 |
|
HLAVNÍ STRÁNKA
PĚSTOVÁNÍ
POSTŘIK
MNOŽENÍ
ODRŮDY
Réva vinná se dá množit dvěma způsoby, buď vegetativním, nebo generativním. Vegetativní množení spočívá v nařezání menších či větších částí z původní rostliny a zabezpečení jejich dalšího růstu. Jedná se například o meristémové množení, štěpování, hřížení, řízkování. Svým způsobem jde u všech těchto způsobů o klonování původního keře s dobrými vlastnostmi. Generativní způsob spočívá v přirozeném způsobu množení semeny.
Zdroj: Vinná réva - množení
Zdravím všechny pěstitele Rýmovníku.Letos jsem ho dal poprve na jaře na balkon a to jsem udělal dobře,roste,jako z vody,má silné výhonky.Doma rostl převysle,slabé výhonky a malé lístky.Sem tam ho pohnojím ekohnojivem.Uvažuji,že z něj udělám sirup,kdo by měl zájem,dal bych mu nějakou větvičku na množení,můj mail:honzahodo@seznam.cz.
Zdroj: diskuze Rymovnik
Počet odpovědí: 4
Bobkovišně lze množit řízkováním. Řízky se odebírají ke konci letních prázdnin. Musí být cca 10 cm dlouhé a ponecháme jim pouze 2–3 listy. Řízky nejprve namočíme do růstového stimulátoru, poté vysadíme do mobilních nádob a na zahradu je umístíme až na jaře. Plody obsahují semena, ale dle zkušeností se nedoporučuje množení jejich pomocí.
Prosím, ví někdo kdy začít zaštipovat zasazenou rostlinku rýmovníku?Jak musí být vysoká na zaštípnutí, aby utvořila další odnože?
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Počet odpovědí: 11
Ingredience: 20–30 středních lístků rýmovníku, 200 g tuku (nejlepší je vepřové sádlo nebo kokosový tuk)
Postup: Tuk rozehřejte a přidejte do něj čerstvě natrhané lístky rýmovníku. Udržujte stálou teplotu a nechte asi dvě hodiny luhovat. Občas promíchejte. Pak odstavte, nechte vychladnout a na čtyřiadvacet hodin uložte do lednice. Druhý den znovu rozehřejte a postup zopakujte. Nechte trochu vychladnout, ještě vlažné pak přeceďte a mast slijte do připravených nádobek či skleniček. Skladujte v chladu.
Použití: Poraněná místa potíráme mastí 2x denně.
Zdroj: Mast z rýmovníku
Jeli možno množení a jak muchovníku . Děkuji Hana
Zdroj: diskuze Muchovník množení
Počet odpovědí: 1
Používejte k promazávání hrudníku při potížích s průduškami a k masážím chodidel při nachlazení. Mast je vhodná také na promazávání vysušené kůže, při lehkých popáleninách nebo kožních zraněních.
Zdroj: Mast z rýmovníku
Děkuji za radu. Kolik centimetrů necháváte narůst šlahouny,než je uštípnete?
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Počet odpovědí: 11
Jako rýmovník jsou někdy označovány všechny druhy rodu Plectranthus (molice), kterých je asi 350. Nejčastěji jde však o pojmenování australského druhu Plectranthus argentatus. Jeho původní domovinou je Austrálie, ačkoli je dnes rozšířen i na dalších kontinentech.
Zdroj: Mast z rýmovníku
Nabízím zakořeněně sazenice rýmovníku, Praha 4.
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Počet odpovědí: 11
Molice (Plectranthus), nazývaná česky též moud, patří do rodu teplomilných bylin z čeledi hluchavkovité. Vyskytuje se v subsaharské Africe, na Madagaskaru, v jižní Asii a na ostrovech v Pacifiku. Charakteristickými znaky jsou výška okolo jednoho metru, lodyha s čtvercovým průřezem, oválné zoubkované listy a bleděmodrá nebo nafialovělá barva květů. Rozeznává se až tři sta padesát druhů.
Zdroj: Mast z rýmovníku
Mohu prodat kus za 70 Kč, ale poštovné je příliš drahé.
Zdroj: diskuze Plectranthus purpuratus
Počet odpovědí: 5
Plectranthus amboinicus — pochází z východní Afriky, aromatické lístky se používají v kuchyni jako náhrada oregana.
Plectranthus argentatus — australský druh známý jako rýmovník, vonné silice z rozemnutých listů pomáhají při dýchacích potížích.
Plectranthus forsteri a Plectranthus parviflorus — oblíbené okrasné rostliny, v Evropě často pěstované v truhlících.
Plectranthus rotundifolius — vytváří jedlé hlízy, kterým se říká africké brambory.
Na výrobu masti je nejvhodnější Plectranthus argentatus, zakoupit jej můžete v každém zahradnictví za cenu poměrně nízkou, cca do 50 korun.
TIP: Kdo trpí na opary, ekzémy nebo si způsobí drobnou spáleninu třeba od plotny či nadměrným opalováním, může si rozlomenou částí listu potírat postižené místo, případně list na něm několik minut přidržet. Stejně jako aloe i rýmovník pomáhá dokonale hojit tyto rány. Je ideální nejen na opary, spáleniny, ale třeba i na obyčejné popraskané rty.
Zdroj: Mast z rýmovníku
Pěstuji tři druhy Rymovníku, který je pro výrobu sirupu nejvhodnější.Citronový ,Fialovo zelený,Panašovaný -žlutý.
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Počet odpovědí: 11
Množení vánoční hvězdy se provádí vegetativním způsobem, tedy řízkováním, a to nejlépe v jarních měsících. Odeberte z rostliny vrcholový řízek dlouhý přibližně 10 cm. Nejprve jej na hodinu ponořte do vlažné vody, abyste zastavili výron mléka. Poté řízek zasaďte do květináče s vlhkou směsí listovky, drnovky, pařeništní zeminy a písku nebo se substrátem na rašelinové bázi či použijte substrát rovnou prodávaný na množení a překryjte květináč fólií pro lepší mikroklima.
Zdroj: Vánoční hvězda
Dotaz na koupi a cenu Rýmovníku. Momentálně tady po okolí Děčína nebo České Lípy
F.Schneider
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Počet odpovědí: 11
Množení se provádí pomocí řízků. Řízky se řežou z dřevitých výhonů, měly by mít asi 3–4 listy. Dolní konce řízků je možné ještě namočit do stimulátoru zakořenění (například Stimulax) a pak už je píchejte do předem připravených jamek v substrátu pro množení rostlin. Tato rostlina je takový nezmar, že lze i řízky píchnout přímo do země na požadované místo výsadby a nechat je zakořenit rovnou na místě. Šlahounům plazícím se po zemi také přirozeně vyrážejí z paždí listů nové kořeny. Obzvlášť na vyšší vrstvě mulče jsou tyto kořeny docela dlouhé a snadno se z mulčovací kůry vyjímají.
Zdroj: Psí víno
Vypadá to, že jej moc zaléváte. Rýmovník je skromný na zálivku a na přelití reaguje černáním listů.
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Počet odpovědí: 11
Všechny druhy fíkusů se množí řízkováním. Pro dřevité řízky je dobré použít stimulátor, který podpoří růst kořenového systému nové rostliny. Řízky s měkkým zeleným kmínkem stimulaci většinou nepotřebují a kořeny tvoří bezproblémově. Další metodu množení představuje u keříčkových fíkusů hřížení. Dřevitou větvičku, kterou chcete hřížit, nejprve potřete stimulátorem, pak ji zafixujte a zahrabte do substrátu. Kořeny se utvoří během několika týdnů.
Zdroj: Fíkus
Dobrý den, prosím mohla bych si od Vás koupit všechny tři druhy Rymovniku? Předem děkuji za odpověď
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Počet odpovědí: 11
Jahodníky se obvykle rozmnožují odnožováním. Na šlahounu vyroste většinou několik dceřiných rostlinek. Tyto rostlinky oddělte od sebe nůžkami, přičemž každé rostlince ponechejte cca 2–4 cm dlouhý zbytek šlahounu (z té silnější části). Rostlinky by měly mít zárodky kořenů dlouhé alespoň několik milimetrů. Čím jsou kořeny delší, tím lépe.
Převislé jahodníky by se neměly množit dále semeny, protože v dalších generacích dochází u těchto hybridních odrůd k velké variabilitě genů a tím i vlastností. Bohužel je takovéto množení ale běžné, a dokonce i v televizi doporučované.
Zdroj: Převislé jahody
Rostlinu můžete množit semeny nebo vrcholovými či stonkovými řízky, nejvhodnějším obdobím je jaro a léto. Semena ke svému vyklíčení potřebují obvykle 2–3 měsíce. Množení pomocí řízků je pohodlnější a rychlejší, i když takto získáme jen mále množství rostlinek. K řízkování můžete použít vrcholky výhonků, boční výhonky nebo i kusy kmene. Řízky zasaďte do směsi rašeliny a písku, zakryjte je igelitovým sáčkem a udržujt při stálé teplotě 21–24 °C. Boční výhonky odřezávejte raději i s kouskem kmenu, rychleji pak zakoření. Pokud zvolíte množení pomocí kmenových řízků, musí mít alespoň dva pupeny a pokládají se vodorovně na zeminu. U dracén s pestrými listy se nejdříve objeví zelené listy, které teprve později získají svou typickou barvu. Vrcholové řízky oddělujte šikmým řezem, obalte je v práškovém stimulátoru a zapíchněte do množírenského substrátu. K jejich zakořenění je zapotřebí mírná vlhkost a stálá teplota nad 22 °C.
Zdroj: Dracéna
Množení rozmarýnu není náročné. Buď ho můžete vypěstovat ze semen, která se vysévají na jaře (březen). Následně pěstujeme při teplotě okolo 20 stupňů celsia. Do záhonu pak mladé rostlinky sázíme v červnu, a to do sponu přibližně 30 x 30 cm. Druhým způsobem množení je řízkování. Ze zdravé, měkké a ještě nezdřevnatělé rostliny odřízněte velmi ostrým nožem konce výhonků (řízky) 10 – 15 cm dlouhé, a to nejlépe v letním období. Zapíchejte je do vzdušné zeminy v květináči (smíchané s pískem) a půdu kolem lehce přitlačte. Aby se vám výhonky nezlomily, udělejte si předem tyčkou nebo kolíkem v hlíně dírky a z části rostliny, která „půjde pod zem“ otrhejte listy. Umístěte květináč na světlé místo (ne ale na přímé slunce) a udržujte mírnou vlhkost substrátu. Vzhledem k tomu, že se často všechny řízky neuchytí, dejte jich do jednoho květináče větší počet. Tvorba kořenů je ukončena do jara následujícího roku.
Zdroj: Rozmarýn
Muškáty pocházejí z Afriky a existuje obrovské množství druhů. U nás jsou k vidění pelargonie vzpřímené a převislé. Důležité je, abychom vždy řízkovali kompaktní části rostlin, které jsou zdravé a nenapadené škůdci. Vždy odebíráme pouze vrcholové řízky o délce 5–8 cm, jejichž spodní konce ponoříme nejprve do růstového stimulátoru, poté sázíme do připravených květináčků naplněných nejlépe perlitem nebo substrátem pro výsev a množení. Po zakořenění, to je asi po 3 týdnech, přesazujeme do květináčů naplněných zahradnickým substrátem.
Zde jsou fotografie, na kterých je vidět odběr řízků muškátů.
Zde jsou video návody, na kterých je vidět řízkování muškátů.
Zdroj: Množení řízkováním
Pokud množit vavřín, půjde to vcelku jednoduše. K množení se využívají vrcholové řízky, které mají alespoň 3–6 lístků. Poté umisťujeme šikmo seříznuté řízky po více kusech do květináčů. Nejideálnější podmínky jsou kolem 25 stupňů Celsia, kdy dokáže skvěle zakořenit. Vavřín se ale množí i ze semen nebo odkopky vzrostlejších keřů.
S dobrým prospíváním keříku bezesporu souvisí také řez. Velmi slabé nebo naopak silné větve obrážejí nepříliš ochotně a mnohdy vytvoří pouze 1–2 nové výhony. Na to myslete při tvarování, kdy nenechte rostlinu nasadit příliš starého dřeva. Tak snadno dostanete stále zelený keř nebo stromek, vavřín má totiž dobrou regenerační schopnost a snese i hluboký řez.
Zdroj: Bobkový list v květináči
Jak na množení malin nám pomohou následující video návody: jak množit maliny.
Zdroj: Jak množit maliny
Množit muškáty lze dvěma způsoby, buď řízkováním, nebo výsevem semen. Vhodnější způsob je řízkování, které není tak časově náročné, jako výsev semen a následná péče o ně.
Muškáty vyséváme v březnu až dubnu do plochých květináčů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Semínka sejeme plošně, poté je mírně přihrneme zeminou a umístíme do teplého skleníku. Je vhodné výsev přikrýt tenkým sklem. Jakmile se objeví první klíčící rostlinky, odstraníme sklo. Když mají rostliny první pravé lístky, je potřeba je přepichovat (2–3 centimetry od sebe, přepichujeme do trojsponu). Po 2 až 3 týdnech je potřeba rostliny přesadit do květináčů o průměru 10 centimetrů. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 21–25 °C.
Řízkování muškátů je velmi hojně používaný způsob jejich rozmnožování. Postačí, když z matečné rostliny, která musí být zdravá a silná, uříznete (můžete i ulomit) řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočíme do stimulátoru a můžeme zapíchnout do květináče nebo speciálních množárenských záhonů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C.
Zdroj: Pěstování muškátů
Řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, nebo třeba molice. Ve všech případech se jedná o bylinu z čeledi hluchavkovitých s latinským názvem Plectranthus, respektive o rýmovník. Rýmovník poznáte lehce nejen podle silných dužnatých listů, hustě a souvisle porostlých stříbrnými chloupky, ale také podle velmi intenzivní specifické vůně, která připomíná směs kafru, máty, meduňky a eukalyptu.
Rýmovník je nenáročná rostlina, která potřebuje jen dostatek světla. Přes zimu je ideální umístit květináč na parapet okna, kam alespoň část dne svítí slunce. V létě pak rostlině dopřejte letnění na terase, balkonu nebo venkovním parapetu, aby měl šanci se bohatě rozrůst. Rýmovník miluje teplo, a proto mu nesvědčí průvan a dlouhodobější pokles teploty pod 12 stupňů. Nebezpečné je i větrání. Naopak mu bude svědčit suchý horký vzduch, takže se nebojte ho umístit i na parapet nad radiátorem. Co se týká zálivky, zcela dostačující je, když rýmovník zalijete jen tehdy, když je substrát opravdu suchý.
Rýmovník přesaďte ihned, jakmile si ho přinesete z obchodu. Každý rok na jaře ho pak přesazujte pravidelně. Odmění se vám tím, že se rozroste. Jako zeminu použijte dobře propustnou směs s vyšším podílem písku a umístěte rostlinu do květináče s odtokovým otvorem. Rýmovník nemá rád přílišnou vlhkost. Na dno proto ještě před přesazením nasypte například kamínky. Také se nebojte rýmovník pravidelně zaštipovat, aby se rozkošatěl.
Zdroj: Mast z rýmovníku
Skalníky se množí výsevem, semena je nutno stratifikovat ihned po sklizni (po uzrání) a zjara je vyséváme buď pod sklo, nebo do volné půdy. Od počátku léta lze rostliny množit i vegetativně, řízkováním, sorty s listy neopadavými řízkujeme o něco později.
Zdroj: Skalník v truhlíku
Maliník se množí odnožováním ze spících pupenů na kořenovém krčku a na kořenech. K rozmnožováním malin se obvykle využívají výmladky a kořené řízky. Výmladky jsou myšleny výhony, které přirozeně vyrůstají z kořenů blízko povrchu země (těchto výhonů vyrůstá často větší množství, a proto bývají kořeny maliníku poškozeny). Výmladky je potřeba oddělit a vykopat lopatou nebo rýčem od kořene.
Zdroj: Jak množit maliny
Autoři obsahu |
Copyright © 2012 - 2020 NetConsulting Praha s.r.o.
