Téma: 

bobkovišeň množení


Facebook Twitter Pinterest email tisk

VINNÁ RÉVA - MNOŽENÍ

Vypěstujte si vlastní sazenice

Réva vinná se dá množit dvěma způsoby, buď vegetativním, nebo generativním. Vegetativní množení spočívá v nařezání menších či větších částí z původní rostliny a zabezpečení jejich dalšího růstu. Jedná se například o meristémové množení, štěpování, hřížení, řízkování. Svým způsobem jde u všech těchto způsobů o klonování původního keře s dobrými vlastnostmi. Generativní způsob spočívá v přirozeném způsobu množení semeny.

Detail odstavce: Vypěstujte si vlastní sazenice
Zdroj: Vinná réva - množení
Zveřejněno: 20.12.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: muchovník množení

Jeli možno množení a jak muchovníku . Děkuji Hana

Zdroj: diskuze Muchovník množení
Odesláno: 25.10.2018 uživatelem HANA KARBANOVÁ
Počet odpovědí: 0

PRUNUS LAUROCERASUS

Prodej a cena

Bobkovišeň se dá koupit v zahradnictvích, marketech nebo v internetových obchodech. Její cena závisí na druhu, ale řádově se pohybuje kolem 90 korun za kus.

Detail odstavce: Prodej a cena
Zdroj: Prunus laurocerasus
Zveřejněno: 9.10.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: množení borůvek

Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno: 22.11.2016 uživatelem zdenek stříž
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

FÍKUS

Množení fíkusu

Všechny druhy fíkusů se množí řízkováním. Pro dřevité řízky je dobré použít stimulátor, který podpoří růst kořenového systému nové rostliny. Řízky s měkkým zeleným kmínkem stimulaci většinou nepotřebují a kořeny tvoří bezproblémově. Další metodu množení představuje u keříčkových fíkusů hřížení. Dřevitou větvičku, kterou chcete hřížit, nejprve potřete stimulátorem, pak ji zafixujte a zahrabte do substrátu. Kořeny se utvoří během několika týdnů.

Detail odstavce: Množení fíkusu
Zdroj: Fíkus
Zveřejněno: 8.8.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: množení

moje orchidej má místo květů narostlé nové malé lístky,co s nimi,je možné je nějakým způsobem použít pro množení,nebo je mám odlomit,ustřihnout,nebo snad nějak jinak,díky za odpověď

Zdroj: diskuze Množení
Odesláno: 16.3.2015 uživatelem Radka Studecká
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ROZMARÝN V TRUHLÍKU S TYMIÁNEM

Množení rozmarýnu

Množení rozmarýnu se nejlépe provádí pomocí řízkování. Na jaře odřízněte asi 15 až 20 cm dlouhé výhony. Spodní lístky odstraňte. Zapíchněte výhony do misek s univerzálním substrátem s přídavkem štěrku. Zalévejte jen málo. Po 4–6 týdnech prověřte, zda se vyvinuly kořínky. Řízky vysaďte do květináčů následující jaro. Umístěte květináč na slunné stanoviště, ale ne na přímé slunce. Pravidelně zalévejte a udržujte na teplém místě.

Detail odstavce: Množení rozmarýnu
Zdroj: Rozmarýn v truhlíku s tymiánem
Zveřejněno: 29.9.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

IBIŠEK POKOJOVÝ

Množení

Množení je nejvhodnější řízky, a to buď vrcholovými řízky v substrátu z živné zeminy při teplotě 20–25 °C, anebo stonkovými řízky, které nejlépe zakořeňují v červenci až srpnu. Ty necháme zakořenit buď ve vodě, nebo je sázíme do vlhkého substrátu. Množí se na jaře a v létě. Mladé rostlinky zakryjeme igelitem nebo skleničkou, čímž jim zajistíme vlhký vzduch. Nedáváme je na přímé slunce. Lze množit i semeny, která se vysévají v březnu.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Ibišek pokojový
Zveřejněno: 28.2.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

DRACÉNA

Dracaena marginata – množení

Rostlinu můžete množit semeny nebo vrcholovými či stonkovými řízky, nejvhodnějším obdobím je jaro a léto. Semena ke svému vyklíčení potřebují obvykle 2–3 měsíce. Množení pomocí řízků je pohodlnější a rychlejší, i když takto získáme jen mále množství rostlinek. K řízkování můžete použít vrcholky výhonků, boční výhonky nebo i kusy kmene. Řízky zasaďte do směsi rašeliny a písku, zakryjte je igelitovým sáčkem a udržujt při stálé teplotě 21–24 °C. Boční výhonky odřezávejte raději i s kouskem kmenu, rychleji pak zakoření. Pokud zvolíte množení pomocí kmenových řízků, musí mít alespoň dva pupeny a pokládají se vodorovně na zeminu. U dracén s pestrými listy se nejdříve objeví zelené listy, které teprve později získají svou typickou barvu. Vrcholové řízky oddělujte šikmým řezem, obalte je v práškovém stimulátoru a zapíchněte do množírenského substrátu. K jejich zakořenění je zapotřebí mírná vlhkost a stálá teplota nad 22 °C.

Detail odstavce: Dracaena marginata – množení
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

JAK NA ROZMNOŽOVÁNÍ VINNÉ RÉVY ŘÍZKY

Substrát

Aby řízky dobře zakořenily, vysazujte je do kvalitního substrátu. Použít můžete například Substrát na řízkování 10 l od firmy Agro. Jde o vzdušný substrát s jemnou strukturou, nižším obsahem živin a stopových prvků. Obsahuje vybrané druhy rašeliny a křemičitý písek.

Vhodný je rovněž AGRO Substrát pro výsev a množení 20 l, jehož speciální struktura – rašelina, písek, upravená reakce, jemná struktura, nízký obsah živin – je určena pro klíčení semen, k přepichování mladých rostlin, k zakořeňování řízků, k předpěstování sadby květin i zeleniny a k vegetativnímu množení rostlin. Navíc obsahuje aktivátor zakořeňování.

Firma Forestina má ve své nabídce Substrát supresivní pro výsev a množení 5 l, který svým složením odpovídá nejvyšším nárokům hobby pěstitelů i profesionálů. Supresivní výsevní substrát je určen speciálně pro výsevy a množení rostlin. Je připraven ze směsi vytříděné světlé a tmavé rašeliny s upravenou pH reakcí a perlitem. Je vhodný jak k setí semen, tak k přepichování řízků rostlin. Substrát je obohacen hnojivem se základními i stopovými živinami v nezbytném rozsahu, což má vliv na bezproblémové zakořeňování řízků a klíčení výsevů. Supresivní substrát obsahuje 2 druhy hub, které potlačují původce významných houbových onemocnění a preventivně působí proti hmyzím škůdcům.

Detail odstavce: Substrát
Zdroj: Jak na rozmnožování vinné révy řízky
Zveřejněno: 7.6.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: kanadské borůvky množení

Kamčo, díky za odpověď, podařilo se mi mezitím zjistit, že mám samosprašné borůvky. Tak to nebude snad problém. Ahoj

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno: 29.3.2015 uživatelem evelína
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

ROZMARÝN

Množení rozmarýnu

Množení rozmarýnu není náročné. Buď ho můžete vypěstovat ze semen, která se vysévají na jaře (březen). Následně pěstujeme při teplotě okolo 20 stupňů celsia. Do záhonu pak mladé rostlinky sázíme v červnu, a to do sponu přibližně 30 x 30 cm. Druhým způsobem množení je řízkování. Ze zdravé, měkké a ještě nezdřevnatělé rostliny odřízněte velmi ostrým nožem konce výhonků (řízky) 10 – 15 cm dlouhé, a to nejlépe v letním období. Zapíchejte je do vzdušné zeminy v květináči (smíchané s pískem) a půdu kolem lehce přitlačte. Aby se vám výhonky nezlomily, udělejte si předem tyčkou nebo kolíkem v hlíně dírky a z části rostliny, která „půjde pod zem“ otrhejte listy. Umístěte květináč na světlé místo (ne ale na přímé slunce) a udržujte mírnou vlhkost substrátu. Vzhledem k tomu, že se často všechny řízky neuchytí, dejte jich do jednoho květináče větší počet. Tvorba kořenů je ukončena do jara následujícího roku.

Detail odstavce: Množení rozmarýnu
Zdroj: Rozmarýn
Zveřejněno: 9.11.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: skalničky buksus

Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.

Zdroj: diskuze Skalničky buksus
Odesláno: 29.9.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MNOŽENÍ ŘÍZKOVÁNÍM

Řízkování muškátů/pelargonií

Muškáty pocházejí z Afriky a existuje obrovské množství druhů. U nás jsou k vidění pelargonie vzpřímené a převislé. Důležité je, abychom vždy řízkovali kompaktní části rostlin, které jsou zdravé a nenapadené škůdci. Vždy odebíráme pouze vrcholové řízky o délce 5–8 cm, jejichž spodní konce ponoříme nejprve do růstového stimulátoru, poté sázíme do připravených květináčků naplněných nejlépe perlitem nebo substrátem pro výsev a množení. Po zakořenění, to je asi po 3 týdnech, přesazujeme do květináčů naplněných zahradnickým substrátem.

Řízkování muškátů foto

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět odběr řízků muškátů.

Řízkování muškátů video

Zde jsou video návody, na kterých je vidět řízkování muškátů.

Detail odstavce: Řízkování muškátů/pelargonií
Zdroj: Množení řízkováním
Zveřejněno: 17.3.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Množení kalanchoe

Četla jsem, že se dá přesadit i ze semen po odkvětu semen z květů z kalanchoe. Nevím, jak se to dělá. Pokud je to pravda, tak za jak dlouho budu mít výsledek. Chci postup, jak se to dělá. Koutná.

Zdroj: diskuze Množení kalanchoe
Odesláno: 4.6.2018 uživatelem Ludmila Koutná
Počet odpovědí: 0

LEVANDULE

Množení levandule

Na trhu dnes seženete již předpěstované sazenice, nebo si levanduli můžete také sami vyset brzy zjara do skleníku nebo do okenních truhlíků a květináčů, případně si můžete odebrat řízky ze starších keříků. A jak postupovat při řízkování? Zhruba v polovině jara ostříhejte větvičky levandule na řízky o délce zhruba 7 až 10 cm. Řízky ponořte do práškového kořenového stimulátoru a poté zasaďte (po 3 až 5 kusech) 4 až 5 cm hluboko do speciálního substrátu určeného k výsevu nebo množení. Ideální konečné umístění je v pařeništi, jinak stačí překrýt řízky průsvitnou fólií. Nezapomeňte také udržovat substrát vlhký. Až budou rostlinky dostatečně velké a venku již nebudou hrozit mrazíky, zasaďte je na vybrané venkovní stanoviště.

Detail odstavce: Množení levandule
Zdroj: Levandule
Zveřejněno: 10.11.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Převislý jahodník-množení

Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.

Zdroj: diskuze Převislý jahodník-množení
Odesláno: 12.7.2015 uživatelem jan Leitner
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI

Množení

Pokud množit vavřín, půjde to vcelku jednoduše. K množení se využívají vrcholové řízky, které mají alespoň 3–6 lístků. Poté umisťujeme šikmo seříznuté řízky po více kusech do květináčů. Nejideálnější podmínky jsou kolem 25 stupňů Celsia, kdy dokáže skvěle zakořenit. Vavřín se ale množí i ze semen nebo odkopky vzrostlejších keřů.

S dobrým prospíváním keříku bezesporu souvisí také řez. Velmi slabé nebo naopak silné větve obrážejí nepříliš ochotně a mnohdy vytvoří pouze 1–2 nové výhony. Na to myslete při tvarování, kdy nenechte rostlinu nasadit příliš starého dřeva. Tak snadno dostanete stále zelený keř nebo stromek, vavřín má totiž dobrou regenerační schopnost a snese i hluboký řez.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Bobkový list v květináči
Zveřejněno: 19.6.2017

PRUNUS LAUROCERASUS

Pěstování

Rostlina není náročná na pěstování. Některé bobkovišně jsou mrazuvzdorné do -25 °C, ale především velkolisté druhy jsou citlivé na mráz. Mladé exempláře je lepší na zimu připravit, protože mrazy poškozují zvláště mladé výhony. Malé rostliny přikrýváme chvojím, větší chráníme bílou netkanou textilií. Kořenům opatříme vrstvu suchého listí.

Při výsadbě vybíráme slunné nebo mírně přistíněné stanoviště. Příliš slunné stanoviště nebo vápnitá půda mohou způsobit žloutnutí listů. Přidáním hořké soli nebo upravením pH půdy na kyselou reakci žloutnutí listů odstraníme.

Bobkovišeň využijeme jako solitérní rostlinu, podrost, k výsadbě živého plotu i pro nádobové pěstování. Pro obsah glykosidu amygdalinu, který se v organismu štěpí na kyanovodík, který je jak známo jedovatý, ji nepěstujeme v místech, která jsou volně přístupná dětem. Ty by mohly černé, lákavě lesklé plody zkoušet ochutnat. V léčitelství se kožovité listy používaly k výrobě sedativ.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Prunus laurocerasus
Zveřejněno: 9.10.2016

PRUNUS LAUROCERASUS

Množení

Možno množit pod sklem řízkováním. Řízky odebíráme na konci srpna, cca 10 cm dlouhé. Necháme pouze 2 až 3 listy. Než je zasadíme do země, namočíme je do růstového stimulátoru. Zakořeněnou rostlinu přemístíme ven až na jaře.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Prunus laurocerasus
Zveřejněno: 9.10.2016

PÉČE O VÁNOČNÍ KAKTUS

Množení

Rozmnožování vánočních kaktusů je velmi jednoduché. Stačí ulomit větvičku alespoň se čtyřmi články. Odlomený konec se nechá zaschnout a pak už jen stačí větvičku vsadit do květináče se substrátem nebo ji nechat zakořenit ve vázičce s vodou.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Péče o vánoční kaktus
Zveřejněno: 4.9.2014

PĚSTOVÁNÍ MUŠKÁTŮ

Muškáty – množení

Množit muškáty lze dvěma způsoby, buď řízkováním, nebo výsevem semen. Vhodnější způsob je řízkování, které není tak časově náročné, jako výsev semen a následná péče o ně.

Množení muškátů semeny

Muškáty vyséváme v březnu až dubnu do plochých květináčů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Semínka sejeme plošně, poté je mírně přihrneme zeminou a umístíme do teplého skleníku. Je vhodné výsev přikrýt tenkým sklem. Jakmile se objeví první klíčící rostlinky, odstraníme sklo. Když mají rostliny první pravé lístky, je potřeba je přepichovat (2–3 centimetry od sebe, přepichujeme do trojsponu). Po 2 až 3 týdnech je potřeba rostliny přesadit do květináčů o průměru 10 centimetrů. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 21–25 °C.

Množení muškátů řízkováním

Řízkování muškátů je velmi hojně používaný způsob jejich rozmnožování. Postačí, když z matečné rostliny, která musí být zdravá a silná, uříznete (můžete i ulomit) řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočíme do stimulátoru a můžeme zapíchnout do květináče nebo speciálních množárenských záhonů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C.

Detail odstavce: Muškáty – množení
Zdroj: Pěstování muškátů
Zveřejněno: 14.4.2014

SKALNÍK V TRUHLÍKU

Množení

Skalníky se množí výsevem, semena je nutno stratifikovat ihned po sklizni (po uzrání) a zjara je vyséváme buď pod sklo, nebo do volné půdy. Od počátku léta lze rostliny množit i vegetativně, řízkováním, sorty s listy neopadavými řízkujeme o něco později.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Skalník v truhlíku
Zveřejněno: 6.12.2016

PÉČE O ORCHIDEJE PO ODKVĚTU

Množení orchidejí

Rozmnožování orchidejí se dělí na generativní (výsev semen) a vegetativní (dělení rostlinných částí). Množení výsevem je však problematické a pro běžného pěstitele prakticky nemožné. Semena jsou totiž velmi malá a prakticky nemají žádné zásobní látky. V přírodě klíčí za pomoci příslušných symbiotických hub z rodu Rhizoctonia, které jim zajišťují potřebnou výživu. Vyklíčí tak ovšem jen velmi malé množství semen, a proto jich orchideje musí tolik vytvářet. Běžný výsev do substrátu je v podstatě neúspěšný. V praxi jsou dnes orchideje vysévány na speciální živné médium, které obsahuje veškeré potřebné živiny vedoucí k úspěšnému vyklíčení, a to ve sterilních laboratorních podmínkách. Metoda výsevu je tedy náročná na zařízení, pomůcky a materiál.

Oproti tomu je rozmnožování dělením poměrně jednoduché. Jakmile rostlina naroste do větších rozměrů, můžete ji zkusit rozdělit, ale tak, aby každá z dceřiných rostlin měla alespoň 3 zdravé pahlízy (výhony). Řezné rány očistěte a před opětovným nasazením je nechte mírně zaschnout. Polámané a odumřelé kořeny odstraňte. Dceřiné rostliny dobře ukotvěte v substrátu, nejlépe pomocí vyvázání k opoře. Na tři týdny omezte zálivku, doporučuje se nejlépe jen rosit. U rodu Cymbidium a jiných terestrických rodů je možno používat k množení jednotlivé zadní pahlízy vsazené do poréznějšího substrátu. Mladé rostliny by měly vykvést za 4 až 5 let. U rodu Dendrobium lze využít k množení části starší pahlízy, které se položí na vlhký rašeliník a poté uzavřou plastovým obalem. Mladé rostlinky vykvetou cca za 4 roky. U rodu Phalaenopsis můžete použít malé rostlinky, takzvané keiki, které se občas vytvoří na květním stvolu mateřské rostliny. Jakmile dceřiným rostlinkám dostatečně narostou vzdušné kořeny (doporučuje se několik vzdušných kořenů o délce minimálně 5 cm), můžete keiki opatrně odkroutit a zasadit do vhodného substrátu. Rostlinka by měla kvést tak za 3 roky. Jinou vegetativní metodou je řízkování, k němuž použijete u tohoto rodu staré dlouhé stonky, vedlejší výhony nebo odkvetlé stvoly. Řízky řežte dlouhé 10–15 cm. Odříznutá část se nevkládá do zeminy jako u jiných pokojových rostlin, ale pokládá se na plocho na povrch zeminy (písku nebo mechu) a umístí se do vytápěného pokojového skleníku. Orchideje rovněž můžete množit stonkovým výhonem přesahujícím do vedlejšího květináče, který po zakořenění od mateřské rostliny odřízněte.

Detail odstavce: Množení orchidejí
Zdroj: Péče o orchideje po odkvětu
Zveřejněno: 9.2.2015

HOSTA

Hosta versus čechrava

Obě rostliny pocházejí z Asie a jedná se o trvalky, podmínky na umístění mají také stejné. Dokonce i způsob pěstování a množení je obdobný.

Čechrava neboli tavolín je trvalka patřící mezi lomikamenovité. Má dvojčetně až trojčetně dělené zpeřené listy. Kvete dlouhými latami květů, převážně v létě. Jednotlivé druhy mají výšku od patnácti až do sto dvaceti centimetrů.

Čechravy se hodí i k řezu. Po uříznutí se musí dát okamžitě do vody. Nejefektněji působí vyšší druhy s dlouhým stvolem umístěné ve vysoké váze.

Detail odstavce: Hosta versus čechrava
Zdroj: Hosta
Zveřejněno: 1.12.2015

PRUNUS LAUROCERASUS

Prunus laurocerasus

Bobkovišeň je hustý keř dorůstající až do 4 m. Na svých dřevitých větvích nese velké vejčité listy, které jsou lesklé a mají tmavě zelenou barvu. Rostlina listy na podzim neshazuje a nese je po celý rok. Na dobrém stanovišti roste tak hustě, že dokáže zakrýt nevzhledný kout zahrady či nabídnout přes plot soukromí. Na přelomu jara a léta vykvétá svícovitými hroznovitými květy bílé barvy.

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), někdy nazývaná i střemcha vavřínolistá, pochází ze Středozemí, kde tvoří mohutné, až šestimetrové keře. U nás se aklimatizovala dobře, ale dorůstá nanejvýš do výšky dvou metrů. Tento keř každého okouzlí svými až 15 cm dlouhými tmavozelenými oválnými kožovitými listy.

Složená květenství jsou vzpřímená, drobné květy jsou bílé, voní po šeříku a mohou se objevit i na podzim. Po opylení nastupují lákavé plody – bobule, které jsou pochoutkou pro ptactvo, zpočátku mají červenou barvu, později černají. Pro člověka jsou nejedlé a konzumace semen z nezralých plodů může způsobit zažívací obtíže. Starší informace o jedovatosti zralých plodů nebyly správné.

Druhy

Etna je mezi bobkovišněmi tou nejelegantnější královnou. Její tuhé, kožovité listy jsou nápadně bronzové, když raší, a jejich barva přechází do teplého odstínu sytě smaragdově zelené. Mají zvláštní tvar – list je od řapíku vejčitý, ale k vrcholu se rozšiřuje a končí téměř naplocho. Tento konec je navíc zvlněný, takže celý keř působí velmi plasticky. Daleko lépe snáší zimní oslunění než jiné druhy, a tak zůstává sytě zelený. Pokud se objeví složená květenství, jsou vzpřímená, drobné květy jsou bílé, voní po šeříku a mohou se objevit i na podzim. Po opylení se tvoří lesklé černé plody (nejedlé), avšak tato odrůda kvete málo.

Caucasica má podlouhlé, sytě až tmavě zelené lesklé kožovité listy. Větve rostou vzpřímeně, zatímco listy se horizontálně sklánějí. Složená květenství jsou vzpřímená, drobné květy bílé, vonící po šeříku, často se objevují i na podzim. Černé plody vypadají lákavě, jsou však nejedlé a pochoutkou jsou jedině pro ptactvo. V našich podmínkách se pokládá za jednu z nejvzrůstnějších a nejvhodnějších rostlin pro živé ploty, neboť dorůstá až 4 m.

Otto Luyken je jeden z nejotužilejších a nejoblíbenějších keřů. Jako snad jediný zatím přežil -29 °C bez jediného spáleného listu. Lesklé listy jsou podlouhlé, špičaté a kožovité, mají tmavě zelenou barvu. Větve i listy rostou vzpřímeně, přestože se keř rozrůstá hlavně do šířky. Je tak ideální k použití jako půdopokryvný do stinných míst nebo jako podrost pod stromy. Složená květenství jsou vzpřímená, plná drobných bílých květů, které voní po šeříku a často se na keři objevují i na podzim. Tento keř kvete velmi bohatě. Má lesklé černé plody, které jsou pochoutkou pro ptactvo, pro člověka jsou však nejedlé.

Mano má sytě až tmavě zelené vysoce lesklé listy, které jsou na rubu velmi světlé. Rostou vzpřímeně a hustě. Jsou velké přibližně 6 x 3 cm a od ostatních bobkovišní se snadno rozpoznají podle vejčitého tvaru listu. Keř je bohatě rozvětvený a olistěný již od země a není potřeba stříhat, přestože jej lze tvarovat dle libosti.

Zabeliana má drobné bělavé květy sestavené do hroznovitých květenství. Na keři se objevují v průběhu dubna a května a svou šeříkovou vůní lákají motýly. Plody jsou drobné, černé, lesklé peckovice, které jsou nejedlé.

Schipkaensis má květy bílé, sestavené ve štíhlých hustých hroznech. Objevují se na keři od května do června. Plody jsou drobné černé peckovičky. Rostlina je po požití mírně jedovatá. Kořenový systém je dlouhý, bohatě větvený.

Herbergii je hustě rostoucí odrůda s podlouhlými sytě zelenými, neopadavými, velmi lesklými listy. Roste středně rychle a na rozdíl od další plotové odrůdy Caucasica již v mladém věku rozkládá spodní větve do stran, takže tvoří velmi efektní pyramidální tvar, takže se hodí i do výsadby jako solitérní keř. Hojně se využívá do živých plotů, které je nejlépe prostříhávat ručně, abyste nepřeřízli její atraktivní listy. Řez provádějte od konce března do konce července.

Rotundifolia je jednou z nejpoužívanějších odrůd bobkovišní v Anglii, zemích Beneluxu i v jižní Evropě. Nabízí středně zelené, poměrně velké listy, které mají oválný až okrouhlý tvar, čímž se odlišují od běžných bobkovišní, jejichž listy bývají spíše kopinaté, protáhlé a temně zelené. Velice ceněná je pro svou stavbu – větve rostou vcelku symetricky jedna nad druhou, takže svými přírůstky, které jsou vždy hustě olistěné již od země, dokonale zaplní pohled ze všech stran a rostlina má velmi ucelený vzhled.

Novita je novodobou senzací mezi bobkovišněmi. Konečně se podařilo vyšlechtit otužilý druh, který má všechny atributy dříve choulostivých kultivarů: je vzrůstná, má velké listy příjemné barvy, rychle roste a je na velkolistou bobkovišeň překvapivě velice mrazuvzdorná. Jedná se o selekci odrůdy Rotundifolia, které je tedy i velmi podobná, ale možná ještě o něco pěknější. Listy jsou mírně do špičky, lesklé, kožovité, 10–15 cm dlouhé, svěže zelené barvy jako mladé a mění se v tmavě zelenou s o něco světlejším žilkováním. Oproti Rotundifolii má listy více rozevřené od větvičky, takže se plně ukáže jejich krása.

Detail odstavce: Prunus laurocerasus
Zdroj: Prunus laurocerasus
Zveřejněno: 9.10.2016