KAMČATSKÁ BORŮVKA MNOŽENÍ

Vypěstujte si vlastní sazenice

Réva vinná se dá množit dvěma způsoby, buď vegetativním, nebo generativním. Vegetativní množení spočívá v nařezání menších či větších částí z původní rostliny a zabezpečení jejich dalšího růstu. Jedná se například o meristémové množení, štěpování, hřížení, řízkování. Svým způsobem jde u všech těchto způsobů o klonování původního keře s dobrými vlastnostmi. Generativní způsob spočívá v přirozeném způsobu množení semeny.

Zdroj: článek Vinná réva - množení

Příběh

Ve svém příspěvku MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.

Dobrý den,
ať dělám, co dělám, nemůžu najít informaci o opadavosti listí Muchovníku na zimu.
Děkuji za odpověď.
Běťák

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radek.

Děkuji.

Zdroj: příběh Muchovník indiánská borůvka

Množení

Bobkovišně lze množit řízkováním. Řízky se odebírají ke konci letních prázdnin. Musí být cca 10 cm dlouhé a ponecháme jim pouze 2–3 listy. Řízky nejprve namočíme do růstového stimulátoru, poté vysadíme do mobilních nádob a na zahradu je umístíme až na jaře. Plody obsahují semena, ale dle zkušeností se nedoporučuje množení jejich pomocí.

Zdroj: článek Bobkovišeň na živý plot kolem vinohradu

Poradna

V naší poradně s názvem MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.

Dobrý den,
ať dělám, co dělám, nemůžu najít informaci o opadavosti listí Muchovníku na zimu.
Děkuji za odpověď.
Běťák

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Listy muchovníku opadávají. Tady je tato informace zveřejněna: https://en.m.wikipedia.org/…

Zdroj: příběh Muchovník indiánská borůvka

Kamčatské versus kanadské borůvky

Kanadská borůvka je skutečně borůvkou, má velké kulaté plody. Její nevýhodou je, že plodí až po několika letech a že má větší nároky na půdu (co do její kyselosti).

Kamčatská borůvka není borůvka, jedná se o zimolez, který ale barvou i chutí borůvky připomíná. Plodí ihned a nároky na půdu nemá přílišné (stačí přihnojit na jaře). Někteří pěstitelé ovšem měli problém s plodností keřů (je lepší pořídit si jich více, jednak kvůli zvýšení výnosu, jednak kvůli zajištění opylení – přestože je rostlina samosprašná). Po výsadbě není prakticky potřeba žádný řez. Z důvodu udržení vlhkosti je vhodné rostlinu zahrnout mulčovací kůrou.

Rozdíl mezi kanadskou a kamčatskou borůvkou je také v řezu. Kamčatskou borůvku je vhodné stříhat na podzim, kdežto kanadskou borůvku je lepší stříhat na jaře.

Zdroj: článek Kdy stříhat kanadské borůvky

Poradna

V naší poradně s názvem PRODEJ MUCHOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Topičová.

Dobrý den,
ráda bych se zeptala kde je možné zakoupit - Muchovník indiánská borůvka .
Děkuji za odpověď.
Topičová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Muchovník můžete běžně koupit v mnoha zahradních a dokonce si ho můžete objednat i přes internet. Nabídky internetu jsou vidět tady https://www.google.com/sear…

Zdroj: příběh Prodej muchovníku

Jak stříhat kamčatské borůvky

Kamčatská borůvka v prvních letech nepotřebuje žádný řez. Ten první, zmlazovací a udržovací, se provádí cca ve čtvrtém roce života, kdy vybereme 12 základních prutů a odstraníme ty vodorovné nebo ty, které mají tendenci přečnívat a viset. Vybrané větve zkrátíme nad místem rozvětvení, abychom podpořili tvorbu nových silných výhonů. Nejvhodnějším obdobím k řezu je podzim, kdy opadá listí, nebo jaro, a to před prvním rašením.

Zdroj: článek Kdy stříhat kanadské borůvky

Prodej a cena

Muchovník můžete koupit zde.

Zdroj: článek Muchovník indiánská borůvka

Zahradní borůvky

Zahradní borůvka patří do rodu Vaccinium, v přírodě se nachází v Severní Americe. Američané ji nazývají Blueberry, nepleťte si to s Huckleberry, tj. borůvkovníkem (patří do rodu Gaylussacia ) a divokou formou „lowbusch blueberry“ patřící k rodu Vaccinium angustifolium. Borůvka zahradní – velkoplodá apod., latinsky Vaccinium corymbosum – highbusch blueberry. Rostliny vyžadují vlhkou, ale velmi dobře propustnou půdu, avšak pokud je pH opravdu 5,0, je tolerantní i k jiným půdám. Rostliny jsou citlivé na „vlhkostní stres“ zejména v prvních dvou třech letech. Půda pro pěstování musí být kyselá, pH 5,0 a méně. Otestujte si půdu dříve, než začnete vysazovat. Půda mezi pH 5,0–7,0 se dá regulovat, půda nad pH 7,0 už je v podstatě nevhodná pro úspěšné pěstování borůvek. Dále vyberte sluneční stranu, bude-li stanoviště kryté proti mrazivým větrům, tím lépe. Rostlina vyžaduje minimálně 140 bezmrazých dní v průběhu vegetace.

Zdroj: článek Kanadské borůvky

Příběh

Ve svém příspěvku MUCHOVNÍK MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel HANA KARBANOVÁ.

Jeli možno množení a jak muchovníku . Děkuji Hana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miloslava.

Prosím poradí mě někdo jak si mám namnožit muchovník?Děkuji předem. Miluš

Zdroj: příběh Muchovník množení

Zalévání během zimy

Pokud ještě není zamrzlá zem, nezapomeňte na zálivku. Dřevinám v zimním období uškodí více sucho než mráz. Zalévejte i při extrémním suchu na podzim a v zimě.

Kohoutkovou vodu pro zálivku používejte jen ve výjimečných případech, protože tato voda je obohacená o chlor a ten je stejně jako vápník pro borůvky jedem. Zalévejte jen dešťovou vodou nebo vodou ze studny, pokud máte.

Zdroj: článek Kanadská borůvka - zazimování

Příběh

Ve svém příspěvku MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.

Dobrý den,
ať dělám, co dělám, nemůžu najít informaci o opadavosti listí Muchovníku na zimu.
Děkuji za odpověď.
Běťák

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kalivodová.

Dobrý den,koupila jsem si muchovník a chtěla bych aby to byl stromek, teď má tři hlavní větve ,jak ho mám prosím stříhat ,nemohu nikde najít video ,ukázku ,děkuji za radu , Kalivodová

Zdroj: příběh Muchovník indiánská borůvka

Mulčování před zimou

Nejlepší mulčovací variantou pro borůvky jsou piliny, kompostová kůra, nasečená tráva a kyselé hnojivo, jelikož borůvky mají mělké kořeny a získávají z výše uvedeného množství živin. 5 až 10 cm vysoká vrstva zkypřené půdy jim dodá dostatek vláhy, omezí výskyt plevele a dodá jim organické látky. Tento proces je třeba provést každý rok. Ujistěte se však, že nepoužíváte piliny z cedru nebo sekvoje.

Zdroj: článek Kanadská borůvka - zazimování

Poradna

V naší poradně s názvem PTAČÍ ZOB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Společenství vlastníků, Olomouc, Karafiátová 292/2; předseda : Vladimír Buk ing..

Dotaz k množení ptačího zobu řízkováním.
Jaká je doporučená délka řízků pro množení a jaké je vhodné přikrytí provedených řízku vložených do malých květináčkůl :
Děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Délka řízků při množení ptačího zobu je okolo 10 cm. Není třeba přikrývat řízky v květináčích, stačí jen udržovat vlhké. Připravil jsem ke shlédnutí výběr video návodů na množení ptačího zobu. Pokud máte zájem, můžete se podívat, jak to dělají ostatní, zde: https://www.youtube.com/res…

Zdroj: příběh Ptačí zob

Velké borůvky

V našich podmínkách jsou velké borůvky dokonale přizpůsobené na zimní období. Přestože jsou odolné vůči chladu, kořenový bal bychom měli chránit a nevystavovat mrazu. Pokud pěstujeme borůvku na zahrádce, jednoduše její kořeny přikryjeme rašelinou. Borůvky pěstované v nádobách dáme na bezpečné místo, nenecháme je na pospas sněhu či prudkým zimním dešťům.

Dospělý keř dosahuje výšky 1,5–2 m a správným pěstováním můžeme získat úrodu až 5 kg. Existuje mnoho odrůd, které se liší zejména velikostí bobulí a chutí, jako je například borůvka kanadská chocholičnatá nebo také brusnice chocholičnatá.

Druhy borůvek vhodných pro pěstování v zahradě:

• odrůda Chandler: patří jednoznačně mezi borůvky s největšími plody; byla vyšlechtěná v USA a dorůstá do výšky až 1,7 metru;
• odrůda Aurora: dozrává nejpozději ze všech odrůd borůvek, bobule jsou střední až velké a velmi dobře přizpůsobené k transportu;
• odrůda Bluecrop: jedná se o pozdní odrůdu; bobule jsou velké, světlemodré, s měkkou dužinou;
• odrůda Duke: patří mezi brzké odrůdy, plody jsou světlozelené až modré; překvapí svou vynikající chutí;
• odrůda Draper: je to velmi úrodná a licenčně chráněná borůvka; plody jsou velmi velké a mají sladkokyselou chuť;
• odrůda Liberty: je pozdní, licenčně chráněná odrůda; bobule jsou středně velké, mají sladkokyselou chuť.

Zdroj: článek Kanadská borůvka - zazimování

Příběh

Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.

Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.

Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková

Zdroj: příběh Kanadské borůvky množení

Další druhy

Amelanchier laevis – Muchovník hladký je velmi pěkná odrůda muchovníku původem z Holandska. Růst má bujnější, tvoří spíše menší stromy, velmi bohatě kvete a plodí a krásně probarvuje listy na podzim.

Amelanchier alnifolia – Muchovník olšolistý je keř až strom bujnějšího růstu, pojmenovaný podle typického tvaru listů.

Amelanchier ovalis – Muchovník oválný pochází sice z Evropy, není však dostatečně prošlechtěn. Pro výsadbu se z tohoto důvodu hodí spíše americké kultivary, díky kterým se muchovník nazývá také indiánská borůvka.

Zdroj: článek Amelanchier lamarckii

Možnosti řezu

Nejdůležitějším faktorem při pěstování a množení borůvek je pH půdy. Borůvkám nejvíce vyhovuje pH 3,2–4,2. Při této hodnotě rostliny pěkně rostou a dosahují pravidelné sklizně. Pro množení kanadských borůvek je ideální lehká půda s vysokým podílem organické hmoty, která přirozeně vytváří kyselé prostředí.

Borůvka obsahuje mnoho vitamínů (vitamíny).

Abyste dosáhli většího efektu kyselého prostředí, můžete jámu vystlat fólií, která chrání substrát před vlivy z okolní půdy, nebo do země zapustit betonovou skruž, kterou vyplníte připraveným substrátem. Na jeden keř budete potřebovat minimálně 20 l zeminy. Doporučuje se čistá vrchovištní rašelina, která je přirozeným prostředím pro borůvky. První dva roky pak není nutné borůvky hnojit.

Hned po vysazení borůvek nezapomeňte na výchovný řez. První dva roky ponechte na rostlině jen nejsilnější, vzpřímeně rostoucí výhonky a ostatní odřízněte při zemi. Nejprve odstraňte poškozené části, poté tenké rozvětvené výhonky. Řezem se odstraňují i křižující se části výhonků uvnitř keře. Pak seřízněte u země všechny nevyzrálé a slabé jednoleté výhony vysoké do 50 cm.

Mezi odrůdy borůvky s nadměrnou násadou plodů patří hlavně ‚Bluecrop‘, ‚BlueRay‘, ‚Berkeley‘, ‚Goldtraube‘ a ‚Patriot‘, kterým musíte téměř každý rok odstranit i část rodivého dřeva čili části výhonků s květními pupeny. U odrůd se slabou až průměrnou rodivostí, jako jsou ‚Nelson‘, ‚Sierra‘, ‚Spartan‘, ‚Sunrise‘, ponechte co nejvíce rodivých výhonků.

Středně pozdní a pozdní odrůdy jsou například ‚Herbert‘, ‚Rubel‘, ‚Chandler‘ a ‚Legacy‘. Středně rané odrůdy pak ‚Sunrise‘, ‚Meader‘, ‚Sierra‘, ‚Bluejay‘, ‚Toro‘. Velmi rané a rané odrůdy jsou například ‚Chanticleer‘, ‚Earliblue‘, ‚Hannah‘s Choice‘, ‚Duke‘, ‚Goldtraube‘, ‚Spartan‘, ‚Collins‘.

Zdroj: článek Kdy stříhat kanadské borůvky

Živý plot z muchovníku

Z muchovníku si můžete vytvořit lahodný živý plot, zde jsou jeho výhody:

• již 3. rok po výsadbě bohatě plodí (8–12 kg plodů/keř);
• je absolutně odolný proti mrazu (snese až –40 °C), květy přežijí jarní mrazíky (–7 °C);
• je odolný vůči suchu;
• plody jsou elixírem zdraví – jsou plné vitamínů a minerálů, mimo jiné obsahují antokyany (ty hrají roli v prevenci mnoha chorob i rakoviny);
• kvete nádhernými sněhobílými květy;
• roste až do výšky 3–4 m, dobře snáší zmlazovací řez;
• kvete v dubnu a již v červnu bohatě plodí;
• nemá trny.

Muchovník je rostlina mnoha barev – krásné sněhobílé květy, listy hrající barvami od zelené až po temně rudou a lahodné plody podobné obrovským borůvkám.

Zdroj: článek Muchovník indiánská borůvka

Řez borůvek při zazimování

Borůvka nasazuje květy na jednoletých výhoncích, které vyrůstají z dvouletého dřeva. Nejvhodnějším termínem pro řez borůvkových keřů je tedy časné jaro, konkrétně konec února až začátek března. Z kořenové základny vyrůstají dlouhé výhonky s listovými pupeny, které je nutné zkrátit na průměr keře. Odstraníme i všechny polámané, zjevně nemocné nebo mrazem poškozené výhonky. Při jednom řezu borůvky byste však neměli odstranit víc než její třetinu.

V prvních pěti letech stačí odstranit pouze slabé, metlovité nebo uschlé větvičky. Díky řezu keřík zhoustne. Slabě rostoucí odrůdy potřebují silnější, tedy hlubší řez než silněji rostoucí odrůdy. V 6.–7. roce po výsadbě by každý keřík měl mít 7–12 výhonků různého stáří, ale žádný z nich by neměl být starší než čtyřletý.

Borůvka chocholičnatá má tvrdé dřevo. Netvoří zával (kalus), a tudíž nedokáže zacelit rány. Proto při řezu používejte opravdu ostré nástroje a neřežte na větevní kroužek, jako například při řezu jabloní. U borůvek je vhodné ponechat patku. Dobře zakořeněná a ošetřená borůvka vydrží i vyšší mrazy a obdaruje vás bohatou sklizní po mnoho let. Na keříku najdete také větší plodonosné pupeny, ty v žádném případě nestříhejte. Připravili byste se totiž o všechnu úrodu.

Zde můžete vidět video, jak řezat borůvky.

Borůvky začínají plodit čtvrtým rokem, plně plodí šestým rokem. Keře jsou dlouhověké, běžně se dožívají 30 let, někdy ovšem až 60 let.

Jsou-li sazenice dobře prokořeněné, a pokud je nestihnete zasadit před mrazy, tak vám v květináčích bez problémů vydrží venku do jara, nicméně nesmí vyschnout, udržujte rašelinu vlhčí. Nejlepší je nechat je někde v závětří a úplně nejlépe, když zapadnou sněhem. Borůvky přes zimu odpočívají a u odrůd, které jsou nejvhodnější pro pěstování ve střední Evropě, je potřeba, aby alespoň dva měsíce byly přes zimu v prostředí, kde je teplota pod 6 stupňů.

Do hor se doporučují například odrůdy Chanticleer, Hannah Choice, Duke, Spartan, Collins, Patriot, Meader, Bluejay, Toro, Draper, Bluecrop, Chandler, Bluegold, Goldtraube, North Country.

Zdroj: článek Kanadská borůvka - zazimování

Množení

Množení se provádí pomocí řízků. Řízky se řežou z dřevitých výhonů, měly by mít asi 3–4 listy. Dolní konce řízků je možné ještě namočit do stimulátoru zakořenění (například Stimulax) a pak už je píchejte do předem připravených jamek v substrátu pro množení rostlin. Tato rostlina je takový nezmar, že lze i řízky píchnout přímo do země na požadované místo výsadby a nechat je zakořenit rovnou na místě. Šlahounům plazícím se po zemi také přirozeně vyrážejí z paždí listů nové kořeny. Obzvlášť na vyšší vrstvě mulče jsou tyto kořeny docela dlouhé a snadno se z mulčovací kůry vyjímají.

Zdroj: článek Psí víno

Množení ostružin

Jak si namnožit své oblíbené ostružiny se 100% úspěšností? Zakořenění ostružin je opravdu snadné a ostružiny této své výhody využívají i ve volné přírodě ke svému rozšiřování. Rychlé zakořenění, rychlý růst a dobrá úroda, to jsou charakteristické rysy zahradních ostružin.

Ostružiny se nejlépe množím vegetativně, dělením. Během léta vyberete silný ohebný šlahoun, který ohnete a jeho špičku umístíte do prázdného čistého květináče. Ten pak i se šlahounem zasypete zahradnickým substrátem. Konec šlahounu bude v zemině ponořen špičkou dolů. Zeminu v květináči dobře prolijte a zalévejte podle potřeby, aby zůstala stále vlhká. Ostružina si během měsíce pustí kořeny a bude možné ji odstřihnout od mateční rostliny. Na to, jak správně provést množení ostružin, se můžete podívat v tomto videu: množení ostružin video.

Zdroj: článek Množení ostružin řízky

Množení fíkusu

Všechny druhy fíkusů se množí řízkováním. Pro dřevité řízky je dobré použít stimulátor, který podpoří růst kořenového systému nové rostliny. Řízky s měkkým zeleným kmínkem stimulaci většinou nepotřebují a kořeny tvoří bezproblémově. Další metodu množení představuje u keříčkových fíkusů hřížení. Dřevitou větvičku, kterou chcete hřížit, nejprve potřete stimulátorem, pak ji zafixujte a zahrabte do substrátu. Kořeny se utvoří během několika týdnů.

Zdroj: článek Fíkus