Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

PĚSTOVÁNÍ

  

POSTŘIK

  

MNOŽENÍ

  

ODRŮDY

  
Téma

STRIH KATALPY

Obsah

Jak si počínat na vinici, abychom měli co nejlepší úrodu, na to se měsíc co měsíc ptáme odbornice na vinohradnictví a vinařství z České zahradnické akademie Mělník Ludmily Svobodové.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - duben

Diskuze

V diskuzi PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.

Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milča.

Katalpu zkraťte jak potřebujete. Řez katalpy se provádí v dubnu.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy

Katalpa trubačovitá prodej a cena

Cena katalpy trubačovité je cca 399 Kč a tento druh se dá koupit ve všech zahradnictvích.

Zdroj: Katalpa

Poradna

V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Heřmanová.

Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy

Raglánový rukáv střih

Střih raglán díky posunutí švů na rukávech usnadňuje propojení designu rukávu s ramenní částí oděvu. Tento střih rukávu umožňuje dokonalou volnost pohybu.

Zdroj: Raglánový rukáv

Poradna

V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Heřmanová.

Lze radikální řez katalpy provádět každé jaro?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Každé jaro můžete katalpu zkrátit jak potřebujete.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy

Jak to katalpa snáší

Řez dospělých stromů se omezuje nejčastěji na odstraňování suchých větví uvnitř koruny, které přirozeně odesychají v důsledku zastínění, a na citlivé redukce těžkých vodorovných větví. Katalpy se v žádném případě nehodí k tvarování. Jejich regenerační schopnost je se stoupajícím věkem čím dál slabší.

Pokud je to nevyhnutelné, řezat lze, ale zásah by neměl přesáhnout 1/3 délky větve. Protože se jedná o velmi pomalu rostoucí strom, měl by být řez vždy proveden uvážlivě.

Zdroj: Katalpa - řez

Poradna

V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka sýkorová.

Mám od února vyseté katalpy/3ks mi vzešly/,již ted´vyrostli do v.45-50cm.Prosím o radu, jak je zazimovat,aby mi ještě takto mladé pžežili do příštího jara.
Děkuji, Jitka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Katalpu není třeba nijak zvlášť zazimovat. Stačí, když ji občas zalijete. Katalpa je strom, který pochází z mírného podnebného pásu a je plně adaptovaná na případné mrazy.

Zdroj: diskuze Jak zazimovat katalpa

Strom katalpa

Všechny katalpy jsou si vzájemně velice podobné růstem, listy i květy. Jsou zpravidla nepřehlédnutelné, exotické, majestátní a dlouhověké. Obvykle dorůstají výšky 12–18 m a 6–12 m do šířky. Zajímavostí je, že tyto impozantní stromy v mládí rostou pomalu, v deseti letech jsou vysoké jen 2–3 m, v teplých krajích až 6 m, ve dvaceti letech dorůstají do 4–7 m a ve třiceti měří 8–10 m. Kmen je krátký, u starších jedinců nezřídka nějak deformovaný. Spodní větve katalpy klesají až na zem, ale vyrůstají daleko od sebe a nevytváří pro podrost dusivý polštář. Světlá textura olistěné koruny může působit zblízka až řídkým, světlým, příjemně svěžím dojmem. Vystoupavé větve jsou často v mládí ojíněné. Pod světlou korunou katalpy zpravidla roste tráva. Katalpa má charakteristické listy a plody. Listy jsou na stromech dlouho do zimy. Katalpy mají rovněž nápadné květy. Kvetou často záplavou poměrně velkých bílých nebo narůžovělých květů. Samotný květ je tedy obvykle bílý, 3–5 cm dlouhý, jícen je zdoben žlutými pruhy a purpurovými tečkami, katalpa kvete v latách. Květ je složen z dvoupyské, zvonkovité, více nebo méně cípaté koruny a dvoupyského kalichu. Květy vydávají zajímavou jemnou vůni, katalpa kvete v červnu až červenci, poprvé vykvétá ve věku až 6–15 let. Plodem jsou lusky, pukavé na dvě chlopně, vyrůstají nahloučeně po třech a více. Na pohled tenký hnědavý lusk je tobolka 20–50 cm dlouhá s několika semeny. Katalpa je v zemi dobře ukotvena ve stáří ztlustlými, silnými kořeny.

Zdroj: Katalpa

Kdy se řez provádí

Odborná literatura uvádí, že stromy po řezu dobře obrůstají, ale řez se u katalp provádí spíše výjimečně, obvykle se odstraňují jen suché a poškozené větve. Nedoporučuje se odstraňovat více než jednu třetinu koruny najednou. Rány jsou zamazávány bílým, respektive světlým Latexem či Balakrylem.

Při ořezávání stromů katalpy není načasování rozhodující - není třeba se obávat nemocí ani hmyzu jako u jiných druhů stromů. Katalpu můžete prořezat kdykoli, je jí to jedno. Možná jediná věc se týká mízy. Míza začíná téct na konci zimy / brzy na jaře a proto bude lepší z estetických důvodů počkat, až na pozdější jaro. Jinak hrozí, že míza může vytéct ze zářezů. Mimo tento estetický nedostatek neexistuje žádný jiný důvod čekat, pokud jde o zdraví samotného stromu.

Jsou to stromy s nízko nasazenou korunou, řídce větvené s tlustými větvemi a s širokou dření, často s listy po třech v přeslenu (zejména na bujných výhonech). Řezné rány na těchto tlustých větvích jsou náchylné k namrznutí, dost rychle vysychají a podléhají hnilobám. Katalpy řadíme mezi stromy se slabou schopností kompartmentalizace. Jejich kmenová a korunová výmladnost je zejména v mládí poměrně vysoká, s přibývajícím věkem se však snižuje. Proto můžeme v jistých případech přistoupit i k citlivé redukci horizontálních, zdravých, tlustých, ale velmi křehkých větví, které se často lámou nejen ve větru, ale i pod vlastní vahou. Reakce katalp na tento typ odlehčovacího řezu je poměrně dobrá, často vytvářejí dostatek výmladků v blízkosti vedených řezných ran.

Zdroj: Katalpa - řez

Diskuze

V diskuzi KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Magura.

V metropole východoslovenského kraja v Košiciach máme v mestskej zeleni aj KATALPY. Sú napadnuté štítničkou, ktorá na kôre konárov a kmeni tvorí až súvislé biele povlaky. Je zažratá hlboko do pazúch konárov a preto ťažko dostupná na mechanické ošetrenie. Nič s postrekov nepomáha tak, aby som ju vedel úplne odstrániť. Navrhol som u mladších jedincov orezať ich takmer na hlavu a u starších prebrať korunu uvoľniť zahustenie koruny a skrátiť konáre na max. mieru.
Všetko s cieľom úplne zničiť štítničku, aby neoslabovala Katalpy.
Názor arboristov je len presvetliť, orezať konáre do 5cm hrúbky. Obávajú sa, že to Katalpa neprežije. Ja vidím, že chradne práve následkom invázie štítničky a tiež sa obávam, že to vysávanie štítničkou časom neprežije.
Chápem to ,ale takto sa štítničky nezbavíme je to názor môj ako fytopatológa.
Navrhnite ako postupovať. Aké prípravky použiť. Ako max. rezať, aby prežila. Ďakujem.
Magura

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Katalpa

Katalpa

Rozložitá kuželovitá koruna nese na větvích velké, široce srdčité listy, zakončené 1 až 3 hroty, které jsou svrchu pýřité a při rozemnutí vydávají silnou vůni. V létě se ve svisle uspořádaných květenstvích otevírají bílé květy, uprostřed žluto-fialově zbarvené, které se po opylení promění ve štíhlé, až 40 cm dlouhé převislé tobolky, vytrvávající na stromě i přes zimu. Strom má hluboko sahající bohatý kořenový systém.

Tato severoamerická dřevina vyžaduje teplé a dobře chráněné umístění v nižších polohách. Upřednostňuje hlubší, živné, svěže vlhké nebo sušší půdy a plně osluněná místa. Na nedostatečně chráněných lokalitách trpí pozdními mrazy.

Květy katalpy jsou jen slabě vonné, ale aroma listů působí na většinu hmyzu silně odpudivě, čehož se s oblibou využívá a katalpy jsou sázeny u teras nebo dvorů, aby odpuzovaly komáry a mouchy.

Strom obvykle dorůstá do výšky 12 až 18 m a šířky 6 až 12 m.

Blízce příbuzná katalpa nádherná (Catalpa speciosa) má mohutnější vzrůst, větší květy a silnější tobolky, které pro svoji podobnost doutníkům daly stromu lidový název doutníkový strom.

První rok po výsadbě se doporučuje zalévat pravidelně každý týden, avšak podle potřeby, tak aby nedošlo k přemokření nebo aby strom v kritickém období po výsadbě neuschl. Katalpa snáší lépe sucho než mokro. Mladé rostliny nemají být zejména na podzim příliš zalévány, aby kořeny a zimou ohrožené letorosty do podzimu co nejvíce vyzrály. Části rostliny, které jsou dužnaté a křehké, totiž mráz snadno poničí. Teplomilnější druhy je třeba zalévat méně často, zato však jednorázově větším množstvím vody.

Zdroj: Katalpa - řez

Diskuze

V diskuzi POSTŘIKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Kdy je třeba stříkat vinnou révu a jaké přípravky doporučujete?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.

Prosím o radu, jak poznam dvouleté dřevo u vinné révy.

Zdroj: diskuze Postřiky vinné révy

Katalpa trubačovitá pěstování

Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) je strom rostoucí do šířky, který má bílé, do trumpety tvarované květy. Je to takový přírodní slunečník. A navíc, věděli jste, že tento strom odpuzuje komáry a mouchy? Na podzim se její 20 cm dlouhé, srdcovitě tvarované listy zbarví do jasně žluté. Kvete až v dospělosti. Výška při dodání bývá od 80 do 100 cm. Katalpě trubačovité se nejlépe daří na otevřeném prostranství. Zajistěte, aby byl před vysazením její kořenový bal dostatečně vlhký, a to tak, že jej na chvíli ponoříte do nádoby s vlažnou vodou. Připravte si vhodnou jamku v kvalitní, výživné zahradní zemině. Chudou zahradní zeminu vylepšete přidáním kompostu a kravského hnoje. Zasaďte kořenový bal katalpy trubačovité do vhodné hloubky. Vršek kořenů by měl být jen lehce pod povrchem země. Zasaďte stromek vedle pevné stromkové podpěry a zachyťte páskou kolem tyče a kmenu. Zasypejte zeminou a upěchujte. Ihned poté zalijte. Stromek zasaďte na slunné místo.

Zdroj: Katalpa

Poradna

V naší poradně s názvem KATALPA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.

Dobrý den nejsem si jista jestli mám na zahradě katalpu. Stromeček malí cca 30cm jsem si přinesla z jedné zanedbané zahrady, kde se volně samy rozmnožily pod velikou "maminou". Loni vyrostl cca do výšky 50 cm, 4 lístky opadly. Letos vyrost do možná už více jak 2m výšky. Nekvetl, a listy jsou skoro 50 cm široké. Prosím jedná se o Katalpu? Děkuji
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Na vaší fotografii je rostlina s názvem pavlovnie protáhlá (Paulownia elongata). Tento druh pavlovnie je velmi bujně rostoucí strom pěstovaný pro ozdobu v zahradách a parcích. Tato pavlovnie je oblíbená pro své překrásné fialové květy a řadí se mezi nejrychleji rostoucí stromy na světě. Roste dobře v písčitých půdách, nesnáší přemokření. Zcela mrazuvzdorná se stane až po 4 letech. V osmi až deseti letech doroste do výšky 15 metrů a vytvoří obrovský strom.
Katalpa a pavlovnie jsou často zaměňovány pro svůj podobný vzhled. Ale jde o dva různé zástupce. Katalpa pochází z USA, kdežto pavlonvnie z Číny. Katalpy jsou vzácné, ale pavlovnie jsou běžné. Listy Katalpy jsou velké, ale listy Pavlovnie jsou větší, často mnohem větší. Listy katalpy vyrůstají po třech třech, ale pavlovnie má listy jen v párech. Květy katalpy jsou bílé, ale květy pavlovnie jsou levandulové až fialové. Plody katalpy jsou dlouhé úzké lusky, ale plodem pavlovnie je zaoblená dřevěná kapsle.

