V dubnu se odkrývají roubovací plochy vinné révy, které byly koncem podzimu přihrnuty zeminou. Následuje výsev trvalého zeleného pokryvu nebo zeleného hnojiva a pohnojení organickým nebo minerálním hnojivem. Začátkem dubna, kdy poupata nabobtnají, se provádí první postřiky.
V příběhu SULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Pavelková.
Jak dlouhá je doba použitelnosti u Sulky extra?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Sulka
V tomto měsíci můžeme vidět horlivé pěstitele, jak běhají po svých zahrádkách se zádovým postřikovačem a postřikují stromy. Jak je tomu u révy?
Problematika ochrany vinice před chorobami a škůdci je velmi komplikovaná a vinaři zabírá čtvrtinu až třetinu veškeré jeho práce. A navíc, jsou možné různé způsoby ochrany révy podle toho filozofického náhledu pěstitele na životní prostředí: klasická ochrana, integrovaná ochrana a bioochrana. Podrobněji to vysvětlím později, teď zpět k zimnímu nebo lépe: předjarnímu postřiku. U révy má smysl ho provádět jen na ochranu proti škůdcům, kteří škodí hned na začátku vegetace, především roztoči. Většinou přezimují na jednoletém dřevě v okolí oček nebo v očkách. Takovýto postřik se provádí v předjaří, na konci února nebo spíše na začátku března, v době, kdy je réva ještě v postdormanci. Nejčastěji se používají přípravky na bázi síry, v poměrně vysokých koncentracích – asi 3% roztok, (např. Sulka, Kumulus). Také je možné použít přípravky na olejové bázi (např. Oleoekol, Aliekol). Ošetření révy lze spojit s předjarním ošetřením ovocných stromů, jak se lidově říká: „z jedné vody načisto“ lze jedním přípravkem ošetřit obojí.
A nějaký ekologicky šetrnější způsob ochrany?
Je možné nasadit do vinice predátora těchto a podobných škůdců – dravého roztoče jménem Typhlodromus pyri, který je v přípravku Biolaagens – TP. Predátor se živí škůdci a zároveň s nimi vytváří rovnováhu, protože si jich část vždy ponechá, aby se mu potrava domnožila. Přežívá za suchého a chladného počasí. Jediné, na co je citlivý, je používání některých přípravků proti houbovým chorobám, především na bázi mankozebu (např. Dithane). Protože se také používá k likvidaci škůdců ovocných stromů, výrobci postřiků vždy na obalech uvádějí způsoby využití přípravku, aby nedošlo k poškození populace tohoto užitečného dravého roztoče. Predátor umí zcela nahradit aplikaci přípravků proti roztočům.
Pokud jsem ryzí amatér a troufám si spíše jen na okopávání a sklizeň, mohu se obrátit na odborníky, aby mi v předjaří pomohli révu ostříhat?
Na Moravě, v polohách, kde se révě daří, má alespoň malou viničku každý a neví-li, jak na řez, tak mu soused poradí, takže firma není potřeba. V Čechách je ve srovnání s Moravou velice málo vinic, takže by se řezem žádná firma neuživila. A pokud by se nějaká firma na řez révy specializovala a prováděla jej takříkajíc „na klíč“, tak bude jistě nabízet své služby těm, kteří obhospodařují tak mnoho hektarů, že sami na řez nestačí. Ale poradit se můžete u majitele nejbližší vinice, jistě Vám tuto činnost na několika keřích rád předvede. Zkušenost však člověk získá vlastním prováděním této práce.
V březnu nebudeme sedět za kamny, ale prozkoumáme klimatické podmínky, zeměpisné a místopisné podmínky a také se blíže seznámíme s půdou.
© Hanka Synková a © Ludmila Svobodová
Zdroj: Kalendář pro vinaře - únor
V naší poradně s názvem SULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pánková.
Dobrý den,
od druhého dne po postřiku stromů přípravkem Sulka - K má náš pejsek střevní problémy (průjem). Protože postřik si samožřejmě nevybírá jen větve stromů, ale ve velkém množství padá na trávník, kde se pes pohybuje a často trávu olizuje, mohou tím být vyvolány jeho problémy?
Děkuji za odpověď.
Marcela Pánková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sulka - K obsahuje síru a ta může způsobit zažívací potíže psům, kteří ji spolknou. Nabízí se zde řešení ve formě dodatečného postřiku trávy čistou vodou z hadice, aby se z ní rychle spláchly ještě nezaschnuté zbytky přípravku Sulka - K.
Pejskovi na několik dní dopřejte dietu a krmte jen kuře s rýží, než se jeho hovínko vrátí do normálu.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: Příběh Sulka
Sulku na ochranu česneku můžeme použít jako mořidlo nebo jako zálivku. Vždy je potřeba česnek namořit, po zasázení je možné provést ještě dvě zálivky 2,5% koncentrací sulky.
Zdroj: Sulka
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel iason.
prosím o identifikaci choroby a způsob zákroku. ty kuličky na listech se vyskytly náhle a na všech listech.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kuličky na listech vyvolává drobný, pouhým okem neviditelný roztoč, který saje na spodní straně listů. Na horní straně čepelí listů jsou nápadně vypouklé, různě velké a utvářené, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře.
Možnosti ochrany
Preventivní postřik révy v době rašení sirnatými přípravky (KUMULUS WG, SULKA K) nebo krátce po vyrašení přípravky určenými na předjarní postřik ovocných dřevin a révy (Oleo-Ekalux, Pyrilux).
Akutní postřik jakýkoliv přípravek proti žravým a savým škůdcům aplikovaný hlavně na spodky listů.
Zdroj: Příběh Vinná réva nemoci
Sulka je tradiční a ověřený postřikový přípravek k ochraně rostlin proti živočišným škůdcům na bázi polysulfidické síry ve formě koncentrátu mísitelného s vodou. Výborný je zejména na moření česneku před uskladněním, respektive před výsadbou.
Sulka působí proti houbám, bakteriím a hmyzu na povrchu rostliny. Mohou ji také použít pěstitelé bonsají k bělení, sterilizaci a konzervaci suchých větví pro dosažení starého vzhledu.
Přípravek neobsahuje rezidua, tedy zbytky obtížně rozložitelných, více či méně jedovatých a v přírodě cizích látek, které se v půdě, ale i v tělech organismů, v potravinách a v krmivech vyskytují v důsledku používání stávajících synteticky vyráběných organických přípravků k ochraně rostlin. Jedná se tak o přípravek ekologického zemědělství šetrného k přírodě.
Účinnou látkou tohoto přípravku je polysulfidická síra (170 g/l).
Doporučené použití k ochraně česneku proti vlnovníku česnekovému nebo háďátku zhoubnému: 5% roztok, tj. 200 ml na 5 l vody, moření sadby po dobu 6 až 12 hodin, dalším 4–6násobným ředěním použitého roztoku lze provézt zálivku.
Zdroj: Sulka
V naší poradně s názvem VINO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bretislav.
prosim o dalsi radu.posilam foto.je to na hroznovem vine.co s tim.mooooc dekuji za radu.
Tomek
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je na dřevě vidět puklice švestková. Ovšem už jen jejich mrtvé schránky, takže teď není co likvidovat, protože larvy se vylíhly již na jaře. Proti puklicím lze bojovat prostředky běžně používanými k zimnímu či předjarnímu postřiku, ovšem pokud je tento škůdce na révě více rozšířený, což bývá málokdy. Dobré je v zimě si révu preventivně prohlédnout a posoudit rozšíření puklice. Doporučují se i lepové pásy.
Co se týká provedení zimního či předjarního postřiku obecně, je dobré ho provést kvůli možnému výskytu roztočů, jako je hálčivec révový, případně svilušky. Například se k tomuto účelu hodí Sulka či jiný prostředek na bázi síry nebo na olejové bázi.
Zdroj: Příběh Túje - ošetřování
Sulku lze objednat na internetu nebo ji koupit v zahradnictví. Cena Sulky se pohybuje kolem 60 korun za 200 ml.
Zdroj: Sulka
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Zdroj: Příběh Nemoc ostružin
Pozor, Lignohumát není náhrada Sulky, ale pouze její vylepšení. Sulka je proti haďátku a to Lignohumát nezahubí, ten jen zvyšuje vitalitu a odolnost sadby a rostlin. Takže napřed mořit česnek Sulkou, pak dalšími přípravky.
Zdroj: Moření česneku
Nepoškozené zdravé stroužky se oddělí od sebe a ihned se máčí v připravené suspenzi po dobu 20 minut a poté se okamžitě vysadí. K moření se mohou použít tyto přípravky: Rovral Aquaflo a Sulka. Pokud si nachystáme roztok k moření, použijeme ho ihned, neskladujeme jej a nepoužíváme na druhý den nebo později.
Zdroj: Moření česneku
Pokud se přikloníte k moření, máte dvě možnosti. Buď namoříte celé palice už cca měsíc před výsadbou, nebo jednotlivé stroužky asi den předem. Náhradním prostředkem je Síra SK 520. Tento přípravek je totiž rovněž vhodný na moření česneku. Jednotlivé stroužky je pak potřeba 6–12 hodin namáčet ve 4% roztoku přípravku Síra SK 520, ten připravíme smícháním 40 ml přípravku a 1 litru vody. Po namoření nechte stroužky oschnout na savém papíře nebo jemně osušte.
Dále je možno použít přípravek Rovral FLO v koncentraci 0,6–0,8 % po dobu 20–30 minut.
Zdroj: Sulka
Česnek moříme před výsadbou. Nejdříve moříme Sulkou a až následně Rovralem. Česnek rozdělíme na stroužky, vložíme do připraveného roztoku, vyndáme a usušíme. Sulkou moříme po dobu 6–12 hodin. Rozdělené stroužky uložíme do připraveného 5% roztoku a necháme uvedenou dobu působit. Stroužky vyndáme a usušíme. Těsně před výsadbou provedeme druhé moření přípravkem Rovral proti houbovým chorobám. Toto druhé moření je jen krátké, po dobu 20 minut. Oschlé stroužky následně vysazujeme. Někteří pěstitelé také doporučují dřívější moření Sulkou. Lze mořit česnek i delší dobu před výsadbou, například na začátku září. Stroužky uložíme do připraveného roztoku na cca 12 hodin a po vyndání vysušíme. Takto namořené stroužky uložíme na suché větratelné místo.
Zdroj: Sulka
Na moření česneku před výsadbou lze proti plísním použít fungicidní přípravek Rovral Aquaflo, a to v koncentraci 0,4 % (40 ml/10 l vody, doba máčení minimálně 20 minut). Dalším přípravkem je známá Sulka Extra (100 ml/2,5 l vody, po dobu 6–12 hodin, také 4% koncentrace) proti vlnovníku česnekovému. Diskutovaný je spíše slabší účinek tohoto přípravku proti háďátku zhoubnému. Na trhu je rovněž souprava na moření česneku s obchodním názvem Zdravý česnek, kde jsou již oba uvedené přípravky. V případě, že se moří fungicidem i Sulkou, provede se nejprve namoření v Sulce a až následně a odděleně proti houbovým chorobám. Připravenou mořicí jíchu (doporučovaná teplota lázně okolo 20 °C) je třeba použít v co nejkratší době (nelze ji použít až druhý den) a nikdy ne vícekrát. Použitou jíchu je nejvhodnější likvidovat jako zálivku na vysazenou plochu česneku.
Zdroj: Moření česneku
Z přípravků na moření sadby pěstitel Kozák doporučuje Sulku, která sice téměř neúčinkuje na háďátko zhoubné (proti kterému byla Sulka původně registrována), ale velmi dobře působí proti rozšířenému roztoči vlnovníku česnekovému (Aceria tulipe), který způsobuje takzvané vyšeptávání česneku.
V případě moření Sulkou pěstitel doporučuje sadbu rozdružit na stroužky už začátkem září a namočit je na 2–3 hodiny v 5% roztoku Sulky. Poté musí sadba co nejrychleji (cca do 12 hodin) oschnout. Takto připravenou sadbu pěstitel následně uskladní na větraném suchém místě až do doby výsadby (konec listopadu až začátek prosince). Pěstitel Kozák upozorňuje, že roztok Sulky nelze používat opakovaně. Také doporučuje před výsadbou stroužky na 1–2 hodiny namočit do vlažné vody. Tím stroužek rychleji aktivuje své obranné mechanismy. Po oschnutí stroužků je nutné ihned začít s výsadbou.
Zdroj: Moření česneku
Do půllitru vody dejte cca 2 zrnka hypermanganu a nechte v nádobě rozpustit. Připraveným roztokem přelijte česnek tak, aby byl ponořený, a nechte 24 hodin působit. Takto ošetřený česnek můžete použít k okamžité výsadbě.
V současné době se už nedoporučuje rozdružení česneku na stroužky a jejich moření výhradně těsně před výsadbou, ale považuje se za správné rozdružit jej na stroužky a mořit dříve, třeba už začátkem září. Po namoření musí být stroužky během 12 hodin vysušeny a uloženy do doby výsadby na suchém a větraném místě.
Za základ moření se dříve pokládal přípravek SULKA (5%) proti vlnovníku česnekovému. Česnek se mořil 6 až 12 hodin (přes noc), ne déle – mohlo dojít k popálení. Mořicí lázeň nebylo možné používat opakovaně. Byl-li česnek namořen v Sulce již dříve, musely se před vlastní výsadbou stroužky namočit asi na 1 hodinu do vody a po oschnutí co nejdříve vysadit.
Proti fuzáriu (houbová choroba) se doporučuje například Fundazol, ale účinnou obranou je i pozdní výsadba česneku. Nejlepší termín výsadby je tedy den před zamrznutím půdy.
Zdroj: Moření česneku hypermanganem
Fundazol je fungicid s účinnou látkou benomyl a patří do třídy benzimidazolů. Byl vyvinut v roce 1968 společností DuPont. Žádné přípravky na ochranu rostlin s touto účinnou látkou nejsou schváleny ve státech EU včetně Česka. Platnost posledních schválení vypršela v roce 2003.
Fundazol obsahuje benomyl, což je širokospektrální systémový listový fungicid. Může být použit jak k prevenci, tak k léčbě různých houbových chorob rostlin. Například ve vinařství a zelinářství je účinný proti botrytidě a padlí.
Když je benomyl absorbován, tvoří se aktivní metabolit karbendazim. Váže se na mikrotubuly, které jsou zodpovědné za důležité procesy, jako je intracelulární transport a buněčné dělení, čímž inhibuje růst hub.
Fundazol v ČR ani v okolních státech nelze běžně koupit. Je to z důvodu zákazu distribuce látky benomyl na území EU, kvůli jejím negativním a mimořádně devastačním účinkům na vývoj embrya u těhotných žen a také kvůli rozvinuté rezistenci mnoha hub, která se začala projevovat již po dvou letech od jejího objevení.
Za určitých okolností se dá sehnat v Maďarsku, kde se vyrábí pro Americký trh s označením Fundazol 500 WP.
Na moření česneku se dá Fundazol nahradit legální a zdravotně méně škodlivou variantou s názvem ZDRAVÝ ČESNEK, což je fungicidní souprava dvou přípravků Sulka Extra a Rovral Aquaflo k moření sadby česneku a cibulovin. Zaručuje vysokou ochranu proti houbovým chorobám. Rovral Aquaflo 10 ml (fungicidní přípravek s účinnou látkou iprodione 500 g/l) je vhodný pro moření sadby česneku proti houbovým chorobám) a přípravek Sulka Extra 100 ml je sirnatý přípravek k moření sadby česneku a cibulovin. Na moření česneku před výsadbou lze proti plísním použít jen fungicidní přípravek Rovral Aquaflo, a to v koncentraci 0,4 %.
Zdroj: Moření česneku fundazolem
Puklice švestková (Eulecanium corni) je velmi rozšířený škůdce. Její larvy sají mízu od června do zimy, nejprve na listech, pak na mladých větévkách a přezimují v puklinách borky na silnějších větvích. Nad sebou vytvářejí půlkulovitý štít o průměru 1,5–2 mm. Napadený strom je na větvích jakoby poprášený sazemi. Ochranou je seškrabat borku na kmeni a silnějších větvích a spálit ji. Poté provést zimní postřik. Při větším výskytu je nutný i jarní postřik po odkvetení stromu. Puklici škodí slunce, proto je dobré udělat řádný průklest koruny a řez.
Puklice švestková napadá ovocné dřeviny, dub, bohyně, trubač, zimolez, skalník, růže a šácholan.
Samičky žijí na kůře větví pod ochranou 4–6 mm velkých, oválných, silně vyklenutých, tmavě hnědých štítků. Samečci jsou okřídlení. Larvy jsou oválné, ploché, hnědé, kolem 2–3 mm velké.
V průběhu května a června kladou samičky pod ochranu svých štítků několik set až 1000 vajíček. Vylíhlé larvy opouštějí štítky a přelézají na listy, kde – zpravidla na spodní straně – sají rostlinné šťávy. Koncem léta přelézají larvy na větve či kmeny a přezimují. Po přezimování obsazují jednoleté větve, kde se přisají a dokončí svůj vývoj.
Puklice švestková je schopna silně poškodit napadené stromy. Larvy a samičky podněcují svým sáním tvorbu nekróz. Následně dochází k předčasné ztrátě listů a prosychání větví; po dlouhodobém, víceletém napadení v některých případech i k hynutí celých stromů.
Při použití insekticidního přípravku k postřiku stromů je dobré znát konkrétní výskyt jednotlivých škůdců a umět si vybrat ten správný postřik. Proti puklici švestkové lze doporučit postřik Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Reldan 22 či Sulka. K ekologickým postřikům patří přírodní insekticid Rock Effect.
Zdroj: Puklice
U česneku se většinou považuje za nejobávanějšího škůdce háďátko zhoubné. Jeho napadení se projevuje žloutnutím listů a následným odumřením rostliny. Postižené palice česneku jsou houbovité, zahnívají a na podpučí jim chybí kořínky. Háďátka jsou štíhlá, 1 až 1,6 mm dlouhá, přezimují v zaschlých částech rostlin a v půdě. Z půdy do rostlin vnikají průduchy, poraněními, nebo aktivně pokožkou. V rostlinách se rozmnožují. Do roka mají několik generací. Někteří odborníci říkají, že doporučované moření stroužků před výsadbou přípravkem Sulka je v případě tohoto škůdce prakticky jen velmi málo účinné (nejdůležitější je pořízení zdravé sadby a správné místo pro výsadbu!), zato je účinné proti vlnovníku česnekovému. Tento roztoč za vegetace způsobuje deformace listů česneku a při skladování pak vysávání stroužků. Obdobné škody při skladování mohou způsobovat i třásněnky. Základem ochrany proti oběma škůdcům je skladování česneku při nízkých teplotách. Častým škůdcem u česneků z ozimých výsadeb je houbomilka česneková, moucha, která přezimuje ve stadiu dospělých much, které opouštějí zimní úkryty již po prvním jarním oteplení. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na rostliny a vylíhlé larvy (bělavé a dosahující délky 11 mm) se pak zavrtávají mezi srdíčkové listy. Napadené rostliny tak zaostávají v růstu, nejmladší listy se deformují a postupně odumírají. Za deštivého počasí takto poškozené rostliny často podléhají mokré hnilobě. Intenzita poškození často závisí na pěstitelských a povětrnostních podmínkách. Škody bývají silnější, když rostliny po přezimování trpí nedostatkem vláhy nebo je trvale chladné počasí, kdy česnek velmi pomalu roste a larvy škůdce mají více času na proniknutí k vegetačnímu vrcholu rostliny. Houbomilka česneková má za rok jen jednu generaci, a protože létá velmi brzy na jaře, poškozuje prakticky pouze porosty zimního česneku. Možností ochrany proti tomuto škůdci je ošetření porostů zimního (sázený na podzim) česneku brzy na jaře, a to buď formou postřiku, nebo zálivky. Nejvhodnější ochranou je ale přikrývání porostů netkanými textiliemi, což musíte udělat včas, nejlépe ještě před příchodem zimy. Postřik musíte provést ihned po prvním jarním oteplení nad 10 °C a za dva týdny jej zopakovat. Zálivka se pak aplikuje jen jednou, a to 14 dnů po prvním oteplení (obvykle již v březnu). V oblastech s pravidelným výskytem se k ochraně doporučují přípravky Karate Zeon 5 CS nebo Reldan 40 EC.
Sulka - K obsahuje síru a ta může způsobit zažívací potíže psům, kteří ji spolknou. Nabízí se zde řešení ve formě dodatečného postřiku trávy čistou vodou z hadice, aby se z ní rychle spláchly ještě nezaschnuté zbytky přípravku Sulka - K.
Pejskovi na několik dní dopřejte dietu a krmte jen kuře s rýží, než se jeho hovínko vrátí do normálu.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Jak dlouhá je doba použitelnosti u Sulky extra?
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobrý den,
od druhého dne po postřiku stromů přípravkem Sulka - K má náš pejsek střevní problémy (průjem). Protože postřik si samožřejmě nevybírá jen větve stromů, ale ve velkém množství padá na trávník, kde se pes pohybuje a často trávu olizuje, mohou tím být vyvolány jeho problémy?
Děkuji za odpověď.
Marcela Pánková
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Kuličky na listech vyvolává drobný, pouhým okem neviditelný roztoč, který saje na spodní straně listů. Na horní straně čepelí listů jsou nápadně vypouklé, různě velké a utvářené, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře.
Možnosti ochrany
Preventivní postřik révy v době rašení sirnatými přípravky (KUMULUS WG, SULKA K) nebo krátce po vyrašení přípravky určenými na předjarní postřik ovocných dřevin a révy (Oleo-Ekalux, Pyrilux).
Akutní postřik jakýkoliv přípravek proti žravým a savým škůdcům aplikovaný hlavně na spodky listů.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Na obrázku je na dřevě vidět puklice švestková. Ovšem už jen jejich mrtvé schránky, takže teď není co likvidovat, protože larvy se vylíhly již na jaře. Proti puklicím lze bojovat prostředky běžně používanými k zimnímu či předjarnímu postřiku, ovšem pokud je tento škůdce na révě více rozšířený, což bývá málokdy. Dobré je v zimě si révu preventivně prohlédnout a posoudit rozšíření puklice. Doporučují se i lepové pásy.
Co se týká provedení zimního či předjarního postřiku obecně, je dobré ho provést kvůli možnému výskytu roztočů, jako je hálčivec révový, případně svilušky. Například se k tomuto účelu hodí Sulka či jiný prostředek na bázi síry nebo na olejové bázi.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět