VYSYCHANI A PALENI RTU

Tyto překrásné dřeviny kvetoucí nezaměnitelnými velkými, pevnými květy, většinou v odstínech fialové a růžové, a typické svou vůní po ovoci patří k ozdobám našich zahrad. Předkové dnešních magnólií neboli šácholanů rostli již v době, kdy po naší zeměkouli kráčeli dinosauři. V 18. století popsal francouzský botanik Charles Plumier kvetoucí strom z ostrova Martinik a dal mu rodové jméno po dalším francouzském botanikovi Pierre Magnolovi. Do Evropy přivezl první magnólii v 17. století misionář a sběratel rostlin John Banister, to ale ještě nebyla známa pod svým rodovým jménem.

Zdroj: článek Magnólie

Zasychání okrajů listů magnólie

Zasychání okrajů listů magnólií je často známkou stresu z prostředí, zejména problémů s vodou nebo povětrnostními podmínkami. Může to být způsobeno nedostatkem vody, nadměrným větrem nebo extrémními teplotami, zejména horkým a suchým počasím. Alternativně mohou hnědnutí a zasychání okrajů listů způsobit i houbová onemocnění, jako je Verticillium wilt.

Stres z vody

• Nedostatečná zálivka: Magnólie potřebují pravidelnou zálivku, zejména během období sucha. Nedostatek vody může způsobit vysychání a hnědnutí špiček listů.
• Přelévání: I když je méně časté, přelévání může také vést k problémům, které způsobují udušení a žloutnutí listů, někdy následované hnědnutím.

Faktory prostředí

• Silný vítr: Silný vítr může listy rychle vysušit, zejména na exponovaných stromech.
• Extrémní teploty: Velmi horké i velmi chladné počasí může způsobit spálení listů, což má za následek suché, hnědé okraje.

Nemoci

• Vadnutí listů: Toto houbové onemocnění může způsobit vadnutí, žloutnutí a hnědnutí listů, včetně okrajů.
• Skvrnitost listů: Houbové skvrnitosti listů mohou také způsobit hnědnutí a vysychání okrajů listů.

Škůdci

Červci: Někteří škůdci mohou sát mízu z listů, což způsobuje vysychání a kroucení okrajů.

Řešení problémů

1. Zhodnoťte zálivku:

Zkontrolujte vlhkost půdy pomocí vlhkoměru nebo prstovým testem (vykopejte do hloubky několika centimetrů). Zalévejte důkladně, když je půda suchá, ale vyhněte se přemokření.

2. Zvažte faktory prostředí:

Pokud je pravděpodobný silný vítr nebo extrémní teploty, zajistěte magnólii dočasný stín nebo přístřešek.

3. Sledujte choroby a škůdce:

Pravidelně kontrolujte strom, zda nevykazuje známky chorob nebo škůdců.

4. Prořezávání:

Odstraňte silně poškozené listy, abyste podpořili nový růst, ale vyvarujte se nadměrného prořezávání.

5. Fungicidy:

Pokud existuje podezření na houbová onemocnění, zvažte použití fungicidu na bázi mědi, zejména pokud je přítomna skvrnitost listů.

6. Mulčování:

Kolem základny stromu naneste vrstvu mulče, která pomůže udržet vlhkost a regulovat teplotu půdy.

Zdroj: článek Magnólie

Hnědnutí listů u klívie

Hnědé skvrny nebo špičky listů klivie mohou být způsobeny několika faktory, včetně nesprávné zálivky, nadměrného slunečního záření nebo plísňových infekcí. Přelévání může vést k hnilobě kořenů, zatímco nedostatečné zalévání může způsobit vysychání a hnědnutí špiček listů. Přímé sluneční světlo, zejména během nejteplejší části dne, může listy spálit, což má za následek hnědé skvrny. Plísňové infekce mohou také způsobit hnědé skvrny se žlutými kruhy.

Hnědnutí kvůli zalévání

Klivie dávají přednost mírnému vysychání mezi zálivkami. Přelévání může vést k hnilobě kořenů, což způsobí žloutnutí nebo hnědnutí listů a jejich nakonec odumření. Nedostatečné zalévání může způsobit hnědnutí a suchost špiček listů.

Hnědnutí kvůli prudkému slunci

Klivie se daří v jasném, nepřímém světle. Přímé sluneční světlo, zejména během nejteplejší části dne, může listy spálit a způsobit hnědé skvrny nebo špičky.

Hnědnutí kvůli plísňové infekci

Hnědé skvrny se žlutými okraji na listech mohou být příznakem plísňových onemocnění. V takových případech se doporučuje odstranit postižené listy a zvážit použití fungicidu.

Hnědnutí kvůli nedostatku živin

I když je to méně časté, nedostatek živin může také přispívat k žloutnutí a hnědnutí listů.

Přirozené stárnutí listů

Je normální, že staré listy žloutnou a hnědnou, jakmile se objeví nové listy. Tyto listy lze ořezat nebo odlomit, jakmile zcela zažloutnou nebo zhnědnou.

Řešení hnědnutí listů u klívie

Zhodnoťte zálivku

Ujistěte se, že rostlina nestojí ve vodě a že půda mezi zálivkami mírně vyschne.

Upravte osvětlení

Přemístěte rostlinu na místo s nepřímým světlem, mimo dosah přímého, intenzivního slunečního záření.

Zkontrolujte plísňové problémy

Zkontrolujte listy, zda se na nich nevyskytují hnědé skvrny se žlutými okraji. Pokud se na nich vyskytnou, zvažte prořezání postižených listů a použití fungicidu.

Zvažte potřebu přihnojení

Pokud máte podezření na nedostatek živin, aplikujte vyvážené hnojivo zředěné na poloviční koncentraci.

Otrhávejte odumřelé listy

Odstraňte všechny zcela zažloutlé nebo hnědé listy, abyste zlepšili vzhled rostliny a předešli potenciálním plísňovým problémům.

Zdroj: článek Nenáročné pokojové rostliny

Poleva na perníčky

Použití polevy má mnoho důvodů: zlepšuje vzhled výrobků, zabraňuje vysychání korpusu, brání přístupu vzduchu k náplním (jejich vysychání, okysličování a tím vede ke zpomalení procesu žluknutí), zabraňuje vniknutí mikroorganismů do náplní a korpusů pečiva.

Zdroj: článek Poleva na perníčky

Poupata ibišku se nerozvíjí

Poupata ibišku se nemusí otevřít kvůli řadě faktorů, včetně nesprávné zálivky, nedostatečného slunečního záření, teplotních výkyvů, napadení škůdci nebo nedostatku živin. Zajištění správné péče, včetně pravidelné zálivky, dostatečného slunečního záření a vhodného hnojení, je zásadní pro úspěšné kvetení.

Proč opadávají poupata ibišku?

Sluneční světlo

Ibišky potřebují pro optimální kvetení alespoň 6 hodin přímého slunečního záření denně. Pokud rostlina nedostává dostatek slunečního záření, může mít potíže s tvorbou a otevíráním květů.

Teplota

Ibišky preferují teplé teploty a mohou být citlivé na teplotní výkyvy a průvan. Extrémní horko nebo chlad mohou způsobit opadávání poupat před otevřením.

Zalévání

Přelévání i zalévání může být pro ibišky škodlivé. Přelévání může vést k hnilobě kořenů a opadávání poupat, zatímco zalévání může způsobit vysychání a opadávání poupat před otevřením.

Vlhkost

Ibišky se daří ve vlhkých podmínkách. Suchý vzduch může způsobit vysychání pupenů a jejich neotevírání.

Škůdci

Třásněnky, mšice a další škůdci mohou napadnout pupeny ibišku a zabránit jim v otevírání.

Nedostatek živin

Nedostatek esenciálních živin, zejména draslíku, může bránit kvetení.

Zakořenění

Pokud je rostlina zakořeněná (kořeny krouží kolem květináče), nemusí být schopna absorbovat dostatek živin a vody pro podporu kvetení.

Hnojivo

Nadměrné množství dusíkatých hnojiv může podpořit růst listů na úkor květů.

Prořezávání

Prořezávání v nesprávnou dobu nebo příliš silné prořezávání může také oddálit kvetení.

Tipy pro kvetoucí ibišek

• Kontrola slunečního záření: Ujistěte se, že rostlina dostává alespoň 6 hodin přímého slunečního záření denně.
• Upravte zálivku: Zalévejte, když je horní vrstvička půdy suchá, a ujistěte se, že květináč má drenážní otvory.
• Sledujte teplotu: Chraňte rostlinu před extrémními teplotami a průvanem.
• Kontrola škůdců: Pokud máte podezření na napadení škůdci, použijte vhodný insekticid.
• Vhodně hnojte: Používejte vyvážené hnojivo nebo hnojivo speciálně určené pro kvetoucí rostliny.
• Zvažte přesazení: Pokud má rostlina zakořeněné kořeny, přesaďte ji do větší nádoby.
• Zaštipujte nebo prořezávejte: Zaštípněte nové výhonky, abyste podpořili keřovitější růst a více květů.

Zdroj: článek Ibišek pokojový