Pavlovnie je u nás dostatečně odolná a pokud vysadíte jednoletou sazenici zjara, tak do podzimu zesílí natolik, že zpravidla přežije zimu bez poškození. Někdy během zimy omrzne nevyzrálý vegetační vrcholek rostliny, ale další roky se už zvýší její šance na další přežití. Vyžaduje plně osluněné stanoviště, ale snese i lehký polostín. Obvykle se vyrovná s běžnou výsadbu kdekoli na zahradě, bez úpravy zeminy, ale v humózních výživných půdách poroste asi o třetinu rychleji. První roky je dobré rostlině přilepšit občasnou závlahou a přihnojením.
Paulownie prvním rokem po vysetí vyroste zpravidla do metrové výšky a následující rok se běžně stává, že nadzemní část, nikoli kvůli mrazu, zcela odumře do výšky 5 - 30 cm nad zem. Není to vůbec na závadu, naopak, rostlina nad zemí vyraší a pokud je ve volné půdě s dostatkem vláhy a živin, je schopná v této druhé vegetační sezoně vyrůst do výšky i přes 3 metry. Následující rok může Paulownie přirůst další 3-4 metry, pakliže si zachová zřetelný terminál, a je přihnojována dusíkatými hnojivy. Pokud rostlina při suchém počasí není vůbec zalévána ani hnojena, pak jsou její přírůstky jen poloviční.

Zdroj: diskuze Katalpa?

Stříhání tújí v listopadu

Zahradníci doporučují túje střihat jen od května, respektive od června do konce srpna. Letní měsíce jsou pro střih nejvhodnější, protože je tok mízy v této době slabší.

Od listopadu do konce února není střih vhodný, protože se ranky na větvích po střihu v mrazivém počasí nemají šanci zahojit. Pokud chcete túji tvarovat dvakrát ročně, nechte mezi oběma střihy dostatečnou pauzu. Nejvhodnější je kombinace zastřižení na jaře (březen až květen) a podruhé, je-li to nutné, koncem léta (srpen až září).

Zdroj: Stříhání tújí

Poradna

V naší poradně s názvem OLEANDR PO ODKVĚTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Mikulková Skalická.

Dobrý den! Nikde nemohu nejít odpověď na dotaz, co s lusky (plody) po odkvětu oleandru. Stříhat? Asi ano, ale hlavně kdy?
Děkuji, Hanka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Jednoduše nic. Oleandr ocení, když ho necháte na plném slunci normálně růst a večer, až zapadne, tak ho celý pokropíte vodou a to je vše. Pro tento keř je důležité přijímat vodu přes listy a subatrát mít spíš sušší a kamenitý, aby se v něm nedržela voda. Když bude mít pocit, že usychá, tak pokvete jako blázen. Se stříháním si taky nelamte hlavu. Ostříhejte keř jak potřebujete. Když je oleandr na plném slunci, tak snese jakýkoliv střih.

Zdroj: diskuze Oleandr po odkvětu

Letní řez broskvoní

Ten se provádí na přelomu června a července, kdy se zakracují větve a může se provést redukce plodů.

V dalších termínech na stříhání, tedy v červnu a září, se provádí střih takovým způsobem, že se všechny narostlé výhonky zkrátí o 1/3. Pokud chcete mít krásný stromek a tolik vám nezáleží na tom, za jak dlouho začne plodit, doporučuje se zkracovat výhonky až o 1/2. Když bude nějaký výhonek výrazně silnější a delší než ostatní, musíte ho odstranit úplně, protože by mohl přebrat roli terminálního výhonu.

Zdroj: Podzimní řez broskvoní

Diskuze

V diskuzi KAKI TOMEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.

Nejdříve je třeba zjistit, který z tomelů máte. Pokud by to byl nejoblíbenější tomel japonský, tak ten se v našich podmínkách dá pěstovat venku, jen když je naroubován na podnož tomelu viržinského nebo tomelu obecného. Jinak tomel japonský není schopen přežít teplotu klesající pod nulu. Takže, jestli nemáte tomel viržinský, někdy nazýván jako tomel americký, tak budete muset zůstat stále ve skleníku. Strom můžete upravit střihem, aby se vám tam vešel. Střih se provádí jako u jabloní během vegetačního klidu. V příloze je obrázek, na kterém je vidět, jak vypadají stromy po sestřihu.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.

Nejprve dekuji za odpoved.Moc tomuto ovoci s moji pani fandime.Tak chci jeste jednu radu.Kde mohu koupit stromek,abych ho mohl pestovat venku na podnozi Tomelu Obecneho nebo podnozi Virzinia.Dekuji.

Zdroj: diskuze Kaki Tomel

Střih jako opatření proti rzi

Začnou-li túje z ničeho nic hnědnout, pak vězte, že jejich stav může zapříčinit vícero faktorů, přičemž nezáleží na stáří stromu, neboť hnědnutím trpí všechny věkové kategorie.

Špatný závlahový režim - po výsadbě je sazenice třeba zalít, ale nikoliv utopit. V těžších půdách zalévejte opatrně, v písčitých častěji a vydatněji. Do doby, než túje zakoření, sledujte vlhkost půdy.

Zimní prosychání - je způsobeno nedostatkem vláhy v půdě. Ohroženy jsou hlavně kbelíkové rostliny. Ve volné půdě zalejte túje před jejím zamrznutím a při oblevě doplňujte vláhu.

Přehnojení - nedávejte hnojivo ke kořenům hned při výsadbě, posečkejte s první dávkou přihnojení raději měsíc po výsadbě. Než přehnojit, to raději přihnojujte až příští sezonu, kdy bude kořenový systém vyvinutý.

Nedostatek živin - starší stromy rezaví, chybí-li jim hořčík v půdě. Rozpusťte ve vodě hořkou sůl, postříkejte na větvičky (rychlejší účinek) nebo aplikujte zálivkou.

Zimní oteplení a následující velké mrazy - způsobí popraskání pletiv s rašící mízou. Uschlé větévky nezachráníte, musíte je na jaře celé ustřihnout.

Zimní solení - živé ploty u komunikací trpí prosakováním soli z vozovky. Raději si do těchto míst živý plot nevysazujte, po čase vám uhyne.

Napadení houbami - koncem léta se objevují odumřelé výhony se zčernalými plodničkami. Odstraňte větve a túje postříkejte fungicidem dle návodu.

Napadení škůdci - larvy některých motýlků (molovka tújová) se zavrtají do větviček, které následně koncem léta zasychají. Postřik na savý a žravý hmyz by měl rostlinu škůdce zbavit.

Střih rostlině proti výše uvedeným problémům nepomůže.

Zdroj: Stříhání tújí

Střih starých květů

Hortenzie v současné době patří mezi velice oblíbené květiny. Pěstují se jak na záhonech jako keře, tak i v květináčích. Existuje spousta různých vyšlechtěných druhů, prodávají se v mnoha barevných variacích, tak aby si každý našel to své. Všichni pěstitelé hortenzií se snaží, aby se rostlině dařilo, za což se jim odvděčí nádhernými různobarevnými květy. Ty se hodí zejména do suchých vazeb, které vydrží opravdu dlouhou dobu. I když nechcete květy hortenzií sušit, je nejlepší je po odkvětu z rostliny odstranit. To provedete tak, že si vezmete zahradnické nůžky a stará květenství ustřihnete přímo pod rozvětvením květů. Stonek ponecháte, aby rostlina nevypadala „okousaně“ a měla pěkný tvar. Současně můžete odstřihnout u země odumřelé výhony.

Zdroj: Stříhání květů hortenzií

Jak na stříhání

Habr výborně snáší jakýkoli řez, dobře se tvaruje. Je i v zimě dost neprůhledný, protože hnědé listí na habru drží a opadá až na jaře, když raší listy nové. Zajímavou variantou je kromě stříhání habru ještě štípání a zaplétaní větví, což je ale dost pracné.

Duben a květen je ideální doba na střih, případně začátkem června a pak ještě v srpnu. Stříhat ho můžete klidně na 1 m a bude hustý. Habry rostou moc dobře a rychle. Střihem je budete ještě více podporovat v růstu (což je pro někoho dobře pro jiného špatně).

Zpravidla se živý plot začíná stříhat v době, kdy rostliny dorostou 2/3 výše zamýšlené výšky plotu.

Tip: Stříhat začněte, až začnou praskat listové pupeny. Stromky jsou v plné síle a listy navíc řezy rychle zakryjí. Potom budete muset v průběhu vegetace ještě minimálně jednou nůžky použít.

Zdroj: Živý plot z habru

Jak stříhat stáleplodící maliny

Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.

U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.

Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.

Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.

Zdroj: Stříhání malin

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Gabriela Štummerová

Mgr. Hanka Synková


Vinna-reva-pestovani

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP