Bobkovišeň neklade na půdu téměř žádné nároky: preferuje humózní a na živiny bohatší hlinitou půdu, ale bez problémů prospívá i na mírně suché, písčité půdě. Zde je ještě o něco mrazuvzdornější, protože jednoleté výhony na podzim dříví lignifikují. Také zde nejsou téměř žádná omezení ohledně hodnoty pH – půda může být středně kyselá až zásaditá. Naproti tomu bobkovišeň nesnáší utuženou půdu a stojatou vodu. Nadměrné opadávání listů je prvním varovným signálem nepříznivých půdních podmínek.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel iason.
prosím o identifikaci choroby a způsob zákroku. ty kuličky na listech se vyskytly náhle a na všech listech. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kuličky na listech vyvolává drobný, pouhým okem neviditelný roztoč, který saje na spodní straně listů. Na horní straně čepelí listů jsou nápadně vypouklé, různě velké a utvářené, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře.
Možnosti ochrany
Preventivní postřik révy v době rašení sirnatými přípravky (KUMULUS WG, SULKA K) nebo krátce po vyrašení přípravky určenými na předjarní postřik ovocných dřevin a révy (Oleo-Ekalux, Pyrilux).
Akutní postřik jakýkoliv přípravek proti žravým a savým škůdcům aplikovaný hlavně na spodky listů.
Bobkovišeň Otto Luyken je kompaktní druh do nízkých živých plotů. Má úzké, lesklé, tmavě zelené olistění a je vhodný pro nízký růst. Tato bobkovišeň dobře roste ve všech typech půd a může růst jak ve stínu, tak na slunci. Rostlina dorůstá asi do 1 metru, což z ní dělá skvělou rostlinu na živé ploty pro jemné nízké živé ploty, jako jsou předzahrádky. Rostlina na jaře vytváří bílé, voňavé květy, následované druhým květem na podzim, po kterém se tvoří bobule. Protože jde o pomalu rostoucí rostlinu s rychlostí růstu pouze 10 až 20 cm za rok, tak potřebuje seříznout pouze jednou ročně.
Bobkovišeň Otto Luyken má nápadné listy. Díky vzhledu listů má tato bobkovišeň vlastnost, která je impozantnější než zářivost listů, kterou byste očekávali od stálezelených rostlin živého plotu.
V naší poradně s názvem CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Listy na fotografii spíše omrzly. Plíseň se objevuje jen tam, kde je vlhko. V zimních měsících je vzduch suší a plíseň by tak vznikla, jen pokud by docházelo k nadměrnému rosení nebo přílišnou zálivkou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mastíková.
V naší poradně s názvem CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Kutálková.
Jeden z 6ti oleandrů má světle šedé kropenaté skvrny na všech listech, je to asi 2 letá, zatím nekvetoucí rostlina. Nechci uložit na zimu spolu se zdravými oleandry. Poradíte, prosím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Namnožte se nový oleandr ze zdravé rostliny a netrapte se léčbou. To je nejjednodušší, co můžete udělat.
Bobkovišeň Genolia je švýcarská odrůda známá pro svůj vzpřímený, úzký růst. Má lesklé sytě zelené listy, které jsou o něco menší a protáhlejší než u druhu Rotundifolia. Ve skutečnosti si zachovává mnoho vlastností původní bobkovišně, jako jsou shluky květin a husté lesklé listy, ale vyžaduje jen malou údržbu. Roste pomalu a snadno, ale i tak vytvoří dokonalou zástěnu. Může dosáhnout výšky až 4 metrů a šířky 1 metr. Rychlost růstu je 30 až 50 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez jednou do roka.
Bobkovišeň Genolia je keř nenáročný na údržbu, který tvoří vynikající živý plot. Je mrazuvzdorná a ve Švýcarsku známá jako „sněhová“ bobkovišeň. Má kompaktní růst, díky čemuž se skvěle hodí do menších zahrad nebo tam, kde je problém s prostorem.
V diskuzi VINNÁ RÉVA NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Mezník.
Na hroznech odrůdy mopr praskají ještě nezralé bobule. Prosím o radu, co učinit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Šiklová.
Dobrý den, můžete mi poradit, o jakou chorobu/škůdce na připojené fotce se jedná? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Bobkovišeň Etna je lesklá stálezelená rostlina zajišťující dobré krytí. V mnoha ohledech je podobná bobkovišni lékařské, ale je kompaktnější odrůdou, díky čemuž je ideální pro oblasti, kde je původní bobkovišeň příliš bujná. Rostlina vytváří vzpřímené hrozny krémově bílých květů, které jsou oblíbené u včel a motýlů. Vzhledem k tomu, že roste pomaleji než klasická bobkovišeň, stačí jej zastřihnout jednou ročně a bude vypadat krásně po celý rok.
Bobkovišeň Etna dorůstá do výšky 2,5 m, pokud je ponechána nezastřižená, ale lze ji snadno udržovat ve výšce 1 m až 3 metry, což z ní dělá skvělou rostlinu pro oplocení malých zahrad, kde by jiné odrůdy byly příliš objemné. Tento stálezelený vavřín je ideální pro oplocení, protože má hustý růst a dobře roste i v obtížných podmínkách, jako jsou zásadité půdy a stín. Rychlost růstu je 20 až 30 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez jednou do roka.
V naší poradně s názvem RAJČATA A JEJICH CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
u balkonových rajčat mě opadali listy.nevím čím to je. děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejčastější příčinou, kdy rostlina rajčete ztratí naráz všechny listy, je stres ze sucha. Existuje postup, jak přimět rajče, aby se znovu olistilo pomocí postřiku dusičnanu amonného, ale zdržení, které to pro rostlinu znamená, je tak velké, že již prakticky nestihne začít rodit, tedy v našich podnebných podmínkách. Je tedy rozumnější tyto bezlisté rostliny nahradit rostlinami novými - zdravými a bedlivě dodržovat pěstební nároky rajčete, aby nedošlo k dalšímu vystresování rostlin.
Prunus laurocerasus Novita je odolná bobkovišeň, kterou lze vysadit kdekoli a často se používá k vytvoření živého plotu. Rostlina si udržuje své lesklé zelené listy po celý rok a vytváří hustou, křovinatou bariéru. Na jaře vytváří bílé voňavé květy, po nichž následují malé lesklé černé plody, které ale nejsou jedlé.
Bobkovišeň Novita roste do atraktivního velkého keře se stálezelenými listy. Rostlina je v Evropě velmi oblíbená jako plotová rostlina, zvláště vhodná pro pěstování v hustém stínu, kde její lesklé listy odrážejí světlo. Rychlost růstu je 40 až 60 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez dvakrát do roka. V dospělosti mohou dosáhnout výšky až 5 m.
V diskuzi CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Zdravím. Toto někdo znáte? Je to škůdce? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Prunus laurocerasus Rotundifolia je pohledný stálezelený druh bobkovišně. Jak vypadá se můžete podívat tady: bobkovišeň Rotundifolia obrázky živých plotů. Jeho velké stálezelené listy tvoří hustý, atraktivní dlouhověký větrolam nebo zástěnu. Bobkovišeň Rotundifolia se vyznačuje těmito vlastnostmi:
Tvarovací řez se provádí dvakrát do roka.
Nenáročná údržba a péče.
Zimní odolnost.
Rychlost růstu je 40 až 60 cm za rok.
Snese stín, částečný stín i plné slunce.
Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:
bobkovišeň Caucasica,
bobkovišeň Novita,
bobkovišeň Rotundifolia.
Tyto tři druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a díky tomu potřebují výchovný střih dvakrát do roka. Pokud by to pro vás byl problém a moc starostí, můžete použít pomaleji rostoucí druhy jako je:
bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok;
bobkovišeň Otto Luyken - rychlost růstu 10 až 20 cm za rok;
Tyto pomalu rostoucí druhy bobkovišně potřebují výchovný udržovací řez jednou ročně.
Jak daleko se sází rostliny bobkovišně do živého lotu z varianty Prunus laurocerasus Rotundifolia a dalších rychle a středně rychle rostoucích:
Živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.
Pomalu rostoucí odrůdy jako je Otto Luyken se vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Brandejsová.
Horní listy rajčat (nejmladší) se kroutí. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vysoká teplota, výkyvy v zálivce a moc odstraněných listů bývají nejčastější stresory, které se na rostlině rajčete projeví kroucením listů. Vysokou teplotu lze korigovat instalací zástěny, která omezí přímý sluneční svit. Zálivka by měla být tak akorát a v případě velkého úbytku listů vyštípáváním lze s tím přestat a nechat rostlinu zmátořit.
Bobkovišeň obvykle netrpí žádnými chorobami a škůdci. Na listech se jí však může objevit bílý povlak, který způsobuje padlí (Podosphaera tridactyla). V tom případě použijte postřik přípravky Champion 50 WP Champion nebo Kuprikol 50.
Na listech bobkovišně se též může objevit žír nosatců, lalokonosců anebo někteří červci. Hnědé listy způsobuje bakterie Pseudomonas syringae pv. syringae a několik houbových patogenů, například Cercospora sp., Blumeriella sp. a Wilsonomyces carpophilum. Stigmina carpophila zase parazituje na květech, plodech a pupenech. Na listech vytváří suchou skvrnitost – hnědé skvrny, které brzy zasychají a vypadávají.
Na příliš vápenitých půdách se bobkovišním nedaří a dochází k žloutnutí listů (chloróza). Toto žloutnutí lze odstranit přidáním hořké soli či úpravou pH půdy na kyselou. Žloutnutí může být způsobeno také nedostatkem živin či výsadbou do jílovité půdy.
V naší poradně s názvem CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Děkuji za odpověď. Ráda bych věděla z čeho tato houbová nákaza vzniká. Nerada bych o túje přišla. Jsou krásné, zelené, ale nesmí se rozhrnout větvičky. Je to všude. Ten útvar se obtáčí kolem větvičky, má krásnou medovou barvu i strukturu. Nikdo z mého okolí se s tím ještě nesetkal. Děkuji za ochotu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jestli se podaří vyléčení pomocí Kuprikolu, tak příčinou bývá nedostatek průvanu v koruně i kolem stromků.
Rostlina je ideální pro pěstování jako solitera, protože má svěží stálezelené listy a hustý habitus. Rostliny prunus laurocerasus Caucasica jsou skvělé pro problémová místa a jsou zvláště odolné vůči znečištění, hlubokému stínu a suchu. Vzhledem k tomu, že bobkovišeň Caucasica může být poměrně široká, je nejvhodnější pro střední až velké zahrady. Rychlost růstu je 40 až 60 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez dvakrát do roka. V dospělosti mohou dosáhnout výšky až 5 m.
Bobkovišeň Caucasica je nenáročná na údržbu a je krásným doplňkem každé krajiny. Rostlina vytváří bílé voňavé květy, které na jaře přitahují včely. Z květů dozrávají červené bobule, které později zčernají a jsou oblíbenou potravou pro ptáky, což dává rostlině další nový rozměr, díky přítomnosti divokých ptáků.
V diskuzi POSTŘIKY NA HOUBOVÉ CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena.
Dobrý den,
prosím může mě někdo poradit, na převislém modřínu se objevily takové chumáčky bílé(jako mouka) s čím to postříkat a co by to mohlo být.
Moc děkuji za radu Irena
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bobkovišeň Herbergii je stálezelená rostlina se vzpřímeným tvarem. Má úzké kopinaté lesklé listy a v dubnu až květnu vytváří velké hrozny květů následované fialovými bobulemi v létě. Tento keř je ideální pro nízké až střední živé ploty, a přestože neroste tak rychle jako jiné kultivary, stále je schopen dosáhnout střední rychlosti růstu 20-40 cm za rok a vyžaduje proto střih dvakrát do roka.
Tato rostlina je velmi oblíbená u lidí, kteří chtějí pěstovat obzvláště nápadný živý plot. Bobkovišeň Herbergii je však vybírána hlavně kvůli její estetické hodnotě, protože bude trvat několik let, než bude dostatečně vysoká, aby mohla sloužit jako živý plot. Ale přesto je tato bobkovišeň oblíbeným keřem pro každého, kdo do své zahrady chce přidat krásu vavřínového živého plotu střední výšky.
Bobkovišeň Herbergii je obecně známá pro své nádherné, elegantní listy, které se vyznačují hustou strukturou kůže, celkovým tvarem a lesklými horními stranami. Její bílé květy přitahují včely a fialové plody poskytují potravu pro ptáky.
V diskuzi CHOROBY OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zajda.
Dobrý den, na prutech ostružiníku máme fialovohnědé fleky. Poradíte, prosím, někdo ,co s tím? Děkuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejlepší doba pro výsadbu je na podzim nebo na jaře. Kontejnerové rostliny však můžete vysazovat po celý rok. Podzim je ale nejlepší období pro výsadbu bobkovišně. Keře pak jen trochu vyraší a místo toho si vyvinou kořeny, což je ideální pro růst kořenového balu na novém stanovišti. Na jaře pak bobkovišeň začíná silně růst.
Před výsadbou bobkovišně rostlinu dostatečně zalijte. Chcete-li to provést, umístěte rostliny živého plotu s holými kořeny do vody alespoň dvě hodiny před výsadbou. Rostliny, které jsou ještě v květináčích, by měly být předem ponořeny do kbelíku s vodou, dokud se jim neobjeví bubliny na kořenech. Hnědé nebo zvadlé listy jsou známkou toho, že vaše bobkovišeň potřebuje více vody.
Postup výsadby:
Vykopejte jamky v doporučené vzdálenosti výsadby pro každou odrůdu. Nezapomeňte dodržet přední a zadní odstup.
Vykopejte díru větší než je nádoba a kořeny rozprostře
Bobkovišeň poměrně odolná rostlina a napadá ji jen několik rostlinných chorob a škůdců. Takzvaná nemoc suchá skvrnitost listů peckovin je poměrně častá: Houba zvaná Stigmina carpophila způsobuje kruhové žluté až hnědé skvrny především na mladých listech. Postižené pletivo vyschne a samo se oddělí od listu, takže se v listech časem objeví kruhové otvory. Proti houbové chorobě lze snadno bojovat komerčně dostupnými fungicidy, jako je Ortiva Universal. Nejlepší je použít přípravek hned, jak se projeví první příznaky, třemi až čtyřmi postřiky v intervalu jednoho týdne. Perforované listy rostlina časem shodí, ale jakmile nové výhonky zůstanou zdravé, je choroba poražena.
Častým škůdcem bobkovišně je lalokonosec. Larvy lalokonosce žijí v půdě a požírají kořeny, zatímco dospělý brouk způsobuje na listech typické stopy po svém hodování - jasnou známkou jsou okraje listů, které byly pozřeny ve vlnách nebo zářezech. Likvidace dospělého lalokonosce révového je obtížná, ale larvy v půdě mohou být snadno zdecimovány dravými háďátky. Dravá háďátka lze objednat na internetu jako biologickou ochranu rostlin.
V oblastech s mírnými zimami je bobkovišeň se svým hustým, stálezeleným olistěním téměř předurčen jako živý plot nebo lemovka vinic. Velmi dobře se hodí například do zahrad ve středomořském stylu, protože vypadá podobně jako vavřín, který se běžně používá v oblasti Středozemního moře. Bobkovišeň je vhodná nejen jako živý plot, ale také jako ozdoba pro individuální postavení, například pokud je ostříhaná jako velká koule nebo kvádr. Pro podsadbu se velmi dobře hodí i pomalu rostoucí odrůdy bobkovišně jako 'Otto Luyken' nebo půdopokryvné odrůdy jako 'Mount Vernon' u problémových rostlin s netolerantními kořenovými systémy. Bobkovišeň také předěluje prostor jako součást smíšených volně rostoucích zástěn na ochranu soukromí.
V srpnu se z květů bobkovišně rodí trsy malých červených peckovin, které jsou v plné zralosti černé. Jejich tvar je kuželovitý až kulovitý, někdy vejčitý. Čerstvá semena bobkovišně obsahují prunasin – glykosid, ze kterého se při trávicím procesu v žaludku tvoří kyselina kyanovodíková. Jsou tedy jedovatá. Vařením se ale toxické látky ničí, a tak lze z ovoce bobkovišně vyrobit například džem nebo želé. V Turecku se plody bobkovišně dokonce sbírají a konzumují v suchém stavu, podobně jako rozinky.
Jaká je nejlepší vzdálenost pro výsadbu uvnitř živého plotu z bobkovišně? Mnozí hobby zahrádkáři jsou netrpěliví a chtějí rychle hustý živý plot a jednotlivé keře vysazují příliš hustě. I když se živý plot hned po výsadbě zdá trochu prořídlý, měli byste stále dodržovat minimální vzdálenost mezi rostlinami. Samotná vzdálenost se liší odrůda od odrůdy a závisí na výšce rostlin, které zasadíte do země. Nejlepší vzdálenost výsadby, kterou by odrůda měla mít, lze nalézt také na produktových stránkách příslušných odrůd bobkovišně.
Rozestup mezi jednotlivými rostlinami je důležitá a aby mohly v budoucnu tvořit hustý a neprůhledný živý plot, je třeba vysadit 2 až 3 rostliny na běžný metr. Rozestupy určuje rychlost růstu a požadovaná výška živého plotu.
Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:
bobkovišeň Caucasica,
bobkovišeň Novita.
Tyto dva druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a na živý plot jich budete potřebovat:
na živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr;
na živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr;
na živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.
Středně rychle rostoucí druhy jsou:
bobkovišeň Rotundifolia - rychlost růstu 30 až 60 cm za rok;
bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok.
Tyto středně rychle rostoucí druhy bobkovišně potřebují mít četnost rostlin ve výsadbě na jeden běžný metr shodnou jako u rychle rostoucích druhů.
Pouze u pomalu rostoucí odrůdy jako je bobkovišeň Otto Luyken, u které je rychlost růstu 10 až 20 cm za rok, se rostliny vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:
Živý plot vysoký 20 až 40 cm: 4 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 40 a vyšší: 3 rostliny na metr.
Rychle rostoucí bobkovišně mohou dorůst až tří metrů a rostou velmi hustě a i zdánlivě vzdálené rozestupy rychle zarostou. Pokud jsou rostliny zasazeny příliš blízko u sebe, kořeny mohou mezi sebou soutěžit a bránit růstu.
Měli byste také myslet na vzdálenost před a za živým plotem z bobkovišně. Pokud jste si zakoupili rostliny bobkovišně, které chcete nechat dorůst do výšky jednoho metru, je vhodné dodržet vzdálenost 40 cm od hranice pozemku a nebo případných konstrukcí, jako je plot, zeď nebo zeď domu. U rostlin bobkovišně, které jsou vyšší než jeden metr, byste měli dodržet vzdálenost minimálně 60 cm.
Živé ploty z bobkovišně se stříhají jednou ročně koncem června – nejlépe ručními nůžkami na živý plot, protože elektrické zařízení neprořeže velké listy rostlin čistě a zůstanou pak oschlé nevzhledné otřepky. Hlubší prořezávání je možné na jaře pomocí pily na větve, protože bobkovišeň může snadno znovu vyrašit, ale jen z větví silných jako paže.
Bobkovišeň dobře snáší řez a podle druhu, účelu a požadavků se stříhá jednou až dvakrát ročně. Pokud stálezelený keř stojí samostatně jako poutač, může se střihem dotvářet i častěji. Při jednom prořezávání ročně vypadá bobkovišeň přirozeně, je povzbuzována k větvení a hustě roste. Pro minimalizaci tvorby jedovatých bobulí je ideální řez po odkvětu. Pro správný řez je důležité:
Nůžky na živý plot musí být ostré.
Pro soukromé živé ploty je vhodné použít jen kvalitní silné a rychlé elektrické nůžky na živý plot.
Listy by neměly být mokré.
Využijte fázi bez intenzivního slunečního záření, protože zatažený den je pro sestřih ideální čas.
Nikdy neřežte v mrazu nebo dešti.
Zkraťte letošní nový růst o polovinu.
Poslední řez by měl proběhnout do poloviny srpna.
U rychle rostoucích exemplářů většinou nestačí jediný řez.
Pamatujte si, že je bobkovišeň toleruje i silné prořezávání až do starého dřeva a během krátké doby si vytvoří nové výhonky.
Dbejte na to, abyste bobkovišeň nevysypávali jako zahradní odpad na okraje lesů. Díky vysoké přizpůsobivosti se rod nekontrolovatelně šíří jako tzv. neofyt a vytlačuje plané rostliny.
Portugalská bobkovišeň je atraktivní stálezelená rostlina, která tvoří hustý živý plot. Má tmavě zelenou barvu, která ji dodává klasický a luxusní vzhled. Jeho listy jsou menší ve srovnání s listy klasické bobkovišně.
Mladé výhonky bobkovišně Portugalské dokonale kontrastují s tmavě zelenými listy. Keř v červnu vytváří drobné, voňavé květy na delších tenkých hroznech. Květiny, které se obvykle mění na bobule, přitahují ptáky, včely a motýly. Bobule a listy jsou však jedovaté pro zvířata i člověka. Při jejich pěstování tedy musíte být opatrní.
Kontrastní barva listů a stonků této rostliny vytváří úžasný vizuální efekt a její schopnost růst v obtížných podmínkách z ní dělá perfektní volbu ve srovnání s tradiční bobkovišní. Rychlost růstu je 30 až 50 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez dvakrát do roka. Pokud ji ponecháte nezastřiženou, rostlina může dorůst do výšky 450 až 600 cm.
