Modráskalice se používá proti plísni u vína ve směsi s názvem Bordeauxská jícha, v počeštěné verzi je to bordóská jícha. Vyrábí se tak, že se do suspenze hašeného vápna přidá stanovené množství roztoku síranu měďnatého, aby měl postřik neutrální až slabě zásaditou reakci. Bordeauxská jícha by tedy měla mít své pH v hodnotách 7 nebo mírně nad 7.
Například na přípravu 1% bordeauxské směsi potřebujeme na hašení 500–600 g páleného vápna, nebo 1 500–1 800 g hašeného vápna, které zředíme vodou, přecedíme do sudu a doředíme vodou na objem 50 litrů. Nějaký jiný vhodný sud naplníme 50 litry vody a rozpustíme v ní 500 g síranu měďnatého (můžeme ho dát do plátěného sáčku, který zavěsíme tak, aby byl volně ponořený ve vodě). Roztok modré skalice pak za stálého míchání vléváme do vápenného mléka.
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modráskalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modráskalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Modráskalice je určená pro doplňkovou výživu zemědělských plodin s vyššími nároky na uvedený prvek (pšenice, ječmen, oves, jetel a další). Měď příznivě působí na stabilitu chlorofylu a prodlužuje období aktivní fotosyntézy. Při nedostatku mědi se výrazně snižuje využití dusíku z hnojiv. Charakteristickým symptomem nedostatku mědi jsou bílé skvrny a bílé špičky listů, kterými trpí zejména luskoviny. Síran měďnatý je vhodný pro listovou (foliární) aplikaci, kterou se však nedoporučuje provádět na přímém slunci. Síran měďnatý se používá rovněž k potlačení mechů, lišejníků a chorob na rostlinách.
Při manipulaci pozor na jedovatost. Při požití dochází k silnému zvracení a vodnatým průjmům s příměsí krve. Postižený může s příznaky těžkého šoku zemřít během několika hodin. Jako protijed se podává mléko nebo jedna lžička ferrokyanidu draselného rozpuštěného v půl litru vody. Předtím je nutné vyvolat zvracení, maximálně však deset minut po intoxikaci. Při potřísnění kůže vodným roztokem CuSO4 omyjeme pokožku vodou a mýdlem. Přípravek je vysoce toxický pro vodní organismy s dlouhodobými účinky.
V diskuzi LIKVIDACE ČERVOTOČE V TRÁMECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jouda.
Tak nevim, mě stačilo je důkladně potřít hustou mýdlovou vodou, která zaslepila chodbičky a vyschla na povrchu jako film a byl pokoj - už je to řadu let, a nikdy jsem to už nemusel opakovat :-) Je to podobné jako s hrůzostrašnou dřevomorkou, kde se také zbytečně straší, přitom stačí troška modráskalice, či ekologičtějšího hydroxidu a je vyřešeno :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Vodní řasy vždy na začátku sezony jednorázově odstraníte modrou skalicí (síran měďnatý, CuSO4.5H2O). Na 1 m3 vody se doporučuje kolem 5–7 g modré skalice, přičemž půlkilové balení vyjde zhruba na 60 Kč.
Skalici smíchejte v kbelíku s vodou a nechte ji dokonale rozpustit. Za spuštěné filtrace připravený roztok nalijte do bazénu a vodu filtrujte po dobu 24 hodin.
Výsledkem bude křišťálově průzračná voda, která vám vydrží celé léto. Podle potřeby můžete přidat chlorové tablety. Hodnotu chloru i pH se doporučuje kontrolovat jednou týdně a na základě výsledků vodu upravovat.
Skalicemodrá patřila k tradičním přípravkům proti zelenání vody a tvorbě řas. Obvykle se dávkovala v množství 3–4 g na 1 m3 vody jednou týdně, za teplého počasí i dvakrát. Od jejího používání se však již ustoupilo, protože poškozuje po vypuštění vody životní prostředí, a také kvůli tomu, že působí na barvu vlasů a není zdravotně nezávadná.
V naší poradně s názvem POSTŘIKY NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda Glücková.
Dobrý den.Prosím pěkně o radu.Máme už starší vinohrad,odrůdy vše rezistentní,celkem 15 hlav.Zdravotní stav je každým rokem dobrá,ale na kmínkách je šedý povlak kůra se dá prsty odloupnout,ale ne všude,někde drží více.V prodejně mi ing.agro paní prodala zelenou skalici,ale nevím jaký roztok namíchat.Děkuji Vám mnohokrát za radu.Glücková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zelená skalice je rychle působící hnojivo určené pro doplnění železa ve výživě rostlin během vegetace. Železo je důležitý prvek výživy, ovlivňuje tvorbu chlorofylu, růst, vybarvení a vzhled rostlin. Jeho nedostatek se projevuje zejména u jádrovin, peckovin, jahodníku a vinné révy místním žloutnutím listů, tzv. chloroza (žloutenka) s následným poškozením a snížením úrody plodů.
Postrik na list se provádí v červnu. Zelená skalice se rozmíchá ve vodě v poměru 3g na litr vody.
Bordeauxská směs se připraví tak, že se CuSO4 a vápno rozpustí odděleně ve vodě a poté se smíchají. Oxid vápenatý (pálené vápno) a hydroxid vápenatý (hašené vápno) poskytují stejný konečný výsledek, protože se při přípravě používá přebytek vody.
Obvyklým způsobem popisu složení směsi je udávat hmotnost CuS04, hmotnost hydratovaného vápna a objem vody v tomto pořadí.
Procento hmotnosti CuS04 k hmotnosti použité vody určuje koncentraci směsi. Typická 1% Bordeauxská směs by tedy měla vzorec 1:1:100, přičemž první „1“ představuje 1 kg CuSO4 (pentahydratovaná modráskalice), druhá „1“ představuje 1 kg hydratovaného vápna a „100“ představuje 100 litrů (100 kg) vody. Protože CuSO4 obsahuje 25 % mědi, obsah mědi v 1 % směsi Bordeaux by byl 0,25 %. Množství použitého vápna může být nižší než množství CuS04. Jeden kg CuSO4 ve skutečnosti vyžaduje pouze 0,225 kg chemicky čistého hydratovaného vápna k vysrážení veškeré mědi. Dobré značky hydratovaného vápna jsou nyní volně dostupné, ale protože i ty se skladováním zhoršují (absorpcí oxidu uhličitého ze vzduchu), zřídka se používá poměr menší než 2:1, což odpovídá 1:0,5:100 směsi s méně vápna.
Pro zajištění lepšího smáčecího účinku se přidává povrchově aktivní látka. Lze použít smáčedla na bázi terpenalkoholu (borová pryskyřice) nebo přírodní černé mýdlo, ale to má insekticidní vlastnosti, které mohou být škodlivé pro životní prostředí. Černé mýdlo hubí bez rozdílu vše živé, jak škodlivé blechy, mšice, molice atd., tak i prospěšné berušky a pestřenky, atd.
Náklady na údržbu bazénu pomocí alternativní chemie
Náklady na údržbu bazénu o objemu 20 m3 činí zhruba 80 Kč za letní sezonu za 2 l kyseliny solné a 190 g modré skalice, plus podle potřeby chlorové tablety. Při nakupování bazénové chemie v hobby marketu se náklady pohybují ve stovkách korun.
Hnojení (zálivkou i postřikem): 0,5 g na 1 l vody na 1 m².
Předseťové máčení semen (při setí na půdách s nízkým obsahem Cu): roztok 0,02–0,05 %, tedy 0,2–0,5 g hnojiva na 1 litr vody.
Potlačení lišejníků, mechů a houbových chorob (zálivkou i postřikem): 10–20 g na 1 litr vody (nelze přesně určit na jakou plochu tato dávka vystačí, neboť to závisí na velikosti listové plochy či porostu).
Bordeauxská jícha:
Příprava 1% bordeauxské jíchy (prostředek k hubení škůdců rostlin – houby, plísně): 100 g modré skalice rozpusťte do 5 litrů vody v plastové nádobě. V další minimálně 5litrové nádobě rozpusťte v 5 litrech vody 150 g hašeného vápna. Do takto připraveného vápenného mléka vlijte tenkým proudem za stálého míchání rozpuštěných 50 gramů modré skalice v 5 litrech vody (nikdy ne obráceně). Aplikujte do 4 hodin od přípravy.
V diskuzi HORTENZIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emilia Tichakova.
Mam hortenziu zasadenu vo velkom kvetinaci je krasne narastana do sirky aj vysky,ale ma jednu chybu mam na nej iba jeden rozkvitnuty kvet a to ruzovy hoc ju hnojim hnijivom na hortenzie.Som z toho zufala,kazdy den pozeram ci tam nie je novy pucik-nieje.Preco nekvitne co mam robit s nou ?Dakujem za radu Emilia Ked som ju kupila bola modra aj vlani bola modra a mala dost kvetov,hoc mensich ale dost neviem co sa stalo ,lebo je velka a pekne narastena ale nekvitne.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Agapanthus africanus – jeho stvol dorůstá výšky až 60 cm, barva květu může být světle modrá, fialová nebo bílá. Zde se můžete podívat, jak tento druh vypadá.
Agapanthus campanulatus – stvol je vysoký asi 50 cm, květ je složený z několika malých kvítků v barvě světle až tmavě modré, s tmavým proužkem uprostřed. Kvete v létě. Na těchto stránkách si jej můžete prohlédnout.
Agapanthus codii – květ dorůstá výšky 1–1,5 m, barva květu je tmavě modrá, po otevření květu se ukáže světle modrá s výrazným tmavým pruhem uprostřed. Kvete v letních měsících. Tady několik fotografií tohoto druhu.
Agapanthus inapertus – stonek květu je vysoký až 1,5 m, barva květu je krásná, tmavě modrá až fialová, jednotlivá kvítka vypadají jako visící trubky. Kvete od ledna do března. A takto vypadá Agapanthus codii.
Agapanthus praecox – jedná se o druh stálezelený, stonek květu dorůstá až do výšky 1 m, barva květu je světle modrá až bílá. Zde si můžete prohlédnout tento druh.
V diskuzi KONCENTRACE MODRÉ SKALICE PRO POSTŘIK STROMŮ A DOBA POSTŘIKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Varvařovský st..
Pouze stručně dodávám, že jde o likvidaci rzi na hrušních a minimálně na jabloních. Rád bych zároveň tímto roztokem ošetřil šedý potah na listech (komplet) tzv. růže z Jericha neboli zimolezu.
Můžete mi prosím na tyto mé problémy fundovaně odpovědět a poradit. Spoustu věcí už jsem vyzkoušel, leč stále marně.
Vřelé díky za info.
Zdraví Vás J. Var. st.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Bylo zjištěno, že směs Bordeaux je škodlivá pro ryby a pro hospodářská zvířata, a kvůli potenciálnímu hromadění mědi v půdě, i pro žížaly.
Bordeauxská jícha byla používána jako prevence plísní na bramborách v tak zvané bramborové zemi severní Severní Ameriky Maine od roku 1921. Začala ji také používat United Fruit Company v celé Latinské Americe kolem roku 1922. Směs tam byla přezdívána perico nebo „papouch“, protože dělníci po její aplikaci na rostliny úplně zmodrali. Mnoho těchto pracovníků později onemocnělo nebo zemřelo na otravu kvůli toxické chemikálii.
Měď je pro všechny savce nezbytným stopovým prvkem, ale jen ve velmi nízkých dávkách. Pro člověka se stává toxickou s akutními účinky nad 0,3 až 1,4 g/kg tělesné hmotnosti, nejtoxičtější je síran měďnatý neboli modráskalice. Nejbolestivější a velmi častý účinek se týká očí a jde o zánět spojivek, který představuje 24 % zjištěných příznaků. Další pak jsou postižené sliznice a kůže (dermatitida nebo ekzém představují až 80 % hlášených případů), až po respiračními problémy a podráždění nosu.
Plicní syndrom zvaný Vineyard Sprayers' Lung byl popsán u portugalských vinařů manipulujících se směsí Bordeaux. Intersticiální plicní onemocnění (někdy fibrotizující), charakterizované výskytem histiocytárních granulomů a fibrohyalinních uzlů obsahujících měď. U těchto pacientů byl hlášen vysoký výskyt adenokarcinomu (zejména karcinomu alveolárních buněk) a v některých případech také poškození jater (fibróza, mikronodulární cirhóza, angiosarkom) a portální hypertenze. Měď byla také nalezena v makrofázích odebraných ze sputa pracovníků pověřených postřikem bordeauxské směsi na vinice.
Ze všech těchto důvodů je tento produkt označen „Xi“: produkt dráždící oči a kůži.
V naší poradně s názvem ODBORNÁ POMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub.
Dobrý den, dostal jsem úkol pořídit dva druhy ozdobných keřů do truhlíku na slunné místo. Výška 150-200cm a jeden by měl kvést žlutě a druhý modře a pokud možno současně. Prosím poraďte. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jarní květový vodopád ve skladbě modrá/žlutá se skládá z modrého šeříku a žluté zákuly japonské. Do truhlíku bych to pořídil tak, aby šeřík tvořil background od rohů do středu a uprostřed bych umístil zákulu. Oba keře kvetou bohatě a současně.
Bordeauxská směs dosahuje svého účinku pomocí iontů mědi (Cu 2+). Tyto ionty obsažené v modré skalici ovlivňují enzymy ve sporách plísní takovým způsobem, že brání klíčení. To znamená, že směs Bordeaux se musí používat preventivně, ještě před tím, než udeří houbové onemocnění.
pH Bordeauxské směsi je 7 nebo mírně nad 7.
Nutné je, aby byly postřikem z modré skalice důkladně pokryty celé rostliny. Bordeauxská jícha dobře přilne k rostlině a vydrží na ní i během dešťů, i když z dlouhodobého hlediska je deštěm smývána. V praxi se aplikuje jednou ročně, v zimním období. [2] Nebo od poloviny jara postupně v několika opakováních.
V diskuzi MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Studecká.
moje orchidej má místo květů narostlé nové malé lístky,co s nimi,je možné je nějakým způsobem použít pro množení,nebo je mám odlomit,ustřihnout,nebo snad nějak jinak,díky za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Trhlíková.
Mám např. jednu, asi Dendrobium ( úzké dlouhé) a ta má narostlé listy s kořeny. Teď ji ještě chvilku nechám a pak zasadím . Byla při koupi modrá, pak ještě jednou kvetla tak jsem zvědavá, co to udělá. Ten druhý květ byl ale bílý.
Kromě použití proti plísňovým infekcím na vinné révě je Bordeauxská směs také široce používána pro potlačení plísně bramborové, kadeřavosti listů broskvoně a strupovitosti jablek. Ačkoli může být Bordeauxská jícha špatná pro životní prostředí, někteří zastánci ekologického zemědělství umožňují její použití, takže postřik modrou skalicí je stále často používán ekologickými zahradníky v některých částech světa.
Vzhledem k tomu, že ionty mědi z modré skalice se hromadí v půdě, neustálé používání způsobí znečištění těžkými kovy. Měď se také bioakumuluje v organismech. Ve většině zemí Evropské unie je proto nezákonné ji používat s výjimkou Belgie, Kypru, Francie, Řecka, Maďarska, Itálie, Malty, Portugalska, Rumunska a Slovinska [1].
Bordeauxská jícha se používá nebo se používala na ovocné stromy (broskve, jabloně, meruňky, švestky) před květem a po sklizni. Bordeauxská směs se také používá na brambory, rajčata, vinnou révu, jahody a mnoho dalších rostlin:
původně k ochraně vinné révy před plísní, na základě pozorování vinařů, kteří své révy ošetřovali „jedovatým vitriolem“, aby odradili zloděje hroznů;
k léčbě nebo omezení množení některých houbových chorob (kadeřavost listů broskvoně, padlí, strupovitost, rakovina atd.);
k léčbě některých bakteriálních onemocnění (bakterióza atd.).
Bordeauxská směs může být také použita v chemických toaletách jako výhodná náhrada tradičně používaných produktů.
Žlutá – hodí se do chladnějších místností, světle žlutá místnost zvětší, tmavě žlutá až okrová ji zútulní. Citronově žlutá je klidnější variantou klasické žluté, takže zahřívá i uklidňuje.
Zelená – zvlášť vhodná je světle zelená. Její teplou, svěží variantu zvolte v případě chladnějšího pokoje, ideálně s nábytkem ze světlého nebo černého dřeva; pistáciovou zelenou nebo mátově zelenou snesou teplejší místnosti s tmavě hnědým nábytkem.
Oranžová – nejlevnější odstín, který seženete všude, je trochu nudný, zkuste použít sofistikovanější oranžovou – buď lehce okrovou, žlutooranžovou, nebo lososovou!
Barvy do ložnice:
Světle modrá – ložnicová klasika, která uklidňuje a rozšiřuje malé prostory. Hodí se k ní bílé nebo dřevěné doplňky.
Světle zelená – pokud se to nepřežene, je zelená uklidňující, přírodní barva. V ložnici působí svěžím dojmem a s dobře zvolenými doplňky je v zelené ložnici velmi útulno.
Světle fialová – modernější varianta světle modré, dobře působí zvlášť v odstínu lila a v kombinaci s dřevěnými nebo bílými doplňky a nábytkem.
Barvy do dětského pokoje:
Modrá – nic s ní nezkazíte – modrá je uklidňující a podporuje snění.
Žlutá – je veselá a živější děti může dráždit. Některé děti mohou mít i v novorozeneckém věku problémy se spaním právě díky nevhodně zvolené barvě stěn.
Trikolora – klasická kombinace barev se bude líbit holkám i klukům.
Modro-oranžová – vyvážená kombinace doplňujících se barev se líbí hlavně chlapcům.
Zelená – spousty odstínů a spousty možností. K tomu koberec à la travička a zamilovaný pokojíček je na světě!
Barvy do kuchyně:
Oranžová – povzbuzuje chuť k jídlu i ke komunikaci
Červená – nabádá k aktivitě, ale cholerické jedince může dráždit
Modrá – chcete zhubnout, modrá barva tlumí chuť k jídlu
Vnější hemoroidy – malé měkké uzlíky zbarvené do modra, které se vyskytují kolem řitního otvoru, vnější hemoroidy nekrvácí.
Vnitřní hemoroidy – nacházejí se uvnitř konečníku a způsobují otoky, následné bolesti a krvácení při stolici. Bohužel někdy dochází k jejich nepříjemnému vyhřeznutí (prolaps), kdy je potřeba vrátit je operativně zpět. Obecně jsou vnitřní hemoroidy ale méně bolestivé než vnější.
Vnitřní hemoroidy se projevují nebolestivým krvácením, zatímco vnější se vyznačují bolestivým vyprazdňováním.
Modré hortenzie jsou původně růžové, aby zmodraly, musí se pěstovat v kyselé půdě nebo jim je potřeba přidávat zálivku s roztokem kamence. Nebo stačí, když kousíček od rostliny zapíchnete kus železné tyče, říká se, že si potřebné železo vytáhne sama. Čím kyselejší zemina, tím je hortenzie modřejší, pokud není dostatečně kyselá, zůstane růžová. Existuje i hnojivo na hortenzie, nebo si rovnou můžete vybrat z několika odrůd různých barev a velikostí.
Tip: Když je hortenzie tak akorát rozkvetlá, květ odstřihněte a zavěste vzhůru nohama do vzdušného a stinného místa. Zavěšujte květ jeden po druhém, jinak se zdeformují.
Vědecké jméno této rostliny pochází z řeckých slov „platys“ = široký a „kodon“ = zvonek a přesně vystihuje tvar nápadných modrých květů. Rod má jen jeden, zato velmi variabilní druh vyskytující se ve východní Asii, v Číně a Japonsku, tedy v oblastech s podobným podnebím, jako je ve střední Evropě.
Literatura tuto rostlinu někdy uvádí pod názvy Campanula grandiflora nebo Wahlenbergia grandiflora, v Čechách se vyskytuje pod názvem boubelík.
Rostlina má bílý řepovitý kořen, ze kterého vyrůstají kolmo vzhůru pevné lodyhy s přeslenitými střídavými listy. Při poranění vytéká z lodyhy mléčná šťáva, podobně jako u většiny zvonkovitých rostlin. Lodyhy nesou po jednom nebo několika květech, které jsou modré, ale existuje i mnoho kultivarů a variet s odlišnou barvou květů – varieta Album je čistě bílá, varieta Apocyan fialově modrá a varieta Plenum je nízká, poloplná, světle modrá. Květy se otevírají do širokých zvonkovitých květů o průměru až 5 cm. Plodem je hranatá tobolka s velmi jemnými semeny. Rostlina je vysoká 30–40 cm, někdy až 60 cm. Listy jsou při okrajích zoubkaté, zelené až modrozelené a raší velmi pozdě. Boubelík kvete v červenci až srpnu. Je mrazuvzdorný.
Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.
Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.
Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.
Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.
Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L. Gay-Lussac v roce 1827, kdy zavedl protiproudou absorpci oxidu dusíku do kyseliny sírové v olověné věži nad komorou – šlo o takzvanou věžovou kyselinu sírovou. Poslední výroba „věžové“ kyseliny sírové u nás zanikla až na konci 80. let 20. století v Lovosicích. Komorovým způsobem výroby se získávala kyselina s koncentrací maximálně 76 %.
V roce 1831 si britský obchodník s octem Peregrine Phillips nechal patentovat kontaktní způsob výroby kyseliny sírové. V roce 1897 byla v Ústí nad Labem poprvé zavedena kontaktní výroba, tehdy s platinovým katalyzátorem. Tento způsob výroby je náročnější než komorový, poskytuje však čistší a koncentrovanější kyselinu sírovou. Kontaktní způsob výroby kyseliny sírové se s určitými úpravami používá dodnes.
Základní surovinou pro přípravu oxidu siřičitého je síra, která se dováží z Polska. Do spalovací pece se vstřikuje síra v roztaveném stavu v podobě drobných kapiček. Hořením vznikající teplo se z pece odvádí chladicím systémem a dá se využít k výrobě elektrárenské (vodní) páry. Vzduch se dodává suchý a předehřátý, k odstranění vody se využije vyráběná koncentrovaná kyselina sírová. V minulosti byl základní surovinou pro přípravu oxidu siřičitého pyrit a další sulfidy, což však dnešní spotřebě nestačí. V celosvětovém měřítku představuje pražení pyritu už jen asi 15 % produkce. V současnosti se stává hlavní surovinou síra získávaná z odsiřovacích procesů (čištění zemního plynu, rafinérie ropy, koksovny, hutě, elektrárny). Ve světě kryjí odsiřovací procesy asi dvě třetiny světové spotřeby síry, v České republice je to jen cca 20 %.
Využití kyseliny sírové je velmi široké. Používá se zejména při výrobě průmyslových hnojiv, pigmentů, plastů, barviv, léčiv, výbušnin. Dále má využití v papírenském, textilním i potravinářském průmyslu, při úpravě rud, zpracování ropy, sušení a odvodňování látek, při úpravě pH vody.
