Téma
MNOŽENÍ RÝMOVNÍKU
Vypěstujte si vlastní sazenice
Réva vinná se dá množit dvěma způsoby, buď vegetativním, nebo generativním. Vegetativní množení spočívá v nařezání menších či větších částí z původní rostliny a zabezpečení jejich dalšího růstu. Jedná se například o meristémové množení, štěpování, hřížení, řízkování. Svým způsobem jde u všech těchto způsobů o klonování původního keře s dobrými vlastnostmi. Generativní způsob spočívá v přirozeném způsobu množení semeny.
Zdroj: Vinná réva - množení
Diskuze: zaštipování rýmovníku
Prosím, ví někdo kdy začít zaštipovat zasazenou rostlinku rýmovníku?Jak musí být vysoká na zaštípnutí, aby utvořila další odnože?
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Počet odpovědí: 11
Množení
Bobkovišně lze množit řízkováním. Řízky se odebírají ke konci letních prázdnin. Musí být cca 10 cm dlouhé a ponecháme jim pouze 2–3 listy. Řízky nejprve namočíme do růstového stimulátoru, poté vysadíme do mobilních nádob a na zahradu je umístíme až na jaře. Plody obsahují semena, ale dle zkušeností se nedoporučuje množení jejich pomocí.
Zdroj: Bobkovišeň na živý plot kolem vinohradu
Diskuze: Pěstování rýmovníku.
Zdravím všechny pěstitele Rýmovníku.Letos jsem ho dal poprve na jaře na balkon a to jsem udělal dobře,roste,jako z vody,má silné výhonky.Doma rostl převysle,slabé výhonky a malé lístky.Sem tam ho pohnojím ekohnojivem.Uvažuji,že z něj udělám sirup,kdo by měl zájem,dal bych mu nějakou větvičku na množení,můj mail:honzahodo@seznam.cz.
Zdroj: diskuze Rymovnik
Počet odpovědí: 3
Recept na mast
Ingredience: 20–30 středních lístků rýmovníku, 200 g tuku (nejlepší je vepřové sádlo nebo kokosový tuk)
Postup: Tuk rozehřejte a přidejte do něj čerstvě natrhané lístky rýmovníku. Udržujte stálou teplotu a nechte asi dvě hodiny luhovat. Občas promíchejte. Pak odstavte, nechte vychladnout a na čtyřiadvacet hodin uložte do lednice. Druhý den znovu rozehřejte a postup zopakujte. Nechte trochu vychladnout, ještě vlažné pak přeceďte a mast slijte do připravených nádobek či skleniček. Skladujte v chladu.
Použití: Poraněná místa potíráme mastí 2x denně.
Zdroj: Mast z rýmovníku
Diskuze: muchovník množení
Jeli možno množení a jak muchovníku . Děkuji Hana
Zdroj: diskuze Muchovník množení
Počet odpovědí: 1
Účinky masti
Používejte k promazávání hrudníku při potížích s průduškami a k masážím chodidel při nachlazení. Mast je vhodná také na promazávání vysušené kůže, při lehkých popáleninách nebo kožních zraněních.
Zdroj: Mast z rýmovníku
Diskuze: Re: Re: zaštipování rýmovníku
Děkuji za radu. Kolik centimetrů necháváte narůst šlahouny,než je uštípnete?
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Počet odpovědí: 11
Molice, či rýmovník?
Jako rýmovník jsou někdy označovány všechny druhy rodu Plectranthus (molice), kterých je asi 350. Nejčastěji jde však o pojmenování australského druhu Plectranthus argentatus. Jeho původní domovinou je Austrálie, ačkoli je dnes rozšířen i na dalších kontinentech.
Zdroj: Mast z rýmovníku
Diskuze: Re: rýmovník
Nabízím zakořeněně sazenice rýmovníku, Praha 4.
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Počet odpovědí: 11
Definice dle Wikipedie
Molice (Plectranthus), nazývaná česky též moud, patří do rodu teplomilných bylin z čeledi hluchavkovité. Vyskytuje se v subsaharské Africe, na Madagaskaru, v jižní Asii a na ostrovech v Pacifiku. Charakteristickými znaky jsou výška okolo jednoho metru, lodyha s čtvercovým průřezem, oválné zoubkované listy a bleděmodrá nebo nafialovělá barva květů. Rozeznává se až tři sta padesát druhů.
Zdroj: Mast z rýmovníku
Diskuze: prodej rýmovníku
Mohu prodat kus za 70 Kč, ale poštovné je příliš drahé.
Zdroj: diskuze Plectranthus purpuratus
Počet odpovědí: 5
Použití a účinky
Při rýmě je dobré vdechnout vůni z lístků rozlámaných v ruce. Odvar z 1 lístku rýmovníku na 200 ml vody se popíjí při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích. Výluh z rýmovníku lze použít na drobné ranky a spáleniny, urychluje hojení. Rýmovník navíc z místnosti, ve které je pěstován, odhání svým aromatem (jako meduňka s mátou dohromady) hmyz, působí proti komárům, mouchám nebo molům.
Rýmovník je vhodný do ložnic, dětských pokojů, obýváků, respektive kamkoli do bytu. V místnosti, kde je umístěn, se zcela prokazatelně lépe dýchá, rýmovník dokonce pomáhá astmatikům. Doporučuje se také při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích. Jeho užívání pomáhá rovněž odstraňovat ledvinové a žlučové kameny.
Rýmovník se dá použít jako „angínovník“ – využívá se jako prevence před vznikem angíny.
Zdroj: Rýmovník
Diskuze: Rýmovník
Pěstuji tři druhy Rymovníku, který je pro výrobu sirupu nejvhodnější.Citronový ,Fialovo zelený,Panašovaný -žlutý.
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Počet odpovědí: 11
Druhy rýmovníku
Plectranthus amboinicus — pochází z východní Afriky, aromatické lístky se používají v kuchyni jako náhrada oregana.
Plectranthus argentatus — australský druh známý jako rýmovník, vonné silice z rozemnutých listů pomáhají při dýchacích potížích.
Plectranthus forsteri a Plectranthus parviflorus — oblíbené okrasné rostliny, v Evropě často pěstované v truhlících.
Plectranthus rotundifolius — vytváří jedlé hlízy, kterým se říká africké brambory.
Na výrobu masti je nejvhodnější Plectranthus argentatus, zakoupit jej můžete v každém zahradnictví za cenu poměrně nízkou, cca do 50 korun.
TIP: Kdo trpí na opary, ekzémy nebo si způsobí drobnou spáleninu třeba od plotny či nadměrným opalováním, může si rozlomenou částí listu potírat postižené místo, případně list na něm několik minut přidržet. Stejně jako aloe i rýmovník pomáhá dokonale hojit tyto rány. Je ideální nejen na opary, spáleniny, ale třeba i na obyčejné popraskané rty.
Zdroj: Mast z rýmovníku
Diskuze: rýmovník pěstování
Dotaz na koupi a cenu Rýmovníku. Momentálně tady po okolí Děčína nebo České Lípy
F.Schneider
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Počet odpovědí: 11
Pěstování
Rýmovník lze pěstovat v sezóně na zahradě, ovšem na zimu jej musíme opět přesunout do interiéru. Pěstujeme jej tedy jako přenosnou rostlinu a do interiéru ji umístíme s nástupem října, a to do prostor, kde se teplota vzduchu pohybuje mezi 8 až 15 °C. Ovšem ani umístěním v běžně vytápěném interiéru mu neublížíme. Zimní mrazy však nesnese. V létě dovede rýmovník vytvořit krásné, dlouhé převisy (záleží na druhu), proto je vhodným doplňkem do balkónových truhlíků či na okenní parapety. Vytváří i přes metr dlouhé převislé šlahouny s množstvím zelených, bíle lemovaných listů. Rýmovník stále rychle dorůstá, můžete proto stříhat jeho vonné a léčivé listy, aniž by hrozilo vážné poškození rostliny.
Rýmovník lze pěstovat celoročně v bytě na parapetu při dostatku světla. Neumisťujeme jej však na přímé slunce, mohlo by rostlinu poškodit. V zimě rýmovníku dopřejeme světlo a spíše sucho při teplotě 15 °C, omezíme zálivku. Zkušení pěstitelé je doporučují rostlinku letnit venku. Dobře snáší občasný nedostatek vody, naopak jí škodí časté přelévání. Zemina by neměla vyschnout.
Hnojíme od jara do podzimu 1x až 2x za měsíc. K hnojení rýmovníku používáme tyčinky na zelené nebo interiérové rostliny či kapalná hnojiva. Rostlinu přesazujeme na jaře v březnu až dubnu. Mladé rostliny je dobré přesadit i dvakrát do roka. Vždy jen do o trochu většího květináče.
Rýmovníku prospívá zaštipování vrchních výhonů. Pomůže mu to k většímu rozkošatění, ke zhoustnutí. A věřte, že nové šlahouny, které vyrůstají z paždí listů, rostou každým dnem. Takže nemějte strach, uštípnete větvičku a vyrostou nejméně dvě další, ještě hezčí.
Rýmovník nezapře svou podobnost s hluchavkovitými rostlinami – květy rýmovníku kvetou nenápadně, a to zhruba týden. Doporučuje se květy včas zaštípnout a nechat rostlinu spíše košatět do tvaru koule.
Zdroj: Rýmovník
Diskuze: Re: Re: Re: Re: zaštipování rýmovníku
Vypadá to, že jej moc zaléváte. Rýmovník je skromný na zálivku a na přelití reaguje černáním listů.
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Počet odpovědí: 11
Množení
Množení se provádí pomocí řízků. Řízky se řežou z dřevitých výhonů, měly by mít asi 3–4 listy. Dolní konce řízků je možné ještě namočit do stimulátoru zakořenění (například Stimulax) a pak už je píchejte do předem připravených jamek v substrátu pro množení rostlin. Tato rostlina je takový nezmar, že lze i řízky píchnout přímo do země na požadované místo výsadby a nechat je zakořenit rovnou na místě. Šlahounům plazícím se po zemi také přirozeně vyrážejí z paždí listů nové kořeny. Obzvlášť na vyšší vrstvě mulče jsou tyto kořeny docela dlouhé a snadno se z mulčovací kůry vyjímají.
Zdroj: Psí víno
Diskuze: Re: Rýmovník
Dobrý den, prosím mohla bych si od Vás koupit všechny tři druhy Rymovniku? Předem děkuji za odpověď
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Počet odpovědí: 11
Množení fíkusu
Všechny druhy fíkusů se množí řízkováním. Pro dřevité řízky je dobré použít stimulátor, který podpoří růst kořenového systému nové rostliny. Řízky s měkkým zeleným kmínkem stimulaci většinou nepotřebují a kořeny tvoří bezproblémově. Další metodu množení představuje u keříčkových fíkusů hřížení. Dřevitou větvičku, kterou chcete hřížit, nejprve potřete stimulátorem, pak ji zafixujte a zahrabte do substrátu. Kořeny se utvoří během několika týdnů.
Zdroj: Fíkus
Kanadské borůvky množení
Kanadské borůvky se množí řízkováním do agroperlitu a řízky se ošetří gelovým růstovým stimulátorem pro špatně kořenící rostliny.
Zdroj: Kanadské borůvky
Řízkování muškátů/pelargonií
Muškáty pocházejí z Afriky a existuje obrovské množství druhů. U nás jsou k vidění pelargonie vzpřímené a převislé. Důležité je, abychom vždy řízkovali kompaktní části rostlin, které jsou zdravé a nenapadené škůdci. Vždy odebíráme pouze vrcholové řízky o délce 5–8 cm, jejichž spodní konce ponoříme nejprve do růstového stimulátoru, poté sázíme do připravených květináčků naplněných nejlépe perlitem nebo substrátem pro výsev a množení. Po zakořenění, to je asi po 3 týdnech, přesazujeme do květináčů naplněných zahradnickým substrátem.
Řízkování muškátů foto
Zde jsou fotografie, na kterých je vidět odběr řízků muškátů.
Řízkování muškátů video
Zde jsou video návody, na kterých je vidět řízkování muškátů.
Zdroj: Množení řízkováním
Komule Davidova množení
Komuli rozmnožujeme nejčastěji řízkováním z dlouhých letorostů v období léta. Výsev semen je také možný, ale to se moc nepoužívá, protože úspěšnost je celkem nízká.
Zdroj: Buddleia davidii
Množení
Pokud množit vavřín, půjde to vcelku jednoduše. K množení se využívají vrcholové řízky, které mají alespoň 3–6 lístků. Poté umisťujeme šikmo seříznuté řízky po více kusech do květináčů. Nejideálnější podmínky jsou kolem 25 stupňů Celsia, kdy dokáže skvěle zakořenit. Vavřín se ale množí i ze semen nebo odkopky vzrostlejších keřů.
S dobrým prospíváním keříku bezesporu souvisí také řez. Velmi slabé nebo naopak silné větve obrážejí nepříliš ochotně a mnohdy vytvoří pouze 1–2 nové výhony. Na to myslete při tvarování, kdy nenechte rostlinu nasadit příliš starého dřeva. Tak snadno dostanete stále zelený keř nebo stromek, vavřín má totiž dobrou regenerační schopnost a snese i hluboký řez.
Zdroj: Bobkový list v květináči
Video návod pro přesazení
Jak na množení malin nám pomohou následující video návody: jak množit maliny.
Zdroj: Jak množit maliny
Množení
Dříve se gazánie nejvíce množily vegetativně z matečných rostlin, které přezimovaly ve sklenících (tento způsob platí i nyní pro plnokvěté formy). Dnes se rostliny nejčastěji množí výsevem semene – podrobněji viz pěstování.
Zdroj: Gazánie
Muškáty – množení
Množit muškáty lze dvěma způsoby, buď řízkováním, nebo výsevem semen. Vhodnější způsob je řízkování, které není tak časově náročné, jako výsev semen a následná péče o ně.
Množení muškátů semeny
Muškáty vyséváme v březnu až dubnu do plochých květináčů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Semínka sejeme plošně, poté je mírně přihrneme zeminou a umístíme do teplého skleníku. Je vhodné výsev přikrýt tenkým sklem. Jakmile se objeví první klíčící rostlinky, odstraníme sklo. Když mají rostliny první pravé lístky, je potřeba je přepichovat (2–3 centimetry od sebe, přepichujeme do trojsponu). Po 2 až 3 týdnech je potřeba rostliny přesadit do květináčů o průměru 10 centimetrů. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 21–25 °C.
Množení muškátů řízkováním
Řízkování muškátů je velmi hojně používaný způsob jejich rozmnožování. Postačí, když z matečné rostliny, která musí být zdravá a silná, uříznete (můžete i ulomit) řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočíme do stimulátoru a můžeme zapíchnout do květináče nebo speciálních množárenských záhonů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C.
Zdroj: Pěstování muškátů
Zázrak jménem rýmovník
Řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, nebo třeba molice. Ve všech případech se jedná o bylinu z čeledi hluchavkovitých s latinským názvem Plectranthus, respektive o rýmovník. Rýmovník poznáte lehce nejen podle silných dužnatých listů, hustě a souvisle porostlých stříbrnými chloupky, ale také podle velmi intenzivní specifické vůně, která připomíná směs kafru, máty, meduňky a eukalyptu.
Rýmovník je nenáročná rostlina, která potřebuje jen dostatek světla. Přes zimu je ideální umístit květináč na parapet okna, kam alespoň část dne svítí slunce. V létě pak rostlině dopřejte letnění na terase, balkonu nebo venkovním parapetu, aby měl šanci se bohatě rozrůst. Rýmovník miluje teplo, a proto mu nesvědčí průvan a dlouhodobější pokles teploty pod 12 stupňů. Nebezpečné je i větrání. Naopak mu bude svědčit suchý horký vzduch, takže se nebojte ho umístit i na parapet nad radiátorem. Co se týká zálivky, zcela dostačující je, když rýmovník zalijete jen tehdy, když je substrát opravdu suchý.
Rýmovník přesaďte ihned, jakmile si ho přinesete z obchodu. Každý rok na jaře ho pak přesazujte pravidelně. Odmění se vám tím, že se rozroste. Jako zeminu použijte dobře propustnou směs s vyšším podílem písku a umístěte rostlinu do květináče s odtokovým otvorem. Rýmovník nemá rád přílišnou vlhkost. Na dno proto ještě před přesazením nasypte například kamínky. Také se nebojte rýmovník pravidelně zaštipovat, aby se rozkošatěl.
Zdroj: Mast z rýmovníku
Množení
Skalníky se množí výsevem, semena je nutno stratifikovat ihned po sklizni (po uzrání) a zjara je vyséváme buď pod sklo, nebo do volné půdy. Od počátku léta lze rostliny množit i vegetativně, řízkováním, sorty s listy neopadavými řízkujeme o něco později.
Zdroj: Skalník v truhlíku