Plevelům se na povrchu té nevyhnojené půdy tolik dařit nebude, zatímco réva bude mít lepší podmínky. Musí se sazenice na výsadbu nějak připravit?
Záleží na tom, jak je připravená z révové školky. Sazenice při vyorávání ze školky mají dlouhé kořeny a na vrcholu dobře vyzrálý delší letorost – jak to nařizuje vyhláška o sadbě. Některé školky však pro zákazníky sazenice předem částečně upravují tak, že výhon zakrátí nanejvýše na dvě viditelná očka a celou vrchní část sazenice včetně místa srůstu podnože a roubu zaparafínují. To pak umožní výsadbu tzv. „na vysoko“, kdy místo srůstu bude trvale nad povrchem půdy a nebudou se tak vyvíjet rosné kořeny. Ty je totiž nutné v prvních letech odstraňovat nůžkami, aby se nestalo, že sazenice „zpravokoření“. Tím by se eliminovala ochranná funkce podnože před mšičkou révokazem, jak jsme o tom mluvili v lednu. Odstraňování rosných kořenů se odborně nazývá „ramování“.
Pokud sazenice ze školky zakrácené a naparafínované nejsou, musí se odstřihnout na dvě očka před výsadbou a musíme je vysadit hlouběji, aby místo srůstu (parafínem nechráněné) nevysychalo. Pak se ovšem ramování nevyhneme. Kořeny se zakracují tak, aby se bez problémů vešly do jamky a neměly tendenci se obracet nahoru – pak by nerostly. Obvykle je to na šířku dlaně, tady asi na 8 – 10 cm. Tyto úpravy se dělají bezprostředně, nejvýše den před výsadbou, a sazenice se pak na několik hodin, nejlépe přes noc, namočí, aby nasály vodu.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Na podzim jsem vysadil innou révu ,nechal jsem 2 očka krytá před mrazy rúvkem. Na jaře jsem rúvky rozhrnul a rostliny začaly rúst. dnes 4.8 vyrostly do výše 1 M ,poraďte, jak mám sazenice ošetřit!!! Fazochy vylamuji a zalívám.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přečtěte si náš kalendářpro vinaře: www.vinna-reva-pesto… Kalendář obsahuje důležité informace pro začátečníky rozdělené do měsíců. Obsahuje i informace o péči o malé sazenice vinné révy.
čepička – srostlé korunní plátky, při kvetení odpadávají
sprchávání – jev, kdy některé kvítky nejsou opylené
auxin – fytohormon řídící prodlužovací růst
interkostální chloróza – pletiva listové čepele ztrácejí chlorofyl kromě hlavních cévních svazků a jejich bezprostředního okolí, zabarvování do žluta nebo do červena
úlet – odborný výraz pro poškození rostlin při aplikaci chemických látek na jiné parcele, často s odlišnou pěstovanou kulturou
V diskuzi KALENDÁŘ PRO VINAŘE - KVĚTEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marek.
clanek na 10 stran a kde je cim a kdy strikat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miloš Koucký.
Dobrý den , nevite někdo co je to za nemoc?Děkuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Vida, i plíseň může být k něčemu dobrá! Tokajské víno je přece velmi oblíbené... Ale co škůdci z řad živočichů? Některé druhy škůdců sice pro někoho mají nějaké ty dobré vlastnosti, neboť dokážou zpívat, nicméně nás pěstitele každým rokem potrápí.
Špačci, že? Pěkně si počkají, až hrozny začnou zaměkat a zabarvovat se, a pak hurá na ně. Možností, jak se jim ubránit, je několik. Na velkých výměrách vinic se k jejich zaplašování používají detonátory, které vybuchují v nepravidelných intervalech. Také je možný odstřel špačků, ovšem pouze za přísných podmínek daných legislativou. Musí se zažádat o povolení výjimky ze zákona. Stejně tak je možné je zahánět vyluzováním nepříjemných zvuků, jako je tlučení dvou želez o sebe. Ale kdo by to stihl hlídat celý den, že?
Hrozen po „návštěvě“ hejna špačků:
Majitelé malých výsadeb mají nespornou výhodu v tom, že mohou špačkům mechanicky zabránit v přístupu k hroznům. Prodejny vinařských potřeb nabízejí síťovinu, kterou je možné keře obalit. Je lehká, vzdušná i řídká, takže i přes ni je možné aplikovat poslední postřiky, a také je finančně dostupná. Vypadá jako pytle, ve kterých se prodává cibule. Špačci se do sítě párkrát zamotají a následně dají pokoj. Je až s podivem, jak jsou učenliví. Ke stejnému účelu lze použít i vyřazenou řídkou záclonu. Pro stolní odrůdy, které mají velké atraktivní hrozny, ale není jich na keřích tak mnoho - pokud jsme na to už při řezu mysleli a keře jsme zatížili raději méně - existuje další, avšak trochu pracnější způsob. A to obalovat síťovinou každý hrozen samostatně. Pak není problém sklízet hrozny postupně, jak dozrávají a zároveň špaččím škodám zabránit.
Na podzim je pro stříhání vinné révy moc brzy. Na podzim se může provést jen lehký sestřih například na pergole, aby v zimě nepřekážely dlouhé šlahouny. Nejvhodnější je řezat až v předjaří, po přejití největších mrazů, protože až v té době zjistíme do jaké míry očka pomrzla. Termín zahájení řezu záleží především na tom, jak je veliká výměra vinice, kterou je třeba ořezat. Majitelé několika desítek či dokonce stovek hektarů začínají řezat už v prosinci, protože jinak by to do jara nestihli. I ti však s počátkem řezu čekají do prvních mrazů, kdy jsou listy definitivně opadané a je do keřů pořádně vidět, aby bylo jasné, do jaké míry jsou výhony vyzrálé. Únor je nejlepší doba na řez vinné révy.
V diskuzi CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY PRO VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Zdravíčko,
existují postřiky (chemikálie / EKO), které jsou kombinované pro více chorob najednou? Např. pro peronosporu a zároveň pro padalí ... nebo musím ošetřovat proti každému zvlášť?
Pokud musím ošetřovat zvlášť, jaké nechat prodlevy mezi jednotlivými postřiky?
Dík za odp., Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Pro ošetření více chorob můžete smíchat různé přípravky do jednoho postřiku. Smícháním vznikne takzvaná jícha, která se pak aplikuje na rostliny. O tom, jaké postřiky na co použít, se dodočtete v kalendáři pro vinaře, kde je pro každý měsíc popsáno jak postupovat. Zde najdete kalendářpro vinaře: www.ceskenapady.cz/k…
Bobulky se nalévají, hrozny pěkně rostou, stejně jako celé keře. Co s nimi bude teď?
Porostou dál, až do své konečné velikosti. Tato fenofáze se nazývá uzavírání hroznů – bobulky narostly tak, že se vzájemně dotýkají a mizí prostory mezi nimi. U některých odrůd s hustým hroznem se dokonce vzájemně tolik utlačují, že se až deformují. Místo kuliček budou při sklizni tvary podobné malým padáčkům. Tekutiny při aplikaci postřiků se teď budou dostávat ke všem bobulím už jen obtížně. Zároveň se v této fenofázi v hroznech vylepšují životní podmínky pro nepřátele révy z řad různých plísní, takže bobule budou více ohroženy.
Dá se tomu nějak zabránit?
Jistěže. Především „zelenými“ pracemi, tedy takovými, jejichž cílem je provzdušnění keře. Mám na mysli již na začátku vegetace dobře provedený podlom, následné vylamování zálistků i pozdější úhledné uspořádání letorostů při jejich zastrkávání či vyvazování, aby se jednotlivé výhony překrývaly jen minimálně. A tomu samozřejmě také prospívá osečkování výhonů, kterými se zastaví prodlužovací růst a keř začne věnovat pozornost především hroznům.
K těmto zásahům, o kterých jsme se bavili již v předchozích dílech (viz také leden, duben, květen a červenec), dnes přidáme další druh ošetřování keřů za zelena, a to je odlisťování. Neznamená to ovšem, že na výhonech otrháme všechny listy a budeme si myslet, že to révě prospěje. Jde o to keře dobře provzdušnit. Odstraňují se při tom některé listy, které ve větším počtu zastiňují hrozny, takže se k nim nedostane dost světla. Nějaké listy se však v okolí hroznů musí ponechat, jinak by réva, podobně jako člověk, mohla být postižena přemírou slunce! Samozřejmě, že profesionálové i na tuto práci mají stroje, které se příznačně jmenují odlisťovače či odsávače listů, protože pracují na obdobném principu jako vysavače (ovšem s menším sacím výkonem).
Zkušení pěstitelé provádějí tento zásah už v době před kvetením, ale musí být přitom velmi opatrní a měli by odstraňovat skutečně jen velmi malý počet listů – tak asi jeden až dva listy na jednom výhonu. Podruhé se pak odlisťuje právě v srpnu.
Přiměřeně odlistěné hrozny:
Přehnané odlistění:
Letorosty, které ve srovnání s těmi silnějšími byly do dvoudrátí zastrčeny teprve nedávno, protože rostly pomaleji, se musí také zbavit vrcholu, abychom omezili jejich další růst. Mohou to být i fazochy vyrůstající na horních částech výhonů, které jsme neměli důvod vylámat. Jsou na nich mladší, světlejší listy, které keře zastiňují seshora. Tyto listy také zakrátíme.
To je zvláštní kategorie tvarů pro vysoké vedení, kdy kmínek je veden až k vrcholu sloupků tvořících opěrnou konstrukci, takže celá zelená hmota keřů včetně hroznů visí dolů. Příkladem je tvar zvaný jednoduchá záclona, což je krátké kordonové ramínko, na kterém se nařezávají čípky. Složitějším tvarem je dvojitá záclona, někdy označovaná GDC, která na řádku tvoří dvě za sebou visící plochy. Do našich klimatických podmínek se však příliš nehodí. Zvláštním tvarem je vertikálně vedený kordon, mezi vinaři označovaný Vertiko. Jde o svislé rameno, na kterém se nařezávají tři patra se čtyřmi dvouokými čípky. Toto vedení bylo jednu dobu hodně rozšířené, ukázalo se však, že pro velké plochy příliš vhodné není. Hodí se však, jako všechny kordonové tvary, do zahrádek, kde pěstitelé mají dostatek času se mu věnovat.
Mluvila jste o nařízeních a právech v dobách historických. Jak je tomu teď?
Prvním zákonem, jak ho chápeme dnes, byl zákon o vinařství z roku 1907 o moštech a rmutech a také o obchodu s vínem, který vydržel poměrně dlouho. V době socialismu žádný vinařský zákon neplatil, pouze v roce 1954 byla vydána Československá státní norma, která byla zaměřená na dělení druhů vín, a na předepsané technologické postupy. V současnosti existuje řada legislativních předpisů, často v návaznosti na legislativu EU, které musí vinaři dodržovat. Především máme Vinařský zákon č. 321/2004 Sb., již několikrát novelizovaný, který se zabývá vinohradnictvím a vinařstvím obecně. Ten uvádí kategorie vín, informace, které jsou předepsány na etikety, a také se zabývá Vinařským fondem. Do Vinařského fondu jsou všichni profesionální vinaři povinni přispívat a mohou z něho čerpat prostředky na akce propagující víno.
Každý zákon je do určité míry napsán v obecné poloze, a proto musí být konkretizován prováděcími vyhláškami. Vinařský zákon doplňují dvě důležité prováděcí vyhlášky. Ta první, v současnosti platná, má označení č. 88/2017 Sb. a zabývá se konkrétními postupy při naplňování jednotlivých paragrafů Vinařského zákona. Druhá vyhláška, č. 254/2010 Sb. uvádí přehled vinařských oblastí, podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, což je velmi zajímavé čtení. Například jen jména viničních tratí! Jsou to často místní jména, a některá jsou velmi krásná.
Samozřejmě pro vinaře platí řada dalších souvisejících předpisů, není však problém, aby si zájemci příslušné legislativní předpisy dohledali sami.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Bernatíková.
Prosím o radu.
Vloni jsem natočila na video vinnou révu,která se plazila ze dvou stran,kolem hospodářské budovy.Vypadalo to na min.100kg hroznů.To byla fantazie.
Pak nastala pohroma,vše chytilo plíseň.Nejsem milovník chemie,nepoužíváme ani postřiky na ovocné stromy a ovoce je super,ale na hroznech se to vymstilo.
Co mám udělat letos?
Děkuji za info-radu.Bernatíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pročtěte si náš kalendářpro vinaře, kde je po měsících popsáno, co je třeba udělat, aby byly hrozny krásné a zdravé: www.vinna-reva-pesto…
Přímá ochrana – to znamená zásah vhodným chemickým přípravkem. Samozřejmě existují metody prognózy výskytu padlí révového, používají je hlavně velcí producenti, kteří si nechávají dělat jak prognózy výskytu, tak následné doporučení přípravku. Pro drobné pěstitele, a především pro ty, kteří pěstují běžné evropské odrůdy, by se dalo obecně říci, že v době před kvetením je potřebné provést jeden až dva postřiky přípravkem proti padlí. V současné době je vhodné použít některý z přípravků na bázi síry, např. Sulikol K, Kumulus WG nebo nějaký jiný. Následné opakování chemické ochrany závisí na průběhu počasí a vývoji tohoto patogenu.
I po takovémto ošetření se výskyt houbových onemocnění může opakovat?
Samozřejmě že ano, a za vhodných podmínek také velmi pravděpodobně bude! Ochranou proti chorobám a škůdcům se během vegetace ještě budeme zabývat i v následujících měsících.
Aby chorob a škůdců ubývalo a radosti z pěstování révy přibývalo, vám přejí Hanka Synková a Ludmila Svobodová.
Tím přehled kategorií vín podle našeho vinařského zákona končí?
Ne tak úplně. Na konec jsem si nechala zvláštní kategorii vín, na jejichž kvalitě se podílí jedna z houbových chorob, a to plíseň šedá. Tato kategorie vín se nazývá „výběr z cibéb“, minimální cukernatost je 24°NM a mezi bobulkami musí být také takové, kterým se říká cibéby. O cibébách jsme mluvili v souvislosti s touto houbovou chorobou v srpnu, a proto jen krátce. Pokud šedá plíseň napadne hrozny v době, kdy už je v nich alespoň 18°NM cukernatosti, bobulky nezačnou hnít, ale houba začne zapouštět do bobulek své hyfy (vlákna podhoubí) a ty odtud odebírají vodu. Bobulky se začnou scvrkávat, a tím se zvyšuje koncentrace sacharidů v moštech, čili roste cukernatost. Takováto vína mají specifické aroma a chuť, což se vinařsky označuje jako „chlebovinka“. Pochopitelně jsou velmi sladká. Co se týká sladkosti vín posledních tří kategorií, kde je nějakým způsobem zahušťován mošt pro zvýšení cukernatosti, je dobré poznamenat, že limity dané zákonem jsou velmi nízké. Běžně se stává, že hrozny pro vína ledová, slámová a výběry z cibéb dosahují při sklizni cukernatosti dokonce okolo 40 - 60°NM.
klasické pěstování – intenzivní hnojení, preventivní aplikace přípravků na ochranu, předpoklad vysokých výnosů bez ohledu na stav vinice a životní prostředí
rezidua postřiků – zbytky účinných látek postřiků, které zůstávají v půdě
integrovaná produkce – pěstování s ohledem na životní prostředí, omezené hnojení, ochrana podle signalizace
bioprodukce – pěstování za přísných podmínek, bez používání přípravků na ochranu na chemické bázi, velmi limitované hnojení, výsledkem „biovína“
interspecifické odrůdy – odrůdy pocházející z křížení mezi různými druhy rodu Vitis, rezistentní nebo tolerantní k houbovým chorobám nebo mrazu
sporangiofóry – nosiče sporangií, útvary vyrůstající z podhoubí, na nich se vytvářejí plodnice
sporangia – plodnice, nacházejí se na sporangioforech, obsahují spóry
spóry – výtrusy (rozmnožovací tělíska pro nepohlavní rozmnožování hub a jiných mikroorganizmů)
oospory – silnostěnné spóry schopné přežívat v nepříznivých podmínkách (např. v zimě)
zoospory – výtrusy opatřené bičíky k snadnému pohybu
nekrotizace – odumírání
patogen – biologický původce (vir, houba nebo škůdce), poškozující jiný organizmus
sprchávání – projev nedostatečného opylení z různých důvodů (srážky v době kvetení, přehnojení dusíkem, virová onemocnění), kdy bobule jsou malé a bez semen nebo v hroznech úplně chybí
karoteny, xantofyly, kvercetiny – barviva ve slupkách bílých a červených odrůd
antokyany – barviva ve slupkách modrých odrůd, u některých odrůd i v moštech
barvířky – skupina odrůd, které mají antokyanová barviva i v moštech, např. Neronet nebo Rubinet
glukóza, fruktóza – monosacharidy obsažené v moštech, kvasinky je (na rozdíl od vyšších sacharidů) bez problémů umí zkvašovat
cukernatost – obsah monosacharidů v hroznech, jednotka 1°NM
fenolické a aromatické látky – organické sloučeniny různého složení, podílející se na barvě, vůni a chuti vín
redukce hroznů – snižování množství budoucí sklizně ve prospěch její kvality, odstřihávání hroznů
štěpování – spojování roubu s podnoží (starý výraz specifický především pro vinohradnictví)
školkování – proces zapěstování kořenů na štěpovancích v révové školce
novošlechtění – tvorba nových odrůd křížením vybraných rodičovských odrůd s cílem vylepšit některé jejich vlastnosti
ampelografie – část vinohradnictví, zabývající se popisem znaků a vlastností odrůd révy vinné
Jak réva vinná pokročila ve svém vegetačním cyklu? Už se máme začít těšit na zralé hrozny?
Na většinu zralých hroznů si ještě chvíli počkáme. V září, u některých odrůd již na konci srpna, réva vstupuje do posledního období aktivního vegetačního cyklu, kdy začíná vyzrávat to, co vyzrávat může a co vyzrávat má. Proto tomuto období říkáme období zrání. Kromě hroznů ještě také vyzrávají letorosty, o nichž budeme mluvit v dalších měsících.
První fenofází, která toto období zahajuje, je zaměkání bobulí. Je to často doba, kdy vinař už se nejen těší na sklizeň, ale kdy už začíná mít konkrétní představu, jaká ta sklizeň bude. Bobule v předchozí fenofázi uzavírání hroznů dosáhly své konečné velikosti a dále nerostou. Hrozny jsou plné, husté, podle toho, co je jim dáno v genech. Pochopitelně, pokud nesprchly. (Vysvětlení tohoto pojmu viz Kalendářpro vinaře v měsících duben, červen, červenec.) Jak název fenofáze naznačuje, během zaměkání se mění konzistence dužniny v bobulích. Buňky se naplňují vodou, bobule se na omak stávají pružné, dají se zmáčknout mezi prsty.
Chlorofyl až do této fenofáze sloužil - jako všude jinde v zelených částech keře - k fotosyntéze, ovšem v bobulích se teď začíná rozkládat. Postupně se v nich objevují další barviva, která byla do té doby chlorofylem zakryta. Barviva jsou u většiny odrůd umístěna ve slupkách nebo v pletivech těsně pod slupkou. Nechci článek příliš zatěžovat chemickými termíny, nicméně bych ráda uvedla názvy některých barviv, vyskytujících se u bílých odrůd: karoteny, xantofyly, kvercetiny. Pro modré odrůdy jsou typická barviva ze skupiny antokyanů. To jsou barviva, která se nacházejí v řadě ovocných druhů, jako jsou borůvky, ostružiny nebo třeba v bezinkách. U některých modrých odrůd se antokyanová barviva ukládají nejen ve slupce a těsně pod ní, ale také v moštu. Takovým odrůdám se říká barvířky a jejich vína mají velmi tmavou, intenzivně červenou barvu.
Postupně zaměkající bobule na hroznu:
O antokyanových barvivech už řada spotřebitelů ví, že jsou zdraví prospěšná a že patří k takzvaným antioxidantům. Jak říkával například Miroslav Horníček, červené víno je možné považovat za „mléko starců“. Možná by konzumenty i pěstitele vína zajímalo také to, proč jsou bobule modré, ale vína z nich jsou pak červená?
Protože antokyanová barviva mění svoji barvu mezi červenou a modrou podle pH: při nízkém pH jsou červená a při vysokém modrá. Jistě to znáte ze sbírání borůvek. Vaše prsty i rty jsou červené, a když se pak umyjete mýdlem (tuhé mýdlo bývá zásadité), máte ruce černé. A protože ve vínech jsou vždy kyseliny, jsou bobule modré podle prostředí ve slupce, a při kvašení se barvivo dostane do kontaktu s kyselinami z dužniny; proto jsou vína červená.
U kordonů je široký výběr možností, které je vhodné využívat zvláště malými pěstiteli na „hobby“ viničkách nebo na zahrádkách. Samozřejmě kordony se dají nařezávat na nízkém, středním a vysokém vedení, stejně jako vrcholové tvary. Lze z nich tvarovat celé stěny, například k zakrytí nevzhledné stěny stodoly, k rozdělení prostoru apod. Je možné z nich vytvořit loubí, které může dominovat celému prostoru. A nejlepší využití kordonová ramena pochopitelně najdou na pergolách. Jistě je romantické posedět pod pergolou, kde vám nad hlavou visí dozrávající hrozny nějaké stolní odrůdy a dát si skleničku vína. Viz následující obrázky:
Řez na kordonech je pracnější, protože se řežou střídavě zásobní a plodonosné čípky (už víme jak a proč), je nutné více přemýšlet, kde a jak říznout a také vyžadují více pozornosti během vegetace. Základním problémem prostorových tvarů je nebezpečí, že budou příliš zahuštěné a -jak už jsme zmiňovali - houbové choroby tam budou mít lepší podmínky k šíření. Na toto je potřeba při řezu myslet. A když je řez dokončen, je dobré se znovu zamyslet nad jeho zatížením, zkontrolovat, kolik jsme vlastně ponechali oček s přihlédnutím k vitalitě keře, a případně ještě některé čípky odstranit.
