Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

PĚSTOVÁNÍ

  

POSTŘIK

  

MNOŽENÍ

  

ODRŮDY

  
Téma

DOZRÁVÁNÍ HROZNŮ

Větší pergola

Keře vysadíme ve vzdálenosti přibližně 2 m od sebe kolem vodorovné konstrukce, přičemž ramena směřují dovnitř plochy pergoly. Je-li pergola širší než 4 m, musíme vysadit více keřů, a to i dovnitř pergoly, přičemž jejich rozvádění provádíme stejným způsobem, jak je popsáno výše.

Stolní odrůdy, které se doporučují pro pěstování na zahradě, můžeme také tvarovat do takzvané lyry, která se vyznačuje opěrami (drátěnkami) ve tvaru písmena „V“. Tento způsob je vhodný při pěstování většího množství keřů.

Pergola by měla být dostatečně pevná, aby unesla relativně velkou tíhu listů, dřeva a hroznů, které se na ní budou pěstovat. Dále musíme zabezpečit dostatečný přísun vláhy a světla po dobu pěstování révy.

Zdroj: Vinná réva a její pěstování na pergole

Poradna

V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ HROZNŮ VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Beníšek.

V období dozrávání hroznů dochází k postupnému modrání (černání?) bobulí a zastavení jejich vývoje a mám pocit, že se naopak začínají zmenšovat. Začíná to právě nyní (cca 10.8.), některé hrozny jsem už utrhl a vyhodil. V roce 2015 dozrálo snad jenom 5% úrody. Před dozráním je vše v pohodě a pak to začne..
Děkuji za radu.
Martin Beníšek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zkuste provést postřik přípravkem Melody Combi. Příští rok, hned po odkvětu aplikujte postřik některým z těchto přípravků: FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE.

Zdroj: diskuze Černání hroznů vína

Sladkost hroznů

A jak je to se sladkostí hroznů? Kdy začínají sládnout?

Sládnutí hroznů, řečeno slovy laiků, neboli odborně řečeno ukládání sacharidů – je dalším projevem zrání, které začíná také už ve fenofázi zaměkání. V buňkách bobulí, tedy lépe řečeno v moštu, se postupně začínají ukládat sacharidy – především glukóza a fruktóza. Říkáme, že se zvyšuje cukernatost. Cukernatost je specifická vinařská veličina, kterou se posuzuje obsah sacharidů uložených v moštu. Její jednotkou je 1 °NM.

Jak to správně přečteme?

Stupeň normalizovaného moštoměru. Představuje 1 kg sacharidů ve 100 litrech moštu. Podle naměřené cukernatosti hroznů se pak vína zařazují do kategorií a z těch se pak odvíjí cena vín.

Sacharidy se v bobulích ukládají postupně, v některých rychleji, v jiných pomaleji, podle toho, zda jsou na povrchu nebo uvnitř hroznu. A také podle toho, jak jsou jednotlivé hrozny osluněné. A samozřejmě, že jsou velké rozdíly u jednotlivých odrůd – nejen v míře dosažené cukernatosti, ale i v rychlosti dozrávání. Nárůst cukernatosti závisí na řadě faktorů. Především na zatížení keřů, tedy na tom, kolik je na něm hroznů – což jsme mohli korigovat především při řezu. Dále na odrůdě – víme, že jsou odrůdy, které sice mají vyšší produkce hroznů, ale vysoké cukernatosti nikdy nedosáhnou. Odrůdy pozdní většinou mívají vyšší obsah sacharidů v hroznech, ale na jejich tvorbu a ukládání potřebují delší čas. A obecně lze navíc říci, že hladina dosažených cukernatostí u jednotlivých odrůd v daném roce velmi závisí na průběhu počasí v době vegetace. Proto jsou také vína stejných odrůd z různých ročníků odlišná.

Dá se  zjednodušeně říci: Horké léto plus teplý podzim rovná se  více cukru?

Ano, ovšem zvyšování cukernatosti není jediným projevem zrání. Asi všichni máme zkušenost, že při kousnutí do nezralého jablíčka se nám stáhne pusa kyselostí. A zralé plody už tak zdaleka kyselé nejsou! Proč? Protože se část kyselin rozkládá ještě v plodech na rostlině, tedy v hroznech, pokud ještě visí na keřích. Kyseliny se zkrátka při zrání odbourávají. V hroznech révy se vyskytuje celá řada kyselin, většina z nich jen ve stopovém množství, ale dvě z nich hroznovým moštům vévodí: jsou to kyselina vinná a kyselina jablečná. A právě kyselina jablečná se při dozrávání odbourává. U některých pozdních odrůd vinaři někdy čekají se sklizní (pokud to tedy dovolí počasí) nikoli jen pro nárůst cukernatosti, ale i pro odbourávání kyselin.

V procesu zrání také dochází k tvorbě fenolických a aromatických látek, které budou dotvářet specifickou kvalitu vína, o kterou jde vinařům především. A jak je možné uhádnout, množství těchto látek závisí hlavně na odrůdě. Samozřejmě záleží také na celoroční péči o keře.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - září

Diskuze

V diskuzi MALÁ TVORBA HROZNŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk .

Vinná réva pěkně kvete vytváří se hrozny, při dozrání je však úroda velmi malá, vytvoří se jenom několik málo skutečných kuliček hroznů. Jsou však sladké a zdravé.
Děkuji za radu

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.

Mám dotaz: Víno kvete nasadí hrozny a kuličky začnou opadávat děkuji.

Zdroj: diskuze Malá tvorba hroznů

Redukce hroznů

Můžeme révě v době zrání nějak napomoci, aby výsledná kvalita hroznů odpovídala našim představám?

Kromě prací, kterými jsme k tomuto cíli přispěli v předchozích měsících, se zmíním ještě o jednom zásahu, ke kterému se někteří pěstitelé mohou stavět i odmítavě. Označuje se jako: „redukce hroznů“ a jde při tom o to, že se keřům část budoucí sklizně odebere a veškeré vznikající asimiláty pak proudí do zbývajících hroznů. Jsou různé názory na termín, kdy k tomuto kroku přistoupit. Redukovat hrozny lze po odkvětu. Důsledkem toho budou husté hrozny s velkými bobulemi, ale kvalita se tím příliš nezvýší. Proto se doporučuje toto patření provádět v době, kdy bobule rostou nebo dokončují svůj růst, tedy od fenofáze zavěšování hroznů do zaměkání. Nejčastěji se redukuje před začátkem zaměkání.

Myslím, že mnoho začínajících malopěstitelů se teď zděsilo, a tak i za ně pokládám otázku: Chcete říci, že se hrozny vystříhají a vyhodí?

Ano. Účelem toho zásahu je zlepšení kvality hroznů, především vyšší cukernatost, také tvorba přiměřeného množství kyselin a aromatických látek. Redukce hroznů zároveň podporuje kvalitu dozrávání hroznů a potlačuje nejen negativní vliv vysokých výnosů na kvalitu vína, ale i na kondici révového keře v dalších letech. Rozhodnutí, zda přistoupit k tomuto kroku, představuje však pro řadu vinařů dilema: „Celý rok se o vinici pečlivě starám a teď mám část úrody zahodit?“ Znám vinaře, kteří toto opatření jednoznačně zavrhují. A znám i ty, pro které se redukce hroznů už stala jednou z běžně prováděných prací za zelena. Zvláště tam, kde si konkurují nejen pěstitelé, ale i výrobci vín z řad malovinařů. Pokud máte kolem sebe řadu konkurentů a chcete-li prodat vše, co ve sklepě máte, musíte nabízet kvalitu. A to už se naučili i malí výrobci vín.

Když se od filozofování vrátím k onomu zásahu, je potřebné dodat, že dobrý výsledek přinese nejen zvolení správného termínu, ale i míra, do jaké se redukce provede. To je velmi ošemetné rozhodnutí a vyžaduje předchozí zkušenost. Na toto téma byla zpracována řada výzkumných prací a nelze říci, že existuje jednoznačné stanovisko.

Způsoby, jak hrozny odstranit, jsou v podstatě dva. Jedním z nich je půlení hroznů, kdy se nůžkami přestřihne hrozen v polovině, či lépe řečeno, odstraní se spodní část hroznu, kde bobule často vyzrávají hůře než na horní polovině. Tento zásah je náročný časově, protože na přepůlení hroznu potřebujete víc času než na jeho úplné odstranění. Úplné odstranění některých hroznů, to je ten druhý způsob redukování. Při něm se odstraňují celé hrozny, které vyrůstají jako třetí v pořadí na letorostu (počítáno od zdola). Někdy i hrozny druhé od shora; pak se na letorostu ponechá jen jeden, ten spodní.

Znamená to, že tentokrát odstřihujeme odshora?

Ano. Tak výrazná redukce se hodí pro keře, na kterých očekáváme velmi vysoké cukernatosti pro vína s vysokými přívlastky, jako jsou např. vína ledová, slámová nebo výběry z bobulí.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - září

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Na rajčatech při dozrávání zůstávají zelené prstence kolem stopky, což je údajně způsobeno špatnou výživou. Poradí někdo čím přihnojit nebo roslinám schází? Při výsadbě jsem dala k rostlinám hnojivo určené pro rajčata a papriky a později jsem přihnojila kopřivovou jíchou.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nedozrálé vršky rajčat kolem stopky, které zůstávají zelené, i když zbytek rajčete je již červený může mít několik různých příčin.
1. Teploty pod 15 stupňů.
2. Příliš zhutněná půda a příliš vlhká půda inhibují kořenový systém, který omezuje zrání ovoce.
3. Půda s nízkou hladinou draslíku s nedostatkem organické hmoty a vysokým pH.
4. Virová onemocnění.
5. Silné zamoření molicí.
Některé odrůdy rajčat jsou jednoduše náchylnější k této poruše než jiné.

Zdroj: diskuze Pěstování rajčat

Plíseň šedá

Teprve po odkvětu se začíná projevovat napadení plísní šedou, botrytidou. Největší škodu pak způsobuje na hroznech v době dozrávání, kdy plody začnou hnít a znehodnocují se. V době tvorby hroznů se proti této plísni aplikuje postřik fungicidy, například s účinnou látkou iprodione či tolyfluanid (Rovral, Euparen, Ronilan). Do postřiku je vhodné přidat smáčedlo, například jar. Náchylnější jsou odrůdy, jejichž bobule mají jemnou slupku. Preventivním opatřením je vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a také vhodná výživa. Přemíra dusíku vznik choroby podporuje, prevencí je naopak dostatek vápníku, hořčíku a draslíku.

Zdroj: Postřiky na vinnou révu

Řez vinné révy v prvním roce

Pěstování a vedení vinné révy je pro mnohé zahrádkáře opravdovou vášní. Révu lze ji vysadit, stejně jako chmel, u některých zahradních staveb nebo si můžete založit přímo malý vinohrad, kde se rostliny pnou po drátu napnutém mezi dvěma dřevěnými kůly.

Révě se budete muset věnovat jak během zimy, tak v průběhu léta, kdy začínají růst postranní výhony. Jestliže ji pěstujete nikoli jako rostlinu okrasnou, ale užitkovou, dohlížejte i na kvalitu hroznů. To si zpravidla žádá jejich redukci zhruba o třetinu.

U révy vinné se rozlišují dva základní řezy, které se běžně používají na rodinných zahradách a mají dlouhou tradici. Jde o řez na hlavu a řez na čípek.

Řez na hlavu: Při tomto řezu každý rok odřízněte odplozené staré dřevo až na jeden nebo dva pupeny. Z nich během další sezony vyrostou nové plodné výhony. Tento způsob řezu každý rok opakujete a rostlinu tím zbavujete dřeva, které již nemá pro produkci kvalitních hroznů žádný význam. Jednoduše řečeno, révu zmlazujete.

Řezem na čípek: Jím zkracujete odplozené výhony na jedno až dvě očka. Hlavní termín řezu spadá do období zimy. Ovšem i v létě rostlina potřebuje vaši péči, jsou nutné redukce bobulí v hroznu a zaštipování listů okolo plodů v době dozrávání. Stejně tak nezapomeňte redukovat výhony druhého řádu, aby se réva zbytečně nezahušťovala.

Zdroj: Řez vinné révy pro začátečníky

Diskuze

V diskuzi HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.

Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE HLAVSOVÁ.

Vážení, druhým rokem vlastní dcera zakoupený domeček, samozřejmě jsme převzali i pnoucí vinnou révu, hrozny zelené, fialové. Loni docházelo k tomu, že úroda byla docela dobrá, ale hrozny dozrávaly pomalu. Myslíme si, že splňujeme veškerá doporučení i slunné místo, hnojení....zalévání...Víno má vždy velmi mnoho listů a pod nimi se ukrývají hrozny...Mají se kolem listy ostříhat aby sluníčko pomohlo dozrávání. Letos to vypadá také na slušnou úrodu s možností konzumace, jinak víno nevyužíváme. Mám obavu, že dozrávání bude opět pomalé, poraďte. Jak sklizeň nejen uspíšit, ale i hrozny sklízet, aby byly sladké a chutné, jaká je to odrůda to bohužel nevíme...Děkuji. Hlavsová

Zdroj: diskuze Hroznové víno ve skleníku

Dozrávání hroznů

Jak réva vinná pokročila ve svém vegetačním cyklu? Už se máme začít těšit na zralé hrozny?

Na většinu zralých hroznů si ještě chvíli počkáme. V září, u některých odrůd již na konci srpna, réva vstupuje do posledního období aktivního vegetačního cyklu, kdy začíná vyzrávat to, co vyzrávat může a co vyzrávat má. Proto tomuto období říkáme období zrání. Kromě hroznů ještě také vyzrávají letorosty, o nichž budeme mluvit v dalších měsících.

První fenofází, která toto období zahajuje, je zaměkání bobulí. Je to často doba, kdy vinař už se nejen těší na sklizeň, ale kdy už začíná mít konkrétní představu, jaká ta sklizeň bude. Bobule v předchozí fenofázi uzavírání hroznů dosáhly své konečné velikosti a dále nerostou. Hrozny jsou plné, husté, podle toho, co je jim dáno v genech. Pochopitelně, pokud nesprchly. (Vysvětlení tohoto pojmu viz Kalendář pro vinaře v měsících duben, červen, červenec.) Jak název fenofáze naznačuje, během zaměkání se mění konzistence dužniny v bobulích. Buňky se naplňují vodou, bobule se na omak stávají pružné, dají se zmáčknout mezi prsty.

Chlorofyl až do této fenofáze sloužil - jako všude jinde v  zelených částech keře - k fotosyntéze, ovšem v bobulích se teď začíná rozkládat. Postupně se v nich objevují další barviva, která byla do té doby chlorofylem zakryta. Barviva jsou u většiny odrůd umístěna ve slupkách nebo v pletivech těsně pod slupkou. Nechci článek příliš zatěžovat chemickými termíny, nicméně bych ráda uvedla názvy některých barviv, vyskytujících se u bílých odrůd: karoteny, xantofyly, kvercetiny. Pro modré odrůdy jsou typická barviva ze skupiny antokyanů. To jsou barviva, která se nacházejí v řadě ovocných druhů, jako jsou borůvky, ostružiny nebo třeba v bezinkách. U některých modrých odrůd se antokyanová barviva ukládají nejen ve slupce a těsně pod ní, ale také v moštu. Takovým odrůdám se říká barvířky a jejich vína mají velmi tmavou, intenzivně červenou barvu.

Postupně zaměkající bobule na hroznu:

Postupně zaměkající bobule na hroznu

O antokyanových barvivech už řada spotřebitelů ví, že jsou zdraví prospěšná a že patří k takzvaným antioxidantům. Jak říkával například Miroslav Horníček, červené víno je možné považovat za „mléko starců“. Možná by konzumenty i pěstitele vína zajímalo také to, proč jsou bobule modré, ale vína z nich jsou pak červená?

Protože antokyanová barviva mění svoji barvu mezi červenou a modrou podle pH: při nízkém pH jsou červená a při vysokém modrá. Jistě to znáte ze sbírání borůvek. Vaše prsty i rty jsou červené, a když se pak umyjete mýdlem (tuhé mýdlo bývá zásadité), máte ruce černé. A protože ve vínech jsou vždy kyseliny, jsou bobule modré podle prostředí ve slupce, a při kvašení se barvivo dostane do kontaktu s kyselinami z dužniny; proto jsou vína červená.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - září

Vylamování

Při péči o vinnou révu nezapomínáme ani na  odstraňování neplodných letorostů na starém dřevě a na dodatečné vylamování zálistků. Osečkování totiž podporuje zvýšenou tvorbu zálistků. Zálistky jsou u révy vinné velmi důležité. Mladší listová plocha zálistků vytváří asimiláty, které réva vinná využívá pro zrání hroznů a tvorbu zásobních látek na přezimování. Zálistky se však odstraňují v zóně hroznů, aby ji příliš nezahušťovaly. Nad nejvýše postaveným hroznem se pak zálistky opět nechávají. Tyto zálistky se dále také osečkovávají, aby se udržel požadovaný tvar listové stěny keře.

Zálistky se nejčastěji vylamují ručně, bez použití zahradnických nůžek. Zálistky jsou citlivé na napadení houbovými chorobami, zejména plísní révy a padlím révy. Až do konce vegetace je důležité udržovat jejich zdravotní stav v pořádku a provádět účinnou ochranu proti houbovým chorobám.

Zdroj: Kdy stříhat hroznové víno

Diskuze

V diskuzi PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karla Večeřová.

Mám ve skleníku asi 10 let1 ks révy velkoplodé - odrůdu nevím, nahodilý kup. Na jaře prostříhávám, ale stejně má asi 50 sřapců hroznů. Kolik jich mám nechat, aby dozrály?
Děkuju za odpověď. Večeřová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Oldřich Česák.

Dobrý den,
potřeboval bych poradit, jak vypěstovat kmínek u vinné révy vysoký asi 80 cm z jehož
vrcholu bych už ohýbal tažně do stran.Vypěstoval jsem si sazenice zřízků a některé
sazenice jsem si koupil. Ty vypěstované doma jsem loni napodzim uložil do sklepa
letos jsem je znova nasázel ven zkrátil jsem výhony na 2 očka. Nyní mi rostou jak
na těch vypěstovaných doma,tak i na kupovaných dva výhony, jeden delší jeden kratší.
Chtěl bych se zeptat jak postupovat dále abych založil ten kmínek jako to je na vinicích.

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: diskuze Pěstování vinné révy pro začátečníky

Slovníček použitých odborných výrazů

  • sprchávání – projev nedostatečného opylení z různých důvodů (srážky v době kvetení, přehnojení dusíkem, virová onemocnění), kdy bobule jsou malé a bez semen nebo v hroznech úplně chybí
  • karoteny, xantofyly, kvercetiny – barviva ve slupkách bílých a červených odrůd
  • antokyany – barviva ve slupkách modrých odrůd, u některých odrůd i v moštech
  • barvířky – skupina odrůd, které mají antokyanová barviva i v moštech, např. Neronet nebo Rubinet
  • glukóza, fruktóza – monosacharidy obsažené v moštech, kvasinky je (na rozdíl od vyšších sacharidů) bez problémů umí zkvašovat
  • cukernatost – obsah monosacharidů v hroznech, jednotka 1°NM
  • fenolické a aromatické látky – organické sloučeniny různého složení, podílející se na barvě, vůni a chuti vín
  • redukce hroznů – snižování množství budoucí sklizně ve prospěch její kvality, odstřihávání hroznů
  • štěpování – spojování roubu s podnoží (starý výraz specifický především pro vinohradnictví)
  • školkování – proces zapěstování kořenů na štěpovancích v révové školce
  • novošlechtění – tvorba nových odrůd křížením vybraných rodičovských odrůd s cílem vylepšit některé jejich vlastnosti
  • ampelografie – část vinohradnictví, zabývající se popisem znaků a vlastností odrůd révy vinné

Zdroj: Kalendář pro vinaře - září

Diskuze

V diskuzi JAK PĚSTOVAT VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumír.

Známý aby měl dost hroznů na kvas víno nestříhal a byl spokojený. Navíc , mezi hrozny neměl žádné zelené . Chtěl bych to též zkusit. Je to ke škodě?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Jak pěstovat vinnou révu

Domácí droždí z hroznů révy vinné

Hrozny, spolu s mnoha dalšími druhy ovoce, jako jsou například jablka, pomeranče a grapefruity, obsahují ve své slupce přirozené kvasinkové spóry.

U hroznů je důležité je nemýt, protože to vymyje kvasinky, které se pokoušíte pěstovat. Hrozny normálně ručně rozdrťte a umístěte do nádoby pokryté tenkou tkaninou. Ponechejte nerušeně po dobu tří dnů. V tekutině byste měli začít vidět malinkaté bublinky, což znamená, že kvasinky rostou. Pokud je vše zdravé a jsou vidět bublinky, tak do tekutiny zamíchejte pšeničnou mouku do zhoustnutí a ponechte hroznový kvásek při pokojové teplotě po dobu 24 hodin. Pro rozmnožení přidejte následující den šálek mouky a šálek vody. To samé udělejte i další den nebo dva. V tuto chvíli byste měli mít hutný kvásek.

Když budete experimentovat s různými plody (a dokonce i rajčaty!), zjistíte, že každý druh kvásku má trochu jinou chuť. Najděte si ty, které se vám nejvíce líbí. Nezapomeňte, že musíte použít domácí nebo divoce rostoucí ovoce, protože plody, které si koupíte v obchodě, budou pokryty pesticidy, voskem a kdo ví, čím dalším - pravděpodobně na nich nebude tolik kvasinek, aby se to povedlo.

Zdroj: Domácí výroba droždí

Diskuze

V diskuzi HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.

Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Homolka.

Dobrý den
prosím o raduů: mám ve sleniku víno a letos mimořadně velkou urodou hroznů ala nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a schnout Děkuji za radu.

Zdroj: diskuze Hroznové víno ve skleníku

Postřiky na víno

Vinnou révu nejčastěji napadají houbové choroby. Patří mezi ně plíseň révová (peronospora), padlí révové (moučenka), plíseň šedá (botrytida). Kromě včasného zásahu vhodnými fungicidy je zásadní i prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Ale pozor, přehnojení dusíkem u révy způsobí větší náchylnost k houbovým chorobám i k promrznutí.

Pokud je počátek léta teplý a vlhký, révu často napadá houbové onemocnění zvané peronospora. Projevuje se žlutozelenými, oválnými skvrnami na svrchní straně listů, které později na rubu provází bílá plíseň. Napadené listy usychají a hnědnou, a zrovna tak později napadené hrozny. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat nebo spálit. Preventivně se aplikuje postřik fungicidem po odkvětu a poté ještě jednou za týden, v případě potřeby je možné postřik opakovat i před květem a déle. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta (zde pozor na obarvení omítky). Prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech a udržovat keře prosvětlené, vzdušné.

Padlí révové neboli moučenka je houbové onemocnění, které trápí révu nejčastěji při vyšší teplotě a zároveň i vlhkosti vzduchu, a pokud keře nejsou dostatečně vzdušné. Moučenka napadá listy a mladé výhonky, které se pokryjí šedavým plísňovým povlakem a posléze usychají, bobule popraskají. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Prevencí je vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a dostatek draslíku ve výživě. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní.

Plíseň šedá se začíná projevovat až po odkvětu, přičemž největší škodu způsobuje na hroznech v době dozrávání, ty poté hnijí a znehodnocují se. V době tvorby hroznů se proti této plísni aplikují fungicidy, například s účinnou látkou iprodione či tolyfluanid (například Rovral, Euparen, Ronilan). Do postřiku je vhodné přidat smáčedlo, například jar. Náchylnější jsou odrůdy, jejichž bobule mají jemnou slupku. Preventivním opatřením je opět vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a také vhodná výživa. Přemíra dusíku vznik choroby podporuje, prevencí je naopak dostatek vápníku, hořčíku a draslíku.

Zdroj: Postřiky na houbové choroby

Diskuze

V diskuzi ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.

Dobrý den, prosím o radu ohledně vinné révy. Mám tedy jen jedinou hlavu :-) , žiju na Valašsku (Halenkov) a podmínky zde nemám dobré. Půda nepropustná , těžká, jižní svah .... Nicméně v loňském roce jsem měla nádhernou úrodu, ale o celou jsem přišla díky mouchám.
Neuvěřitelné množství much, včel, vos a všelijaké jiné havěti mi denodenně napadaly hrozny. Dávala jsem různé lapače a stovky much pochytala, ale bez valného úspěch zachránit hrozny. Prosím, abych předešla letos něčemu podobnému, jak hrozna ochránit ?
Děkuji za ochotu
Ivana Štiaková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Hladík.

Prosím o radu, co chybí vinné révě - Muškát zlatý a Nero. Bobule se scvrkávají, a to hlavně ve spodní části hroznu. Nedostávají výživu, protože i střapce hnědnou, slábnou a usychají. Děkuji.

Zdroj: diskuze Odborník na vinnou révu

Odrůdy vinné révy

Původní volně rostoucí réva lesní vykazuje velkou rozmanitost hroznů v chuti, barvě, velikosti i tvaru bobulí. Díky její velké heterozygotnosti mohly postupně vzniknout tisíce kulturních odrůd révy vinné, ať již samovolným křížením, nebo jako kultivary šlechtěním. Mezi nejvýznamnější odrůdy pěstované v Česku v současnosti patří zejména: Aurelius, Chardonnay, Irsai Oliver, Muškát Othonel, Müller Thurgau, Neuburské, Pálava, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Sylvánské zelené, Tramín červený, Veltlínské zelené, Veltlínské červené rané.

Zdroj: Jak pěstovat vinnou révu

Osečkování vinné révy

Mezi hlavní úkony péče o vinnou révu patří i takzvané osečkování neboli zakracování letorostů. V červenci letorosty ještě neukončily svůj růst a mohou se ohýbat či převěsit, proto letorosty nad horním drátem musíme zalomit. Jejich délka by měla být asi 120–150 cm. Neprovedeme-li osečkování, změní se solární plocha keře v neprospěch zastíněných listů, které málo asimilují a spotřebovávají svoje asimiláty k dýchání. Tím vzniká nadměrné množství kyseliny jablečné a snižuje se kvalita hroznů, následně hůře vyzrávají i letorosty. Osečkování provádíme v letních měsících 2–3x. Přitom stále nezapomínáme na odstraňování neplodných letorostů na starém dřevě a na dodatečné vylamování zálistků.

Zdroj: Řez vinné révy pro začátečníky

Volba a umístění záhonu a zjištění pH

Většina zeleniny vyžaduje při pěstování hodně sluníčka, a to jak ke svému růstu, tak především k dozrávání plodu, proto při volbě umístění záhonu volte takové místo, které bude většinu dne na přímém slunci.

Dalším důležitým faktorem pro volbu místa záhonu je kvalita půdy a její odvodňovací schopnosti. V případě, že byste zvolili půdu příliš jílovitou, zadržovala by vám příliš velké množství vody. Malým pomocníkem, jak zjistit, zda je půda schopná správně odvodňovat, je, že si vykopete díru asi 30 cm hlubokou a zalijete ji vodou, pokud se vám voda vsákne do čtyř hodin, vybrali jste správně, pokud ne, musíte hledat dál.

Při výběru místa nesmíte zapomenout na hodnotu pH. Ideální hodnota pH pro pěstování zeleniny je 6,0 až 6,8 pH. Tuto hodnotu zjistíte buď testem provedeným lakmusovým papírkem, nebo případně podrobným zkoumáním půdy v laboratoři. Zjišťovat hodnotu pH byste měli několik měsíců před tím, než zeleninu budete chtít na záhon vysazovat, abyste měli dostatek času v případě potřeby pH snížit, či zvýšit. Potřebujete-li pH zvýšit, použijte vápenec, v opačném případě vám poslouží například síra.

Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování zeleniny

Zilga

Réva vinná 'Zilga' je bujně rostoucí vinná réva pocházející z Pobaltí. V dospělosti dorůstá do výšky 5 m. Kvete v květnu zelenými květy v hroznovitých květenstvích. Má středně velké světlezelené srdcovité listy s výraznou pětilaločnatou čepelí. Střapce hroznů mají modrou barvu s bobulemi velkými 1,5 cm. Dozrávají během září a října.

Odrůda má ráda slunná místa, na vyzrání plodů potřebuje spoustu slunce. Pro bujný růst vyžaduje více hnojit a zalévat. Je ale nenáročná na typ půdy. Ve srovnání s jinými druhy je u nás plně mrazuvzdorná, a to až do -40 °C. Je celkem odolná vůči chorobám a nevyžaduje chemické ošetření, případně jen minimální.

Je to odrůda vhodná na pokrytí konstrukcí a pergol. Lze ji pěstovat i ve velkých květináčích, pak je však nutné ji dobře zalévat. Na zimu je třeba ji zakopat do země nebo schovat do místnosti bez mrazu.

Zdroj: Druhy a odrůdy vinné révy

Osečkování

Osečkování je jeden z hlavních úkonů vinaře, jde o zakracování letorostů. Provádí se v období od července zhruba 2-3x, kdy letorosty ještě neukončily svůj růst a  mohou se ohýbat či převěsit. Letorosty nad horním drátem musíme zalomit. Kvalitní tvar je takový, kdy listová stěna není příliš hustá a listová plocha keře a hrozny jsou dobře osluněné. Jejich délka by měla být asi 120-150 cm. V případě velmi bujného růstu může docházet k osečkování již před kvetením révy. Obvyklý je ale termín po kvetení révy. Pokud se osečkování neprovede, změní se solární plocha keře v neprospěch zastíněných listů, které málo asimilují a spotřebovávají svoje asimiláty k dýchání. Tím vzniká nadměrné množství kyseliny jablečné a snižuje se kvalita hroznů, hůře vyzrávají následně i letorosty. Osečkování se provádí ručně zahradnickými nůžkami anebo také srpem.

Zdroj: Kdy stříhat hroznové víno

Před stavbou pergoly

Před samotnou stavbou pergoly, na níž plánujeme pěstovat vinnou révu, musíme počítat s tím, že se bude jednat o velký pěstitelský tvar. U révy pak platí zásada, že nadzemní část révového keře by měla být takzvaně v rovnovážném stavu s podzemní částí keře, tedy se samotným kořenovým systémem. Pokud tuto zásadu dodržíme, pak jsme na dobré cestě.

Při tvarování pergoly a následné výsadbě sazenic vinné révy bychom měli myslet na to, že pergola může přinášet stín a chládek, ale rostoucí vinná réva potřebuje přesně pravý opak, tedy dostatek světla. Proto se doporučuje, aby většina listové plochy a hroznů byla rozmístěna na stěnách pergoly, a nikoli skryta před paprsky uvnitř. Řešením může být například jednostranná pergola, která je otevřená a slunečním paprskům nic nebrání v kontaktu s hrozny.

Zdroj: Vinná réva a její pěstování na pergole

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Hanka Synková

Gabriela Štummerová

Nina Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Marie Svobodová


Vinna-reva-pestovani

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP