti 60 až 90 cm od sebe. Pokud chcete rychle hustou clonu, zasaďte své bobkovišně ve vzdálenosti 60 cm od sebe, ale pokud jste ochotna počkat o něco déle, dosáhnete stejně hustého živého plotu s výsadbou ve vzdálenosti 90 cm od sebe, na což přesně stačí 7 rostlinek na 6 metrů živého plotu. Vzdálenost mezi rostlinami v živém plotu větší než 90 cm nebudí dobrý dojem, rostlinky vypadají dloooouhou dobu osamoceně.
Bobkovišeň Novita i Caucasica jsou nejuniverzálnější druhy pro živé ploty. Novita je nově vyvinutá odrůda bobkovišně, která je odolnější vůči extrémům počasí. Stejně jako u standardní bobkovišně Caucasica, i Novita se může pochlubit velkými, lesklými zelenými listy po celý rok a bujným růstem 30 až 60 cm za rok až do výšky 5 metrů! Díky tomu jsou obě odrůdy vynikající volbou do živého plotu všude tam, kde chcete rychlé, husté a vysoké zábrany. Hustý stálezelený plot vytváří účinnou ochranu proti větru, hluku a soukromí.
Epidemiologické studie zkoumající onemocnění různých druhů bobkovišní zjistily, že kultivar Caucasica byl nejméně náchylný k onemocnění skvrnitosti listů, následovaný Etnou, zatímco Novita a příbuzná Rotundifolia vykazovaly nejzávažnější příznaky.
Bobkovišeň Novita se hodí spíše do normální až suché půdy, kdežto Caucasica bude lépe prospívat v půdě normální až vlhké, přesto dobře propustné.
Bobkovišeň Caucasica má sice užší listy než Novita, ale má jich zase více a díky tomuto hustšímu olistění tak vytváří zcela neprůhledné a mohutné živé ploty s minimální výškou 1,5 metru.
Obě variety snesou stanoviště na plném slunci i v plném stínu, na větrné straně i v závětří.
Zde se můžete podívat na fotografie a porovnat vizuální rozdíly těchto dvou druhů:
V naší poradně s názvem KOŘENY TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk .
Soused vysadil v blízkosti hranice našich pozemků (cca 75 cm od
plotu ) túji, která v tuto chvíli měří asi 20 m. Túje je zároveň vzdálena asi 5 m od mého domu a já mám obavu aby kořenový systém túje nenarušil jeho základy. Jsou moje obavy opodstatněné?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vaše obavy jsou neoopodstatněné. 75 cm je pro túje dostatečná vzdálenost od plotu a základy vzdálené 5 metrů od túje jsou také bez ohrožení. Túje není v tomto směru agresivní. Problém by mohl nastat, když byste chtěl na své zahrádce pěstovat hrušeň. Ta totiž nemá ráda v blízkosti žádné túje. Hrušeň v blízkosti tújí neprospívá a trpí skvrnitostí listů.
Živé ploty z bobkovišně se stříhají jednou ročně koncem června – nejlépe ručními nůžkami na živý plot, protože elektrické zařízení neprořeže velké listy rostlin čistě a zůstanou pak oschlé nevzhledné otřepky. Hlubší prořezávání je možné na jaře pomocí pily na větve, protože bobkovišeň může snadno znovu vyrašit, ale jen z větví silných jako paže.
Bobkovišeň dobře snáší řez a podle druhu, účelu a požadavků se stříhá jednou až dvakrát ročně. Pokud stálezelený keř stojí samostatně jako poutač, může se střihem dotvářet i častěji. Při jednom prořezávání ročně vypadá bobkovišeň přirozeně, je povzbuzována k větvení a hustě roste. Pro minimalizaci tvorby jedovatých bobulí je ideální řez po odkvětu. Pro správný řez je důležité:
Nůžky na živý plot musí být ostré.
Pro soukromé živé ploty je vhodné použít jen kvalitní silné a rychlé elektrické nůžky na živý plot.
Listy by neměly být mokré.
Využijte fázi bez intenzivního slunečního záření, protože zatažený den je pro sestřih ideální čas.
Nikdy neřežte v mrazu nebo dešti.
Zkraťte letošní nový růst o polovinu.
Poslední řez by měl proběhnout do poloviny srpna.
U rychle rostoucích exemplářů většinou nestačí jediný řez.
Pamatujte si, že je bobkovišeň toleruje i silné prořezávání až do starého dřeva a během krátké doby si vytvoří nové výhonky.
Dbejte na to, abyste bobkovišeň nevysypávali jako zahradní odpad na okraje lesů. Díky vysoké přizpůsobivosti se rod nekontrolovatelně šíří jako tzv. neofyt a vytlačuje plané rostliny.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Bobkovišeň Etna je lesklá stálezelená rostlina zajišťující dobré krytí. V mnoha ohledech je podobná bobkovišni lékařské, ale je kompaktnější odrůdou, díky čemuž je ideální pro oblasti, kde je původní bobkovišeň příliš bujná. Rostlina vytváří vzpřímené hrozny krémově bílých květů, které jsou oblíbené u včel a motýlů. Vzhledem k tomu, že roste pomaleji než klasická bobkovišeň, stačí jej zastřihnout jednou ročně a bude vypadat krásně po celý rok.
Bobkovišeň Etna dorůstá do výšky 2,5 m, pokud je ponechána nezastřižená, ale lze ji snadno udržovat ve výšce 1 m až 3 metry, což z ní dělá skvělou rostlinu pro oplocení malých zahrad, kde by jiné odrůdy byly příliš objemné. Tento stálezelený vavřín je ideální pro oplocení, protože má hustý růst a dobře roste i v obtížných podmínkách, jako jsou zásadité půdy a stín. Rychlost růstu je 20 až 30 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez jednou do roka.
Bobkovišeň Herbergii je stálezelená rostlina se vzpřímeným tvarem. Má úzké kopinaté lesklé listy a v dubnu až květnu vytváří velké hrozny květů následované fialovými bobulemi v létě. Tento keř je ideální pro nízké až střední živé ploty, a přestože neroste tak rychle jako jiné kultivary, stále je schopen dosáhnout střední rychlosti růstu 20-40 cm za rok a vyžaduje proto střih dvakrát do roka.
Tato rostlina je velmi oblíbená u lidí, kteří chtějí pěstovat obzvláště nápadný živý plot. Bobkovišeň Herbergii je však vybírána hlavně kvůli její estetické hodnotě, protože bude trvat několik let, než bude dostatečně vysoká, aby mohla sloužit jako živý plot. Ale přesto je tato bobkovišeň oblíbeným keřem pro každého, kdo do své zahrady chce přidat krásu vavřínového živého plotu střední výšky.
Bobkovišeň Herbergii je obecně známá pro své nádherné, elegantní listy, které se vyznačují hustou strukturou kůže, celkovým tvarem a lesklými horními stranami. Její bílé květy přitahují včely a fialové plody poskytují potravu pro ptáky.
Bobkovišeň Otto Luyken je kompaktní druh do nízkých živých plotů. Má úzké, lesklé, tmavě zelené olistění a je vhodný pro nízký růst. Tato bobkovišeň dobře roste ve všech typech půd a může růst jak ve stínu, tak na slunci. Rostlina dorůstá asi do 1 metru, což z ní dělá skvělou rostlinu na živé ploty pro jemné nízké živé ploty, jako jsou předzahrádky. Rostlina na jaře vytváří bílé, voňavé květy, následované druhým květem na podzim, po kterém se tvoří bobule. Protože jde o pomalu rostoucí rostlinu s rychlostí růstu pouze 10 až 20 cm za rok, tak potřebuje seříznout pouze jednou ročně.
Bobkovišeň Otto Luyken má nápadné listy. Díky vzhledu listů má tato bobkovišeň vlastnost, která je impozantnější než zářivost listů, kterou byste očekávali od stálezelených rostlin živého plotu.
V naší poradně s názvem KRTEK OBECNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Kýrová.
Dobrý den,
můžete mi sdělit, zda umí krtek plavat? Ptala se mne na to moje kamarádka a té tuto otázku zcela vážně položil její vnouček. Neuměla odpovědět a já to také nevím - nikdy mne nenapadlo o tom přemýšlet. Děkuji.
S pozdravem
Marcela Kýrová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, krtek obecný umí plavat. Krtci dávají přednost pobytu v podzemí a suchu, všichni krtci mohou v případě potřeby také plavat. Byly pozorováni krtci, kteří dokázali plavat až hodinu v kuse a za tento čas uplavali vzdálenost 1 km. K plavání používají své silné paže.
Někteří krtci dokonce plavou pod vodou a mohou zadržet dech až na 10 sekund.
Krtci tuto schopnost plavání využívají k zajištění bezpečnosti v době povodní. Ve skutečnosti, během vysokých období záplav, krtci používají své plavecké dovednosti, aby se dostali blíže k povrchu.
Odrůdy slivoní švestek jsou bohužel citlivé na šarku. Šarka způsobuje opadávání ještě nezralých švestek, což znamená, že jsou kyselé. Toto onemocnění poznáme podle žlutých až zelených skvrnek na plodech a listech. Plody jsou hrbolaté, mají dolíčky, pod kterými je červená až hnědá dužina. Onemocnění přenáší hmyz a není možné ho nijak léčit, stromy je nejlepší vykácet a kompletně spálit. Nejdůležitější je prevence, respektive výběr vhodné odrůdy. Pro výsadbu se používají generativní neboli semenné podnože (tedy stromky vypěstované ze semen, protože se šarka nepřenáší semeny). Podnož je kmen s kořenovým systémem, na který je naroubována jiná odrůda slivoně. Vhodné je nahradit citlivé švestky pološvestkami nebo slívami. Pokud chcete pěstovat slivoně, doporučuje se vždy vyhledat odrůdy odolné vůči šarce.
Stromky vysazované ve školkách jsou tvořeny podnoží myrobalánu. Nevýhodou je však velký vzrůst. Dalším problémem je, že stromy na tomto základu vynáší plody později než klasické švestky. Proto se hodí do teplých a suchých oblastí republiky. Do nejteplejších oblastí Česka jsou vhodné například tyto odrůdy: Stanley, Čačanská lepotica, Čačanská najbolja.
Wangenheimova švestka, zelené renklody a durancie jsou jako semenáče vhodné pro těžší a vlhčí půdy. Stromy na těchto podnožích rostou mnohem méně než na podnožích myrobalánu.
Mezi podnože, které jsou vhodné i za způsobu vegetativního množení, tedy způsobu, kdy se strom dělí řízkováním a má stejný genetický materiál jako matečná rostlina, patří odrůdy jako St. Julien nebo MY–KL–A, které dobře rostou i ve vlhčích a těžších zeminách, mají vzrůst asi 60–70 % myrobalánu. Stromy mají dřívější plodnost než právě myrobalánové podnože.
Máte-li jen malou zahradu, kde je důležitý každý centimetr místa, vhodnou podnoží je WAxWA, jejíž růst je 50–60 % myrobalánu a vřetena plodí už druhým nebo nejpozději třetím rokem od vysazení.
Máte-li zahradu v mrazové kotlině, pak slivoně raději vůbec nevysazujte. Ideální je pěstovat stromy do nadmořské výšky 350 m n. m., odolné odrůdy do 450 m n. m., při dobré péči a vhodném lokálním klimatu mohou zvládnout i vyšší polohy. Dobré je mít samosprašnou odrůdu. Pokud není, musíme jim zajistit opylovače (jiná odrůda nedaleko stromu).
Švestky se sází na jaře nebo na podzim. Pokud máte dost času na přípravu půdy, ideálním řešením je na podzim půdu zrýt a prohnojit hnojem. Poté je vhodné půdu obohatit pomocí zeleného hnojení, což je ekologická a levná varianta přihnojování půdy. Zasadí se drobné rostliny jako měsíček lékařský nebo svazenka vratičolistá, vikvovité (lupina, bob, hrách, vikve a hrachor) a brukvovité (řepka, hořčice) rostliny, které se poté do půdy zaryjí. Jejich drobné kořínky půdu obohatí například o&
Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.
Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.
Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.
Bobkovišeň lékařská 'Etna' je mezi bobkovišněmi tou nejelegantnější královnou. Její tuhé, kožovité listy jsou nápadně bronzové, když raší, postupně jejich barva přechází do teplého odstínu sytě smaragdově zelené. Mají zvláštní tvar, list je od řapíku vejčitý, ale k vrcholu se rozšiřuje a končí téměř naplocho. Tento konec je navíc zvlněný, takže celý keř působí velmi plasticky. Daleko lépe snáší zimní oslunění než jiné druhy, navíc zůstává sytě zelená.
Využití
Bobkovišeň 'Etna' je jednou z nejvhodnějších odrůd pro pěstování ve formě stromu, neboť roste pomaleji a do moc pěkného, vejcovitě zaobleného tvaru koruny, která je souměrná i bez stříhání. Kvete málo, spíše výjimečně – květy jsou kratší vzpřímené hrozny. Plodí ještě méně, než kvete. Pokud přece jenom bude střih potřeba, proveďte jej zjara po mrazech nebo v polovině léta. Celková budoucí výška dospělého stromu je vždy závislá na výšce kmene a je součtem výšky kmene + 2 metry, což je přibližná velikost koruny.
Bobkovišeň 'Etna' není vhodná pro živý plot.
Pěstování
Potřebuje vlhkou, mírně kyselou a dobře propustnou půdu bohatou na živiny. Pokud začnou listy žloutnout, bývá to nedostatkem živin nebo mokrou zemí. Jestliže v zimě nemrzne a není zmrzlá zem, zalévejte! Neměly by jí vyschnout kořeny před zamrznutím země. Plně mrazuvzdorná je do -27 °C.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Jak daleko od plotu zasadit túje smaragd. Jaké šířky dorůstají? Sousedy nemáme.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Túje smaragd roste sice pomalu, za rok asi 20 cm do výšky, ale i tak může dosáhnout obřích rozměrů 5 metrů na výšku a 1,8 metru na šířku. Pokud uvažujete o výsadbě k plotu, tak nejlepší situace je u plotu z pletiva. Optimální vzdálenost od plotu je 60 až 80 cm.
Bobkovišeň lékařská 'Novita' je novodobou senzací mezi bobkovišněmi. Konečně se podařilo vyšlechtit otužilý druh, který má všechny atributy dříve choulostivých kultivarů: je vzrůstná, má velké listy příjemné barvy, rychle roste a na velkolistou bobkovišeň je překvapivě velice mrazuvzdorná. Jedná se o selekci odrůdy 'Rotundifolia', které je tím pádem i velmi podobná, ale možná ještě o něco hezčí. Listy jsou lesklé, kožovité, 10–15 cm dlouhé, mladé mají svěže zelenou barvu a mění se v tmavě zelenou s o něco světlejším žilkováním. Oproti 'Rotundifolii' má listy více rozevřené od větvičky, takže se plně ukáže jejich krása. List je mírně do špičky, přestože tvar je spíše obvejčitý.
Využití
Roste rychle všemi směry, ale přednostně do výšky, takže brzy vytvoří pěkný, hustý, stálezelený keř. Je vhodná jako rychle rostoucí clona nebo mohutnější solitérní keř, stejně jako ideální pozadí pro nižší a jinak vybarvené keře či stromky. 'Novita' se nabízí i ve formě s nízkým nebo vysokým kmenem, takže se můžete těšit z opravdového stálezeleného stromu. Stříhání je možné v dubnu nebo v polovině července. Tato odrůda kvete většinou až v pozdějším věku a v dospělosti. Květů bývá poté hodně, stejně jako velkých, téměř černých plodů. Byly provedeny mnohé testy ohledně jedovatosti plodů, které prokázaly, že nebezpečí spočívá pouze v konzumaci listů a semen z nezralých plodů, vybarvené či popadané plody neublížily ani dětem.
Pěstování
Potřebuje vlhkou, ale v žádném případě mokrou půdu, přednostně mírně kyselé reakce, bohatou na živiny. Pokud začnou listy žloutnout, bývá to nedostatkem živin nebo chlorózou (přemírou vápna v půdě), případně výsadbou v těžkém jílu. Dodejte rostlině hořkou sůl při chloróze nebo upravte pH půdy na kyselou reakci, nebo bobkovišeň mírně vyvyšte nad terén, pokud jste ji zasadili do jílu. V zimě, pokud nemrzne a není zmrzlá zem, zalévejte! Rostlina by neměla vyschnout před zamrznutím země. V případě omrznutí listů nebo větviček stačí zjara zakrátit. Obráží spolehlivě a bujně. Dobře mrazuvzdorná je cca do -24 °C, krátkodobě zvládla už i -27 °C.
V naší poradně s názvem JAK VYSADIT PLOT Z VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zajda.
Dobrý den, chtěla bych vysadit syrské ibišky jako živý plot. Mate ,prosím, zkušenosti, jak daleko zasadit rostliny od sousedova pletivového plotu a jak daleko od sebe ?Vypadá pěkneji v 1 nebo ve 2 řadách?
Děkuji.Zajda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejdříve se podívejte na video, kde je vidět jak může takový živý plot ze syrského ibišku vypadat. Video je tady https://youtu.be/T4zEvP0KZD0
Živý plot vysazujte jen v jedné řadě ve sponu 70 cm. Vzdálenost od souseda by měla být také minimálně 70 cm, ale z videa je vidět jak mohutné a rozložité větve může plot mít, takže se nevyhnete ořezu ze sousedovy steany. Zárověň je třeba počítat s tím, že odkvetlé květy mohou trvale znečišťovat sousedův pozemek. Hodně štěstí a rodosti ze stovek krásných květů.
V oblastech s mírnými zimami je bobkovišeň se svým hustým, stálezeleným olistěním téměř předurčen jako živý plot nebo lemovka vinic. Velmi dobře se hodí například do zahrad ve středomořském stylu, protože vypadá podobně jako vavřín, který se běžně používá v oblasti Středozemního moře. Bobkovišeň je vhodná nejen jako živý plot, ale také jako ozdoba pro individuální postavení, například pokud je ostříhaná jako velká koule nebo kvádr. Pro podsadbu se velmi dobře hodí i pomalu rostoucí odrůdy bobkovišně jako 'Otto Luyken' nebo půdopokryvné odrůdy jako 'Mount Vernon' u problémových rostlin s netolerantními kořenovými systémy. Bobkovišeň také předěluje prostor jako součást smíšených volně rostoucích zástěn na ochranu soukromí.
V srpnu se z květů bobkovišně rodí trsy malých červených peckovin, které jsou v plné zralosti černé. Jejich tvar je kuželovitý až kulovitý, někdy vejčitý. Čerstvá semena bobkovišně obsahují prunasin – glykosid, ze kterého se při trávicím procesu v žaludku tvoří kyselina kyanovodíková. Jsou tedy jedovatá. Vařením se ale toxické látky ničí, a tak lze z ovoce bobkovišně vyrobit například džem nebo želé. V Turecku se plody bobkovišně dokonce sbírají a konzumují v suchém stavu, podobně jako rozinky.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.
Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochranné pásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek
Nejlepší doba pro výsadbu je na podzim nebo na jaře. Kontejnerové rostliny však můžete vysazovat po celý rok. Podzim je ale nejlepší období pro výsadbu bobkovišně. Keře pak jen trochu vyraší a místo toho si vyvinou kořeny, což je ideální pro růst kořenového balu na novém stanovišti. Na jaře pak bobkovišeň začíná silně růst.
Před výsadbou bobkovišně rostlinu dostatečně zalijte. Chcete-li to provést, umístěte rostliny živého plotu s holými kořeny do vody alespoň dvě hodiny před výsadbou. Rostliny, které jsou ještě v květináčích, by měly být předem ponořeny do kbelíku s vodou, dokud se jim neobjeví bubliny na kořenech. Hnědé nebo zvadlé listy jsou známkou toho, že vaše bobkovišeň potřebuje více vody.
Postup výsadby:
Vykopejte jamky v doporučené vzdálenosti výsadby pro každou odrůdu. Nezapomeňte dodržet přední a zadní odstup.
Vykopejte díru větší než je nádoba a kořeny rozprostře
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Bobkovišeň Genolia je švýcarská odrůda známá pro svůj vzpřímený, úzký růst. Má lesklé sytě zelené listy, které jsou o něco menší a protáhlejší než u druhu Rotundifolia. Ve skutečnosti si zachovává mnoho vlastností původní bobkovišně, jako jsou shluky květin a husté lesklé listy, ale vyžaduje jen malou údržbu. Roste pomalu a snadno, ale i tak vytvoří dokonalou zástěnu. Může dosáhnout výšky až 4 metrů a šířky 1 metr. Rychlost růstu je 30 až 50 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez jednou do roka.
Bobkovišeň Genolia je keř nenáročný na údržbu, který tvoří vynikající živý plot. Je mrazuvzdorná a ve Švýcarsku známá jako „sněhová“ bobkovišeň. Má kompaktní růst, díky čemuž se skvěle hodí do menších zahrad nebo tam, kde je problém s prostorem.
V naší poradně s názvem KONCENTRACE MODRÉ SKALICE PRO POSTŘIK STROMŮ A DOBA POSTŘIKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Varvařovský st..
Pouze stručně dodávám, že jde o likvidaci rzi na hrušních a minimálně na jabloních. Rád bych zároveň tímto roztokem ošetřil šedý potah na listech (komplet) tzv. růže z Jericha neboli zimolezu.
Můžete mi prosím na tyto mé problémy fundovaně odpovědět a poradit. Spoustu věcí už jsem vyzkoušel, leč stále marně.
Vřelé díky za info.
Zdraví Vás J. Var. st.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
U rzi hrušňové je zásadní minimální vzdálenost od jalovců 200 metrů. Pokud ji nelze dodržet, tak poté přichází na řadu chemická ochrana rostlin. Nejlepší účinek v tomto ohledu mají fungicidní přípravky SULFURUS, TALENT, SERCADIS, SCORE 250 EC, SCALA, POLYRAM WG, KUMULUS WG, FUNGURAN PROGRESS, DISCUS, DAGONIS. Postřik se provádí dvakrát. Jednou před květem a pak ještě jednou hned po odkvětu. Také je dobré mít přehled o všech jalovcích v okolí a postarat se u nich o sběr rosolu než zaschne a vypráší spóry. Sběr a likvidace rosolu připadá na deštivý týden na přelomu dubna a května.
Bobkovišně se vysazují na jaře z kontejnerů anebo nekontejnerované, ale s kvalitním kořenovým balem. Podkladní zeminu je vhodné vylepšit dobrým kompostem. V případě výsadby živého plotu pouze z bobkovišní se sází 2–3 sazenice na metr délky budoucího plotu. Pokud se bobkovišeň vysazuje do jílovité půdy, vysadí se mírně nad terén (vyvýší se).
Bobkovišeň je velmi odolná dřevina. Dobře snese sucho, ale uhyne při trvalém přemokření. Je ideální ji vysadit v kombinaci s jinými stálezelenými keři. Je vhodným tmavým pozadím pro časně kvetoucí keře a vyšší trvalky. Bobkovišně však nekombinujte s keři, které plodí ovoce, a nevysazujte je u dětských hřišť. Mají rády slunné či mírně přistíněné stanoviště a vysazují se do dobře propustné, mírně kyselé a vlhčí (ovšem nikdy přemokřené) půdy. Půda nesmí být vápenitá. Na příliš vápenitých půdách se bobkovišním nedaří a jejich listy žloutnou (chloróza). Žloutnutí listů lze odstranit přidáním hořké soli či úpravou pH půdy na kyselou. Žloutnutí může být způsobeno i nedostatkem živin či výsadbou do jílovité půdy.
V naší poradně s názvem PRO MGR. DVOŘÁKA - SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Konupčíková.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek. Děkuji za něj. Na mladých bobkovišních (staré cca 2 roky, 1. rok pouze mladý oddenek, Letos se konečně chytly a začaly růst. Mají cca 50 cm, bohatě se rozvinuly) jsem nedávno objevila oranžové flíčky. Foto přikládám. Prosím, můžete mi potvrdit, že jde o zmiňovanou skvrnitost?
Něco podobného se mi objevilo i na listech pokojovek, doporučili mi postříkat SUBSTRALem. Mohu i bobkovišeň?
V blízkosti (cca 70m) je u sousedů nemocný smrk, z velké části proschlý. Je možná nějaká souvislost??
Předem děkuji za váš názor a radu.
S pozdravem,
Pavla Konupčíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Fotografie s poškozenými listy bohužel nedorazila, ale podle vašeho popisu předpokládám, že se jedná o suchou skvrnitost listů. Je to houbové onemocnění patogenem Stigmina carpophila, které se projevuje na listech velkými fialovočervenými až červenohnědými skvrnami s tmavým okrajem o velikosti až 5 mm. Postupně dochází k nekrotizaci napadeného pletiva. Při silném napadení listů dochází k jejich opadu. Na letorostech se choroba projevuje tvorbou propadlých hnědých skvrn, které jsou často doprovázeny klejotokem. Houba přezimuje na napadených větvích ve formě mycelia nebo konidií. Za vegetace se šíří konidiemi a napadá všechny druhy peckovin. Nepřímá ochrana spočívá v odstraňování napadených listů a větví. Chemická ochrana se provádí fungicidním postřikem provedeným v době rašení nejpozději po odkvětu. Dostupné fungicidy jsou FUNGURAN PROGRESS a TALENT.
Druhy opory musíte volit podle toho, kde chcete vinnou révu pěstovat, zda ji chcete nechat pnout po pergole, domu, nebo růst u kamenné zdi, či ve volném prostoru. Jestliže se chystáte vysazovat skleníkovou odrůdu, vybírejte ve skleníku místo v rohu, aby rostlina nebránila dalšímu pěstování jiných plodin. Dále je vhodné připravit jednoduchou konstrukci na podporu bujně rostoucích šlahounů tak, aby réva rostla u stropu a nebránila volnému pohybu po skleníku. Pokud se rozhodnete vysazovat sazenici ven, vybírejte nejlépe kryté místo, kde vytvoříte opěrnou konstrukci, nebo můžete nechat vinnou révu růst a plazit se po pergole. Při pěstování u zdi formou takzvané palmety, kdy se réva rozrůstá podél zdi do šířky, dodržte vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi čtyři až pět metrů. Rostlinu zasaďte ke zděné stěně a oporu zakotvěte do ní. Pokud chcete mít úrodu hroznů, nenechávejte révu příliš rozrůst; a pozor, nesázejte révu poblíž studny, táhne se za vodou a její kořeny by vám mohly prorůst i pod nejnižší skruží do studny.
Pro pergoly a loubí, po nichž se sazenice mají pnout do výšky i šířky, bude vzdálenost záviset na tom, zda je povedete více do výšky nebo do šířky. V případě, že chcete révu pěstovat na volném prostranství, například na jižním svahu pozemku, musíte pro ni vytvořit opory. Vzdálenost mezi sazenicemi pak bývá jeden metr. Protože musíte v prvních letech vypěstovat rovný kmínek, použijte opěrný kůl, který může být z nejrůznějších materiálů: dřeva, kovu nebo plastu. Podle způsobu vedení révy (nízké, střední, vysoké) se pak pro rostliny vytvářejí podpůrné konstrukce, po kterých se od třetího roku začnou pnout. Jsou to různé typy pergol či drátěnek. Mezi nosné sloupky a případně trámky se pak napíná nosný a vodicí drát. Různé způsoby vedení a opor najdete podrobně popsané například na těchto stránkách: způsoby vedení a opor.
Zkušení pěstitelé například postupují takto: Na dvě až tři rostlinky vinné révy postačí dvě staré železné trubky (3/4" nebo 1") z vyřazeného ústředního topení, nebo železné pozinkované trubky ze starého vodovodu, a to v délce 1,8 až 2 metry. Tyto trubky se zatlučou 3 až 4 metry od sebe cca půl metru do země, aby je nevyvrátil ani vítr. Mezi tyto trubky se pak vodorovně natáhnou vodicí dráty – několik řad vzdálených od sebe asi 40 cm. Někteří používají drát z PVC a letorosty vážou provázkem, jiní betonářské pletivo koupené ve stavebninách a mezi trubky natáhnou velmi pevný drát, který přichytí objímkami, aby po trubce nesklouzl. Nedoporučují dřevěnou konstrukci, protože mnoho let nevydrží.
Ve vinařských prodejnách lze zakoupit na vyvazování letorostů speciální drátky, sloupky například nakoupíte zde: potřeby na vyvazování.
Prunus laurocerasus caucasica, bobkovišeň lékařská 'Caucasica', je stálezelený keř řadící se do čeledi Rosaceae (růžovité) a rodu Prunus. Dorůstá do výšky 3–4 m a vytváří hustý keř. Původní druh je keř či malý strom pocházející z Malé Asie a jihovýchodní Evropy.
Listy jsou sytě zelené, kožovité, lesklé a podlouhlé. Květy jsou drobné, pětičetné, bělavé, sestavené do hroznovitých květenství. Na rostlině se vyskytují v průběhu dubna až května a svou vůní lákají motýly. Kvetení se může opakovat i na podzim. Plody jsou drobné, lesklé, černé peckovice, které jsou jedovaté.
Pěstování
Aby vám v zimě bobkovišeň nevymrzla, je vhodné rostlinu přihrnout mulčem. I když omrzne, velice dobře obráží. V bezmrazých obdobích v zimě je zapotřebí zálivky. Rostlina preferuje pohostinné stanoviště s vlhčí, propustnou, živnou půdou.
Využití
Tato vzrůstná odrůda bobkovišně se výborně hodí na živé ploty, jako pozadí za jinak barevné sadovnické kompozice či jako krycí rostlina zdí a stinných koutů. Živý plot z bobkovišně je ideální pro ty, kdo chtějí mít listnatý zelený živý plot po celý rok. Vhodná je výsadba i kolem vinohradů.
